Berete ty § moc vážně
Jak už jsme se opakovaně přesvědčili, autor nového PřesZ při jeho psaní (resp. spíš opisování z trestních předpisů) nejspíš neužíval úplně kvalitní matroš.
Úprava ve SprŘ dává smysl. Je-li nařízeno ÚJ (§ 49), účastníky řízení je o tom třeba
uvědomit - tedy dát jim vědět, že se úkon bude konat, přičemž jejich účast je právo, nikoliv automaticky povinnost (musí být navíc dodržen 5denní předstih, nehrozí-li prodlení, a je pamatováno i na situaci, že se někdo předem vzdal práva ÚJ se účastnit).
Naopak je-li něčí účast na úkonu (libovolném, nejen ÚJ) nezbytná, má být předvolán (§ 59). To se bude týkat zpravidla svědků a osob, od kterých je požadováno vysvětlení, ale obecně není vyloučeno, že k něčemu skutečně bude nutná přítomnost účastníka řízení. Podle formulace by ale mělo být možné obě situace odlišit. A dále, je-li účastník zastoupen, podle toho, komu se doručuje, by mělo jít rozlišit zda v případě, ve kterém je účast dle SO nezbytná, postačí přítomnost zástupce, či zda má něco vykonat účastník osobně - § 34(2).
Jde-li ovšem o přestupkové řízení, je třeba k těmto obecným pravidlům přidat jednak úpravu obsaženou v PřesZ (k SprŘ ve vztahu speciality) a jednak nadzákonná práva obviněného (např. hlava V Listiny, čl. 6 EÚLP).
Kdyby byl autor PřesZ při jeho psaní příčetný, mohlo by to fungovat docela dobře. Protože ale nebyl, máme tu např. § 80(4) PřesZ, podle kterého je třeba účastníky řízení o ÚJ nikoliv uvědomit, ale
předvolat. Zda bylo myšleno předvolání ve smyslu § 59 SprŘ není jasné. Pokud ano, naznačovalo by to, že v případě přestupkového řízení je
ex lege nutná účast všech účastníků, což se tluče hned s druhou větou, podle které je právně relevantní souhlas obviněného s konáním ÚJ ve své nepřítomnosti.
Jisté je alespoň to, že na předvolání může obviněný libovolně reagovat (např. omluvou, souhlasem s konáním bez své účasti, žádostí o jiný termín ...). Pak je na SO, aby vyhodnotil, zda se může ÚJ v původním termínu konat, a zda je vůbec nutné jej konat. Dále je víceméně jisté, že za neúčast na ÚJ (a to i v případě úplné ignorace předvolání) nelze obviněného trestat pořádkovou pokutou (a tedy by tím ani nemělo být v předvolání vyhrožováno). Pokud už se obviněný na ÚJ dostaví, je jisté, že nemůže být nucen vypovídat ani jiným způsobem aktivně poskytovat důkazy (např. předkládat listiny, prozradit k něčemu heslo atp.). Zbývá tak jediná otázka, zda je možné obviněného nechat předvést (s vědomím, že na místě nemusí říct ani slovo), a hlavně, k čemu by to bylo. Kdyby totiž SO potřeboval obviněného jen proto, aby ho na ÚJ nějaký svědek poznal, nesmí to maskovat za ÚJ, ale má provést rekognici za analogické aplikace příslušných ustanovení trestního řádu (srov. např. 4 As 189/2014).
I když tedy není předvedení obviněného na ÚJ vyloučeno úplně jednoznačně, budou situace, ve kterých o tom vůbec lze uvažovat, velmi výjimečné a specifické, a finální odpověď na otázku, zda je případné předvedení po právu, nebude možné najít v textu PřesZ, ale spíše v konfrontaci dané specifické situace s ústavně garantovanými právy obviněného.
Z faktu, že na předvedení obviněného má MV šablonu, neplyne vůbec nic, šablona ještě nikdy nikoho nezabila.
