Domnívám se, citované kecy PČR jsou klasický blábol (a obávám se, že totéž platí i o protokolu, ze kterého pak vycházel SO), a posouzení SO v příkazu je též chybné nebo minimálně neúplné.
Tzv. „pravidlo zipu“ není žádné nevynutitelné pravidlo, ani nic, co by mělo sílu jen doporučení, platilo jen pro ty, kdo jej znají, až se jej naučí všichni a podobné kecy. Kompletní § 12(5) ZPPK zní takto: Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu. Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo zřejmé, který z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu.
První věta stanoví obecný režim. Tj. kdo mění pruhy musí blikat a nesmí auta v pruhu, do kterého se řadí, ohrozit (to je ovšem zakázné obecně), ale dokonce ani omezit. Nastane-li ale stav souběžné jízdy (definice v odst. 3 téhož paragrafu), je tento režim modifikován druhou větou - auta v průběžném pruhu musí zipování umožnit, tedy už neplatí, že je nelze omezit. Třetí věta pak jen stanoví domněnku, že je-li sporné, který pruh je průběžný, mají se řidiči chovat jako by byl průběžný ten pravý.
Proto je posouzení neúplné, v odůvodnění je citována věta první relevantního odstavce a na základě té je rozhodnuto, ale SO zcela přechází, že předpis nějak pokračuje a vůbec se třeba nezabývá tím, zda šlo/nešlo o průběžnou jízdu. Pokud šlo o souběžnou jízdu (jako že asi ano), tak je pravda, že si nelze ZIP vynutit tak, že někomu, kdo mě zjevně nepouští, tam vjedu tak, aby musel prudce brzdit či dokonce tak, že dojde k nehodě (v takovém případě se dopouštějí přestupku oba, jeden neumožnil zipování a druhý ohrozil vozidlo v průběžném pruhu). Vy ten děj ale popisujete jinak, dle vás Tatra nejela, nechala místo (nebo se vám to alespoň tak jevilo), proto jste se zařadil a až v ten moment se rozjela a vylepšila vám pravý bok. Pak jste ji rozhodně neohrozil a naopak přesupek pravděpodobně spáchal řidič Tatry, protože jednoduše nečuměl.
Jak to bylo, tj. jestli jste se tam cpal jedoucímu autu, nebo se situace opravdu jevila tak, že vás pouští, to mělo být předmětem šetření nehody (nejvíc k vyjasnění mohli přispět asi svědci), ale pokud se tím vůbec nikdo nezabýval, je to opět chyba. Nelze-li to již zpětně zjistit, měl by se aplikovat princip in dubio pro reo.
Mimo to mě zaujala poznámka o tom, že se řidič Tatry ničeho nedopustil. Především mi to přijde, že ujel od nehody, a hlavně tím zmařil její řádné vyšetření.
