Zmocnění/zastoupení vs. podání vysvětlení - ono nejde ani tak o to, že by nešlo někoho zmocnit k podání vysvětlení, rozhodně to není zakázané, jen to úplně nedává smysl. Ale to je problém orgánu, který to vysvětlení požaduje.
Vysvětlení je v podstatě předběžná (zjednodušená, před/mimo-procesní) svědecká výpověď. Někdo, kdo něco ví (protože něco viděl/slyšel, sám vykonal, byl u toho ...), informace předá orgánovi, a ten s nimi pak nějak dál pracuje.
Zastoupení spočívá v tom, že zástupce za zastoupeného právně jedná.
No a když se nad tím zamyslíte, tak to nejde dohromady. Jednak proto, že nemá smysl požadovat po zástupci vysvětlení (ani svědeckou výpověď), pokud zástupce u toho, k čemu má podávat vysvětlení nebyl, sám svými smysly nic nevnímal. A jestli o tom něco ví, může podávat vysvětlení sám za sebe, ne jako zástupce. Zároveň podání vysvětlení není (obvykle) právním jednáním resp. úkonem, tedy nějakou vůlí ovládanou aktivitou, na základě které někdo zakládá, mění či jinak ovlivňuje něčí práva a povinnosti.
Aby to ale nebylo tak jednoduché, podání vysvětlení obvykle nevisí ve vzduchoprázdnu, ale souvisí s nějakou kompetencí a pravomocí orgánu, který se toho vysvětlení domáhá. Např. jako příprava na případné správní řízení. Nebo jako ve zde uvažované věci jako součást objasňování dopravní nehody (tedy působnosti PČR dle § 124 ZPPK). No a v rámci tohoto procesu obvykle mají osoby, kterých se to týká, nějaké role a s tím spojená práva a povinnosti. A v této souvislosti už zastoupení, nebo obecněji právní pomoc, smysl dává.
Zcela konkrétně - objasňování nehody je jakási ucelená činnost PČR. Nejde o správní řízení, čímž odpadá hafo formalit, ale jinak se to chová podobně. Má to nějaký předmět (tu nehodu), nějaké angažované či jinak dotčené osoby (vlastníci, provozovatelé, řidiči těch vozidel, poškození, svědci), nějaký výsledek (protokol) a nějakou cestu a dílčí kroky, které k tomu vysledku vedou. No a pokud se tohoto (kvazi)řízení (kvazi)účastní váš známý jako řidič či vlastník auta, které se možná účastnilo nějaké nehody, tak samozřejmě může být vámi zastoupen, a může vaším prostřednictvím činit vše, co by jinak dělal sám (např. nahlížet do spisů, požadovat informace, seznámit se s výsledky šetření atp.), nebo vás jen může vodit s sebou jako právní pomoc.
Jakou konkrétně taktiku zvolit je na vás a na známém. Můžete udělat to, co je vám doporučováno, tedy tento proces kompletně ignorovat, případně dotírání PČR aktivně neutralizovat (odmítnout podat vysvětlení atp.). Výsledkem šetření PČR není rozhodnutí, které by přímo někomu ukládalo povinnosti, závěry PČR nejsou formálně závazné či automaticky správné, tedy pokud známý sám neusiluje o nějaký konkrétní výsledek, nechce např. sám po nikom požadovat škodu, a pouze se brání, je možné počkat, co z PČR vypadne a co s tím pak někdo další udělá a řešit to případně až v této další fázi.
Tato taktika má ale i svá negativa. Pokud vy budete zcela pasivní a na rozdíl od údajného poškozeného, upečou si tam nejspíš něco, co bude vyhovovat protistraně. Není to sice konečná, ale třeba v následném řešení s pojišťovnou má papír od PČR značnou váhu (a důkazní břemeno k zpochybnění těchto závěrů zpravidla ponese ten, kdo se závěry PČR nesouhlasí, a nikdo mu s tím nepomůže). Proto nemusí být úplná pasivita tou nejlepší taktikou ... je dobré mít to trochu pod kontrolou. Aspoň zjistit, co se děje, co tam kdo vykládá, tedy informace především sbírat, nikoliv dávat.
Autor
Téma: Podání vysvětlení k domnělému poškození vozidla během parkování (Přečteno 3566 krát)