30kmhcz
Ukončené případy => Rychlost => Téma založeno: Číkus 16 Dubna 2019, 22:44:18
-
23.06.2018 údajně pyrátilo mé vozidlo po D1 v zúžení 108 (po odečtu) na 80.
31.12.2018 byla fikcí doručena sprdelní výzva (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/181231-so1-sprdelni-vyzva-bez-podpisu.pdf).
Sprdelní výzva je zajímavá zejména tím, že neobsahuje žádný podpis ani razítko (něco podobného jsem již zmiňoval tady (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=5158.0)) a také je dle obálky odesílatelem "Statutární město Jihlava, Odbor dopravy, P.O. Box 501, Nemanická 16, 370 20 České Budějovice 90". (tak Jihlava nebo České Budějovice? *)
Na sprdelní výzvu jsem nereagoval.
15.04.2019 byl fikcí doručen sprdelní příkaz (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/190415-so1-prikaz-sprdel.pdf) obsahující podpis i razítko a odeslán z Jihlavy. Bude samozřejmě potřeba podat odpor. Napadlo mne ale si s nimi trochu pohrát a poslat odpor bez podpisu.
Jako jedna z možností se jeví zkusit obchodovat a nabídnout jim zaslání podepsaného odporu výměnou za to, že zašlou podepsanou sprdelní výzvu. Pokud by na to skočili, vedlo by to na šach mat (stačilo by udat řidiče).
Napadla mne ale otázka na kterou neumím s jistotou odpovědět: Co se stane, když podatel svůj nepodepsaný odpor na výzvu SO (ve lhůtě) nedoplní?
Našel jsem téma (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=3878.0) ve kterém je řešena situace, kdy SO nevyzval k doplnění podpisu do odporu a pak článek (https://www.davidzahumensky.cz/2018/03/16/nepodepsany-odpor-nema-pravni-ucinky-podle-ustavniho-soudu-formalismus-a-libovule/) o příznivém rozhodnutí ústavního soudu.
SprŘ v § 37(2) (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p37-2) stanoví náležitosti podání a v § 37(3) (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p37-3) postup SO, pokud podání náležitosti chybí. Nenašel jsem ale co se stane, když podatel náležitosti doplní až po uplynutí "přiměřené lhůty stanovené SO" nebo nedoplní vůbec.
Předem děkuji za názory, rady a komentáře.
*) Pokud je fyzická osoba definována jménem, příjmením, datem narození a trvalým pobytem, není pak SO definován názvem a adresou? Je vůbec Statutární město Jihlava se sídlem v Českých Budějovicích místně a věcně příslušným správním orgánem?
-
nepodepsaný odpor bych neposílal, je tam riziko nabytí právní moci. Já bych se povozil čistě na té nepodepsané výzvě s tím že "provozovatel nabyl dojmu že to je úřední zmetek (ten dopis bez razítka a podpisu, nikoli jeho údajný autor) a čekal opravenou výzvu. Místo toho přišel příkaz. Atd..."
-
Do Jihlavy jsem shodou náhod tento měsíc poslal dva odpory (dva případy) bez podpisu, na jeden už mám reakci na doplnění podpisu, ještě nevím jak budu postupovat.
Ve Frýdku-Místku jsem na jejich výzvu o doplnění podpisu reagoval zasláním znovu bez podpisu a podpis jsem doplnil až na druhou výzvu. Zkusím asi stejný postup i v Jihlavě.
-
Přiznám se, že mě ani nenapadlo, že by poslání nepodepsaného odporu mohlo být riskantní. To by pak bylo riskantní i poslání blanketního odvolání, které se běžně používá a je AFAIK všeobecně považováno za bezpečné.
Do nepodepsané výzvy (a ještě odeslané nějakým podvodníkem z ČB co se vydával za Jihlavský magistrát) patrně půjde rýpat i v pozdějších fázích.
-
t4455> Mohl bych poprosit o anonymizovanou verzi výzvy k doplnění podpisu (zajímalo by mne zejména jakou lhůtu stanovili)?
-
Až za dva dny vyzvedávám ale viděl bych to na lhůtu pěti dnů
-
SprŘ v § 37(2) (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p37-2) stanoví náležitosti podání a v § 37(3) (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p37-3) postup SO, pokud podání náležitosti chybí. Nenašel jsem ale co se stane, když podatel náležitosti doplní až po uplynutí "přiměřené lhůty stanovené SO" nebo nedoplní vůbec.
Když nedoplní tak to nemá náležitosti podání a tak to není platný odpor a tak budete čelit pravomocnému příkazu.
-
2M> To mi přijde logické, nicméně jsem ve SprŘ nenašel příslušné ustanovení.
-
Číkus: Nevím jaké ustanovení hledáte..
když nepodáte odpor tak se příkaz stává pravomocným rozhodnutím.. §150(3) SprŘ
součástí podání je i podpis a tak nepodepsaný odpor není podání odporu.. §37(2) SprŘ
..po uplynutí lhůty na doplnění i lhůty na odpor je to jednoduché.. SO vydal příkaz proti kterému jste ve lhůtě nepodal odpor a tak je příkaz pravomocný.
-
Tím si právě nejsem zcela jist.
součástí podání je i podpis a tak nepodepsaný odpor není podání odporu.. §37(2) SprŘ
Přesto však má účinky odporu (minimálně co se týče včasnosti podání).
To by pak blanketní odvolání nebylo odvoláním - a to se asi shodneme, že není pravda.
Prostě mi tam chybí něco jako "nedoplní-li podatel své podání ve lhůtě, která je mu určena, správní orgán k podání nepřihlédne". Postup při nedoplnění podání je řešen (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p66-1-c) jen pro řízení o žádosti, ne pro řízení z moci úřední.
edit: Ještě doplnění mé myšlenky ohledně blanketního odvolání:
Mám za to, že pokud podám blanketní odvolání, moje podání nesplňuje požadavky § 37(2) a jsem následně vyzván k jeho doplnění dle § 37(3). Pokud ale blanketní odvolání nedoplním, SO2 stejně bude rozhodovat o napadeném rozhodnutí v odvolacím řízení dle dostupných informací (tj. imperfektní/blanketní a následně nedoplněné odvolání má i tak účinky odvolání). Nebo se pletu?
-
Blanketní odvolání funguje jinak. Podání má obecné náležitosti (např. i ten podpis) a zvláštní náležitosti (např. u odvolání odvolací důvody). Blanketní odvolání je podání, které objektivně má vadu (chybí zákonem požadovaná náležitost), proto SO nejdřív musí aktivovat proceduru dle § 37. Když ale ani poté není vada odstraněna, je stále podání projednatelné - má obecné náležitosti, je jasné, kdo jej učinil, čeho se týká i co navrhuje (to je při absenci v podání fingováno v § 82 SprŘ). Tedy minimálně v rozsahu, ve kterém jsou SO povinny posoudit odvolání ex offo, to musí učinit (a doplnit podklady navíc může účastník kdykoliv v průběhu odvolacího řízení).
Nepodepsané podání ale po neodstranění vady nejde projednat. Kdybych vaším jménem poslal nepodepsané např. vzdání se ŘO podle § 94 ZPPK a vy byste na výzvu zůstal pasivní, asi byste se pak dost divil, kdyby vám úřad ŘO opravdu zrušil.
-
hh> Děkuji za vysvětlení. Tedy odpor bez podpisu, který není na výzvu o podpis ve lhůtě doplněn, neruší příkaz?
K druhému: Asi bych se ani moc nedivil, slyšel jsem o situaci, kdy úřad zneplatnil ŘP na základě nepodepsaného oznámení o odcizení blíže neurčeného ŘP. :-)
-
Ano, podání bez podpisu, který není postupem dle § 37 doplněn, by obecně nemělo mít procesní účinky. Výjimkou by mohl být případ, kdy by SO nějakým jiným postupem ověřil, že jde skutečně o vůli nadepsaného podatele (např. by se starosta večer v hospodě zeptal Franty, zda ten mail opravdu poslal on).
Standardně by SO měl u vadného podání provést 2 podobné, ale ne zcela totožné kontroly. Nejprve v okamžiku prvotního přijetí podání ověřit, zda má všechny formálně vyžadované náležitosti (a pokud ne, aktivovat proceduru odstraňování vad). Po jejím provedení pak podle jejího výsledku (který může být i nulový, pokud podatel nijak nereagoval) znovu udělat check, ale tentokrát o něco slabší, neřešit formální bezvadnost, ale zda lze podání v té podobě, v jaké je, materiálně projednat. A pouze v případě, že s ním nejde dělat vůbec nic, ho celé odložit bez dalšího. Někdy se oba checky mohou krýt, ale jindy mezi nimi může být značný prostor. Např. již zmíněné odvolání bez důvodů. Nebo více úkonů v jednom podání, kde vady má jen část. Nebo třeba žádost, pro jejíž úspěch je nutná společná žádost více žadatelů, ale některý chybí - když není postupem dle § 37 doplněn, je nutné žádost zamítnout, ale nelze podání ignorovat, obecné náležitosti mělo, účinky zahájení řízení taky, SO v něm musí pokračovat a nějak rozhodnout.
-
23.4. (poslední den lhůty) mám v plánu poslat nepodepsaný odpor. Uvažuji o něčem takovém:
Velevážený orgáne,
proti příkazu č.j. XXX podávám odpor. Tento odpor je nepodepsaný. Pokud máte v plánu mne vyzvat k doplnění podpisu dle § 37(3) SprŘ, já tímto vyzývám vás, abyste mi zaslali vámi podepsanou a vámi odeslanou výzvu k uhrazení určené částky. Bez ní nemůžete zahájit sprdel.
-
Jestli čekáte reakci ode mne, tak můj názor na poučování SO o tom, jak má účastníka poučit či co má udělat, nepochybně znáte. Vykazuje to znaky zneužití práva a riskujete, že když se SO na § 37 vykašle, může mu to projít.
EDIT: Ale klidně si hrajte, i SO asi většinou zvolí pro něj jistější postup. Hlídejte ale, co je vsazeno, třeba s odporem proti příkazu, kterým je ukládán zákaz nebo jehož PM by došlo k vybodování, bych to zkoušel leda s velmi informovaným souhlasem toho, koho se to týká ...
-
Spíše byl zájem vyvolat diskusi, nebylo to mířeno pouze na Vás.
Já jsem asi pořád ještě nezdravě naivní. Poslat schválně nepodepsaný odpor by mohlo vykazovat znaky zneužití práva, ale to že by se SO zcela vykašlal na výzvu k doplnění podání, to by znaky zneužití práva nevykazovalo? A to že ti šmejdi pošlou příkaz jen proto, aby přerušili promlčecí lhůtu nevykazuje znaky zneužití práva? Že používají fikci doručení, objektivní odpovědnost řidiče, mizerné měřící zařízení, posílají nepodepsané sprdelní výzvy (resp. nechávají posílat ty výzvy úplně jiným subjektem), odmítají zaslat kopii spisu ... to také nevykazuje znaky zneužití práva?
Rád bych jim ale tu sprdelní výzvu bez podpisu a razítka (kterou dle obálky navíc odeslal jiný subjekt) dal pořádně sežrat. Je ale samozřejmě pravdou, že to můžu vytáhnout až výrazně později.
-
Opravdu nechci hájit orgány, můj a váš subjektivní názor na tu sebranku asi nebude zas tak odlišný, ale to co píšete je argument v stylu A vy zase mlátíte černochy!
Jasným účelem § 37 je upozornit podatele na vadu podání a umožnit mu ji napravit. Pokud podatel dává explicitně najevo, že vada nevznikla neznalostí, omylem, opomenutím atp., ale že si jí je vědom a činí to úmyslně, následná procedura jaksi postrádá smysl. A pokud to podá dokonce tak, že vadu rád odstraní, ale jen když/až ho k tomu úřad vyzve, tak se na mě nezlobte, ale nevím co by pak bylo zneužitím práva, když ne toto.
A čistě akademicky - zrovna tohle otáčet asi nejde. Zneužití práva pojmově předpokládá výkon nějakého práva, zde zřejmě procesního práva, tj. možnosti účastníka řízení nějakým způsobem postupovat. Druhá strana v tomto směru nemá práva, ta vykonává svou pravomoc, což doktrinálně odpovídá spíše povinnosti než právu, každopádně se to posuzuje podle jiných standardů.
-
To se asi opět projevila moje absence znalosti základů práva. Já si v "zneužití práva" vyložilo slovo "právo" jako zákon nebo usnesení ne jako "právo na něco". V takovém případě by pak šlo definovat klasický postup ouřadů jako zneužití povinnosti.
Další verze návrhu nepodepsaného odporu:
Velevážený orgáne,
proti příkazu č.j. XXX podávám odpor.
Zároveň vás žádám o zaslání výzvy k uhrazení určené částky dle § 125h ZPPK (dále jen "výzva"), neboť bez výzvy nemůžete zahájit správní řízení o přestupku provozovatele vozidla.
-
Lepší. Možná nelze zahájit místo nemůžete zahájit, ale to už je nuance.
ad zneužití) Každodenní postup úřadu nejlépe vystihuje § 329 TZ, bohužel laťka je nastavena proklatě vysoko.
-
posílají nepodepsané sprdelní výzvy (resp. nechávají posílat ty výzvy úplně jiným subjektem)
Rád bych jim ale tu sprdelní výzvu bez podpisu a razítka (kterou dle obálky navíc odeslal jiný subjekt) dal pořádně sežrat.
Tenhle postup úřadu by asi chtěl přes 106 prověřit.
Nemám to ověřené, ale orgány napříč republikou využívají službu soukromé firmy, která má software na vyhodnocení výstupů ze sprdelních radarů a rozesílá automaticky z Českých Budějovic odpustky. Zarazily mě právě ty opakující se České Budějovice u různých úřadů a magistrátů. Možná by se dala využít participace soukromé firmy na výběru = případná nezákonnost.
-
Jihlava neúplný (=nepodepsaný) odpor bere jako neexistenci odporu a příkaz nechají nabýt právnmí moci. Podnět k přezkumu SO2 zamítá a ke správní žalobě na KS to dát nelze (nebyly využity všechny řádné opravné prostředky).
-
Mršťa> Já jsem nemířil na soukromou firmu (to mne nenapadlo, ale dalo by se také použít), ale na to, že:
Obecní úřad obce s rozšířenou působností (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361#p125h-1) bezodkladně po zjištění nebo oznámení přestupku vyzve provozovatele vozidla, s nímž došlo ke spáchání přestupku, k uhrazení určené částky...
Obecní úřad Jihlavy je A = "Magistrát města Jihlavy, Masarykovo náměstí 1, 586 01 Jihlava"
Odpustkovou výzvu poslal B = "Statutární město Jihlava, Odbor dopravy, P.O. Box 501, Nemanická 16, 370 20 České Budějovice 90"
A != B
Obecní úřad obce s rozšířenou působnosti (A) neodeslal (a nedoručil) sprdelní výzvu, tedy nemůže zahájit sprdelní řízení (ač na to mají na Vysočině jiný názor (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=3557.msg87726#msg87726)). Že sprdelní výzvu odeslal (a doručil) jiný subjekt (B) IMHO nemůže tuto chybu napravit.
enzym> Z tohoto příspěvku (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8018.msg87689#msg87689) mi vychází, že Jihlava k doplnění podpisu do odporu vyzývá. Máte jinou zkušenost?
Bráno ad absurdum by pak Jihlava mohla brát jakýkoli odpor jako neexistující a pak by také nešlo podat správní žalobu, neboť nebyly využity všechny řádné opravné prostředky. Jinak řečeno, proti příkazu z Jihlavy by neexistovala žádná obrana. Tak špatně na tom snad ještě nejsme. Doufám.
Každopádně děkuji za doporučení. Možná by odpor mohl být podepsaný, ale třeba by mohlo absentovat datum narození.
-
Obrana existuje..
když SO1 bude ignorovat prokazatelně podaný odpor tak můžete měsíc počkat a pak dát podnět na SO2 k opatření proti nečinnosti.. když SO2 uzná že příkaz se odporem zrušil a nařídí SO1 pokračovat v řízení tak další ignorování odporu ze strany SO1 asi není udržitelné..
a nebo se můžete bránit až SO1 začne ten příkaz vymáhat.
Když by k doplnění podání vůbec nevyzvali tak to by problém (pro úřad) byl.
-
Moje zkušenost rádce mimo toto fórum:
...no udelal jsem chybu pri odporu proti prikazu, Zakon je napsan nejednoznacne. Poslel jsem jim odpor bez elektronickeho podpisu a oni mi ho hned druhy den potvrdili.No a pak pockali 8 dni a nasledne mi napsali ze je prikaz pravomocny a vykonatelny protoze jsem odpor nepodal v obligatorni forme dle zakona. Proste jsem ho mel potvrdit do 5 dnu jeste znovu s elektrobickym podpisem. Nechapu proc zakon pripousti podat podani bez el. podpisu kdyz to vlastne nejde. Ale jinak vsechna ostatni podani podana pred tim stejnym zpusobem urad prijal. Takze klasickej podraz....
Zakon nerika kdo komu ma prikaz do 5 dnu potvrdit, ale oni maji asi nejaky vykjlad ze to mam udelat ja. Ja nemam zadneho pravnika a abych si k zakonum jeste shanel vyklady to uz je na hlavu.
-
A co když úřad uzná nepodepsaný odpor, pokračuje v řízení a neobtěžuje se s výzvou k odstranění vady? To je teď poslední dobou trend.
-
2M> V takovém případě by patrně bylo lepší nevyčkávat jen měsíc ale raději rok.
enzym> Mluvím o fyzickém podpisu rukou psaném na papír propiskou. Ohledně elektronického podpisu nemám nastudováno (ale uvažuju o jeho pořízení - ovšem někdy časem).
t4455> To je pak potřeba jim (ve vhodnou chvíli) vpálit, že odpor je neplatný dokud si nevyžádají podpis. 8)
-
enzym:
To je trochu jiný problém.. on asi podal odpor elektronicky bez podpisu (asi obyčejným mailem).. a dostal se do §37(4) správního řádu
..nebyl problém s obsahem odporu, ale způsob podání.
Podání poslané mailem bez elektronického podpisu (a nebo třebas faxem) opravdu platí jen když ho do 5 dnů potvrdí oficiálním způsobem (písemně, ústně do protokolu a nebo elektronicky s podpisem).. úřad k doplnění nemusí vyzvat.
2M> V takovém případě by patrně bylo lepší nevyčkávat jen měsíc ale raději rok.
Ano.. ale někdy může mít smysl být aktivní i sám když chce obviněný zabránit vymáhání příkazu.
(Zejména proti vadnému příkazu s body a nebo zákazem řízení je asi lepší aktivně bojovat než hrát mrtvého brouka.)
-
2M> Samozřejmě. Ale tady se bavíme o sprdelním příkazu bez bodů nebo zákazu řízení. O mnoho nejde, lze riskovat.
-
A co když úřad uzná nepodepsaný odpor, pokračuje v řízení a neobtěžuje se s výzvou k odstranění vady? To je teď poslední dobou trend.
No pokud se nikdo (především obviněný - nepodepsaný podatel odporu) neozve, tak se logicky nestane nic. Pokud odpor nějak zpochybní, je už bezpředmětné posílat dodatečně výzvu dle § 37, ale i kdyby ji pilný SO jako akt dočasného odsunutí problému poslal a podatel na ni nereflektoval, nic se na situaci nemění. SO by pak logicky k odporu musel zaujmout stanovisko, buď vysvětlit, proč odporu i přes zjevnou vadu a neprovedení procedury dle § 37 přiznal účinky, nebo uznat, že to byla chyba, prdnout na příkaz doložku PM a podle kontextu pak řešit zmatečnou fázi řízení (pokud není skončeno, tak zastavit pro překážku věci rozhodnuté, pokud je již pravomocně rozhodnuto, dát podnět k přezkumu). Pokud by účastník s řešením SO nesouhlasil, což se asi týká především situace, že SO trvá na tom, že zpochybněný odpor zrušil příkaz, šlo by z hlediska systematiky o vadu řízení a nezákonnost v něm vydaného rozhodnutí (SprŘ nezná např. zmatečnost jako speciální kategorii), od toho by se odvíjela procesní obrana, tedy nejdřív odvolání proti rozhodnutí, a pak případně žaloba.
-
Číkus
-
t4455> Děkuji.
Poslán nepodepsaný odpor:
Proti příkazu s.z. XXX podávám odpor.
Zároveň vás žádám o zaslání výzvy k uhrazení určené částky dle § 125h ZPPK (dále jen "výzva"), neboť bez výzvy nelze zahájit správní řízení o přestupku provozovatele vozidla.
Tímto v souladu s § 14 zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (dále jen "InfZ") žádám o zaslání kompletní kopie spisového materiálu vedeného pod s.z. XXX. Požadovanou kopii zašlete ve lhůtě 15 dnů (§ 14 odst. 5 písm. d) InfZ) doporučeně na níže uvedenou adresu.
-
Jihlava na nepodepsaný odpor zareagovala vyrozuměním o pokračování správního řízení (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/190513-so1-vyrozumeni-o-pokracovani-rizeni.pdf).
Skoro se nabízí zachovat radiový klid a nechat Jihlavu rozhodnout. Až do odvolání jim nastínit, že toto vyrozumění bylo vydáno v rozporu se zákonem, neboť odpor nebyl platný (neobsahoval podpis).
Případně jen obecně namítnout nezákonný postup a absenci podpisu na odporu zmínit až ve správní žalobě.
Za případné nápady budu rád.
-
Stále tomu moc nerozumím. Odpor jste buď podal, nebo ne. Pokud ne, je příkaz pravomocný, tedy LOST (jen s drobným bonusem úspory za náklady a neproduktivní navázání sil nepřítele). Pokud ano, proběhlo řízení v souladu s takovým úkonem, není proti čemu brojit.
Tertium non datur. Jestli si hrajete s myšlenkou, že po x měsících dalšího běhu řízení až kamsi do odvolací fáze si vzpomenete, že odpor je vlastně podání s vadou, tedy něco jako Schrödingerova kočka v zatím zavřené krabici, a dokud neproběhne procedura dle § 37, sdílí stejný osud i příkaz a všechny výstupy pokračujícího řízení, tak hodně štěstí. Stejně to nedopadne jinak než jednou z původních možností - i kdyby SO hrál vaši hru a dodatečně výzvu poslal, co uděláte?
-
hh> Přesně tak nějak si to představuji.
Odpor podán, ale bez podpisu. SO má vyzvat k doplnění podpisu a zatím neví, zda byl nebo nebyl včas podán odpor.
Pokud bude v termínu podpis doplněn, byl odpor podán včas a příkaz byl zrušen. Pokud nebude podpis ve lhůtě doplněn, odpor podán nebyl a příkaz nabyl právní moci.
Kdyby SO hrál mou hru a dodatečně výzvu poslal, pošlu odpor vč. podpisu a budu tvrdit, že všechno co se mezi tím stalo je neplatné.
Jsem moc mimo?
-
Jen trochu. Především SO nejspíš takovou hru hrát nebude - moje představivost na to nestačí, ale očekával bych např. že to budou zcela ignorovat, nebo odvolací SO z nějaké křišťálové koule vyvěští, že jste odpor potvrdil účastí v pokračujícím řízení (resp. absencí jakékoliv výhrady). Nevyhrajete-li na něčem jiném, nezbyde než pravomocné rozhodnutí napadnout žalobou, nejspíš ale budete v LOST-LOST situaci, když u soudu uspějete, úřad jen prdne razítko PM na příkaz.
Dovedu si představit prosazení PM příkazu - odpor jste nepodal (a i kdyby, neměl náležitosti, a opravovat to nehodláte) a proti pokračování řízení jste nic nenamítal čistě utilitárně - využít výhody z chybného procesního postupu SO či dokonce tento stav procesní taktikou udržovat obviněnému nic nezakazuje. Ale pokud odpor potvrdíte, není důvod opakovat to, co po zrušení příkazu následovalo - SO to dobrovolně určitě neudělá a nevidím cestu, jak v tom najít vadu odůvodňující např. zásah soudu.
-
Nebudu tedy spoléhat pouze na absenci podpisu u příkazu, ale určitě se pokusím je na tom alespoň trochu okočkovat.
-
Dnes mi kolega nahlížeč zajistil kopii spisu.
Ve spisu je sprdelní výzva podepsaná, na rozdíl od té, co mi přišla poštou. Že bych ji tedy považoval za doručenou až dnem nahlížení a v souladu s poučením Jihlavě včas sdělil údaje o totožnosti řidiče?
Druhá zajímavost: Ač jsem nahlížeče zmocnil pouze pro nahlížení do spisu, učinění výpisů a pořízení kopie, v úředním záznamu je:
Zmocněnec žádá správní orgán o stanovení lhůty 10 dnů k vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Vyjádření správního orgánu: Lhůta k vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí je stanovena do 30.05.2019, a to v souladu s podáním dle správního řádu. K neúplnému podání či podání po stanovené lhůty nebude ze strany správního orgánu I. stupně přihlíženo.
(Takže nechají zmocněnce činit věci, ke kterým není zmocněn a ještě deklarují, že budou jednat v rozporu se zákonem?)
-
Řidiče bych udal, jednoznačně ji to minimálně zmate. Tady je prostor pro velkou kreativitu, protože jak již jsem psal, tato paní je úplně mimo a poměrně důvěřivá. Pokud ji něco přesvědčivého a lidsky řeknete, ona vám uvěří a udělá to. Nakonec se mne ptala, co má do záznamu napsat, protože měla očividně šablonu jen na ústní jednání a snažila se to napasovat do toho. Chtěla vyjádření, to jsem odmítl s tím, že chci lhůtu, ona na to, že ta lhůta už uběhla a nakonec ji stejně dala, že prý ji zamítnout nechce.
Edit: Možná by byla šance, kdybych jako zmocněnec pouze pro nahlížení učinil nějaké podání nebo úkon v řízení? Podle mne by ho akceptovala i na základě neplatné plné moci...
-
Koncept připravovaného vyjádření (plánované odeslání 4.6.2019):
Ačkoli je mi z úředního záznamu Spis. zn. XXX ze dne 20.5.2019 známo, že lhůta pro vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí je určena do 30.5.2019 a k neúplnému podání nebo (zejména) k podání učiněnému po stanovené lhůtě nebude v souladu se zákonem přihlíženo, pokorně prosím dobrotivého správního orgána, aby byl tak laskav a k tomuto podání navzdory svému kategorickému prohlášení přihlédl.
V souladu s výzvou k úhradě určené částky Spis. zn. XXX ze dne 3.8.2018 (dále také jen „Výzva“) včas sděluji písemně údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupu (tzn. jeho jméno, příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu): XXX. Údaje o totožnosti řidiče vozidla sděluji včas, jelikož Výzva mi byla doručena dne 20.5.2019 nahlížením do spisu prostřednictvím zmocněnce, který byl plnou mocí zmocněn jen a pouze k nahlížení do spisu, učinění výpisů a žádání o pořízení kopií.
Pro úplnost také uvádím, že dopis podacího čísla české pošty XXX, který mi byl možná doručen fikcí dne 31.12.2018 (dále také jen „blábol“) nelze při nejlepší vůli považovat za výzvu k uhrazení určené částky dle § 125h odst. 1 zákona 361/2000 Sb. (dále také jen „odpustek“) z následujících důvodů:
1. Blábol neobsahoval razítko ani podpis a proto nebylo možné ověřit, zda je blábol vydán tím, kdo se za odesílatele blábolu vydává. Bláboly je nutno podepisovat, nepodepsané bláboly není možné brát vážně.
2. Odesílatelem blábolu evidentně není příslušný správní orgán, jelikož dle obálky i dle dodejky blábolu byl blábol odeslán subjektem se sídlem v Českých Budějovicích. Tento subjekt zcela nepochybně není (zejména místně) příslušným orgánem.
Vzhledem k tomu, že blábol nelze považovat za odpustek, dochází k následujícím zajímavým věcem:
Usnesení o odložení věci Spis. zn. XXX ze dne 3.4.2019 bylo vydáno v rozporu se zákonem, jelikož mu nepředcházel odpustek (blábol se nepočítá). Proto je neplatné. Požaduji přísné potrestání Ivety Guthové a Jána Tinky.
Jelikož usnesení odložení věci není platné, byl příkaz Spis. zn. XXX ze dne 3.4.2019 vydán v rozporu se zákonem. Proto je neplatný. Požaduji přísné potrestání Tinky.
Jistě je Vám známo, jaké náležitosti má mít podání dle ust. § 37 odst. 2 SprŘ. Odpor proti příkazu neobsahuje podpis. V rozporu s § 37 odst. 3 SprŘ jste nevyzvali k doplnění. Požaduji přísné potrestání Guthové a Tinky.
Při nahlížení dne 20.5.2019 byl zmocněnec zmocněn jen a pouze k nahlížení do spisu, učinění výpisů a žádání o pořízení kopií. Jak je možné, že mu Guthová umožnila žádat o stanovení lhůty k vyjádření, ačkoli k tomu nebyl oprávněn? Jak je možné, že mu Guthová stanovila lhůtu, ačkoli nebyl k přijetí takové informace zmocněn? Požaduji přísné potrestání Guthové.
-
O tom, jak byli dotyční potrestání, hodláte žádat následně podle 106, nebo v rámci správního řízení, které však jaxe tak dívám, nebylo doposud ani zahájeno, i když běží a je určena lhůta k vyjádření?
-
enzym> Následuje ještě obsáhlé multipodání vč. požadavku, že o způsobu potrestání a přijatých opatřeních si přeji být informován.
-
Vytrolíme správní orgán ... nepatříte mezi zakladatele strany ANO vytrolíme europarlament?
-
Doručena výzva k odstranění vad podání (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/190603-vyzva-k-doplneni-prikazu.pdf).
To může úředník jen tak prohlásit že lejstro "bylo zasláno omylem" a tím jej zrušit?
edit: Stačilo by jim poslat jen "V souladu s výzvou č.j. XXX doplňuji podpis." <podpis>? :-)
-
Nejsem si tak úplně jist. Pokud chcete, aby podání bylo bezvadné, tak z jazykového výkladu SŘ mně vychází, že by mělo vypadat nějak takto
V souladu s výzvou č.j. XXX doplňuji podpis: <podpis>
pyrát nepyrát
bytem nebytem
narozen nenarozen
<podpis> OR --digitálně podepsán pyrát--
Ale je to zjevná pitomost.
Spíš jsem myslel, zda je nutné opakovat, že podávám odpor.
Nevím. Prošvihnout odpor asi není Vaším záměrem. Co takhle minimalisticky V souladu s výzvou č.j. XXX doplňuji odpor o podpis: <podpis>
-
Spíš jsem myslel, zda je nutné opakovat, že podávám odpor.
-
Ještě by šlo zkusit doplnit (třeba naskenovaný) podpis elektronickým podáním bez uznávaného podpisu, pokud by bylo do 5 dnů potvrzeno doporučeným dopisem.
Také se nabízí trvat na tom, že odpor samozřejmě podepsán byl, ale během nějakých manipulací se spisem se jim podařilo originál ztratit. Přece kdyby nebyl odpor v pořádku, neposlal by orgán vyrozumění o pokračování v řízení, to dá rozum.
-
Spíš jsem myslel, zda je nutné opakovat, že podávám odpor.
Není, výzva zněla jasně. Takže stačí "V souladu s výzvou č.j. XXX doplňuji podpis." <podpis>
-
Tak to by skoro stačilo poslat cokoli podepsaného. Nebo třeba "Žádám o prodloužení výzvou č.j. XXX stanovené lhůty pro doplnění podpisu." <podpis>
-
:D
-
Zatím se kloním k tomu na konec dlouhého multipodání (před podpis) napsat
Tímto beru zpět odpor proti příkazu č.j. XXX.
-
K odeslání dne 10.6.2019 (tj. poslední den lhůty pro doplnění podpisu na odpor, v hlavičce schválně uvedeno o den později pro zmatení) nachystána reakce (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/190610-reakce.pdf).
edit: A zítra bych mohl poslat Krajskému úřadu Vysočina žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti Magistrátu Jihlavy v této věci, ať se tam kluci nenudí. :-)
-
Uz jste zkousel schovat neco "duleziteho" uprostred neduleziteho textu - vaty?
-
Ano, v tomto případě pojistku:
Podávám odvolání proti příkazu s.z. SZ-MMJ/OD/XXXXXX/2018/4. Žádám o sdělení informace, která úřední osoba bude o tomto odvolání rozhodovat.
-
K odeslání dne 10.6.2019 (tj. poslední den lhůty pro doplnění podpisu na odpor, v hlavičce schválně uvedeno o den později pro zmatení) nachystána reakce (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/190610-reakce.pdf).
Krásné podání, takhle podobně by to měl dělat každý ;)
-
Doručeno Vyrozumění o pokračování řízení (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/190701-so1-vyrozumeni-o-pokracovani-rizeni.pdf). Když mi to Tinka radí, budu tedy žádat nařízení ústního jednání.
-
K odeslání ... nachystána reakce.
Cikusi, dekuji, dostal jsem se k tomu az po mesici, ale prodlouzil jsi mi zivot minimalne o rok ;D ;D ;D
-
Číkus - Ten slovenskej imigrant mi poslal před měsícem stejnej canc papíru, od té doby má na cestě odpověď odeslanou z Novýho Zélandu. Odpověď je stále na cestě, doručeno by snad mohlo být už tento měsíc a ten chudák už mezi tím vydal zbytečně rozhodnutí.
-
Netuším, kde Tinka vzal, že důvodem podjatosti má být skutečnost, že jsou v zaměstnaneckém poměru (nic takového jsem nepsal), ale tím se s námitkou podjatosti vypořádal (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/190805-so1-sdeleni.pdf). Dokonce neváhal posoudit, že on sám není podjatý.
Také ale vydal usnesení (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/190805-so1-usneseni.pdf) o zamítnutí návrhu na nařízení ústního jednání. To musí sprostý podezřelý obviněný prokazovat, že je ústní jednání nezbytné? Neměl by spíše SO prokazovat, že ústní jednání nezbytné není?
Víc mne ale zaujal druhý odstavec poučení. Lze tohle považovat za naplnění povinnosti SO? Navíc říká, že bude vydáno rozhodnutí, ale nějak nezmiňuje, že (a kdy) by mělo proběhnout také dokazování. Nemám právo býti přítomen dokazování (v tomto případě patrně dokazování mimo ústní jednání)?
edit: Podle čísel jednacích nejprve vydal usnesení a až pak "vyřešil" podjatost, to taky asi nebude úplně řádný postup.
-
sprdelní rozhodnutí (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/190826-so1-rozhodnuti-sprdel.pdf)
Tinka se neobtěžoval prokazovat, že tam vůbec nějaká značka byla, že byly splněny podmínky, že nedošlo k nehodě a podobně. Ani neměl potřebu se vypořádat s mými námitkami jako třeba že mi nebyla doručena sprdelní výzva (od příslušného SO) a tedy nemohou zkoušet sprdel.
Zajímavé je také odůvodnění výše pokuty (už jsem zmiňoval (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=3557.msg87682#msg87682) u příkazu) - snad už jen na tom by mělo jít rozhodnutí rozbít. Zvláště když místní SO2 až nezdravě pünktlich (http://acab.cikus.net/180809-chotebor/190708-so2-rozhodnuti-vraceni-k-so1.pdf) co se týče zohlednění polehčujících a přitěžujících okolností (jiný případ).
-
Ještě k Schrödingerově nepodepsanému odporu a ne zcela jednoznačnému doplnění podpisu.
Koncept do doplnění odvolání:
Dne 3.6.2019 mi byla doručena výzva k odstranění vad podání s.z. SZ-MMJ/OD/XXX/2018/8, kde jsem byl vyzván, abych doplnil podpis k odporu. Jelikož jsem žádný odpor nepodal, podpis jsem samozřejmě nedoplnil. Příkaz tak nabyl právní moci a napadené rozhodnutí tak bylo vydáno v rozporu se zákonem a SO2 tak nezbude, než toto rozhodnutí zrušit.
Pokud tohle projde a SO2 zruší rozhodnutí, SO1 vyznačí na příkaz nabytí právní moci a časem začne vymáhat pokutu. Pak ale můžu otočit a pro změnu tvrdit, že jsem odpor podal a na výzvu podpis doplnil. Ostatně se mohu hájit jakkoli (i lží). To, že jsem v odvolání lhal snad není trestné...
-
Ostatně se mohu hájit jakkoli (i lží). To, že jsem v odvolání lhal snad není trestné...
Přesně tak, lhát můžeme i u soudu a ne jen v prvním nebo druhém stupni.
-
Až dnes jsem si všiml (a tady (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8651.msg95406#msg95406) na to upozornil), že se za Jána Tinku do rozhodnutí (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/190826-so1-rozhodnuti-sprdel.pdf) (a také do výzvy k doplnění odvolání (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/191003-so1-vyzva-k-doplneni-odvolani.pdf)) s pravděpodobností hraničící s jistotou podepsal někdo jiný.
Nemělo by už to samo stačit k výhře? Rozhodnutí nesplňuje § 69 odst.1 SprŘ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p69-1). Jen je otázkou, zda je vhodné/nutné SO2 požádat o provedené znaleckého posudku.
A není to náhodou zralé na trestní oznámení pro podezření z padělání úřední listiny?
-
Nemělo by už to samo stačit k výhře? Rozhodnutí nesplňuje § 69 odst.1 SprŘ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p69-1). Jen je otázkou, zda je vhodné/nutné SO2 požádat o provedené znaleckého posudku.
A není to náhodou zralé na trestní oznámení pro podezření z padělání úřední listiny?
To nestačí, podpis není důvod ke zrušení rozhodnutí, dokonce tam nemusí být žádný a ani razítko, na to už je judikatura.
Přidat to jako jeden z důvodů do odvolání lze a možná pobaví odůvodnění odvolačky, ale nic víc z toho nebude.
Fízlové s tím taky nic neudělaj, naberou to na obyčejné čj a uloží, ani je to moc nezaměstná.
Asi bych jim tam hodil stížnost podle § 175 SŘ, ať se snaží vylhat jak se to nedopatření přihodilo.
Patrně odepíšou, že byla k podpisu v zastoupení zmocněná Ivetka.
-
Tj. § 69 SprŘ je pouze nezávazným doporučením jak by rozhodnutí třeba mohlo vypadat, když se bude úředníkovi zrovna chtít?
-
Asi tak :x
-
Spíše pro zajímavost. jihlava mi kdysi neumožnila nahlédnout, protože podpis na plné moci a ve spisu neseděl. Tady je formulace co k tomu tehdá vypotili.
-
frantisek> Jak to dopadlo? Požadovat ověřený podpis na plné moci, která není generální, považuji za drzost.
-
Vlastne nijak. Ono to bylo tak, ze v case, kdy jsem stal s papirem v kanclu byla tataz plna moc v datovce a referent Vlcek byl upozornen jak mnou, tak zmocnitelem ze ji tam ma.
Spis tehda nevydal.
Nekde to tu na foru je.
Ja se tam pak stavil pri dalsi ceste, spis uz vydali (prave na tu plnou moc z datovky).
A kdyz uz jsem to mel otevrene, napsal jsem zadost o proplaceni asi 61Kc za druhou marnou cestu do Jihlavy. Postoupili to na MDCR a ti velmi slozite zkonstruovali duvod, ze overena plna moc sice byla v dostahu prislusneho urednika, on o ni vedel, ale neni povinen se snazit ji nejak ziskat. A ze mi 61 Kc nedaj :D
Papir si schovavam, ta formulace by se mohla nekdy hodit ;)
-
https://www.30kmh.cz/index.php?topic=7028.0
Byl to tento případ. Který mimochodem stále visí na Kraji Vysočina.
-
Ačkoli proti rozhodnutí (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/190826-so1-rozhodnuti-sprdel.pdf) bylo podáno odvolání (což prokazuje i výzva k doplnění podání (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/191003-so1-vyzva-k-doplneni-odvolani.pdf)) a SO2 zatím nerozhodl resp. nedoručil, obyčejným nedoporučeným dopisem mi přišla upomínka (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/191211-so1-upominka-obyc-dopis.pdf).
Ta kurva Jelínková se mne normálně pokouší okrást!
Vím, že na nedoporučený dopis netřeba reagovat, ale tohle si prostě dovolovat nesmí! Co takové trestní oznámení?
Takový detail, že údajný přestupek se měl dne 23.06.2018 stát na D1 a ne v Jihlavském tunelu snad ani netřeba zmiňovat.
-
Tak já měl za to, že když mi Město Humpolec posílá obyč dopisem upomínku za nezaplacenou pokutu-příkaz, proti kterému byl včas a správně podán odpor, že mám kdovíjakou vzácnost na úrovni rozhodnutí MD ...... a ona je to běžná praxe po celé Vysočině :D :D
Reagoval jsem takto.
Chtělo by to rozvést tu větu o podivné písemnosti - vykazující znaky buďto debility konkrétního úředníka, nebo naprosté nefunkčnosti informačního systému celého úřadu.
A nebo podat oznámení, že mám podezření o pokusu o podvod, protože - úřad by mi přeci takhle průhledně a zjevně špatně nedoručoval.
-
frantisek> Nejen Jihlava a Humpolec, ale také Hlinsko (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8831.0) a Praha (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8644.0).
-
Vypadá to, že slovenský cikán Ján Tinka už u nich (https://www.jihlava.cz/oddeleni-dopravne-spravnich-agend/os-331)
nepracuje neparazituje. Že by ho konečně zavřeli? :-)
edit: a je tam místo něj Dr. Ing. et Ing. Lubomír Dohnal, stříbrný diplom za plavání (https://jihlava.cz/vismo/o_osoba.asp?id_org=5967&id_o=25833&p1=103649).
-
To bude dobrý hovado, když si ani s dvěma diplomy a doktorátem nedokáže najít poctivou a užitečnou práci.
-
Vypadá to, že slovenský cikán Ján Tinka už u nich (https://www.jihlava.cz/oddeleni-dopravne-spravnich-agend/os-331) nepracuje neparazituje. Že by ho konečně zavřeli? :-)
edit: a je tam místo něj Dr. Ing. et Ing. Lubomír Dohnal, stříbrný diplom za plavání (https://jihlava.cz/vismo/o_osoba.asp?id_org=5967&id_o=25833&p1=103649).
Že by ho zavřeli je příjemná představa, nicméně reálnější je, že šel do důchodu. Sice ho budem platit taky, ale aspoň u toho nebude škodit.
-
Rozhodnutí (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/190826-so1-rozhodnuti-sprdel.pdf) bylo vypraveno 13.08.2019 (nebo 14.08.2019 dle razítka na obálce), to už asi SO2 nestihne do výročí doručit rozhodnutí o odvolání. :-)
Jen váhám, zda poslat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, nebo stížnost na zlodějskou kurvu Jelínkovou. Nebo oboje?
-
Tak mi dnes přistálo v bankovnictví tohle:
Dobrý den, pane Číkusi,
mrzí nás, že Vám přinášíme špatné zprávy, ale 06.08.2020 jsme dostali rozhodnutí o provedení exekuce s jednacím číslem MMJ/EO/000000/2020-JMi. Autorem rozhodnutí je Statutární město Jihlava, telefonní číslo 565 592 152.
Na Vašem
- běžném účtu číslo 0000000000
jsme proto zablokovali peníze. K dnešnímu dni jde o celkem 3 500,00 CZK.
Pokud s blokací nebo její výší nesouhlasíte nebo se chcete na něco zeptat, zavolejte prosím tomu, kdo nám účet přikázal zablokovat. My nemáme více informací, než Vám píšeme v této zprávě.
Po nabytí právní moci tohoto exekučního příkazu musíme poslat peníze na účet exekutora. Pokud máte na účtu dostatek peněz k zaplacení exekuční blokace a chcete se jí co nejdříve zbavit, neváhejte a napište nám tak, že odpovíte na tuto zprávu. Peníze obratem odešleme a blokaci Vám zrušíme.
Pokud máte na účtu peníze, které nutně potřebujete, obraťte se na nás se žádostí o výplatu životního minima. Výše životního minima závisí na tom, kolik peněz máte na blokovaném účtu. Nejvíce Vám můžeme vyplatit 15 440 korun. Tuto částku vyplácíme pouze jednou během trvání blokace. Podruhé si o ni můžete požádat, pouze když bude Váš účet alespoň jeden den neblokovaný.
Pro úplnost své žádosti nám prosím nezapomeňte dát adresu nebo číslo účtu, kam Vám máme peníze poslat.
Když nás o vyplacení životního minima nepožádáte před tím, než obdržíme rozhodnutí o nabytí právní moci exekuce, ponecháme Vám peníze na jeho výplatu na účtu. Přesněji řečeno, peníze najdete na účtu, který bude mít v okamžiku přijetí právní moci nejvyšší zůstatek.
Když budete chtít poslat peníze složenkou, myslete na to, že peníze nepřijdou hned. Doba doručení bývá až 5 pracovních dnů.
Ať už chcete peníze vyplatit nebo poslat exekutorovi, napište nám to prosím v odpovědi na tuto zprávu.
S pozdravem
Vaše Air Bank
Air Bank a.s. / Evropská 2690/17 / 160 00 Praha 6 / IČ 29045371 / Společnost zapsaná u rejstříkového soudu v Praze, spisová značka B 16013.
250/19/01
-
Po telefonickém hovoru s Jelínkovou (ta kurva je navíc úplně blbá, netuší, že existuje rozdíl mezi příkazem a rozhodnutím nebo odporem a odvoláním) jsem pojal podezření, že SO2 zamítl mé odvolání ale nějak mi to zapomněl oznámit. Jelikož předpokládám, že takové rozhodnutí o odvolání nabývá právní moci doručením, nesmím minimálně do výročí vydání rozhodnutí SO1 do spisu nahlédnout (aby mi to přeci jen nestihli doručit včas nahlédnutím).
Pokud se při následném nahlédnutí potvrdí moje domněnka, bude rozhodnutí SO2 doručeno nahlédnutím a tedy nabude právní moci po promlčení. Pak bude potřeba podat správní žalobu, která bude ovšem předem vyhraná.
Zapomněl jsem na něco?
-
Zajímavé! Mně Jihlava vždy posílala skrz ekonomický odbor/oddělení vymáhání pohledávek upomínku a i když sem jim nikdy výpalné neposlal včas, tohle mě nepotkalo. Asi tam na mě nemají takovou pifku. Snad máš nějakej ten revolut a můžeš si koupit aspoň svačinu. :D
Edit: Tak až teď koukám, že upomínka taky byla. Pardon.
-
Upomínka byla poslána obyčejným dopisem a týkala se rychlosti v Jihlavském tunelu, nikoli D1.
-
telefonát (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/200806-telefonat.mp3)
-
...pani Butovou... predpokladam
-
Já mám z domluvy nahlížení v telefonu uloženo číslo s názvem "Iveta Guthová Jihlava Zmrdiúřad"
-
17.08.2020 fikcí doručen exekuční příkaz (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/200817-so1-exekucni-prikaz.pdf).
-
Včera jsem byl nahlížet do spisu a zjistil jsem, že spis obsahuje mj. sdělení k odvolání (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/191118-so2-sdeleni-k-odvolani.pdf), na základě kterého patrně SO1 dospěl k závěru, že odvolání nebylo podáno a rozhodnutí nabylo právní moci. K tomuto sdělení jsem se dostal až při nahlížení.
Mám za to, že je to minimálně v rozporu s požadavkem na zásadu předvídatelnosti a legitimního očekávání. Platnost mého odvolání SO1 de facto potvrdil výzvou k doplnění odvolání (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/191003-so1-vyzva-k-doplneni-odvolani.pdf). Přeci pokud by k odvolání nepřihlédl a hleděl na něj tak, jakoby vůbec podáno nebylo (jak mu následně radí SO2), nezasílal by výzvu k jeho doplnění.
To se jako může úřední parazit zpětně rozhodnout, že libovolné podání v minulosti vlastně nebylo učiněno?
Co teď? Podat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti SO2 ve věci odvolacího řízení? To by se podávalo k MD?
-
Prošel jsem celé vlákno, ale text odvolání jsem nenašel. Obecně vzato: blanketní odvolání je odvoláním proti rozhodnutí jako celku. SO2 tak má po nedoplnění hodně zjednodušenou “práci”, neboť se nemusí zabývat vypořádáním jednotlivých odvolacích námitek. Ale že by podání blanketního odvolání mohl prohlásit za zneužití práva, to by snad i pro JMK byla silná káva. (Maličko jsem si zaveršoval.)
Zjevnou výhodou v dané situaci je, že o “sdělení” nebyl odvolatel nikterak informován, takže skutečně nazrál čas podat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti KÚKV u MD.
-
Odvolání bylo podáno nejprve 10.09.2019 obyčejným e-mailem bez uznávaného podpisu v tomto znění:
Tímto podávám odvolání proti rozhodnutí s.z. SZ-MMJ/OD/XXXXX/2018/16. Číkus, Ulice, PSČ Město, nar. DD.MM.YYYY
Následně bylo dne 16.09.2019 doporučeným dopisem blanketní odvolání potvrzeno (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/190916-so1-blanketni-odvolani.pdf) (původně to mělo 22 stran, nějak se mi to při anonymizaci zcvrklo; fonty také byly původně krásnější).
Když jsem blanketní odvolání ani na výzvu nedoplnil, postoupil (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/191014-so1-postoupeni-odvolani.pdf) to slovenský cikán Tinka k SO2, přičemž výslovně uvedl, že odvolání bylo podáno včas.
-
A k doplnění čeho Vás Tinka vyzval? K doplnění odvolání proti rozhodnutí s.z. SZ-MMJ/OD/XXXXX/2018/16, které nevydal Městský úřad Milevsko?
V každém případě se domnívám, že MMJ Vás měl informovat o sdělení KÚKV a o skutečnosti, že dle jeho právního názoru je nyní rozhodnutí, které nevydal MÚ Milevsko, v právní moci. Tím, že tak neučinil, poslal kauzu do prekluze. Podle principu předvídatelnosti práva jste byl oprávněn předpokládat, že Vaše odvolání je v řešení u SO2. Takto byste byl krácen na svém právu podat správní žalobu (na tu už je pozdě), příp. mimořádný prostředek (žádost o přezkum).
Shrnuto: rozhodnutí MMJ podle mne doposud nenabylo právní moci.
-
Slovenský cikán Tinka mne tehdy vyzval (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/191003-so1-vyzva-k-doplneni-odvolani.pdf) k doplnění odvolání proti rozhodnutí SZ-MMJ/OD/XXXXX/2018/16. Kdo to rozhodnutí nevydal už nepsal.
Dnes mám v plánu poslat na MD:
Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti
Dne 13.08.2019 vydal Magistrát města Jihlavy (jako správní orgán prvního stupně; dále také jen „SO1“) rozhodnutí spis. zn. SZ-MMJ/OD/XXXXX/2018/16, které mi bylo doručeno dne 26.08.2019.
Dne 10.09.2019 jsem proti tomuto rozhodnutí podal odvolání. Dne 14.10.2019 SO1 postoupil odvolání ke Krajskému úřadu Vysočina (jako odvolacímu správnímu orgánu, správnímu orgánu druhého stupně; dále také jen „SO2“), přičemž sám SO1 konstatoval, že odvolání bylo podáno včas.
Od té doby SO2 nevydal rozhodnutí o odvolání, ačkoli mu § 90 odst. 6 a § 71 správního řádu dává povinnost vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. SO2 tuto lhůtu nedodržel a odvolací řízení doposud běží.
Tímto žádám o uplatnění opatření proti nečinnosti v této věci.
Předem děkuji za kladné vyřízení. O přijatých opatřeních a způsobu potrestání příslušných úředníků si přeji být vyrozuměn.
Jsem s pozdravem a těším se na další spolupráci.
-
Tím asi nic nezkazíte. Zajímalo by mě, jak budou argumentovat stran toho, že Vaše podání bylo porušením práva, a proto Vás už následně neinformovali, že odvolací řízení neběží...
-
Uběhl měsíc od podání žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti a MD se neozývá. Už je vhodný čas na podání nečinnostní žaloby?
-
Když jsem podával nečinnostní žalobu poprvé, kdesi (nemohu to teď najít) jsem se dočetl, že mám dát nadřízenému SO na vyřízení žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti 60 dnů. Takže bych zachoval klid, ono se MD stejně hned tak neozve.
-
Na poště čeká něco od MD, tak uvidíme, zda se jedná o tuto věc.
-
29.10.2020 doručeno usnesení MD (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/201029-md-usneseni-necinnost.pdf)
Úřední parazit Dvořák zatajil písemné potvrzení (blanketního) odvolání ze dne 16.09.2019, kterým bylo v souladu s § 37(4) SprŘ potvrzeno odvolání podané obyčejném e-mailem dne 10.09.2019. Přitom včasné doručení tohoto písemného doplnění odvolání potvrdil SO1 výzvou k doplnění podání (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/191003-so1-vyzva-k-doplneni-odvolani.pdf) i postoupením odvolání (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/191014-so1-postoupeni-odvolani.pdf).
-
První verze správní žaloby (chtěl bych posílat v úterý 3.11.2020), za případné připomínky a komentáře budu rád.
-
Už jste známý i na ministerstvu :D ta úřední činnost, ze které MD vychází, je nám známa? Mohl by to být námět na šťourání, kde to vzali (i když z toho, jak se odkazují řádově na desítky řízení tuším, že asi ustojí tvrzení, že vychází jen z toho, co sami řešili).
-
16. je datum odeslání poštou? Nebylo teda doplněno po lhůtě? To by vysvětlovalo to tvrzení MMJ, že žádné řádně podané odvolání nevedou.
Jinak pozor na zaměňování spisové značky za číslo jednací.
-
IZS> 16.09.2019 je odeslání doplnění poštou. Vzhledem k tomu, že se jedná o pondělí, bylo to včas.
Bordel v číslech jednacích a spisových značkách má IMHO zejména Jihlava. Nebo jsem něco popletl já?
-
Nepopletl. Ten jihlavský systém je skutečně dementní, nikde jinde jsem nic takového neviděl.
-
Aha, pardon, moje chyba, koukal jsem na špatný rok.
S tím souhlasím, v Jihlavě to je absolutní mayhem. Na druhou stranu není těžké rozlišit, co je spisovka a co jednačka a přijde mi divné psát "odpor spisové značky"... Pořád jsou na tom líp než Blansko, kde vám všechno přijde třeba pod jediným číslem jednacím.
-
OT: Asi to má Blansko takto jako prevenci před multipodáními. Chytré...
-
Jestli to chápu správně, sled událostí byl následující:
* e-mailové blanketní odvolání
* ve lhůtě 5 dní + víkendové pravidlo potvrzení jako součást multipodání
* JI v reakci na multipodání posílá výzvu dle § 37(3), kterou potvrzuje účinné podání odvolání (tj. e-mail plus včasné potvrzení), ale chybí mu odvolací důvody
* výzva ignorována (což ale nezbavuje SO1+2 povinnosti odvolání projednat, minimálně v rozsahu, ve kterém jsou povinny rozhodnutí zkoumat ex offo)
* JI standardně postupuje věc KÚ
* KÚ věc vrací bez vyřízení s tím, že multipodání je zneužitím práva a odvolání tak vůbec nebylo účinně podáno
* MD postup KÚ potvrzuje
V tom případě se podle mě v žalobě vyhýbáte klíčové otázce a to právě tomu, zda multipodání je či není zneužitím práva. U nečinnostní žaloby sice nefunguje tak přísná koncentrace a dispoziční vymezení rozsahu přezkumu jako u žaloby proti rozhodnutí, ale i tak mi připadá netaktické to úplně vynechat.
Draft je asi použitelný, jen bych to možná trochu přehledněji uspořádal. Vy tvrdíte a prokazujete
* že je vedeno nějaké řízení (stačí tvrdit, je zjevné ze spisu)
* že bylo podáno odvolání e-mailem (stačí tvrdit + odkaz na spis)
* že bylo včas potvrzeno (tvrdit, doložit podacím lístkem kvůli datu podání, i když asi plyne i ze spisu, odkaz na spis)
* že podané odvolání akceptoval SO1 - plyne nepřímo z výzvy podle § 37(3), podle které jedinou vadou byly chybějící odvolací důvody, což ale i bez doplnění nečiní odvolání neprojednatelným
* že SO1 i SO2 zůstaly nečinné, ke dni podání žaloby ve lhůtě dle § 71 SprŘ nebylo ve věci rozhodnuto, dokonce nebyl vůči vám učiněn ani žádný jiný úkon
* že jste podal žádost dle § 80 a že to nikam nevedlo (doložit asi stačí samotným usnesením MD, netřeba zvlášť prokazovat podání žádosti)
* že žalobu podáváte včas (odkažte na den postoupení odvolání SO2 a lhůtu dle § 71)
Krom toho bych napsal něco ve smyslu, že teprve z usnesení MD jste se dozvěděl, ze KÚ s neurčitým odkazem na údajné zneužití práva ve věci nijak nerozhodl a spis vrátil SO1. A že netušíte, v čem mělo zneužití práva spočívat, a že pokud jde o potvrzení e-mailového odvolání, jeho přijetí a akceptaci potvrdil SO1 výzvou ze dne 19.9.2019, plus bych odkázal na princip legitimního očekávání (moc bych nešermoval s postoupením, to nebyl úkon vůči vám a je tam nějaký názor SO1 zjevně odlišný od názoru SO2 na stejnou věc, a vy žalujete SO2, že si něco SO1 myslí není úplně důležité). Že k žádnému zneužití práva nedošlo a tvrdí-li to žalovaný, pak se mýlí, podrobněji se nemůžete vyjádřit, protože neznáte důvody nezákonného postupu žalovaného ani argumenty, o které se opírá.
Pak bych si počkal na vyjádření žalovaného a v replice případně věc rozvedl, bude-li tedy na co reagovat. Naopak bych nepitval detaily z odůvodnění usnesení MD, to není předmětem řízení (jasně, lze očekávat, že KÚ argumentaci převezme, ale na to bych si počkal).
Jinak bacha na tu roční lhůtu, nehledal a neověřoval jsem to, ale snad se lhůta pro vyřízení odvolání opravdu počítá až od jeho předání SO2 (vycházím z toho, že SO1 má na to postoupení samostatné lhůty v § 88 SprŘ). Každopádně podat v tomto týdnu a v žalobě do toho radši příliš nezabrušovat.
-
Pořád jsou na tom líp než Blansko, kde vám všechno přijde třeba pod jediným číslem jednacím.
To by zkušeného harcovníka nemělo zastavit. Označují-li své dopisy jako hotentoti, určitě lze najít takovou sadu údajů, která úkon jednoznačně identifikuje - obvykle stačí nějaké to (byť zřejmě nesprávně přetížené) číslo, datum uvedené v dopisu a o co jde (ideálně převzít z nadpisu, chybí-li, pak vygenerovat, nejlépe podle vzoru "forma + §", tj. např. "rozhodnutí o přestupku dle § 125c ZPPK", "výzva podle § 37 odst. 3 správního řádu" atp.).
I kdyby to byli úplní mimoni a ani výše uvedené nefungovalo, vždy lze úkon identifikovat datem uvedeným v dopisu a rekapitulací (podávám odvolnání proti rozhodnutí <označení SO> ze dne <datum v dopisu>, kterým SO rozhodl tak, že mě uznal vinným z ...). Nebo natvrdo to, na co reagujete, přiložit, a třeba v tom i barevně označit, na co reagujete a na co ne, jde-li o nějakou splácaninu.
-
Jestli to chápu správně, sled událostí byl následující:
* e-mailové blanketní odvolání
* ve lhůtě 5 dní + víkendové pravidlo potvrzení jako součást multipodání
* JI v reakci na multipodání posílá výzvu dle § 37(3), kterou potvrzuje účinné podání odvolání (tj. e-mail plus včasné potvrzení), ale chybí mu odvolací důvody
* výzva ignorována (což ale nezbavuje SO1+2 povinnosti odvolání projednat, minimálně v rozsahu, ve kterém jsou povinny rozhodnutí zkoumat ex offo)
* JI standardně postupuje věc KÚ
* KÚ věc vrací bez vyřízení s tím, že multipodání je zneužitím práva a odvolání tak vůbec nebylo účinně podáno
* MD postup KÚ potvrzuje
Jen upřesním, že doplnění odvolání jsem poslal, ale ne ve stanovené lhůtě, nýbrž 29.10.2019 a to přímo na SO2. Ten to úplně ignoroval a spis vč. blanketního odvolání vrátil dne 14.11.2019 k SO1. To ale asi není ve věci příliš relevantní.
-
hh> Lepší?
-
Předpokládám správně, že i o nedoplněném blanketním odvolání musí odvolací orgán vést odvolací řízení skončené rozhodnutím a že do vydání zamítavého rozhodnutí o odvolání není napadené rozhodnutí SO1 v právní moci?
-
Správní žaloba, verze 3.
edit: Mírná úprava závěrečného návrhu.
-
Předpokládám správně, že i o nedoplněném blanketním odvolání musí odvolací orgán vést odvolací řízení skončené rozhodnutím a že do vydání zamítavého rozhodnutí o odvolání není napadené rozhodnutí SO1 v právní moci?
Ano, samozřejmě.
-
Správní žaloba, verze 3.
Přečtu a okomentuju, ale nestíhám obratem (to zmiňuji kvůli výše avizovanému plánu podat žalobu 3.11.), prosím o strpení do zítra :)
-
hh> Omlouvám se, zapomněl jsem napsat, že plán pro poslání žaloby je odložen na čtvrtek 5.10.2020. A každopádně předem moc děkuji.
kdo> Také jsem to bral jako samozřejmost, ale trochu mne znejistěl kolega tvrzením, že dle § 82(2) SprŘ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p82-2) platí, že účastník napadá celé rozhodnutí, pokud není v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá, ale už nic o tom, že v případě chybějících odvolacích důvodů si má odvolací orgán nějaké důvody domyslet. Přišlo mi to absurdní, ale nebyl jsem schopen mu to vyvrátit nějakou konkrétní citací zákona.
-
ad plán ... doufám, že 5.
10.11.
ad blanketní odvolání ... To řeší § 89 SprŘ. Zákonnost rozhodnutí a řízení posuzuje odvolací orgán ex offo, tedy nezávisle na tom, co je v odvolání napsáno. Absurdní příklad - SO1 rozhodl o přestupku po prekluzi (řízení by bylo zahájeno více než rok po spáchání) a navíc uložil jen pokutu a ne zákaz, který je podle příslušné úpravy mandatorní. Pokud se neodvolám, je to pravomocné. Odvolám se s tím, že chci i ten zákaz, a výslovně tam napíšu, že promlčení mi nevadí, tuhle vadu že v žádném případě nenapadám a ať se SO2 neopovažuje to řešit. Podle správního řádu ale SO2 i tak nemá jinou možnost, než rozhodnutí zrušit a řízení zastavit. Dispoziční kontrolu nad rozsahem přezkumu má odvolatel jen ohledně správnosti rozhodnutí, což je kódové označení pro výsledky správního uvážení.
Ve skutečnosti je to trochu složitější, protože důvody a argumenty se do odvolání nepíšou jen kvůli napadení správnosti správního uvážení (to někde nebude vůbec, nebo to bude jen jeden z mnoha bodů), ale především proto, že kromě posouzení zákonnosti (teoreticky nezávisle na odvolání) musí odvolací SO ty argumenty i nějak vypořádat, takže v případě důvodného odvolání si pak věci, na kterou odvolatel upozornil, nemůže „nevšimnout“. U hypotetického SO2, který nic nepřehlédne, dokonale zná právní úpravu a bezchybně ji aplikuje, by psaní odvolacích důvodů bylo takřka zbytečné, ale protože reálné SO2 žádnou z uvedených vlastností nemají, zbytečné to není.
K tomu, že SO2 je povinen projednat i blanket, určitě nebude těžké najít i nějaké autoritativní prameny. Ale psát to do žaloby asi není potřeba, je to zcela zřejmé.
-
Samozřejmě 5.11. spletl jsem se.
K § 89 SprŘ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p89) a blanketnímu odvolání:
Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání (žádné nejsou), jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem (vyžaduje to veřejný zájem?).
-
Ale vždyť o tom zde již dobrou čtvrthodinu hovoříme, Mlho!
Drtivá většina námitek, které se píšou do odvolání, a pro které je i reálně v odvolacím řízení rozhodnutí rušeno či měněno, se týkají souladu rozhodnutí a řízení s právními předpisy, tedy jedním slovem zákonnosti. Např. promlčení, doručování, správná hmotněprávní právní kvalifikace, zjištění skutkového stavu, o kterém nejsou pochybnosti, zkoumání všech znaků přestupku včetně materiálního, prokazování zavinění, postup při dokazování, (ne)provedení navržených důkazů, (ne)krácení procesních práv účastníků, (ne)podjatost OÚO atd. atp., tohle všechno je otázka zákonnosti, nikoliv správnosti. To vše se má při odvolání zkoumat samo od sebe.
Slovo správnost se týká správního uvážení, tedy situací, kde má úřad nějakou diskreci. Toho v správně-trestních řízeních moc není (jsou ale jiné úseky státní správy, kde pro prakticky neexistující hmotněprávní úpravu úřad skoro nic jiného než správní uvážení nedělá, třeba skoro všechny procesy podle stavebního zákona). Zůstaneme-li v přestupcích, jde zejména o výši sankce. Zákon dává nějaké rozmezí a pak nějaká další omezení (co jsou polehčující a přitězující okolnosti, co se má vzít v úvahu). Řekněme, že pokuta za něco je 0 až 100k. Úřad prozkoumá to, co podle zákona zkoumat má, nějak okecá závažnost přestupku, osobu pachatele a další věci, zkonstatuje, že se vcelku prd stalo, ale materiální aspekt tu pořád je, našla se i drobně přitěžující okolnost, a že správná pokuta blízko dolní sazby je 3000 Kč. Kdyby se stejným odůvodněním napsal 300 Kč nebo 5000 Kč, pořád by to bylo zákonné (kdyby napařil maximum, tak už ne, protože sice bylo dodrženo ustanovení o sazbě, ale porušeny zásady pro ukládání trestu dle § 35 an. PřesZ).
Pokud se v popsaném případě proti pokutě 3000 Kč blanketně odvoláte, přezkoumá SO2 z úřední povinnosti zákonnost celého rozhodnutí a řízení a nenajde-li žádnou chybu, odvolání zamítne. A to i v případě, že se osobě, která to bude na SO2 posuzovat, bude zdát pokuta zbytečně vysoká a sám by to uložil levněji (leda by měl chuť v tom hledat veřejný zájem). Když ale do odvolání napíšete, že 3k jsou vzhledem k okolnostem případu moc, SO2 správní uvážení zopakuje a neshodne-li se s SO1, rozhodnutí změní nebo SO1 vrátí k dalšímu pokusu.
Tedy jak vysvětluju už výše, odvolací námitky jsou v zásadě dvojí - ty, které tím, že míří na správnost, rozšiřují rozsah přezkumu (což se v přestupkových řízeních bude týkat hlavně výše trestu, jinak jen okrajových věcí), a námitky, které míří na zákonnost, které jsou zdánlivě zbytečné, protože by se tím měl SO2 zabývat tak jako tak sám od sebe, ale do odvolání je píšete proto, aby to SO nepřehlédl, nemohl předstírat, že přehlédl, nemohl odfláknout, musel v odůvodnění vypořádat a zaujmout nějaké stanovisko (což se dost hodí pro případné pokračování u soudu) atd.
-
Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání (žádné nejsou), jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem (vyžaduje to veřejný zájem?).
Jestli jsem dobře pochopil co píše hh tak vás zajímá věta která je o jednu dřív..
(2) Odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem.
SO2 přezkoumává 2 věci..
..soulad napadeného rozhodnutí a řízení s právními předpisy.. a to přezkoumává VŽDY
..správnost rozhodnutí.. jen v rozsahu námitek v odvolání (a nebo vyžaduje-li to veřejný zájem).
-
Jo, přesně tak, akorát dodatečně mi došlo, že v příkladech výše trochu mystifikuji. Vše řečené platí ve vztahu k obecným správním řízením. V řízení o přestupcích se § 89(2) SprŘ vůbec neuplatní, protože je přebit (lex specialis) § 98(1) PřesZ. Tedy u přestupku i blanketní odvolání vede k úplnému přezkumu (včetně správních uvážení, nejen zákonnosti).
Ale dost bylo teoretizování. Otázka, zda je SO2 povinen projednat odvolání, ve kterém nejsou žádné konkrétní námitky, je snad zodpovězena. V praxi samozřejmě platí, že víme-li o nějaké vadě rozhodnutí či řízení, její uvedení v odvolání vždy zvyšuje šance, že se toho SO2 chytí, i když má povinnost vše, co je zřejmé ze spisu, posoudit nezávisle na tom, zda to odvolatel namítá.
-
Žaloba podána.
-
Když podáno, tak už nic. Nepochopil jsem to s tím opomenutím vložení podání - neměl jsem dojem, že by něco na kraj nedorazilo, ale že kraj se zcela vědomě rozhodl potvrzení/doplnění mailového odvolání ignorovat s tím, že šlo o zneužití práva (detaily nevíme, zda mu vadilo samotné podání mailem a následné potvrzení, nebo multipodání, nebo něco jiného, to se snad dozvíme z vyjádření).
Jinak v poslední verzi žaloby nevidím nic, co by tam vyloženě chybělo, přebývalo či bylo špatně. Chtěl jsem to trochu učesat, ale možná je nakonec lepší, když to je Číkus originál, jen ať si soudy zvykají :)
-
Nepochopil jsem to s tím opomenutím vložení podání - neměl jsem dojem, že by něco na kraj nedorazilo
MD tvrdí, že "proti rozhodnutí nebylo podáno odvolání", tak trochu podezřívám SO1 nebo Žalovaného, že také mohli "zapomenout" vložit odvolání do spisu.
-
Uhrazen SOP.
-
Doručeno vyjádření žalovaného (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/210204-soud-vyjadreni-zalovaneho.pdf).
Repliku bych asi viděl ve smyslu:
Neexistuje zákon, který by účastníkovi řízení zakazoval v jednom podání uvést více věcí.
Neexistuje zákon, který by správnímu orgánu umožňoval k podanému odvolání nepřihlédnout, ignorovat jej.
-
Asi tak. Taky bych uvedl, že SO vychází ze stanoviska MD a MV, což není zákon a můžou s tím vytřít pr...
-
Replika k posouzení a okomentování:
Věc: Replika Žalobce k vyjádření Žalovaného
Vážený soude!
K vyjádření Žalovaného uvádí Žalobce následující:
1. Neexistuje zákon, který by účastníkovi správního řízení přikazoval učinit podání pro každou jednu věc zvlášť.
2. Neexistuje zákon, který by účastníkovi správního řízení zakazoval v jednom podání učinit více věcí.
3. Neexistuje zákon, který by správnímu orgánu umožňoval ignorovat podání.
4. Pro správní orgán jsou závazné zákony a nikoli stanoviska úředníků.
5. Dle usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11.02.2021 (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8952.msg116399#msg116399) je hromadné podání platným podáním.
S ohledem na výše uvedené Žalobce na žalobě v plném rozsahu trvá.
-
Přišla výzva od soudu, že se mám vyjádřit, zda souhlasím s rozhodnutím o věci samé bez jednání. Předpokládám, že jednání netřeba.
-
Tak prý odmítnuto podle § 46 s. ř. s. (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150#p46). Jsem zvědav na odůvodnění.
edit: Mám za to, že žaloba byla podána včas:
Pokud se pokusím replikovat výpočet lhůty na podání nečinnostní žaloby z rozsudku Krajského soudu v Hradci králové 52 A 52/2020 (http://acab.cikus.net/180601-hlinsko/210211-soud-usneseni-odmitnuti.pdf) (bod 8 ), vychází mi následující:
26.08.2019 - doručeno rozhodnutí od SO1
10.09.2019 - podáno odvolání e-mailem (včas). SO2 má na rozhodnutí čas do 09.11.2019 (60 dní). Roční lhůta pro podání žaloby tedy končí 09.11.2020.
16.09.2019 - odvolání doplněno doporučeným dopisem (multipodání)
05.11.2020 - podána nečinnostní žaloba, tedy před koncem lhůty
-
Váš koncept Schroederingova odporu se mi líbí. Napadlo mě k tomu, zda by se to ještě nedalo vylepšit tím, že by se to dole na papíře jméno tak nějak načmáralo hůlkovým písmem, aby nebylo zřejmé, jestli je to jenom hůlkovým písmem napsané jméno, a nebo jestli je to podpis..
-
28.06.2021 doručeno usnesení soudu (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/210628-soud-usneseni.pdf).
Je zajímavé, že v tomto případě soud tvrdí, že úřední parazit má na vydání rozhodnutí 30 dní, zatímco v tomto případě (http://acab.cikus.net/180601-hlinsko/210211-soud-usneseni-odmitnuti.pdf) bylo řečeno, že na rozhodnutí je 60 dní.
Má smysl podávat kasační stížnost?
-
Tuší někdo, zda platí oněch 30 dní a nebo 60 dní? Díky.
-
No hlavně mám dojem, že si ani jeden z těch soudů nevšiml speciální úpravy přestupkového řízení, kde podle § 94 PřesZ základní lhůta není 30 dní, ale 60 dní. A upřímně, takhle na první pohled netuším, jak je vlastně tohle ustanovení myšleno - jestli je to lex specialis jen vůči číslovce 30 v § 71(3) SprŘ (tedy stále platí +30 v případě nařízení ÚJ, předvedení, u složitých případů ...). Nebo je to lex specialis k celému § 71 SprŘ (tedy něco jako paušál, lhůta sice delší, ale fixní). Stejně tak netuším, zda lze § 94 PřesZ vztáhnout jen na nalézací řízení, nebo i na odvolací ...
Mám dojem, že nějaká moudra už jsem k tomu četl, ale nevzpomínám si, jestli to byl rozsudek, či jen nějaký komentář, ministerská metodika atp.
-
Ha! Děkuji! § 94 PřesZ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250#p94) jsem si doposud nevšiml také. Tak to by měla být kasační stížnost předem vyhraná, ne? :-) Pustím se do příprav.
edit: Platí to ale i pro odvolací řízení?
-
No však píšu, že netuším. Ještě jsem to bleskově hodil do vyhledávačů, rychlá analýza bez záruky vychází takto:
* mělo by jít opravdu o náhradu jen té defaultní lhůty (tj. místo 30 + možná 30 + čekání na posudek/dožádání atp. je to 60 + možná 30 + čekání na posudek/dožádání atp.) - takto je už v důvodové zprávě, z ní to opisují komentáře, a i když nějaká tvrdá judikatura zatím není, docela věřím, že se to tak bude aplikovat (je to pro-úřednický výklad, z hlediska lhůty pro nečinnostní žalobu to paradoxně vychází obráceně, ale to je okrajová situace, která defaultní tendenci těžko převáží)
* na odvolací řízení se to IMHO nevztahuje (ale tohle je už čistě můj názor/odhad, žádné prameny jsem k tomu nenašel)
Což vás asi nepotěší, ale nic lepšího bohužel na skladě nemám. Pokud jde o oba odkazované případy - ten živý dosti kreativně pracuje se stavěním lhůty (jako že lhůta SO neběží po dobu, kdy podatel opravuje vady odvolání). Nic takového v § 71 SprŘ nečtu, a nevybavuju si, že bych takové počítání viděl v nějakém sbírkovém judikátu či jinak ustálené praxi, vypadá to spíš na nějakou náhodnou lokální tvořivost. V § 71 se píše "od zahájení řízení" - kdy přesně je řízení zahájeno v případě, že je iniciováno imperfektním podáním, těžko říct, ale je to buď už tím prvotním (a následně opraveným) podáním, nebo až tou opravou. Určitě to nefunguje tak, jak to odůvodňuje soud - ale z těch dvou možných variant platí spíš ta pro vás méně příznivá (že lhůta běží už od doručení prvního podání SO). Už proto, že ta druhá možnost by ve vašem případě vycházela na nekonečno (odvolání bez důvodů a nikdy nedoplněné je stále projednatelné, ale podle teorie, že je řízení zahájeno až odstraněním vad podání, by tady nikdy zahájeno nebylo).
Každopádně vzhledem k tomu, jak to vychází, vy máte jen 2 možné argumenty. Buď se dovolávat 60 dní (např. aplikací § 94 PřesZ i na odvolací řízení, nebo tvrzením, že šlo o nějaký případ dle § 71(3) SprŘ, např. že šlo o složitý případ či bylo třeba někoho předvolat ...), nebo přistoupit na tu divnou kreativitu soudu, ale tvrdit, že odstraňování vad podání lhůtu nestaví, ale přerušuje, tedy že 30 dní plynulo až od (marného) uplynutí lhůty pro odstranění vad. Na to druhé ale NSS neskočí určitě, na to první by mohl, ale odhaduji to tak na 15 % šanci.
Druhý odkazovaný případ se lhůtou 60 v odůvodnění počítal "pro jistotu" - nebylo výslovně řečeno, že šlo o nějaký z případů dle § 71(3) SprŘ, ale že i kdyby šlo, ani ta prodloužená lhůta by nestačila. Tady šlo o první stupeň, tak ve skutečnosti o řežim ne 30[+30], ale 60[+30]. Jak vyložil soud, 60 by nestačilo, ale 60+30 jo, takže to odůvodnění je neúplné, soud se té otázce, zda došlo k prodloužení, nemůže vyhnout. Ale to už je po bohužel po bitvě ...
-
První verze "blanketní" kasační stížnosti (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/210712-kasacni-stiznost-blanketni-v01.pdf) k odeslání v pondělí 12.07.2021.
edit: A o zvlášť složitý případ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p71-3-a) se asi jednalo, když se prvoinstanční paraziti (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/191014-so1-postoupeni-odvolani.pdf) nebyli schopni s druhoinstančními parazity (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/191118-so2-sdeleni-k-odvolani.pdf) shodnout ani na takové banalitě zda bylo podáno odvolání.
edit2: "Blanketní" kasační stížnost podána.
-
05.08.2021 doručeno usnesení NSS (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/210805-nss-usneseni.pdf).
SOP zaplacen.
Začnu připravovat doplnění kasační stížnosti.
-
I některé krajské úřady (http://acab.cikus.net/200426-zlin/210809.so2-informace.pdf) mají za to, že na rozhodnutí o odvolání mají 60 dnů.
-
Návrh "doplnění kasační stížnosti":
Kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně čísla jednacího 31 A 188/2020-34 ze dne 31.05.2021
Doplnění kasační stížnosti o konkrétní důvody, pro které Žalobce napadá v záhlaví označené usnesení krajského soudu.
I.
Žalobci bylo dne 05.08.2021 doručeno Usnesení nadepsaného Nejvyššího správního soudu čísla jednacího 10 As 295/2021 – 9, kterým byl Žalobce vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení předmětného usnesení doplnil kasační stížnost o konkrétní důvody, pro které napadá v záhlaví označené usnesení Krajského soudu v Brně.
II.
Žalobce včas plní uloženou povinnost a doplňuje kasační stížnost o konkrétní důvody, pro které napadá v záhlaví označené usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 31 A 188/2020-34 ze dne 31.05.2021, které bylo Žalobci doručeno dne 28.06.2021, kterým byla odmítnuta žaloba proti nečinnosti Krajského úřadu kraje Vysočina ve věci řízení o odvolání proti rozhodnutí sp. zn. SZ-MMJ/ODO22355/2018/16, které vydal Magistrát města Jihlavy.
Žalobce v dalším textu bude používat pro označení Krajského soudu v Brně také legislativní zkratku „Soud“ a pro usnesení Soudu č.j. 31 A 188/2020-34 ze dne 31.05.2021 bude Žalobce v dalším textu používat také legislativní zkratku „Usnesení“. Pro úplnost se uvádí, že Magistrát města Jihlavy bude v dalším textu nazýván jen „Magistrát“.
III.
Soud při vydání Usnesení chybně spočítal lhůtu pro podání žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu a na základě této chyby vydal Usnesení v rozporu se zákonem.
Dle Soudu ze správního spisu plyne, že Žalobcem podané odvolání proti rozhodnutí Magistrátu sp. zn. SZ-MMJ/ODO22355/2018/16 bylo Žalobci Žalovanému doručeno dne 10.09.2019.
Od té chvíle začala plynout lhůta 60 dnů pro vydání rozhodnutí ze strany Žalovaného. Soud chybně uvádí, že se jedná o lhůtu 30 dnů (patrně podle § 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád), ale ve skutečnosti se zde jedná o lhůtu 60 dnů podle § 94 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, neboť se zde jednalo o správní řízení o přestupku a tedy zákon č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich je zde ve vztahu k zákonu č. 500/2004 Sb. správní řád lex specialis.
Lhůta, ve které měl Žalovaný povinnost vydat rozhodnutí tedy skončila ke dni 09.11.2019 a nečinným se tak stal ke dni 10.11.2019. Podle § 80 odst. 1 s.ř.s. lze žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně uběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon.
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že posledním dnem pro podání žaloby na ochranu proti nečinnosti Žalovaného byl den 10.11.2020. Žalobce podal žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu dne 05.11.2020, tedy včas.
Důkazy: Usnesením, obsahem správního spisu
IV.
Lhůta pro vydání rozhodnutí lze dle § 71 odst. 3 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb. správní řád prodloužit o dalších 30 dnů, jde-li o zvlášť složitý případ. Že se o zvlášť složitý případ jednalo, lze konstatovat již se skutečnosti, že se Magistrát s Žalovaným nemohli ani shodnout na tom, zda vůbec bylo podáno odvolání.
Magistrát ve výzvě k odstranění vad podání spis.. zn. SZ-MMJ/OD/22355/2018/19 ze dne 19.09.2019 uvádí, že obdržel odvolání podané prostým e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu, které bylo podáno včas a bylo následně doplněno v zákonné lhůtě. V postoupení odvolání k Žalovanému spis. zn. SZ-MMJ/OD/22355/2018/20 ze dne 14.10.2019 Magistrát uvádí, že obdržel odvolání proti rozhodnutí SZ-MMJ/ODO22355/2018/16, které bylo podáno včas.
Naopak Žalovaný ve sdělení k předanému odvolání č. j. KUJI 92598/2019 uvádí, že mu bylo doručeno odvolání, ale že se tím nebude zabývat, neboť se jedná o zneužití práva a na podání je třeba hledět tak, jako by vůbec podáno nebylo.
Důkazy: obsahem správního spisu
V.
Závěrem Žalobce setrvává na tom, že uplatňuje níže uvedené kasační důvody přípustné dle § 103 odst. 1. soudního řádu správního:
1. V Usnesení Soud nesprávně posoudil právní otázky v předcházejícím řízení, což zakládá nezákonnost Usnesení.
2. Usnesení je nepřezkoumatelné z důvodu nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, případně v jiné vadě v řízení před soudem, přičemž taková vada měla za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.
Vzhledem ke všem skutečnostem uvedeným výše Žalobce navrhuje, aby Nejvyšší správní soud České republiky napadené Usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 31 A 188/2020-34 ze dne 31.05.2021 podle ustanovení § 110 odst. 1 zákona číslo 150/2002 Sb., soudního řádu správního v platném a účinném znění zrušil a věc Krajskému soudu v Brně vrátil k dalšímu řízení.
-
Dle Soudu ze správního spisu plyne, že Žalobcem podané odvolání proti rozhodnutí Magistrátu sp. zn. SZ-MMJ/ODO22355/2018/16 bylo Žalobci doručeno dne 10.09.2019.
Žalobcem podané odvolání bylo doručeno Žalobci?
-
Usnesení NSS (http://acab.cikus.net/180623-jihlava-d1/210916-nss-usneseni-lost.pdf), LOST, uznávám porážku.
Při doručování napadeného rozsudku KS v Brně bylo na výzvě od pošty datum 26.08.2021, bylo to uvedeno i na obálce samotné, ale občane naser si.
-
Sviňárna od poštovní doručovatelky? Lepší fakt mít datovou schránku, nemohlo by se to stát. Alespoň že soud vrátí soudní poplatek.
-
Bylo tam "vyzvedněte na poště do 28.6.2021", ale fikce doručení přesto nastala už 25.6.2021 ?
-
Lafayette> Ano.
-
Hmm, tak to je blbý, to se asi vyhrát nedá.
-
SOP vrácen (od NSS i od KS).