Ano, nečinnost (jak ve smyslu SŘS, tak § 80 SŘ) je definována jako nevydání rozhodnutí v příslušné lhůtě. Žalovaný víceméně svoji nečinnost uznává, jen tedy nechápu, na co čeká (píše, že "bude pokračovat ve správním řízení") - snad na vrácení spisu?
Situace ohledně žaloby je jednoduchá, dokud SO1 nevydá rozhodnutí, procesní stanovisko neměnit (na vyjádření možno poslat krátkou repliku, a kromě vysvětlení, co je považováno za nečinnost - což by tedy soud měl vědět i bez nápovědy - vypíchnout i to, že uznává-li žalovaný, že od řádně podaného odporu nic v řízení neučinil nejen v době, kdy se mylně domníval, že šlo o odpor opožděný, ale pokračuje v tom i nyní, a v řízení hodlá pokračovat až od blíže neupřesněného okamžiku v budoucnosti, není o jeho nečinnosti a nezbytnosti zásahu soudu pochyb ...).
Pokud dřív, než rozhodne soud, SO1 rozhodnutí vydá a žalobci doručí, je třeba vzít žalobu zpět, ale požadovat přiznání nákladů z důvodu zastavení řízení pro chování žalovaného (tzv. procesního zavinění).
Zajímavější než probíhající soud (jehož výsledek je víceméně daný) je ale otázka prekluze odpovědnosti za podkladový přestupek. Podle § 32 PřesZ lhůta stojí po dobu, po kterou se o věci vede soudní řízení správní. Pokud by šlo o žalobu podle § 65 SŘS, tedy směřující proti nezákonnému rozhodnutí ve věci, není co řešit, ale zda je řízení o nečinnostní žalobě, jejímž předmětem není samotný přestupek, ale nečinnost SO, který o něm má rozhodnout, řekl bych, že to úplně "o věci" není. Argumentů lze snést více, kromě pitvání textu § 32 mi připadá poměrně zásadní, že SO nic nebrání v řízení pokračovat paralelně s projednáváním žaloby o nečinnosti (naopak, tvrdí-li SO, že nečinný není, měl by "makat" o to víc). Jde ovšem o můj názor, soudy to mohou vyložit všelijak (přímo prejudikaturu k § 32 PřesZ ve vztahu k nečinnostní žalobě jsem nenašel, nejlepší match je NSS 5 Afs 4/2008-108 řešící nějaké daňové prekluze a jejich stavění podle § 41 SŘS ve vztahu k zásahové žalobě, tohle aplikováno analogicky by znamenalo nestavění promlčecí doby v aktuálním případu).
Jelikož do května není daleko a SO asi vyčkává na soud (zapůjčil tam spis), nabízí se aplikovat time management tak, aby do výročí příkazu rozhodnutí vydáno nebylo. Mohla by stačit i pasivita, požadovat nařízení jednání (pokud už tedy nebyl učiněn souhlas s rozhodnutím bez jednání), nebo v krajním případě najde-li se vhodná záminka, třeba podjatost soudu.