Žaloba a přezkum se navzájem nevylučují. Přezkum totiž spíš než opravný prostředek je výkonem dozorčí pravomoci nadřízeného orgánu. Taky dáváte jen podnět a není žádné právo na to, aby přezkumné řízení provedli. Je to prostě prostředek jak realizovat hierarchii ve státní správě - nutno říct vcelku účinný, když místo organizování školení, sepisování metodik atp. prostě sem tam podřízenému orgánu projdete pravomocná rozhodnutí a co se vám nelíbí jim hodíte na hlavu, tak si ten podřízený orgán velmi rychle sladí noty podle toho nadřízeného.
Konkurence s žalobou funguje jednoduše - první bere. Jestliže v průběhu soudního řízení je napadené rozhodnutí zrušeno nebo změněno, soud řízení zastaví, protože žaloba se stala nedůvodná (opadl její předmět). Což nevylučuje podat novou žalobu proti tomu změněnému (nebo v následném řízení nově vydanému) rozhodnutí. Jestliže naopak soud žalobě vyhoví, přezkum se zastaví protože není co přezkoumávat. Nelze vyloučit ani eventualitu, že soud žalobu zamítne, ale rozhodnutí je následně zrušeno v přezkumu (např. proto, že tam nadřízený orgán najde nějakou jinou nezákonnost, než na kterou cílila žaloba).
V praxi to funguje často tak, že pokud správní orgán tuší, že to rozhodnutí nemůže u soudu obstát, zahájí přezkum a oznámí to soudu, soud pak řízení po dobu běhu přezkumu přeruší (může jít o postup dle § 62 SŘS a § 152 SpŘ nebo o prosté přerušení dle § 48(3)d SŘS).