Jestli to chápu správně, sled událostí byl následující:
* e-mailové blanketní odvolání
* ve lhůtě 5 dní + víkendové pravidlo potvrzení jako součást multipodání
* JI v reakci na multipodání posílá výzvu dle § 37(3), kterou potvrzuje účinné podání odvolání (tj. e-mail plus včasné potvrzení), ale chybí mu odvolací důvody
* výzva ignorována (což ale nezbavuje SO1+2 povinnosti odvolání projednat, minimálně v rozsahu, ve kterém jsou povinny rozhodnutí zkoumat ex offo)
* JI standardně postupuje věc KÚ
* KÚ věc vrací bez vyřízení s tím, že multipodání je zneužitím práva a odvolání tak vůbec nebylo účinně podáno
* MD postup KÚ potvrzuje
V tom případě se podle mě v žalobě vyhýbáte klíčové otázce a to právě tomu, zda multipodání je či není zneužitím práva. U nečinnostní žaloby sice nefunguje tak přísná koncentrace a dispoziční vymezení rozsahu přezkumu jako u žaloby proti rozhodnutí, ale i tak mi připadá netaktické to úplně vynechat.
Draft je asi použitelný, jen bych to možná trochu přehledněji uspořádal. Vy tvrdíte a prokazujete
* že je vedeno nějaké řízení (stačí tvrdit, je zjevné ze spisu)
* že bylo podáno odvolání e-mailem (stačí tvrdit + odkaz na spis)
* že bylo včas potvrzeno (tvrdit, doložit podacím lístkem kvůli datu podání, i když asi plyne i ze spisu, odkaz na spis)
* že podané odvolání akceptoval SO1 - plyne nepřímo z výzvy podle § 37(3), podle které jedinou vadou byly chybějící odvolací důvody, což ale i bez doplnění nečiní odvolání neprojednatelným
* že SO1 i SO2 zůstaly nečinné, ke dni podání žaloby ve lhůtě dle § 71 SprŘ nebylo ve věci rozhodnuto, dokonce nebyl vůči vám učiněn ani žádný jiný úkon
* že jste podal žádost dle § 80 a že to nikam nevedlo (doložit asi stačí samotným usnesením MD, netřeba zvlášť prokazovat podání žádosti)
* že žalobu podáváte včas (odkažte na den postoupení odvolání SO2 a lhůtu dle § 71)
Krom toho bych napsal něco ve smyslu, že teprve z usnesení MD jste se dozvěděl, ze KÚ s neurčitým odkazem na údajné zneužití práva ve věci nijak nerozhodl a spis vrátil SO1. A že netušíte, v čem mělo zneužití práva spočívat, a že pokud jde o potvrzení e-mailového odvolání, jeho přijetí a akceptaci potvrdil SO1 výzvou ze dne 19.9.2019, plus bych odkázal na princip legitimního očekávání (moc bych nešermoval s postoupením, to nebyl úkon vůči vám a je tam nějaký názor SO1 zjevně odlišný od názoru SO2 na stejnou věc, a vy žalujete SO2, že si něco SO1 myslí není úplně důležité). Že k žádnému zneužití práva nedošlo a tvrdí-li to žalovaný, pak se mýlí, podrobněji se nemůžete vyjádřit, protože neznáte důvody nezákonného postupu žalovaného ani argumenty, o které se opírá.
Pak bych si počkal na vyjádření žalovaného a v replice případně věc rozvedl, bude-li tedy na co reagovat. Naopak bych nepitval detaily z odůvodnění usnesení MD, to není předmětem řízení (jasně, lze očekávat, že KÚ argumentaci převezme, ale na to bych si počkal).
Jinak bacha na tu roční lhůtu, nehledal a neověřoval jsem to, ale snad se lhůta pro vyřízení odvolání opravdu počítá až od jeho předání SO2 (vycházím z toho, že SO1 má na to postoupení samostatné lhůty v § 88 SprŘ). Každopádně podat v tomto týdnu a v žalobě do toho radši příliš nezabrušovat.
