Naopak, pro zdůvodnění námitky podjatosti mě napadá hned několik věcí, a o podjatosti úřednice přesvědčený jsem. Akorát nevím, kterou z těch věcí se hodí napsat spíše do vyjádření k podkladům pro rozhodnutí, a kterou z nich odůvodnit námitku podjatosti. Proto jsem čekal nějakou osvědčenou radu, která by mi pomohla zorientovat se.
Stále nevím, zda hledáte skutečný či jalový důvod podjatosti. Pokud skutečný, tak podjatost značí poměr OÚO k věci, účastníkům nebo zástupcům. Tedy:
- důvody uvedené jako příčina zahájení SŘ jsou nepravdivé, úřednice je tedy podjatá, jinak by si je nevymýšlela.
Nepravdivé je co, že byla odmítnuta nabídka práce, nebo že šlo o vhodnou práci ve smyslu § 20 ZamZ? Pokud jen to druhé, jde o právní názor, odlišný (a třeba i chybný) právní názor neimplikuje podjatost.
- skutečnost, že sama zahájila SŘ z moci úřední a po sedmi dnech o něm rozhodne, je důvod námitky systémové podjatosti, neboť má zájem na výsledku, včetně její nadřízené. Nebo je běžné, aby žalobce a soudce byla jedna a tatáž osoba?
Důvodem podjatosti je co? Že bylo rozhodnuto podezřele rychle? To byste musel jednak doložit (např. statistikou délky stejného typu řízení u téhož úřadu či dokonce též osoby) - pokud by běžně byly těsně dodržovány či dokonce překračovány pořádkové lhůty a jen ve vašem případě rozhodnuto do týdne, podezřelé to je. Ale jako samostatný důvod podjatosti to asi neobstojí, ostatně rozhodnuto má být bez zbytečného odkladu. Mohlo by jít o podpůrný argument. Na otázku je odpověď ano - správní řízení je řízení tzv. inkvizičního typu, úřad je žalobcem i soudcem, není procesní rovnost mezi účastníky a úřadem (jen mezi více účastníky).
- korespondence zaslaná nadřízené této úřednice (ještě před zahájením SŘ), kde je poukazováno na její šikanózní jednání, zůstala bez odpovědi. Podjatost?
Stížnost podaná na OÚO zpravidla nezaloží podjatost - sice tím vzniká nějaký slabý poměr k věci/účastníkovi, ale profesionální úředník má být schopen toto ustát (a takto to bude případně i odůvodněno). Pro ilustraci - exhejtman Rath vs. soudce Pacovský - účelově se nechal krátce zastoupit příbuzným soudce, zřejmě padlo i nějaké TO, vede s ním civilní spory, matně vzpomínám, že obhajoba se hrabala i v soukromí soudce (snad fotky z nějaké akce a cosi z toho dovozovala, že se s někým zná či co). VS to jako celek vyhodnotil dokonce tak, že ze strany Ratha už nejde o standardní výkon proceních práv, ale šikanu, kdyby soudce sám usiloval o zbavení se případu a subjektivně by se označil za podjatého, zřejmě by mu to prošlo, ale v opačném případě objektivní pochybnost o nestrannosti i přes výše uvedené shledána nebyla. Toto je sice extrém, ale chcete-li postupovat obdobně, tedy proti úředníkovi, se kterým původně nemáte nic společného, vést "kampaň", a na jejím základě pak namítat podjatost, musíte buď doufat, že do toho hodí vidle sám, nebo že se nechá rozhodit a udělá nějakou chybu (např. se začne na jednání chovat neprofesionálně a vy budete mít skrytý záznam).
Na stížnost, byla-li vyhodnocena jako podání podle § 175 SprŘ, má úřad 60 dní, třeba ještě něco dorazí. Pokud ne, můžete se obrátit na nadřízený úřad.
- chyby v poučení, např, že do spisu mohu nahlížet pouze v úředních hodinách. Dle mého - podjatost.
Chybný postup v řízení není podjatost. A naopak, že je úředník podjatý neznamená, že nemůže postupovat správně.
Mnoho věcí se na ÚP odehrávalo ústně, mnoho věcí záleží na téměř libovolném posouzení úřednice. Může posílat uchazeče na místa s nevyhovující prací se směšnou mzdou, a pak je za odmítnutí nepřijatelného vyřazovat z evidence prakticky bez omezení.
Zákon o zaměstnanosti, § 20, d) nabídka práce rozhodně nesplňovala, avšak úřednice usoudila, že splňovala. Podjatost? Nebo materiál do připomínek k podkladům?
Opět - chyby v řízení, ať už jde o procesní postup, neznalost, nesprávný právní názor, překročení pravidel správního uvážení - nezakládají (bez dalšího) podjatost. Na vše můžete poukazovat jak v průběhu řízení (v rámci vyjádření, případně stížností), po rozhodnutí to uplatnit v odvolání a dalších opravných prostředcích.
A na okraj - v § 20 jsem nic o směšné mzdě nečetl, jen o práci odpovídající kvalifikaci a schopnostem uchazeče (a to ještě s dovětkem "pokud možno").
