Souhlasím s Číkus. Klíčový rozsudek RS NSS 3 As 241/2014 sice dělá z následného vhazování do schránky jen právně nevymahatelný „dobrý skutek“ pošty, ale to platí v případech, kdy vložení vyloučeno nebylo a zvrtala to pošta, situace, ve které vložení svévolně vyloučil doručující SO, posuzována nebyla, nepřijde mi ani, že by ratio odůvodnění tohoto rozsudku šlo na takový případ aplikovat analogicky (v textu se kolem institutu vyloučení vhození na pár místech krouží, ale v úplně jiném kontextu).
Ke svévolnému vyloučení vhození jsem před časem úspěšně argumentoval rozsudkem NSS ze dne 31. března 2015 č. j. 2 As 165/2014-27: „K tomu [vyloučení vhození do schránky] může ovšem [správní orgán] přistoupit jen výjimečně, existují-li k takovému kroku závažné a skutkově substancované důvody na straně toho, komu je doručováno; typicky se může jednat o situace, kdy je doručováno někomu, kdo sdílí poštovní schránku s jinou osobou, jež má protichůdný zájem v řízení, ve kterém je doručováno, a jež by např. neoprávněným otevřením zásilky či jejím zašantročením mohla poškodit práva či zájmy toho, komu je doručováno. Důkazní břemeno k prokázání skutečností podmiňujících účinnost doručení fikcí, tedy i důkazní břemeno ohledně existence důvodů, pro které výjimečně nebyla zásilka do schránky vhozena, je na straně správního orgánu.“
Pravda, bylo to ještě před výše zmiňovaným judikátem RS a ani jsem nesledoval, zda se judikatura od té doby někam neposunula, ale závěr, že podmínkou fikce doručení při vyloučení vhození do schránky SO je zákonnost a správnost takového rozhodnutí SO (v mezích přezkoumatelnosti správního uvážení), IMHO obstojí i nadále. Resp. naopak, docela by mě potěšilo, kdyby to NSS dotáhnul do takového extrému, že by zde ponechal SO neomezenou diskreci, protože pak by byla reálná šance to celé u ÚS na vhodném případu rozbít.
Thom@s: Pokud jde o argument orgánu Helmutem, tedy že má pochybnost o existenci Helmuta a vyloučením vložení sleduje s tím související cíle (v případě vyzvednutí na poště bude existence Helmuta do jisté míry potvrzena, naopak u fiktivního Helmuta nebude moci provozovatel tak snadno obstruovat), případně argument, že Helmut (pokud existuje) má ve vztahu k provozovateli protichůdné zájmy, tak to opravdu může být relevantní, ale považuji za důležité už jen to, aby byl SO donucen to udělat, tedy vybalit karty a dopředu takto argumentovat (nikoliv jen bez dalšího cosi zaškrtnout na obálce a pak to případně odůvodňovat zpětně).
