K odeslání zítra, 30.06.2021:
Podávám odvolání proti usnesení č.j. MěÚ Litomyšl 033856/2021. Přípis č.j. MěÚ Litomyšl 033856/2021 je usnesením, neboť je v něm stanovena lhůta pro doplnění odvolání. Pokud není lhůta stanovena přímo zákonem, je jedinou možností stanovení lhůty ze strany správního orgánu vydání usnesení podle § 39 odst. 1 správního řádu. Toto usnesení však bylo zamaskováno jako výzva a zcela v něm absentuje poučení o možnosti podání opravného prostředku, což považuji za obstrukční, šikanózní a protiprávní jednání ze strany úřednice Turkové.
Podávám odvolání proti usnesení č.j. MěÚ Litomyšl 034530/2021. Přípis č.j. MěÚ Litomyšl 034530/2021 je usnesením, neboť je v něm stanovena lhůta pro doplnění odvolání. Pokud není lhůta stanovena přímo zákonem, je jedinou možností stanovení lhůty ze strany správního orgánu vydání usnesení podle § 39 odst. 1 správního řádu. Toto usnesení však bylo zamaskováno jako výzva a zcela v něm absentuje poučení o možnosti podání opravného prostředku, což považuji za obstrukční, šikanózní a protiprávní jednání ze strany úředníka Pulgreta.
Je sice pravdou, že pomocný učitel J. Vedral ve své knize (je to spíše brožura než kniha, prostě sešit), tedy ve svém letáku nazvaném „Správní řád: komentář“ na straně 442 a 443 tvrdí, že stanovení lhůty nemusí mít vždy formu usnesení, nicméně závazné je znění zákona a ne co do své humorné knížečky napíše nějaký samozvaný vykladač práva.
Připomínám, že v sankčním řízení se neuplatňuje zásada koncentrace řízení a tedy mohu přinášet nová tvrzení, uplatňovat nové skutečnosti a návrhy důkazů po celou dobu správního řízení (viz rozsudek 1 As 136/2012 nejvyššího správního soudu).
Uvádím, že jsem osobou, která dne 03.10.2020 v 15:46:34 jako řidič motorového vozidla RZ 88ACAB jela v měřeném úseku: Litomyšl, ulice Moravská směr Svitavy – na silnici č. I/35 v obci Litomyšl, Moravská ulice, mezi budovou Nového kostela sboru Církve bratrské a domem čp. 367, ve směru jízdy z centra na Svitavy.
Žádám také o nařízení nového termínu ústního jednání, neboť na ústní jednání konané dne 03.03.2021 jsem se nemohl dostavit z mnou nezaviněných důvodů a z tohoto termínu jsem se řádně a dostatečně omluvil. K omluvě jsem přiložil i důkaz. Ačkoli se tím důkazní břemeno přesunulo na stranu správního orgánu, správní orgán bez přezkoumatelného důvodu řádnou omluvu z ústního jednání neuznal, což považuji za zneužití práva ze strany správního orgánu. Správní orgán pak vycházel z ničím nepodložené lži ze strany policie, kdy policista bez jakýchkoli důkazů tvrdí, že se jeden konkrétní policista se mnou dne 03.03.2021 do styku nepřišel, ačkoli je zřejmé, že toto samozřejmě nemůže vědět. Nehledě na to, že si mohli policisté služební odznak půjčovat mezi sebou, jak je ostatně běžnou praxí a nebo dokonce i nepolicistům, což je (doufám) časté o něco méně. Že autorovi policejního „podání zprávy“ nelze věřit, lze prokázat už tím, že jsem se rozhodně nedopustil dne 14.07.2020 žádného přestupku a dokonce jsem z takového přestupku nebyl nikdy obviněný ani podezřelý. Už z policistou zmíněné spisové značky KRPB-159520/PŘ-2018-060313-STO je zřejmé, že se jedná o spis z roku 2018, tedy mohl těžko vzniknout dva roky před oním údajným přestupkem. Policista jako obvykle lže, aby chránil svého kolegu.
Navrhuji, aby správní orgán v rámci autoremedury podle § 87 správního řádu usnesení č.j. MěÚ Litomyšl 033856/2021 zrušil a nařídil nové ústní jednání na termín 05.10.2021. Neučiní-li tak, žádám v souladu s § 36 odst. 2 správního řádu o zaslání kopie stanoviska správního orgánu prvního stupně předaného nadřízenému správnímu orgánu společně s odvoláním podle § 88 správního řádu.
