Mimochodem, je někde vlastně dané, kdy úřad může přestupek odložit?
Může se úřad na řešení přestupku vykašlat úplně, jen poslat dopis "napráskej řidiče", po 60 dnech formálně začít řešit přestupek a rovnou ho odložit a začít řešit správní delikt?
Přestupek můžou odložit kdykoliv v průběhu řízení z poměrně široké škály důvodů, viz § 66 Zákona o přestupcích.
Pokud řidič do 15 dnů od obdržení výzvy k zaplacení nereaguje, začnou formálně řešit přestupek (v 99 % případů to opravdu bude čistě formální) a pak to odloží podle § 66 odst. 3 písm. g (
Správní orgán věc dále odloží, jestliže nezjistí do šedesáti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě.), načež se to překlopí do SprDel. Ale pozor, ta lhůta 60 dní je pouze pořádková a z jejího nedodržení pro ně nic nevyplývá.
Úřad by těžko obhájil, že "nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě", když v jiných řízeních na přiznání staví celé rozhodnutí o vině.
Ano, v praxi to je poměrně nereálné. Narážel jsem jen na povinnost nesporně prokázat vinu i dalšími důkazy mimo přiznání (analogicky odvozeno od trestního řízení)
Tři argumenty proti "osobě mrtvé":
1. Ne každý na to má žaludek.
2. Když se na to náhodou úředník nevykašle (což se může snadno stát, když tohle začne používat víc lidí), může Vámi prudit příbuzné osoby zemřelé a poštvat je proti Vám. Může se s nimi v rámci pomsty domluvit na společném postupu a pěkně Vám zavařit.
3. Ztrácíte pak morální převahu. Budiž, proč jednat fér když oni taky nejednají fér. Přesto vítězství, při kterém se Vy sám nemusíte uchýlit k nějakým levárnám, považuji za cennější.
1. Kdo na to nemá žaludek, ať to nedělá. Může se domluvit s cizincem či Čechem žijícím v zahraničí, uvést osobu pohřešovanou nebo hledanou, vymyslet si fiktivního cizince na reálné adrese někde v paneláku atd. Není to ale tak bezproblémové jako mrtvý řidič, viz dále.
2. Tohle mi připadá naprosto nereálné. To by na tom úředník musel mít osobní zájem, ale pro něj je to jen práce. I v případě příbuzných by to bylo jejich tvrzení proti mému (případně mých svědků, kteří byli předání vozidla přítomni
), takže by to pro správní orgán nic neřešilo. A hlavně: podle § 66 odst. 1 písm. c)
správní orgán, aniž řízení zahájí, věc odloží, jestliže osoba podezřelá z přestupku zemřela před zahájením řízení. Pro nějaké kontaktování příbuzných atd. tedy zákon nedává žádný prostor - jakmile nahlásíte mrtvého, tak to prostě musí odložit a hra končí. Jakýkoliv jiný postup by byl nezákonný a tudíž napadnutelný. (Mohli by se samozřejmě pokusit obejít to třeba tak, že i navzdory sdělení totožnosti řidiče obviní z přestupku jako podezřelého vás, takže přestupkové řízení zahájí, čímž se ale stejně nikam nedostanou a skončí na tom, že budete i jako obviněný tvrdit, že řídil XY, kterého jste uvedl, což nebudou schopni vyvrátit. Nemluvě o tom, že si takový postup neobhájí a úspěšně ho napadnete jako zjevně účelový a nezákonný.)
3. Oproti morální převaze dávám přednost procesně nejčistšímu řešení (viz výše citovaná povinnost orgánu věc bez jakéhokoliv řízení odložit, což je - spolu s faktickou nemožností rozporovat vaše tvrzení - výhoda, kterou žádná jiná osoba než mrtvá nenabízí), ale neberu nikomu, pokud na to má jiný pohled.
Mnou uvedený postup má výhodu v tom, že nic z toho není žádným způsobem nelegální a obvykle to není dokonce ani lež.
Například pokud jste přesvědčený, že jste daným chováním nikoho neohrozil (a tedy není splněn materiální aspekt přestupku), odpovědět úřadu "Za tento správní delikt neodpovídám, protože nejsou splněny podmínky podle §125f odst. 2) zákona o silničním provozu." je naprostá pravda.
Nicméně riskujete, že Vás tato pravda bude stát roky vláčení u soudů s nejistým výsledkem.
Autor
Téma: Výzva provozovateli vozidla k uhrazení určené částky (2013) (Přečteno 398260 krát)