Celý problém je ve vztahu zaměstnanec-zaměstnavatel. Zaměstnavatel není správní orgán, který nedělá nic jinýho, než postihuje lidi v drtivý většině za to, že nikoho neomezili ani neohrozili a tudíž bych udělala vše pro to, aby mě nepostihnul - byť třeba pro většinu společnosti amorálního - lhaní SO, Helmuti, mrtvoly, falešní svědci atd.
Zaměstnavatel je subjekt, který mě živí a já u něj dobrovolně pracuju a tudíž souhlasím s nastavenými podmínkami nebo můžu jít jinam. Nechci zabíhat veřejně do podrobností proč těžko můžu mít víc než výzvu, případně vyfocený předávací protokol. Primárně chci vycházet dobře se zaměstnavatelem, ikdyž vše není úplně eňo-ňuňo podle zákona, ale zase chci 100% vědět, že jsem to řídila já. Přijde mi celkem fair play, když zaplatím celkem rozumnou pokutu bez bodů a zákazu, ale musím vědět, že jsem ten přestupek (alespoň po formální stránce) fakt udělala. Samozřejmě, všichni víme, že není normální, aby po Praze bylo 100 míst, kde vás měří, že je to víceproudá silnice bez přechodů atd, ale pokud jsem to byla já, tak s tim nemám tolik morální problém. Spíš mi vadí, že člověk nemá možnost se k tomu nějak postavit a mít možnosti manévrování a že není přezkoumatelné, zda je vůbec nějaký důkaz a jestli jsem na fotce já. Znám všechny úsekovky, indukční smyčky, semafory nazpaměť, takže mi je to divné.
A co si budeme povídat - za tu sumu, bych chtěla mít taky hezkou vlastní fotku
, ikdyž jsem jiné z Prahy a jejich kvalitu už viděla.