30kmhcz
Poradna => Přišla mi "výzva" - co mám dělat? => Téma založeno: johny_r 22 Listopadu 2019, 21:07:23
-
Ahoj,tak radost byla předčasná. Před nedávnem jsem obdržel rozhodnutí o ukončení správního řízení tohoto případ (pokud to lze, tak prosím klidně sloučit vlákna):
https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8492.45
Moje představa, že tím to končí, byla bohužel špatná. Dnes jsme obdržel rozhodnutí odvolacího orgánu (krajský úřad), že věc vrací k projednání. Přikládám to, co mi přišlo. S tímto jsem se zatím nesetkal a potřeboval bych poradit, co teď. Z toho, co jsem pochopil můžu buď čekat, co se stane, nebo se proti tomuto rozhodnutí odvolat k MDČR. Celé mi to přijde jako stále stejný blábol, protože toto rozhodnutí podle mne pořád řeší to, že došlo k porušení zákazu vjezdu (s čímž nepolemizuji), zatímco já tvrdím, že to nelze postihnout jako přestupek provozovatele.
Budu rád za každou radu.
Díky
-
Chápu správně, že proti usnesení SO1 podal sám SO1 námět na přezkum? To je trochu schizofrenní, ne? :-)
Pro začátek podejte blanketní odvolání.
A dejte nám k dispozici i ostatní relevantní dokumenty, zejména pak ono usnesení o zastavení řízení.
-
Jo, přesně tak to je. SO1 je zjevně odvolal sám proti sobě. Já jsem to po obdržení rozhodnutí o zastavení přestal řešit. Rozhodnutí o zastavení přikládám, zbytek je ve výše odkazovaném vlákně.
Díky
-
Podejte si odvolání k MD (nejlépe nejprve blanketní, jak radí shora pan Číkus), a s nejvyšší pravděpodobností můžete na celou věc zapomenout.
-
A také bych přihodil blanketní odvolání proti tomu usnesení o zastavení řízení.
-
1. Proč bych se měl odvolávat proti tomu zastavení? Navíc na to už je asi pozdě, ne? To už je přes měsíc staré.
2. Jak by mělo vypadat blanketní odvolání?
Díky
Sent from my SM-N960F using Tapatalk
-
1. Bylo by samozřejmě lepší se odvolat včas. Já obecně doporučuju podávat opravné prostředky proti úplně každému úkonu. I pokud jde o zastavení řízení. Právě proto, aby si to nemohl SO jen tak lehce rozmyslet (jako v tomto případě). Pokud je podáno blanketní odvolání, musí SO vyzvat k doplnění, lze požádat o prodloužení lhůty, podat námitku podjatosti a jinými způsoby aktivně přistupovat k délce řízení. Navíc lze vzít odvolání zpět (až do rozhodnutí odvolačky).
Sice už uběhla lhůta pro podání odvolání proti usnesení, ale stejně se tím budou muset zabývat, což jim přidá práci.
2. "Podávám odvolání proti rozhodnutí č.j. XXX. Johny_r, nar. DD.MM.YYYY Ulice číslo, PSČ Město"
-
Nemyslím, že odvoláním proti původnímu zastavení by si účastník jakkoliv pomohl. Stejně tak se ani nedozvíme, co předcházelo poměrně kuriózní situaci, že sám SO1 nejdřív vydal usnesení a nechal ho nabýt právní moci, a následně se sám obrátil na SO2 s podnětem k přezkumu pro nezákonnost (mohlo jít o nějakou interní kontrolu, mohlo se to OÚO rozležet, nebo si o ten podnět mohl nějak neformálně říct sám SO2, který by sice mohl přezkum zahájit i ex offo, ale pak by musel vysvětlit, jak se o rozhodnutí dozvěděl, přičemž není vyloučeno ani to, že právě odsud).
Původní názor SO1 lze považovat za odchylku ve prospěch obviněného od očekávaného postupu, nebyl důvod ji sabotovat, že skutečně dojde ke zrušení v přezkumu nešlo předjímat. Ani ex post to ale není stejné. Pokud by se odvolal, SO2 mu to zruší a řízení bude pokračovat. Teď zatím pravomocně zrušeno nic není, lze se odvolat k MD, je dokonce přípustná i správní žaloba, a jestli se má věc nakonec také vrátit SO1, mohlo by jednak dojít k promlčení, jednak bude mít účastník proti SO2 už lépe nabito při znalosti použité argumentace.
-
Taky si myslím, že odvolávat se proti zastavení nemělo smysl (kdo by čekal, že se půjdou sami udat nebo co se tam vlastně stalo?). Nicméně trochu tápu v tom, co se vlastně děje teď. Chápu správně, že řízení s SO1 (Frýdlant) bylo opět otevřeno a pokud se do 5 dnů neodvolám, tak budu pravděpodobně vyzván k návštěvě?
Pokud se odvolám, tak se věc postoupí MD, kde asi nemůžu čekat, že pošlou SO2 do někam, ale nejspíš to bude dlouho trvat. Chápu správně, že pokud podám odvolání formou holé věty bez odůvodnění, bude to trvat ještě dýl, protože budu požádán o nějaké doplnění, které taky nezpracují hned?
A co se stane, když (až) do MD zamítne? vrátí se to opět k SO1?
Zásadní otázka je finanční stránka věci. Není mi úplně jasné, za co všechno tu hrozí poplatek za správní řízení. Když to prohraju ve Frýdlantu, tak je to za pokutu +1000 Kč. Co ale ty dvě další instance (Liberecký kraj, a MD). Těm budu taky případně něco platit za to, že se k nim odvolávám? Jak je to tady?
Díky moc.
-
Zatím otevřeno není, rozhodnutí o přezkumu není pravomocné. Pokud se pravomocným stane, vrátí se přestupkové řízení do fáze před SO1 a ten bude muset nařídit ÚJ a doplnit dokazování (mám dojem, že to v odůvodnění přezkumného rozhodnutí SO2 uložil závazným názorem ve smyslu § 97(3) SprŘ).
Odvolání k MD je zdarma. Přezkumné řízení je samostané řízení, jehož předmětem není samotný přestupek, ale přezkoumávané rozhodnutí. Není žádný poplatek za odvolání, ani žádné náklady, resp. náklady si nese každý své a nikomu se neukládá náhrada, protože nejde o řízení vyvolané porušením vaší povinnosti.
Podat blanket je asi dobrý plán. Kdyby to MD náhodou zaignorovalo a rozhodlo bez doplnění, klidně pomůžu se žalobou. Jinak přezkumy údajně ten odbor MD, co zároveň rozhoduje o odvoláních proti mase rozhodnutí o nesprávném parkování a překročení rychlosti o 5 kmh generované celou Prahou, jede v prioritním režimu. Tak když nic jiného, aspoň tuto hypotézu ověříte a zjistíte, co v kódové řeči MD znamená prioritní ...
-
Nemyslím, že odvoláním proti původnímu zastavení by si účastník jakkoliv pomohl.
Dovolím si nesouhlasit.
Včas podaným odvoláním proti usnesení o zastavení řízení by jej byl schopen podržet v jakémsi neurčitém stavu, přičemž by mohl kdykoli vzít odvolání zpět. Tím by minimálně získal více času.
Pozdě podané odvolání je minimálně dalším úkonem, který umožňuje SO udělat nějakou chybu.
-
To je asi fakt, ale kdo by se odvolával proti rozhodnutí ve svůj prospěch s celkem jasnou perspektivou, že se to znovu otevře? Můj cíl je neplatit a mít od nich pokoj. Nijak se v tom nevyžívám, mám na práci lepší věci.
Sent from my SM-N960F using Tapatalk
-
Včas podaným odvoláním proti usnesení o zastavení řízení by jej byl schopen podržet v jakémsi neurčitém stavu, přičemž by mohl kdykoli vzít odvolání zpět. Tím by minimálně získal více času.
OK, beru, že podáním odvolání s plánem ho vzít zpět se nic nezkazí. Ale kdy ho vzít zpět? Pokud ještě předtím, než je věc postoupena SO2, tak si ani nekoupíte příliš času, ani nepřiděláte nikomu příliš práce (leda nutnost vypravit jednu výzvu k doplnění a dohadovat se o lhůtu - uznávám, že kvůli tomu to snad nějaký smysl má). Pokud chcete co nejvíc času, tak se blbě odhaduje, kdy SO2 hodlá vydat rozhodnutí, navíc pokud se bude odvolací orgán chystat pro nezákonnost zrušit rozhodnutí SO1, už bude mít napsaný draft, a vy mu těsně před jeho vydáním vezmete odvolání zpět, můžete 3x hádat, co asi takový SO2 udělá ...
-
hh> Když nad tím tak přemýšlím, tak ho asi zpět nebrat. Pokud bude SO2 chtít rozhodnutí SO1 zrušit, tak to udělá tak jako tak i bez odvolání (jako v tomto případě).
Ale při podaném blanketním odvolání lze použít:
- odvolání proti usnesení o stanovení lhůty pro doplnění blanketního odvolání
- žádost o sdělení, kdo bude o odvolání rozhodovat (+ případně námitka podjatosti)
- žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti
- proti rozhodnutí SO2 (ať už bude jakékoli) lze podat žádost o přezkum
- možná ještě něco dalšího
a se spisem je tak manipulováno, možná se podívá i k jiným orgánům, čas běží, zvyšuje se šance na nějakou chybu SO.
edit: A pokud bychom skutečně chtěli vzít odvolání zpět, chtělo by to spáchat zároveň s nahlédnutím do spisu u SO2, aby se mu špatně antedatovalo.
-
Číkus: Já myslím že lepší cesta než odvolání a pak hned vrácení k SO1 je ta odbočka přes ministerstvo
-
Číkus: Už asi mlátíme prázdnou slámu, tak poslední bláboly z mé strany. Pokud SO1 zastaví řízení v situaci, kdy by na to mohl mít SO2 jiný názor a neodvoláte se, stane se buď:
1) zastavení nabyde PM a už se nic nestane
2) po PM je zahájeno přezkumné řízení (Frýdlant)
Pokud se odvoláte, tak
3) zastavení je potvrzeno a už se nic nestane
4) zrušeno a vráceno SO1
Pokud má SO2 stejný názor jako SO1, vede to ke scénáři 1 a 3 a je úplně jedno, co uděláte (ve hře je pouze přidělávání práce). Pokud zastavení nebylo ložené, je P(2|ne-odvolání) < P(4|odvolání), z více důvodů - především se to bez odvolání obvykle k SO2 vůbec nedostane, ale i když dostane, tak o odvolání SO rozhodnout musí, ale přezkum zahájit může - pokud názorový rozpor SO1 a SO2 nebude principiální, ale třeba jen o míře něčeho či hodnocení důkazů, tak se klidně SO2 na přezkum vykašle, i když sám by rozhodl jinak (ostatně není to nic než práce navíc).
Čistě z tohoto statistického pohledu je tedy lepší se neodvolat. To, co navrhujete vy, je odvracení následků mnohem méně pravděpodobného scénáře 2 tím, že rovnou založíte na scénář 4. Asi jako když nevíte, jestli bude pršet, tak na sebe preventivně vylijete kýbl vody a pak už to je jedno.
[...] těsně před jeho vydáním vezmete odvolání zpět, můžete 3x hádat, co asi takový SO2 udělá ...
A pokud bychom skutečně chtěli vzít odvolání zpět, chtělo by to spáchat zároveň s nahlédnutím do spisu u SO2, aby se mu špatně antedatovalo.
Antedatování to nebude (ostatně datum vypravení se falšuje blbě, nedoručuje-li SO sám). Máte ještě 2 pokusy.
-
Tak jsem podal blanketní odvolání. A už asi 5 dní po tom mám na poště další dopis. Co by to mohlo být? Odvolání se podává k MD prostřednictvím krajského úřadu, takže jsem to poslal na krajský úřad. Dopis, který na mne čeká je patrně také odtud. Nemělo by případné doplnění žádat až MD? Nechci to vyzvedávat zbytečně brzo, ale jsem zvědav.
Díky
-
Asi výzva k doplnění odvolání
-
K odeslání výzvy k doplnêní podání je příslušný SO1, tj. v tomto případě KÚ.
-
Takže skutečně jde o žádost o doplnění. Byl bych rád za radu, jakým směrem doplnění směřovat a co tam napadnout. Moje představa je taková, že KÚ nepochopil, že nerozporuji samotný přestupek, ale jeho kvalifikaci jako sprdel, protože na místě nebylo nijak omezeno stání, pouze vjezd a porušení zákazu vjezdu není sprdelizovatelné. Jakékoli další nápady uvítám.
Díky
-
Takže ministerstvo opravdu postupuje s odvoláními celkem svižně. Trvalo mu to asi měsíc a výsledek je samozřejmě zamítavý, takže věc se vrací do Frýdlantu. Rád bych se tedy zeptal, co mohu čekat teď. Jak argumentovat a jak postupovat? Předpokládám, že asi bude nařízeno ústní řízení. Můžu a mám se mu nějak vyhýbat, jako třeba písemným podáním vysvětlení, že se sprdel nestal a víc k tomu nemám co dodat?
Díky za každou radu.
-
Já to chápu tak, že MD je celkem jedno, jestli se přestupek stal nebo ne, ale jestli přezkum byl ok. Evidentně došli k názoru, že ano, tím pádem přezkum platí a věc se vrací do Frýdlantu.
Očekával bych buď předvolání k ústnímu jednání nebo možná ani to ne a rovnou výzvu k seznámení s podklady před vydáním rozhodnutí. Ale možné je evidentně všechno, kdo ví.
V první řadě bych doporučil důsledně využívat lhůty (pokud už neděláte, ale předpokládám, že ne, protože stihnout za půl roku spáchání, sprdel, zastavení, přezkum, a dokonce odvolání na MD, to už je slušná rychlost :D ).
-
Nevím, čemu říkáte využívání lhůt, ale veškeré dopisy odesílám "na poslední chvíli", což je obvykle tak 14 dnů od doručení. Na severu zřejmě nemají, co dělat, protože na doručený dopis vždy zareagují nějakým dalším krokem nejpozději během několika málo týdnů. Totéž ministerstvo. Odvolání z kraje jim poslali na začátku ledna a už je tu rozhodnutí.
-
Ano, využívání lhůt znamená přesně to, co píšete. Ale vidím váš příspěvek z 11. prosince, že máte něco na poště, a 12. prosince už víte, co to je. Ale pokud jsem to špatně pochopil, tak beru zpět.
-
Máte pravdu, nenechávám to válet na poště, a to především z důvodu zachování duševního zdraví, protože narozdíl od běžné populace, která to má na banánu, mne to nebaví a chci to řešit hned. Řešit myslím hledat řešení, ne poslat odpověď. Takže vyzvedávám obvykle brzo, ale odesílám pozdě. Jestli jsem to za celý případ tímto uspěchal o 2-3 týdny, tak víc to nebude. Tolik těch dopisů zase nepřišlo. Moje smůla je především v tom, že úřad na mou odpověď obvykle opravdu reaguje nezvykle rychle (dny až málo týdnů). Holt nejsme v Praze.
Ale ať tak nebo tak, prekluze je kolik? Dva roky? Nebo ještě víc? To je stejně nereálné.
-
Osobně si myslím, že pokud úředník něco pošle a za třeba 5 dnů má zpátky odpověď, tak je větší šance, že danou věc bude mít v paměti. Když odpověď dostane za 15 dnů, už to bude horší a další reakce mu potrvá třeba o něco déle. Frýdlant možná tak vytížený není, ale kraj nebo MD obvykle ano.
Váš pohled chápu, jenom naznačuji, co jde do budoucna dělat jinak.
-
Jasně, ale on nemá odpověď za pět dnů. Odpověď má vždy až po konci určené lhůty (obvykle dva týdny od doručení, s výjimkou doplnění odvolání, kde byla lhůta tuším jen 5 dnů). To je fuk, teď mi jde spíš o to, co čekat dál a jak postupovat.
Někde jsem četl i o možnosti přesunu řízení někam jinam (např. do místa bydliště). Je to reálné?
-
Někde jsem četl i o možnosti přesunu řízení někam jinam (např. do místa bydliště). Je to reálné?
Většinou moc ne.. pokutičku inkasuje ten kdo vede řízení a tak se obce většinou předání jinam brání.
-
Tak a je tu pokračování, rád bych se tedy zeptal na možný postup. Bylo nařízeno ústní jednání, což se mi vzhledem ke vzdálenosti maximálně nehodí. Zároveň už nevidím moc možnost obrany, která by s sebou nenesla riziko zvýšení finanční zátěže. Teď je to za pokutu plus předpokládám náklady řízení (1000?). Nechci riskovat náklady nějakého dalšího řízení nebo nedej bože soudní výlohy. Už teď jsme na pětinásobku původního výpalného. Jejich původní varianta, že jde o sprdel posvětil kraj i ministerstvo. Pochybuju, že se je podaří přesvědčit o opaku. Takže co teď? Napadá mě
- písemné odmítnutí výpovědi (nebudu k tomu nic říkat, tudíž nemá cenu se dostavovat).
- udání řidiče (pokud vůbec ještě lze, pokud by to k něčemu bylo a pokud to jde písemně).
- žádost o předání na úřad v místě bydliště
Co dál? Díky moc za rady.
-
Odpírat výpověď nemá v SŘ smysl, stačí prostě nepřijít (zákaz sebeobvinění). Udat řidiče můžete jedině tak, aby z toho vyplynul jiný přestupek - např. že tam přijel přes les, a tak kolem zákazu vůbec neprojel. Žádost o postoupení do místa bydliště můžete určitě zkusit minimálně jako zdržovací taktiku.
-
Ještě je varianta podat námitku podjatosti:
Tímto podávám námitku podjatosti proti všem úředníkům Městského úřadu Kocourkov a starostovi městečka Kocourkov ve věci vedené pod č.j. XXX. Dle § 14 odst. 4 správního řádu (dále také jen "SprŘ") tedy až do posouzení námitky podjatosti představeným můžete provádět pouze úkony, které nesnesou odkladu. Jelikož ústní jednání je úkonem, který odklad snese, nemůžete jej provést. To je také důvod, proč se na vámi nařízené ústní jednání DD.MM.YYYY nedostavím, jelikož nemůže proběhnout. Až vyřešíte podjatost (a pozor na správné určení představeného!), předvolejte mne laskavě znova.
-
Díky,
kdybych začal pokusem o předání do místa bydliště, můžu si říct kam to chci nebo prostě "do místa bydliště"? Jde o Prahu, takže jestli je to na úřad městské části nebo na magistrát. Předpokládám, že bych to měl poslat tak, aby to dostali před termínem ústního jednání. Znamená to pak, že se tím jednání ruší a oni musí vydat rozhodnutí o předání/nepředání?
Pokud jde o nepřijití, předpokládám, že se musím nějak omluvit, resp. nějak je informovat o tom, že se nehodlám dostavit a proč. Jaký je postup?
A k té podjatosti. To musím asi nějak zdůvodnit, ne? Jak? A kdo o tom rozhoduje? Podjaté jsou samozřejmě všechny radnice, jejichž ekonomický zájem je vybírat pokuty do rozpočtu, takže nepředpokládám, že by to mohlo mít jiný než zdržovací efekt.
EDIT: Teď jsem si přečetl §14 správního řádu, kde je přímo napsáno, že "Úřední osoba není vyloučena podle odstavce 1, pokud je pochybnost o její nepodjatosti vyvolána jejím služebním poměrem nebo pracovněprávním nebo jiným obdobným vztahem ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku." Takže podávat podjatost na úředníky radnice proto, že jsou úředníky radnice, která má pokutu vybrat, odporuje tomuto ustanovení. A podle dalšího odstavce nelze podat podjatost na starostu (Ustanovení předchozích odstavců se nepoužijí pro vedoucí ústředních správních úřadů.). Nebo starosta není vedoucí ústředního správního úřadu?
Díky moc.
-
Ohledně žádosti o přesun do místa bydliště je způsob formulace vcelku nedůležitý, neboť Vám stejně nevyhoví. Proti usnesení o nepřesunutí ale můžete podat odvolání, čímž se věc pěkně větví a nabývá na nepřehlednosti. To je dobré, SO má víc práce a víc příležitostí udělat nějakou chybu. Navíc na úřadech nebývají zaměstnáni příliš chytří lidé.
Neúčast na ústním jednání není nutné nějak oznamovat nebo se omlouvat. Účast je Vaším právem, nikoli povinností.
Námitka podjatosti je obstrukční technika, nečekejte, že by podjatost uznali. Je to ale opět možnost, jak je zdržet, přidat jim práci, nechat je udělat chybu. Při takovéto blanketní námitce by měli vyzvat k doplnění důvodu a pak také specifikování, kterých konkrétních osob se námitka týká (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=4970.0) (tehdy ještě nebyla v zákoně ta výjimka o služebním poměru).
-
Asi to nechápu, ale když dostanu předvolání k nařízenému ústnímu jednání, tak se nemusím dostavit? Podle tohoto to tak nevypadá.
http://zakony.centrum.cz/spravni-rad/cast-2-hlava-6-dil-4-paragraf-59
-
Vy jste (jako obviněný) skutečně dostal předvolání k ústnímu jednání? To není příliš obvyklé, spíše posílají něco jako vyrozumění o nařízeném ústním jednání.
-
Ano, jmenuje se to předvolání a úřad "předvolává obviněného k nařízenému ústnímu jednání" tehdy a tehdy...
-
Možná by šlo zkusit odvést pozornost od samotného přestupku reakcí ve stylu "neomlouvám se, nedostavím se, očekávám pořádkovou pokutu za neuposlechnutí předvolání".
-
Jako fakt? Udělat úmyslně něco, za co hrozí další flastr? Co to jako řeší? Nechápu.
V tomto momentě mi jde o to, jestli existuje způsob, jak tam nemuset jezdit. Nic jim stejně sdělit nechci. Všechno už mají v dopisech, co v různých fázích řízení dostali a jsou ve spisu.
Sent from my SM-N960F using Tapatalk
-
Jako fakt. Jak jsem už napsal, mohlo by to odvést pozornost úředníka. Navíc, pokud by se takto protiprávně pokusili pokutu uložit, byl by tady legitimní důvod pro námitku podjatosti.
Pokud Vám jde jen o to, abyste tam nemusel jezdit, pak můžete:
a) nejezdit tam a neomlouvat se
b) nejezdit tam a omluvit se
c) zkusit někoho pro ústní jednání zplnomocnit (začít můžete třeba tady (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=2139.0))
d) něco jiného
Vložte sem to předvolání.
-
1. Vzhledem k rychlosti s jakou úkony následují se domnívám, že moc nehrozí, že by tam nějak ztratili nit.
2. Proč uložit protiprávně? Za nedostavení se pokutu uložit můžou, ne?
3. Co vyplývá z uvedených možností?
4. Můžu tam poslat dopis s tím, že se vyjadřovat stejně nebudu a tudíž by došlo k mojí nemístné zátěži že strany úřadu?
Sent from my SM-N960F using Tapatalk
-
1. Jak myslíte.
2. Protože (a to už jsem také psal) účast na ústním jednání je Vaším právem a nikoli povinností.
3. Vyplývá z toho, že si můžete vybrat z více možností. Některé jsou výhodnější z hlediska řízení o přestupku, jiné minimalizují šanci na pořádkovou pokutu.
4. Můžete. Ale dle mého názoru je škoda nevyužít chybu úřadu.
-
Jen pár náhodných glos. O náklady se nemusíte bát, jak jednou bylo zahájeno řízení, už to nebude horší, hrajete o 1500 + 1000 náklady, tedy sice jak píšete 5x původní výpalné, ale máte v ceně komplet řízení ve dvou stupních, ve vašem případě dokonce opakovaně a s mezihrou v podobě taktéž dvoustupňového přezkumného řízení, a horší už to nebude. Zvýšit sázky můžete poprvé až při rozhodování, za budoucí pravomocné rozhodnutí napadnout žalobou, ale tohle bude čistě vaše rozhodnutí, úřady vás k tomu žádným způsobem nemohou donutit, samy žádné soudní řízení nevyvolají.
Stejně tak se nemusíte bát pořádkové pokuty za ignorování nařízeného ÚJ. Tím skutečně orgány v předvolání obvykle straší, ale je to nesmysl. Účast obviněného na ÚJ je skutečně právo, ne povinnost, existence a důvodnost omluvy se sice zkoumá, ale nikoliv kvůli uložení pořádkové pokuty, ale kvůli tomu, zda je nutné ÚJ, které se konalo bez obviněného, aniž by ten s tím aktivně souhlasil, opakovat - pokud se neomluvil nebo omluvil, ale omluva resp. její důvod nebyl náležitý (dostatečný).
Jestli jsem správně načerpal info z fóra, tak prekluze není ve aktuálně ve hře, protože k přerušení naposledy došlo vydáním příkazu 10/2019, tedy momentálně má SO1 více než půl roku v obživlém prvostupňovém řízení na vydání rozhodnutí „vinen“. To ale neznamená, že jim to nemáte znepříjemnit. Už tu padla žádost o delegaci do místa vašeho bydliště, pak se řešila otázka místní příslušnosti Frýdlantu (vzhledem k blbě umístěné značce hranice okresu), dále tam řidič mohl přijet jinudy (sice by tím možná porušil něco jiného, ale to už by mohlo být promlčeno - kdy se to vlastně mělo stát?), pak bych zapátral, jak se vlastně SO2 dozvěděl o pravomocném zastavení řízení, zda by z toho nemohla kápnout podjatost ...
-
kdybych začal pokusem o předání do místa bydliště, můžu si říct kam to chci nebo prostě "do místa bydliště"?
Ještě k tomu doplním..
teoreticky můžete žádat o postoupení asi libovolnému orgánu i mimo trvalé bydliště (a třebas argumentovat že se nejčastěji zdržujete jinde než máte napsané bydliště).
Ale k postoupení jinam než do místa bydliště je nutný i souhlas orgánu kam se to má postoupit.
Když bydlíte v Praze tak asi bydliště v místě působnosti platí pro váš ÚMČ i pro MHMP.
Ale asi je to jen teorie protože SO to postoupit nemusí a chtít asi nebude.
-
Díky za tipy. Chápu tedy správně, že povinnost dostavit se se týká např. podání vysvětlení, ale nikoli ústního jednání v rámci správního řízení? Mám v tom trochu bordel a to předvolání k ÚJ s výhružkou pokuty mě zarazilo.
Pokud jde o to, jak se SO2 dozvěděl o zastavení, to by mne zajímalo taky, ale jak to zjistit?
Jinak zločin se stal v červenci.
-
Tak abych to shrnul, padlo rozhodnutí vinnen (nepřekvapivě). Kvůli viru se nám to trochu posunulo, takže původní ústní jednání bylo zrušeno a po znovuotevření úřadu bylo nařízeno nové - opět předvolání s varováním o možných sankcích. Jak vyplývá ze zákona, úřad skutečně může k ústnímu jednání předvolávat a v tom případě je povinnost se dostavit (pod rizikem pokut a přinejhorším předvedení, v zákoně to je). Na druhou stranu, existuje možnost projednání v nepřítomnosti, což je trochu v rozporu s předešlým - úřad předvolává a vyhrožuje sankcí, zároveň ale dodává, že to může projednat beze mne.
Zkusil jsem tedy před datem ústního jednání požádat o postoupení do místa bydliště. Očekával jsem zamítavé rozhodnutí a nový termín. Místo toho jsem obdržel rovnou rozhodnutí o vině, jehož součástí bylo zamítavé stanovisko k postoupení. To mi nepřijde košer, co vám? Nicméně se obávám, že jiného výsledku už stejně nedosáhnu. Rozhodnutí mají podepřené krajem i ministerstvem, takže šance na obrat není. A do vyšších instancí už nejdu já. Nemám na to čas ani prachy. :(
-
No, minimálně odvoláním nic nezkazíte - nemůžete si pohoršit, nic vás to nestojí, jen trochu zaměstnáte úřad (a donutíte je poslat další cca 2-4 dopisy na dodejku, což samo o sobě ukousne nikoliv zanedbatelnou část „zisku“).
S tím, jak se to vleče, není náhodou blízko promlčení?
-
Jak vyplývá ze zákona, úřad skutečně může k ústnímu jednání předvolávat a v tom případě je povinnost se dostavit (pod rizikem pokut a přinejhorším předvedení, v zákoně to je).
Z kterého zákona to vyplývá?
Tak jako tak podejte blanketní odvolání.
-
to Číkus: myslí patrně §79 a §80 SprŘ, ale tam není nic o ústním jednání..
to Johny_R: k ústnímu jednání je §80 PřesZ , kde jde pouze o právo -nikoliv povinnost.
ale aby v tom byl zmatek, tak SO píší poučení tak, že si jednotlivé body vzájemně odporují:
např. jeden SO píše v poučení obviněného:
- dle §59 SprŘ je předvolaný povinnen se dostavit...
- dle §62 SprŘ může SO uložit pokutu až do výše 50000Kč tomu kdo se nedostaví na předvolání
- dle §80 Zákona o odpovědnosti za přestupky lze ústní jednání konat bez přítomnosti obviněného jen tehdy, jestliže byl řádně předvolán a souhlasí s konáním ústního jednání bez vlastní přítomnosti nebo pokud se na předvolání nedostaví bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu.
- dle §82 Zákona o odpovědnosti za přestupky, má obviněný právo nevypovídat
Takže laickým pohledem , podle SprŘ jsem povinnen se dostavit, dle Zákona o přestupcích nejsem...
A k tomu ještě šablona pro SO od MVCR na předvedení k ústnímu jednání..
http://www.mvcr.cz/soubor/usneseni-18-pdf (http://www.mvcr.cz/soubor/usneseni-18-pdf)
tak jde jen o právo , když hrozí předvedením k ústnímu jednání nebo jsem z toho zmaten stejně jako Johny_R?
-
Účast na ústním jednání je právo obviněného, nikoli povinnost. (a IMHO také nelze obviněného předvolat k ústnímu jednání)
Něco jiného je, pokud je k ústnímu jednání předvolán svědek a nebo pokud se nejedná o ÚJ, ale o podání vysvětlení.
-
od SO mám tohle:
Nařízení ústního jednání s předvoláním obviněného k ústnímu jednání
V souladu s ustanovením §80 odst 4 zákona o odpovědnosti za přestupky a §59 SprŘ, předvolává správní orgán
obviněného k ústnímu jednání, které se bude konat-----
-
Úřední paraziti jsou neschopní nedoukové (jinak by se živili opravdovou prací).
Viz třeba § 49(1) SprŘ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p49-1) nebo § 80(4) PřesZ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250#p80-4).
edit: Spletl jsem se, předvolat lze, nicméně obviněný nemá povinnost se dostavit.
-
Berete ty § moc vážně :) Jak už jsme se opakovaně přesvědčili, autor nového PřesZ při jeho psaní (resp. spíš opisování z trestních předpisů) nejspíš neužíval úplně kvalitní matroš.
Úprava ve SprŘ dává smysl. Je-li nařízeno ÚJ (§ 49), účastníky řízení je o tom třeba uvědomit - tedy dát jim vědět, že se úkon bude konat, přičemž jejich účast je právo, nikoliv automaticky povinnost (musí být navíc dodržen 5denní předstih, nehrozí-li prodlení, a je pamatováno i na situaci, že se někdo předem vzdal práva ÚJ se účastnit).
Naopak je-li něčí účast na úkonu (libovolném, nejen ÚJ) nezbytná, má být předvolán (§ 59). To se bude týkat zpravidla svědků a osob, od kterých je požadováno vysvětlení, ale obecně není vyloučeno, že k něčemu skutečně bude nutná přítomnost účastníka řízení. Podle formulace by ale mělo být možné obě situace odlišit. A dále, je-li účastník zastoupen, podle toho, komu se doručuje, by mělo jít rozlišit zda v případě, ve kterém je účast dle SO nezbytná, postačí přítomnost zástupce, či zda má něco vykonat účastník osobně - § 34(2).
Jde-li ovšem o přestupkové řízení, je třeba k těmto obecným pravidlům přidat jednak úpravu obsaženou v PřesZ (k SprŘ ve vztahu speciality) a jednak nadzákonná práva obviněného (např. hlava V Listiny, čl. 6 EÚLP).
Kdyby byl autor PřesZ při jeho psaní příčetný, mohlo by to fungovat docela dobře. Protože ale nebyl, máme tu např. § 80(4) PřesZ, podle kterého je třeba účastníky řízení o ÚJ nikoliv uvědomit, ale předvolat. Zda bylo myšleno předvolání ve smyslu § 59 SprŘ není jasné. Pokud ano, naznačovalo by to, že v případě přestupkového řízení je ex lege nutná účast všech účastníků, což se tluče hned s druhou větou, podle které je právně relevantní souhlas obviněného s konáním ÚJ ve své nepřítomnosti.
Jisté je alespoň to, že na předvolání může obviněný libovolně reagovat (např. omluvou, souhlasem s konáním bez své účasti, žádostí o jiný termín ...). Pak je na SO, aby vyhodnotil, zda se může ÚJ v původním termínu konat, a zda je vůbec nutné jej konat. Dále je víceméně jisté, že za neúčast na ÚJ (a to i v případě úplné ignorace předvolání) nelze obviněného trestat pořádkovou pokutou (a tedy by tím ani nemělo být v předvolání vyhrožováno). Pokud už se obviněný na ÚJ dostaví, je jisté, že nemůže být nucen vypovídat ani jiným způsobem aktivně poskytovat důkazy (např. předkládat listiny, prozradit k něčemu heslo atp.). Zbývá tak jediná otázka, zda je možné obviněného nechat předvést (s vědomím, že na místě nemusí říct ani slovo), a hlavně, k čemu by to bylo. Kdyby totiž SO potřeboval obviněného jen proto, aby ho na ÚJ nějaký svědek poznal, nesmí to maskovat za ÚJ, ale má provést rekognici za analogické aplikace příslušných ustanovení trestního řádu (srov. např. 4 As 189/2014).
I když tedy není předvedení obviněného na ÚJ vyloučeno úplně jednoznačně, budou situace, ve kterých o tom vůbec lze uvažovat, velmi výjimečné a specifické, a finální odpověď na otázku, zda je případné předvedení po právu, nebude možné najít v textu PřesZ, ale spíše v konfrontaci dané specifické situace s ústavně garantovanými právy obviněného.
Z faktu, že na předvedení obviněného má MV šablonu, neplyne vůbec nic, šablona ještě nikdy nikoho nezabila.
-
Díky za opětovné rozšíření obzorů, zase do sebe pár dílků skládačky zapadlo.
K tomu "nelze obviněného trestat pořádkovou pokutou (a tedy by tím ani nemělo být v předvolání vyhrožováno)": je možné se proti tomu vyhrožování pořádkovou pokutou v Nařízení ÚJ/Předvolání k ÚJ nějak bránit, třeba Stížností? Nebo je potřeba se smířit s tím, že SO v těch poučeních tyto nátlakové věty používají a používat budou?
-
Je možné se bránit stížností a zároveň je třeba se smířit s tím, že úřady budou lidi strašit, v tom spočívá jejich raison d'être :)
Problém s poučením a strašením je mnohem hlubší. V normálním světě by poučení plnilo svůj původní účel, tedy účastníka-laika srozumitelně upozornit na jeho práva a možnosti. Úřady by poskytovaly relevantní poučení, individualizované pro konkrétní situaci (takže by např. nepoučovaly zastoupeného účastníka o právu nechat se zastoupit, rodilého mluvčího češtiny bez zjevných handicapů o právu nechat si tlumočit do komunikačního systému pro hluchoslepé atp.) a soudy by naopak nebazírovaly na tom, pokud by v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti absentovalo nějaké nepodstatné poučení (na právo, jehož realizace nedávala smysl a nic by na věci nemohla změnit) nebo bylo poskytnuto zjednodušeně tak, aby to Fero pochopil.
Bohužel jsme v Kocourkově, a tak se hra na poučení hraje tak, že se pomalu do každého dopisu opíše polovina správního řádu, příslušné pasáže obsahující práva účastníka většinou doslova. SO vůbec nejde o to někoho poučit, ale mít splněnou povinnost považovanou za ryze formální (a stane-li se tak navíc způsobem zcela nesrozumitelným či alespoň nejednoznačným, je považováno za bonus). Pak ani moc není jak si stěžovat na zbytečné strašení, protože SO nepíše „když nepřijdete, dáme vám pokutu/přes hubu“, ale spíš „v souladu s § xy orgán může ...“. Což je asi jako kdybych já úředníkovi napsal, že v souladu s trestním zákoníkem ho můžou zavřít.