30kmhcz
Ukončené případy => Parkování, zastavení, stání => Téma založeno: hm23 09 Února 2016, 18:58:58
-
Zdravím,
u domu v Praze mám takový plácek, který má šířku zhruba šest metrů a mimo to, že se po něm pohybují chodci (jedna z možných cest, jak se dostat do domu) na něm šikmo parkují vozidla. Problém je, že pravidelně někdo zaparkuje hned u zdi a chodci nemohou uprojít. Tento stav potom vždy rezultuje v lísteček za stěračem, který mi ale pokaždé odfoukne vítr. V katastru nemovitostí má tento pozemek zapsaný způsob využití jako silnice a druh jako ostatní plocha. Ještě bych podotkl, že onen inkriminovaný "chodník" je ohraničen něčím, co by možná někdo mohl nazvat jako obrubník.
Výzvy v prvním stádiu (k úhradě určené částky), kterých mám na tomto místě již větší množství, jsem ignoroval, nicméně teď (po osmi měsících od první výzvy) přišel level 2, kde se úřad do pěti dnů od doručení dožaduje podání vysvětlení, kdo že tam s tím autem zaparkoval. Protože jsem v problematice nováčkem, nejsem si jistý, jaký postup vzhledem k výše uvedeným skutečnostem zvolit.
- Celé to ignorovat (a očekávát pokutu 5 000 Kč za bezdůvodné nepodání vysvětlení) a dále sprdel provozovatele vozidla)
- Nahlásit nějakou osobu, získat čas a potom zas čekat na sprdel
- Nahlásit sebe a celé to v přestupkovém řízením rozbít na tom, že to není chodník
- Poslat dopis, kde odepírám výpověď a nechat to spadnout do sprdele
Nejsem si především jistý, jestli pokud zvolím například variantu číslo 4, budu potom moct v rámci levelu 3 (správní delikt provozovatele) rozporovat věci stejným způsobem jako kdybych se teď v levelu 2 naprášil a řešilo se to jako přestupek. V tom dopise se píše cosi o tom, že to nejde, ale to je asi nesmysl.
Díky moc všem!
-
1 = SPRDEL, nebrat (pokuta za nepodání vysvětlení ale nehrozí, to je vaše právo, nikoliv povinnost)
2 = pokud bude ona osoba nekontaktní = SPRDEL, nebrat, pokud se nebude jednat o osobu HELMUT (zadejte do vyhledávače), který se přizná, bude komunikovat a bude odsouzen
3 = možné, lepší než SPRDEL, záleží na mnoha faktorech, v Praze slušná šance výhry i přes prodlouženou prekluzi
4= SPRDEL
BTW docela by pomohlo, kdybyste uvedl, z jakéhože strašlivého zločinu jste byl obviněn (konkrétní §)
Osobně doporučuju variantu Helmut nebo pro získání fighting skills sebeudání s následným SŘ, ignorace nebo odepření výpovědi znamená SPRDEL (pokud tedy není vaším záměrem zabojovat právě proti této zhovadilosti)
Pražácí snad doporučí ideální postup, já se kočkuju s ouřadama v jiných krajích :)
-
Po osmi měsících bych nahlásil sebe, to nemají šanci stihnout.
-
A vzhledem k tomu, že se to bude opakovat, tak je čas zapracovat na nějakém rumunském, maďarském aj. Helmutovi, který bude kontaktní a vždy ve svém rodné jazyce něco lichotivého odpoví.
-
Děkuji moc za odpovědi,
je to § 53 odstavec 2 zákona č. 361/2000 Sb.
Nerozumím tomu, proč bych se měl chtít vyhnout sprdeli? Tam přeci můžu naprosto stejným způsobem argumentovat proti oprávněnosti přestupku jako v "klasickém" přestupkovém řízení. A nebo jde o to, že případný neúspěch je u naprášení sebe sama u přestupku (level 2) levnější?
Promlčecí lhůta je dva roky, takže ještě zbývá šestnáct měsíců. To už je doopravdy dostatečně krátká doba, aby to magisrát nestihl vyřídit a prekludovalo to?
Nejvíc se mi líbí varianta Helmut. Může to být i Slovák? A jaká je vlastně šance, že to rozbiju na tom, že to je v katastru vedené jako silnice?
Děkuji
-
ano, i ve SPRDELi musí být přestupek spolehlivě prokázán, na druhou stranu má dlouhou prekluzi a možnosti obrany jsou komplikovanější a nejisté... samozřejmě by se mohlo povést prokázat, že přestupek nebyl spolehlivě prokázán (a nelze to nijak napravit), čili SPRDEL byl zahájen neoprávněně, tudíž game over pro úřad. Ale když se to nepovede, tažení proti SPRDELi je nejisté
Helmutem samozřejmě může být libovolný cizozemec, podmínkou je, že mu bude doručeno a ideálně se přizná tak, aby bylo rozhodnuto o jeho vině. V tomto případě by dokonce mohl korespondenčně vyhrát, pokud by rozbil konstrukci s chodníkem. Otázkou je pak ovšem možná rekvalifkace přestupku (dtto u SPRDELe), ale to by jim asi za tu práci nestálo
Ohledně prekluze - v Pze se odvoláváte k MD a tam rok není žádná doba, takže pokud by se natáhlo vlastní řešení přestupku v prvním stupni, není 16 měsíců žádná darda.
Co se týče šance na rozbití, můžete to klidně zkusit v prvním kroku, co že to jako zkoušejí, když se jedná o silnici, ale já mám ve zvyku neplýtvat municí, obzvláště hned na začátku. Univerzální taktiku ovšem nelze určit, vždy záleží na okolnostech
-
Děkuji za odpověď,
čili postup by mohl být následující:
- Udám Helmuta
- Helmutovi dodje dopis, přizná se, že tam skutečně stál, ale že s přestupkem nesouhlasí
- Potom Helmut podá námítku podjatosti celého magisrátu, takže o ní bude muset rozhodovat MD
- MD vrátí námitku jako neopodstatněnou, magisrát rozhodne, Helmut se odvolá k MD
- Helmutovi přijde složenka
- Variantně se to někde zvrtne, spadne to do sprdele a postup bude stejný jako body 3 a 4
Když se tak na to dívám, říkám si, jestli není zbytečné tam cpát Helmuta, protože s těma dvěma odvoláníma k MD se to asi fakt nemůže stihnout.
EDIT: Teď jsem se dočetl, že u sprdele se ty dva roky na prekluzi počítají pouze do zahájení řízení, potom už "aktivní přístup k délce řízení" nemá smysl. V tom případě je ale asi nejlepší varianta naprášit sám sebe, protože nehrozí, že někdo rozbije Helmuta a existuje velká šance, že to prekluduje.
-
helmut je víceméně pojistka proti tomu, že by se to podařilo úřadu uválčit a stihl rozhodnout i ve 2. stupni... jinak je to samozřejmě normální SŘ, jen se záložním padákem :)
-
Teď jsem se dočetl, že u sprdele se ty dva roky na prekluzi počítají pouze do zahájení řízení, potom už "aktivní přístup k délce řízení" nemá smysl. V tom případě je ale asi nejlepší varianta naprášit sám sebe, protože nehrozí, že někdo rozbije Helmuta a existuje velká šance, že to prekluduje.
-
Však to již výše padlo, že to nejspíš nedají. Nevím, jak ostatní, ale těch pár případů, které jsem v Pze řešil, vždy skončilo odvoláním. Rozhodnutí MD je velmi vzácnou záležitostí, obzvláště v tak marginálních věcech, jako je parkování. Nehledě na to, že tady je slušná šance to vyhrát už v 1. stupni
-
Moc děkuji,
už tomu rozumím. Takhle mi vychází jako nejlepší varianta naprášit sebe. Pravděpodobnost, že to uhraju nebo to prekluduje je velmi velká, kdežto u varianty Helmut hrozí, že to nějak shodí, spadne to do sprdele a pak už to nebude moct prekludovat.
Mám v plánu si částečně kvůli tomuhle založit DS. Jsem celkem seznámený s výhodami/nevýhodami, nicméně by mě ještě zajímalo, jestli doručování pomocí DS má (může mít) nějaký vliv na délku řízení (může ho neblahým způsobem zkrátit).
Ještě jednou děkuji
-
Na standardní řízení to nemá vliv - naopak tu je výhoda, že vše se posílá zdarma a pošta nic neztratí.
A je tu možnost, že úřad se splete a (ne)doručí klasickou poštou.
-
Díky za odpověď.
napadla mě ještě jedna věc. Magisrát mě doslovně žádá, abych "uvedl potřebné údaje k identifikaci řidiče výše uvedeného vozidla v předmětné době". Už je to stará známá věc, že úředníci píšou takové kraviny jako kdo byl řidičem zaparkovaného auta (v příloženém udavačském "formuláři" se dokonce používá slovo "řídil") a tak by mě zajímalo, jestli by se toho dalo nějak chytnout. Buď napsat, že v předmětné době vozidlo bylo zaparkované a tudíž nikdo nebyl jeho řidičem a nebo napsat, že vozidlo v dané době měly svěřené dvě osoby, z nichž jedna z vozidlem odjela a druhá přijela a uvést údaje obou bez bližšího uvedení která byla která.
Má taková taktika smysl a nebo akorát hrozí, že to úřad vezme jako že jsme mu nevyhověl a pošle to do sprdele?
Díky moc!!!
-
jakmile něco takového uděláte, jste v SPRDELi
-
Čili i pokud napíšu něco ve stylu:
Ve vámi uvedenou dobu bylo vozidlo zaparkované a žádná osoba nebyla jeho řidičem. Zároveň v okolí této doby došlo k předání vozidla mezi dvěma řidič (z nichž jeden vozdilo zaparkoval a další s ním odjel), jejichž údaje vám sděluji:
Stanislav Huml, Vidlákov 1
Moje údaje
tak to taky je automaticky sprdel?
-
Jakmile úřad nemá konkrétního podezřelého, vůči němuž lze zahájit SŘ, je to SPRDEL. Proto je to tak vymyšleno. Jinak by to asi moc nefungovalo, že ;)
-
To samozřejmě dává rozum. Já jsem to myslel jako zdržovací taktiku, že by to úřad donutilo se zeptat ještě jednou a pořádně, kde by přesně specifikoval kterého řidiče myslí...
-
To se může stát v určitých případech (např. úřadu se napoprvé nepodaří doručit, nebo nemá úplné údaje apod.) a to ještě záleží celkem na ouřadovi, zda "pátrání" po pachateli bere vážně, nebo je to pro něj jen formalita, než jednoduše zkasíruje sprdel. Každopádně to rozhodně není sázka na jistotu
-
Díky za odpověď.
napadla mě ještě jedna věc. Magisrát mě doslovně žádá, abych "uvedl potřebné údaje k identifikaci řidiče výše uvedeného vozidla v předmětné době". Už je to stará známá věc, že úředníci píšou takové kraviny jako kdo byl řidičem zaparkovaného auta (v příloženém udavačském "formuláři" se dokonce používá slovo "řídil") a tak by mě zajímalo, jestli by se toho dalo nějak chytnout. Buď napsat, že v předmětné době vozidlo bylo zaparkované a tudíž nikdo nebyl jeho řidičem a nebo napsat, že vozidlo v dané době měly svěřené dvě osoby, z nichž jedna z vozidlem odjela a druhá přijela a uvést údaje obou bez bližšího uvedení která byla která.
Má taková taktika smysl a nebo akorát hrozí, že to úřad vezme jako že jsme mu nevyhověl a pošle to do sprdele?
Díky moc!!!
To je právě věc, jenž je zralá na důkladnou právní analýzu. Když odpovíte dle pravdy že takový řidič neexistuje, úřad to bez dalšího po 60 dnech překlopí na sprdel. A nyní začne to správné řízení! Úřad evidentně žádal nesprávně, respektive položil špatnou otázku a Vy jste odpověděl dle pravdy. Takže úřad svou vinou nezahájil řízení o přestupku proti určité osobě a překlopil to rovnou na sprdel, přičemž spravně by měl doplnit své podání a opravit svůj dotaz.
Já to nyní zkusil takto:
„nemilý úřade, zeptal ses na to, kdo v předmětné době (tedy v době zjištění přestupku chrabrými městskými opičáky) řídil zaparkované vozidlo. V předmětnou dobu ovšem zaparkované vozidlo nikdo neřídil a tedy vozidlo samo o sobě nemohlo spáchat přestupek. Pokud by ses úřade zeptal, kdo vozidlo takto zaparkoval, tak bych ti zřejmě odpověděl, že to byla osoba jméno, příjmení, datum narození a bydliště. Ovšem ty ses nezeptal a proto ti to tedy neřeknu. A proto tě vyzývám, abys ve lhůtě do 15 dnů od doručení tohoto dopisu své podání doplnil tak, aby bylo zřejmé, co po mně jednoznačně a bez jakýchkoliv pochyb vlastně chceš.“
Od té doby je ticho po pěšině. Ale jelikož je to mé oblíbené Brno, tak se těším, až to za dva roky po prekluzi přestupku zkusí rozjet přes SPRDEL vydaným příkazem… Chtělo by to aplikovat u nějakého rychlejšího úřadu, protože Brno na nějaké termíny naprosto nehledí a čas (definovaný ve správním řádě) je pro něj silně relativní (plati jen pro sprostého obviněného, ale úředník může naprosto cokoliv).
-
Já jsem nakonec naprášil sebe, varianta s "dvojím odvoláním" k MD vypadá dost slibně.
Ale jelikož je to mé oblíbené Brno, tak se těším, až to za dva roky po prekluzi přestupku zkusí rozjet přes SPRDEL vydaným příkazem
Tomu nerozumím, pokud bude přestupek po prekluzi, jak budou moct zahajit sprdel? A nebo je to myšlené tak, že se pokusí tu sprdel udělat nezákoně?
-
Sprdel by dodatečně nemělo být možné rozjet. Klíčem je § 125f(4) ZPPK - sprdel lze zahájit, pokud přestupek a) odložen podle § 66(3)g PřesZ nebo b) řízení zastaveno podle § 76(1)c PřesZ. Po uplynutí promlčecí doby přestupku už nejde ani jedno z toho udělat (odkládalo by se podle § 66(3)e PřesZ a rozjeté řízení zastavovalo podle § 76(1)f PřesZ).
Byl-li sprdel odvracen tím, že se (nějaký) řidič přiznal a (ještě) nedošlo k tomu, že by to pak třeba po zahájení řízení opět popřel, tak zjevně nejde podmínky pro zahájení sprdele splnit ani před zánikem odpovědnosti za přestupek.
-
V Brně zvesela rozjíždí sprdele i u promlčených přestupků. A kraj jim k tomu vesele tleská…
-
Krajský soud v Brně taky tleská? NSS tleská? Ministerstvo dopravy v přezkumném řízení tleská? Jestli máte nějaký takový případ ne déle než 2 měsíce od právní moci, sem s ním.
-
Mám to nyní na MD, kde jsem podal podmět na přezkum. Ale už další podobný případ potěšitelně zraje… myslíte si, že je lepší vynechat MD a rovnou to napadnout žalobou?
-
Jestli dávat přezkum, žalobu nebo obojí záleží hodně na povaze případu, univerzální rada neexistuje, i když obecně se asi nic moc nezkazí, pokud už má člověk sepsanou žalobu, když to lehce přeformuluje a pošle i jako podnět k přezkumu.
V tomhle konkrétním případě bych to rozhodně žaloval, tohle se u soudu bude líbit a vytvoří to judikaturu proti sprdeli. Formalisticky laděný soudce bude slyšet na ten doslovný výklad, tj. že sprdel nejde bez odložení/zastavení přestupku z přesně vymezených důvodů, více hodnotově laděný zase snad rozpozná absurditu stíhání provozovatele za čin, u kterého odpovědnost primárního pachatele zanikla (dá se odkázat na tu judikaturu, kde NSS zdůrazňuje subsidiární podstatu sprdele).
-
Nojo. A co podat paralelně žalobu, přesto že byl podaný podmět k přezkumu? Nebude se to navzájem tlouct?
-
Žaloba a přezkum se navzájem nevylučují. Přezkum totiž spíš než opravný prostředek je výkonem dozorčí pravomoci nadřízeného orgánu. Taky dáváte jen podnět a není žádné právo na to, aby přezkumné řízení provedli. Je to prostě prostředek jak realizovat hierarchii ve státní správě - nutno říct vcelku účinný, když místo organizování školení, sepisování metodik atp. prostě sem tam podřízenému orgánu projdete pravomocná rozhodnutí a co se vám nelíbí jim hodíte na hlavu, tak si ten podřízený orgán velmi rychle sladí noty podle toho nadřízeného.
Konkurence s žalobou funguje jednoduše - první bere. Jestliže v průběhu soudního řízení je napadené rozhodnutí zrušeno nebo změněno, soud řízení zastaví, protože žaloba se stala nedůvodná (opadl její předmět). Což nevylučuje podat novou žalobu proti tomu změněnému (nebo v následném řízení nově vydanému) rozhodnutí. Jestliže naopak soud žalobě vyhoví, přezkum se zastaví protože není co přezkoumávat. Nelze vyloučit ani eventualitu, že soud žalobu zamítne, ale rozhodnutí je následně zrušeno v přezkumu (např. proto, že tam nadřízený orgán najde nějakou jinou nezákonnost, než na kterou cílila žaloba).
V praxi to funguje často tak, že pokud správní orgán tuší, že to rozhodnutí nemůže u soudu obstát, zahájí přezkum a oznámí to soudu, soud pak řízení po dobu běhu přezkumu přeruší (může jít o postup dle § 62 SŘS a § 152 SpŘ nebo o prosté přerušení dle § 48(3)d SŘS).
-
Nojo. A co podat paralelně žalobu, přesto že byl podaný podmět k přezkumu? Nebude se to navzájem tlouct?
K tlučení viz předchozí post. K paralelnímu podání je třeba mít na vědomí lhůty, přezkum lze zahájit do roka, žalovat musíte (včetně finalizace žalobních bodů) do dvou měsíců.
V jednoduchých případech je efektivní obratem podat podnět k přezkumu a "pohrozit", že když ten zjevný paskvil rychle nezruší, nezbyde vám než v zákonné lhůtě podat žalobu. Když nic jiného, tak tím aspoň dodáte správním orgánům motivaci se tím podnětem seriózně zabývat.
-
Hm, já si ty dva termíny furt pletu a mám za to, že je to přesně naopak, ale vím, že máte pravdu… Zatím to nechám na tom přezkumu. Součástí přezkumu byla i stížnost na magisrál…
-
V Brně zvesela rozjíždí sprdele i u promlčených přestupků. A kraj jim k tomu vesele tleská…
Mají ve spise úřední záznam o odložení přestupku ještě před prekluzí? Šel bych tímto směrem...
Jednou v Brně tvrdili, že přestupek odložili a kraj v odvolání drze lhal, že se to skutečně stalo a ve spise o tom existuje záznam k uvedenému datu, ačkoliv ve spise nic takového nebylo, dokonce byl přestupkový spis v den údajného odložení věci teprve založen - nicméně rozhodnutí zrušili z jiného důvodu. Ke spisu jsem se dostal až před druhým odvoláním, kde jsem jim to samozřejmě omlátil o hlavu. Je to tak půl roku a už se žádné druhé rozhodnutí nekonalo. Takže ne vždy kraj tleská :)
-
Já jsem nakonec naprášil sebe, varianta s "dvojím odvoláním" k MD vypadá dost slibně.
Pro příště je tu ještě varianta s naprášením Helmuta, který Vás obratem zmocní k zastupování. Takže vše vyřizujete sám, pošta chodí Vám, body u bodovaných přestupků nehrozí a je tu i úniková varianta se tím přestat bavit.
-
Pokud si to dobře pamatuju, tak v Brně odkládají razítkem na oznámení. Dá se to snadno přehlédnout, ale odloženo mívají.
-
Pokud si to dobře pamatuju, tak v Brně odkládají razítkem na oznámení. Dá se to snadno přehlédnout, ale odloženo mívají.
To "odložení razítkem" vypadá přesně jak? ;D
§ 15 odst. 1 SprŘ stanoví, že „jednotlivé úkony v řízení se činí písemně, pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud to nevylučuje povaha věci. Jednotlivé sdělení v průběhu řízení lze vůči přítomnému účastníku řízení učinit ústně, pokud ten na písemné formě netrvá. Obsah úkonů prováděných jinou než písemnou formou se poznamená do spisu, nestanoví-li zákon jinak.“
§ 17 odst. 1 SprŘ: "V každé věci se zakládá spis. Každý spis musí být označen spisovou značkou. Spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Přílohou, která je součástí spisu, jsou zejména důkazní prostředky, obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy."
Čili o odložení vždy musí ve spise existovat nějaký záznam, resp. musí tento úkon učinit písemně, jelikož zákon nestanoví jinak, ani to nevylučuje povaha věci. Odložení razítkem na oznámení neexistuje, to si můžou strčit do prdele.
-
Tipoval bych, že to bude nějaké podobné razítko jako je na doložku právní moci. Tj. že tam prdnou razítko a doplní příslušné číslo odstavce a písm. v rámci § 66 PřesZ, datum a podpis. IMHO to písemnou formu má, i když mě to taky zaujalo jako záchvat kreativity.
Zkusím si přes InfZ vyžádat, jestli na to nemají nějaký vnitřní předpis.
-
Nelze jakkoliv upravovat listiny, které jsou do spisu už vložené. Dejme tomu, že oni 1.3. vloží do spisu na stranu 1 oznámení o přestupku, já si 1.4. okopíruji spis, oni tam 1.5. dají razítko. V tu chvíli existují dvě verze spisu - já mám stranu 1 bez razítka a oni s razítkem. Dále - jak bude kdo dokazovat, že razítko nebylo antedatováno? Co když bude přestupek rok a půl v prekluzi a oni tam dají rok staré razítko s tím, že věc (včas) odložili a zahajují tedy SprDel? Razítko (samo o sobě) navíc fakt není písemná forma. Tohle by jim u mě tedy neprošlo :)
-
Je to formalita, jestli někam prdnou razítko nebo vloží nový list je fakticky úplně jedno. Samozřejmě není to jedno, pokud by tím porušili nějaký pro ně závazný předpis (např. nějaký interní spisový/kancelářský řád) nebo pokud by takový předpis odporoval zákonu. Dále by o tom odložení měl určitě být samostatný záznam ve spisovém přehledu (což může částečně řešit problém s manipulacemi, viz dále).
Námitka s kopií spisu je irelevantní. Vy máte kopii k nějakému datu, z ničeho neplyne, že jakýkoliv dokument vložený do spisu je přísně read-only. Naopak se správní řád i zákon o archivnictví a spisové službě vysloveně hemží různými ustanoveními, co vše se na písemnostech vyznačuje, přičemž mnohdy z principu existuje prodleva mezi vznikem písemnosti a následným vyznačením čehosi (typicky např. doložky právní moci). Mám-li zůstat u IT terminologie, spis musí být append-only s logem. Odložení ve formě vyplněného razítka do existujícího listu spisu tento princip neporušuje.
Pokud jde o účelové manipulace či vyslovené falšování (dodatečné vyjmutí, vložení či výměna listů spisu, antedatování atp.), tak když to úředník bude chtít udělat a zavedené interní procesy mu takový zjevně nelegální postup fakticky umožní, nehraje roli, jestli odkládá novým záznamem či razítkem. Preventivní obrana je pořizovat si v přiměřených intervalech a klíčových momentech kopii spisu či alespoň spisového přehledu. Ex post obranou může být např. absence spisového přehledu či skutečnost, že do něj to odložení není zaneseno. Ale nikoliv samotný fakt, že "odkládají razítkem".
-
Odkládací razítko vypadá takhle. Mně tím razítkem odložili přestupek u všech sprdelů, takže to asi v Brně dělají standardně. Jeden můj přestupek odložili 3 dny před koncem roční lhůty a oznámili příkazem 9 měsíců po odložení, to si myslím, že na 99% antedatovali.
Ani v jednom spisu nezaznamenali to odložení razítkem do obsahu/soupisu spisu.
-
No, většinou to takhle odkládají. Ovšem pak zní dotaz: „co konkrétně udělali pro zjištění pachatele přestupku?“ Samozřejmě bod do odvolání…
-
Sice to nevidím tak černobíle jako jkraus222 o pár příspěvků výše, ale za to fingované odložení pár dní před prekluzí přestupku bych je v tom vymáchal. Chtělo by to vymyslet nějakou fintu, jak jim prokázat, že tam fakticky ten štempl dali až po prekluzi, pak budou "na lopatě". I bez důkazu bych to nevzdával, účelovost toho postupu je zjevná, jen bohužel asi nelze spoléhat na objektivitu nadřízeného správního orgánu.
-
Já jim to ale přece nijak nedokážu. Tvrdili by, že si případy hlídají, aby odložili včas (třeba nějakým upomínačem v PC nebo v mobilu). Tři dny před prekluzí vypadají podezřele, ale jsou včas.
Navíc bych se musel do spisu dostat nějak neoficiálně, jinak by tam byl o nahlédnutí záznam. Takže by to nemuseli antedatovat takhle natěsno.
Když přijdu jeden den po prekluzi přestupku a bude odloženo, riskuju, že se na mě úředník zaměří a překlopí mě na sprdel přednostně.
Když zavolám, že zítra jdu nahlédnout do spisu, tak tam razítko a datum v klidu stihnou doplnit.
Když předem nezavolám, tak může úředník požádat kolegu (který cestou doplní razítko a datum),ať donese spis z jiné kanceláře.
Anebo bude mít spis v kanclu, ale nebude mít na mě hned čas a když budu čekat na chodbě, tak si spis najde, prohlédne a zase doplní razítko a datum.
Odkládací razítko ani nemá identifikační číslo, podpis tam někdo naškrábne...
Ještě bych se chtěl pro jistotu zeptat - autor vlákna tady píše "Teď jsem se dočetl, že u sprdele se ty dva roky na prekluzi počítají pouze do zahájení řízení".
Předpokládám, že to platí až po 7.11.2014?
Jeden z mých sprdelů je tento:
- září 2013 zjištěn přestupek
- březen 2014 výzva provozovateli, bez reakce z mé strany
- srpen 2014 odložili přestupek razítkem
- říjen 2015 zahájili sprdel příkazem
Zahájili sprdel v pořádku nebo už bylo pozdě?
No, většinou to takhle odkládají. Ovšem pak zní dotaz: „co konkrétně udělali pro zjištění pachatele přestupku?“ Samozřejmě bod do odvolání…
Nestačí jim pro účel zjišťování pachatele, že provozovatel dostal výzvu k napráskání a neodpověděl? Pokud nemají žádnou stopu, tak už potom nic dělat nemůžou, ani kdyby skutečně chtěli, nebo ne?
-
Ano, pokud poslali (doporučeně, jinak to neplatí) výzvu provozovateli a Vy jste nereagoval, pak ano, řekl jste si o překlopení na sprdel. Ovšem pokud se nemýlím, pak se již jedná o přestupek, jenž dávno prekludoval a pokud to nyní chtějí pokračovat po SPRDELi, tak by to měla první odvolačka shodit. Nicméně v případě, že to řeší brněnský magisrál, tak ti klidně rozjedou přestupek i dva roky po prekluzi…
-
Ad účelové odkládání den před prekluzí.
Pokud by na férovku přiznali, že v oznámených podezření, kde nikdy nezahájili řízení a přitom mají splněné "nezbytné kroky", mají nějaký lhůtník, díky kterému to formálně odkládají den před prekluzí (přestože podmínky pro tento postup nastaly dávno předtím), tak taky dobrý. Nezákonný to (kromě těch průtahů) asi není, ale takhle otevřeně přiznat optimalizaci celého systému za účelem výběru výpalného, bez ohledu na práva účastníků a principy správního řízení a dobré správy, to by to u nadřízených orgánů či soudů mohlo udělat patřičný dojem.
Ohledně nahlížení den po prekluzi, fakt nevěřím, že by se úředníci ve stylu agenta 007 domlouvali posunky a jeden narychlo bastlil razítko, zatímco druhý odvádí pozornost. Představa je to vtipná, ale v případě průměrného úředníka, jehož základní modus operandi je mít cokoliv u prdele, opravdu nereálná. Stejně tak nevěřím, že by prosté nahlížení do správního spisu mělo potenciál případ nějak urychlit.
-
[...] Jeden z mých sprdelů je tento:
- září 2013 zjištěn přestupek
- březen 2014 výzva provozovateli, bez reakce z mé strany
- srpen 2014 odložili přestupek razítkem
- říjen 2015 zahájili sprdel příkazem
Zahájili sprdel v pořádku nebo už bylo pozdě?
Záleží kdy jim došlo oznámení o tom ohavném zločinu. Přestupek mají patrně odložený řádně a včas, "nezbytné kroky" provedli. Teď jde o to, zda řízení zahájili do 2 let ode dne, kdy se o deliktu dozvěděl příslušný orgán, viz § 125e(3) ZPPK. Orgán se o deliktu dozví okamžikem, kdy mu od někoho (nejčastěji PČR nebo MP) dojde příslušné oznámení, bude na začátku spisu a mělo by být opatřeno razítkem podatelny s datem (případně doručenkou z DS či něčím ekvivalentním v rámci spisové služby). Řízení je zahájeno doručením prvního úkonu (v tomto případě příkazu) obviněnému.
V daném případě to tedy bude těsné. Zjištěn přestupek v září 2013 znamená, že tehdy byl spáchán? Ví se, kdy byl oznámen úřadu? Ví se přesný den doručení příkazu? (Proti dni, kterým je příkaz datován, tam může být značný rozdíl, např. příkaz datován D, vypraveno D+4, první pokus o doručení poštou v místě adresáta D+7, konec úložní lhůty a případné doručení fikcí a tím zahájení řízení D+17).
-
hh: neni to nahodou tak, ze pozmenili verejnou listinu?
Listinu vydal MP a magistrat ji nema co modifikovat....
Diky za objasneni.
-
Fu: Myslíte jako pozměnění veřejné listiny ve smyslu § 348 TZ. O to nemohlo jít ani omylem, i kdyby to snad byla veřejná listina, tak prdnutím nějakého štemplu, ze kterého je navíc zcela zjevné, že ho tam dal někdo jiný než vystavitel původní listiny, a s obsahem původní listiny nijak nekoliduje, nezhoršuje její čitelnost, těžko mohlo dojít k naplnění předmětné skutkové podstaty.
Nehledě na to, že oznámení přestupku (dle § 58 PřesZ) fakt není veřejná listina.
-
hh: nojo, takže když bude nějaký domělý přestupek například spáchán například 1. 1. 2000 a nějaká městská opice jeho spis najde v šuplíku 3. 1. 2016 a pošle jej magisrálu, tak prekluzní lhůta plyne až od okamžiku, kdy se o tom magisrál dozvěděl, což znamená ±4. 1. 2016?
-
U spravniho deliktu jsou dve lhuty, subjektivni a objektivní. Do dvou let od zjisteni musi zahajit, do ctyr let od spachani musi ukoncit. Prestupek prekluduje po dvou letech. Vami zminovany pripad nemuze nastat. Prestupek prekludoval a sprdel nelze zahajit.
-
hh:
agent 007 :)
Nechal jsem se při vymýšlení té partyzánské akce zřejmě poněkud unést ;D
A děkuju za vysvětlení.
Ano, namísto zjištěn přestupek mělo být spáchán.
MP to oznámila magistrátu v únoru 2014 a ten zahájil sprdel v říjnu 2015 doručením příkazu fikcí, takže to stihli do dvou let. Obhajobu povedu jiným směrem, než je prekluze. Cílem je, aby se úředník u všech mých sprdelů co nejvíc zdržel, případně obdržel pojeb od nadřízených orgánů, ale ode mě nedostal ani korunu.
Ohledně prekluzí přestupků spáchaných před 7.11.2014 doporučím případným zájemcům přečíst všechno, co napsal Tacecek na obou stranách následující diskuse. Už jsem to kdysi četl, ale mezitím zase zapoměl.
https://www.30kmh.cz/index.php?topic=1674.0
-
No ještě bych tu prekluzi nevzdával. Co jsem napsal platí podle aktuálního znění ZPPK (sprdelní řízení musí zahájit 2 roky od oznámení, právní moci musí rozhodnutí nabýt 4 roky od spáchání). Nedocvaklo mi ale, že jde o starou věc z roku 2013, tj. jestli provozovatelem je fyzická osoba, trefilo se to do toho okna mezi 19. 1. 2013 (zavedení sprdele) a 7.11.2014, kdy nebyla zákonem pro FO u sprdele stanovena prekluzivní lhůta vůbec.
Takže prohledejte fórum, řešilo se to tu vícekrát, nejen v tom odkazovaném vláknu. Ten názor, který razil Tacecek, tj. že použití analogie s PO a FPO je jediné možné řešení, si tedy osobně nemyslím, že by byl nějak lépe argumentačně podložený, než druhé možné řešení, tj. 1 rok podle analogie s přestupky. Připravovaná rekodifikace PřesZ (která má nově zahrnout i správní delikty) též počítá s tím, že ta podivná konstrukce "jiný správní delikt nepodnikající fyzické osoby" zmizí a půjde nově opět o přestupky (jak se to ošetří v ZPPK zatím nikdo neví), správní delikty PO a FPO zůstanou a nově dostanou alespoň nějakou obecnou kodifikaci.
-
hh:
Dovolil jsem si poslat Vám můj poslední dotaz soukromou zprávou. Něchtěl jsem tady případně zbytečně napovědět úředníkovi.
-
Neni to tak uplne ze bych tuto argumentaci razil, ale spise se s ni cimdal casteji setkavam. Musim ovsem priznat, ze jsou stale urady ktere hrajou dle metodiky na jeden rok, ovsem jizni morava to bohuzel neni. Tam takto argumentuje primo krajsky urad.
-
Přeji hezký večer,
vrátím se k původnímu tématu tohoto vlákna. V celé věci došlo posunu:
1. Udal jsem sám sebe
2. Orgán vydal příkaz
3. Proti příkazu jsem podal odpor
4. Orgán v podstatě obratem nařídil ústní jednání
Píšu, abych se ujistil, že další krok je podání námitky podjatotsti "celého magistrátu" (viz. bod 3 http://dfens-cz.com/fsm-summer-2015-update/). Jsou nějaké další věci, na které bych si měl dát pozor? Námitku mám podat obratem? Ruší se podáním námitky podjatosti to nařízené ústní jednání?
Díky moc!
-
Co to je obratem? Nemůže nařídit jednání dřív než za 2-3 týdny (5 dnů od doručení, na které je 10 dnů). Kdy přesně byl přestupek a na kdy je nařízeno jednání?
-
Děkuji za odpověď,
myslel jsem tím, že orgán zaslal předvolání obratem, nicméně datum ústního jednání splňuje to co píšete (ze zřejmých důvodů nechci psát přesné datum ani nic jiného). Ale přivedl jste mě na trošku jinou myšlenku - hrdelní zločin se stal dne x. y. 2015 (y < 10) a jednání je nařízené na datum x-1.y. 2016. Docvaklo mi to až teď a sice to, že k "prodloužení lhůty" na projednání přestupku došlo až od 1. října 2015, tudíž na přestupky spáchané před tímto datem se vztahuje roční lhůta (to, že zákon je zprasený a ustanovení o zákazu retroaktivity nabývá účinnosti až 1. 10. 2016 nechme stranou).
Pokud to co jsem napsal platí, tak mi není jasné, zda-li se orgán posral a chce den před prekluzí vydat rozhodnutí (které jaksi naneštěstí dřív prekluduje než stihne nabýt právní moci) nebo chce využít toho zpraseného ustanovení o zákazu retroaktivity čili že retroaktivita se kvůli chybě v zákoně aktuálně "připouští".
-
Proto se na to ptám. Jděte na jednání s tím, že se vyjádříte písemně v termínu určeném správním orgánem.
Do vyjádření napíšete, že na ně serete, protože už nastala prekluze.
-
Pokud to co jsem napsal platí, tak mi není jasné, zda-li se orgán posral a chce den před prekluzí vydat rozhodnutí (které jaksi naneštěstí dřív prekluduje než stihne nabýt právní moci) nebo chce využít toho zpraseného ustanovení o zákazu retroaktivity čili že retroaktivita se kvůli chybě v zákoně aktuálně "připouští".
Tohle zkoušet určitě nebudou, pokud tedy mají ještě nějaké zbytky mozku v lebce. Především to přechodné ustanovení je zcela redundantní, i kdyby žádné takové nebylo, tak se prekluze jakožto hmotněprávní institut bude automaticky řídit zněním předpisu účinným ke dni vzniku události, která deliktní odpovědnost založila, tj. ke dni spáchání přestupku.
A sekundárně, i když to legislativně-technicky zpackali, tak záměr zákonodárce je zjevný, dále je tu zásada in dubio mitius atd. Prostě bez ohledu na to, jak se k tomu kdo postaví, nevyhnutelně vždy dojde k závěru, že pro starší přestupky platí původní pravidla pro prekluzi. V nejhorším případě to zařízne kraj.
-
Děkuji za odpovědi,
upřímně se mi tam vůbec nechce chodit (ačkoliv podat námitku podjatosti na místě by mělo svoje kouzlo). Mám pár otázek.
1. Když teď napíšu úřadu zprávu, že se chci nechat zastupovat jinou osobou, zruší to to předvolání a úřad bude muset poslat předvolání nové na jiný termín přímo tomu zástupci?
2. Když napíšu námitku podjatosti (ať už přímo proti úředníkovi nebo proti "celému" úřadu), má to za následek zrušení předvolání? Poud ano a i kdyby nadřízený rozhodl obratem, znamená to, že orgán musí stanovit termín nový (který už ale bude za datem prekluze)?
Celkově se mi stejně nejvíc líbí podání námitky podjatosti "celého" úřadu, protože to prostě jistí všechny varianty včetně té, že úřad bude chtít použít tu dvouletou prekluzní lhůtu.
-
Také jim můžete napsat, že máte nemocnou přítulkyni, takže se omlouváte a žádáte, aby byl přestupek projednán ve vaší nepřítomnosti podle §74, odst 1) zákona o přestupcích.
-
Na podjatost se vykašlete, automatické účinky podaná námitka nemá, záleží na tom, jak to vyhodnotí a jak moc si budou jistí, že by v pokračování řízení viděl problém nadřízený orgán. Půjde-li o typickou obstrukční námitku (založenou na tom, že jsou úředníci placeni z pokut, které inkasují), tak ta je spíš nasere než zabrzdí. V daném případě, kdy má k prekluzi dojít den po nařízením ústním, je to zcela zbytečné.
Pošlete jim nějakou odůvodněnou omluvu (např. jak navrhuje opas, nebo cokoliv jiného, včetně pracovní zaneprázněnosti), souhlas s konáním ústního jednání bez vás, nicméně vyhraďte si právo seznámit se s podklady pro rozhodnutí a vyjádřit se v nich v přiměřené lhůtě. Formulace např.
Vážení, omlouvám se, že se z důvodu ... nemohu osobně zúčastnit ústního jednání ve věci ... nařízeného na ... Žádám o stanovení jiného termínu, případně nebude-li této žádosti vyhověno, souhlasím s tím, aby se ústní jednání konalo v mé nepřítomnosti. V takovém případě ale hodlám využít svého práva seznámit se s podklady před vydáním rozhodnutí a žádám o jejich zaslání a stanovení přiměřené lhůty k tomu, abych se k nim mohl písemně vyjádřit.
Něco takového by je mělo spolehlivě odradit od toho, aby obratem vydali v den jednání rozhodnutí (a když ne, tak to je nahrávka na smeč do odvolání). Co s tím udělají dál je úplně buřt, po prekluzi jim pošlete vyjádření v tom smyslu, že došlo k prekluzi a nazdar.
Dvouleté lhůty se fakt nebojte, v Praze narozdíl od Brna mají rozum (sakra, proč mám pocit, že tohle platí nejen o řešení přestupků ...) a hlavně nadřízeným orgánem je MDČR, které i přes tu Ťokovu protipirátskou politiku po odborné stránce funguje bez větších excesů.
-
Tak řízení bylo zastaveno :-). Děkuji moc všem za pomoc!
-
Super. Gratuluji a přesouvám do archivu.