Doručeno
rozhodnutí SO2 ohledně 23 přestupků spáchaných mezi 03.07.2019 a 15.09.2019.
Budu připravovat správní žalobu, do žalobních bodů zrecykluji
odvolací důvody a dva přidám:
1. Na V 13 není zakázáno vjíždět, na V 13 je zakázáno vjíždět, pokud se nejedná o objíždění. Nebylo prokázáno, že se o objíždění nejednalo a žádný předpis nezakazuje jízdu ukončit během objíždění.
2. Nebyl prokázán materiální aspekt, bez materiálního aspektu neexistuje přestupek.
3. Ve všech případech byl udán řidič, že to líný SO1 nevložil do spisu není můj problém. SO1 se vůbec nezabýval udanými řidiči.
4. Nesprávná kvalifikace přestupku, tady to SO1 zhodnotil jako § 125c(1)(k), v
dalším rozhodnutí už jako § 125c(1)(f)(11), ač se jednalo o úplně identickou věc.
5. Protiprávně nebylo sloučeno s
tímto řízením. Argument, že v jednom případě jsem řidič a v druhém provozovatel je lichý. Jedná se o přestupek podle stejného zákona a byly splněny podmínky pro sloučení. Že se jedná o přestupky podle různých §§ (odstavců, písmen) v ZPPK je irelevantní, podle této logiky by nešlo sloučit telefonování s překročením rychlosti.
6. Ačkoli jsem v doplnění odvolání požadoval zaslání stanoviska SO1 při předání odvolání se spisem k SO2, SO1 nezaslal. Tím jsem byl krácen na právech, neboť jsem měl v plánu posílat nějaké další argumenty přímo k SO2 až po předání spisu (není zde uplatněna zásada koncentrace řízení, tedy mohu volit takovouto procesní taktiku).
7. Ačkoli nebyly splněny žádné přitěžující okolnosti, byla stanovena vysoká pokuta. SO1 ani SO2 se dostatečně nezabývali výší trestu.
