Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[kdo]

Klidně můžete požádat o informaci o stavu řízení podle § 36(2) SprŘ. Něco jako: "Žádám správní orgán, aby v souladu s ust. § 36 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, poskytl informaci o stavu řízení v rozsahu odůvodnění, na základě čeho považuje za věcně příslušný v mé věci dopravní odbor." Ale nejspíše Vás odbudou s tím, že příslušný je obecní úřad jako celek (vizi § 60 an. SPrŘ) a že přidělení věci dopravnímu odboru proběhlo na základě interního předpisu.

[adolf]

Ok, za pokus nic nedám, jedině na sebe upoutám víc pozornosti, což zvýší funfactor díky

[adolf]

Všiml jsem si, že jsem v odporu/žádosti o spis úplně zkonil příjemce podání (místo Statutárního města Plzeň jsem tam překopíroval Magistrát, ještě s blbou adresou). Poslal jsem to DS, samozřejmě Statutárnímu městu Plzeň. Mám to nějak opravovat, nebo na adresátovi v tom PDFku nesejde a hlavní je příjemce datové zprávy?

[pk202]

Tak pokud chcete mít jistotu - tak to raději pošlete znovu. Nicméně podání by měli zhodnotit podle obsahu a případně přeposlat mezi úřady, takže to asi není úplně nutné (ale nejsem si tím výkladem jistý).

[Mršťa]

Mám to nějak opravovat, nebo na adresátovi v tom PDFku nesejde a hlavní je příjemce datové zprávy?

Není potřeba to opravovat.
Pokud z obsahu podání odporu/žádosti jasně vyplývá jakého řízení se týká (uvedení č.j. např.), tak mají vše, co potřebují.
Spisová značka nebo číslo jednací je možné vyplnit i při samotném odesílání zprávy, což by také stačilo.
Když s tím budou mít problém, tak pošlou výzvu k odstranění vad podání.

[jakubb]

Všiml jsem si, že jsem v odporu/žádosti o spis úplně zkonil příjemce podání

Těžko soudit, nemáme k dispozici celou podanou listinu, nevíme, jak jsou na tom ostatní části podání, metadata podání, záhlaví písemnosti, a zejména označení Příkazu, proti němuž je podáván odpor. Velmi důležité je označení "spisová značka" vs. "č.j.". Spisová značka označuje celý spis, zatímco č.j. konkrétní dokument.

Zejména v Plzni je důležité nezaměňovat! Čísla mají stejný tvar, spisová značka = č.j. první listiny ve spise, což ale nemusí být č.j. Příkazu (zpravidla je jím oznámení o podezření od městapa). Při nevhodné formulaci to může vést k nejednoznačnosti podání.

Já osobně bych to bez jakéhokoliv vysvětlení podal znovu, tím se nic zhoršit nemůže.

[adolf]

Správní orgán se k mé nelibosti neozývá, asi se vykašlu na čekání na spis v datovce a zajedu je pozdravit. Aspoň jsem zatím šťouchnul do MP (a doufám, že si správně stěžuju podle SprŘ, a nebo že to aspoň budou posuzovat podle obsahu), přijde mi, že vykázání z prostoru pod pohrůžkou donucovacích prostředků nebylo od strážníka úplně adekvátní.

[adolf]

Tak úřad zareagoval, můžu se jít podívat na provádění důkazů na konci ledna nebo požadovat ústní jednání. Spis mi nepošlou. Co chci teď dělat, kromě toho, že chci získat spis?

[jakubb]

Byli jsme včera s @adolf nahlédnout do spisu. Klasická přepadovka bez ohlášení. Dveře parazita zamčené, ani jeden z nich tam nebyl.

Tak jsem zaklepal na sousední dveře, ve kterých jsem poznal oblíbenýho parazita z mého zdejšího prvního případu, parazit mě i přes roušku po těch letech poznal – když si uděláte dobré kamarády, tak čas zjevně neznamená nic.

Ukázalo se, že aktuální úředník ve středu sepsal pamflet, ve kterém žádosti o poskytnutí spisu ukázal prostředníček a odešel čerpat dovolenou do konce roku. Dostali jsme pokyny se vypakovat a přijít žmloulat čepici někdy jindy, až nám telefonicky úředníček stanoví termín po telefonické dohodě. Když jsem se ptal po nějakém nadřízeném či oprávněné osobně, která by mohla vyhovět, tak stejný výsledek. Tak jsem požádal o vystavení Usnesení o odepření nahlédnutí podle § 38 (5), na tváři parazita se změnil výraz a poslala nás o 2 patra níž za údajnou zástupkyní.

Zástupkyně na nás čekala ve dveřích, zjevně byl vyslán posel s dobrou zprávou a opět nám zopakovala pohádku o povinnosti se před nahlížením telefonicky objednat. Chvilku jsme vedli prázdnou diskuzi, ale pak jsem požádal o vystavení Usnesení o odepření nahlédnutí podle § 38 (5) a opět se její výraz podivně proměnil, řekla „tak počkejte chvilku“ a zalezla do kanclu. Za 10 minut vyšla s tím, že sehnala klíče od zamčené kanceláře  a pak dalších 20 minut hledala spis, který nám pak laskavě s viditelnou nevolí předložila.

Poučení: Když jdete nahlížet, mějte po ruce připravenou citaci § 38 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, zjevně je pro úředníky jakousi hrozbou.

[jakubb]

Prosím mody, přidejte uživatele kvergott (https://www.30kmh.cz/index.php?action=profile;u=5410) do tohoto vlákna, aby na něj viděl - on má uplně stejný případ u daného SO. Díky.
Provedeno. --HH
Děkuju. --jakubb

[gumidos]

Úřední záznam nelze použít jako důkaz. A nic jiného k dispozici orgán nemá. Bude zajímavé, jak to odůvodní.

[jakubb]

Úřední záznam nelze použít jako důkaz.

Podle čeho, tedy podle jakého ustanovení zákona? Našel jsem jen § 137 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád: „Záznam o podání vysvětlení nelze použít jako důkazní prostředek.“, což je zjevně nepřiléhavé.

[Číkus]

Důkaz úředním záznamem

[jakubb]

Podali jsme stížnost na účerníka i vedeni SO:

Podávám stížnost na referenta Magistrátu Města Plzně, oddělení dopravních přestupků, Xxxxxx Xxxxxx, neboť v dokumentu Oznámení o pokračování řízení o přestupku ze dne 16. 12. 2020 č.j.: MMP/XXXXXX/20, vědomě uvedl účastníka předmětného správního řízení v omyl tím, že v reakci na žádost o zaslání kopie spisu nepravdivě uvedl, že správní orgán nemůže vyhovět žádosti s odvoláním na ustanovení § 38 správního řádu. Jmenované ustanovení správního řádu však žádným způsobem nebrání správnímu orgánu poskytnout účastníku řízení kopie spisu nebo jeho části bez elektronicky prostřednictvím datové dítě a nebrání tomu ani jiná ustanovení zákona, ani platná judikatura. Ustanovení § 38 správního řádu pouze omezuje právo účastníka se takového úkonu domáhat, správní orgán však může žádosti vyhovět dobrovolně a kopie spisu poskytnout i datovou sítí podle obecných ustanovení ve smyslu §15 odst. 1,  § 19, §20 a dalších zákona 500/2004 Sb. Rozhodnutí, zda správní orgán takové žádosti vyhoví, zůstává zcela na libovůli správního orgánu, ostatně stejný správní orgán již v minulosti opakovaně takové žádosti vyhověl v situacích, kdy to pro něj bylo výhodné, jako příklad uvádím Sdělení č.j. MMP/XXXXXX/17 ze dne 6. 4. 2017. Stížností proto napadám nepravdivé tvrzení referenta, který tak vědomě vyvolal dojem, že vyhovění žádosti zabraňuje právní řád, zatímco tento se pouze rozhodl žádosti nevyhovět z vlastní libovůle.

Dále jmenovaný referent uvedl vědomě účastníka v omyl tím, že v dokumentu Oznámení o pokračování řízení o přestupku ze dne 16. 12. 2020 č.j.: MMP/XXXXXX/20 sdělil, že právo nahlížení do spisu dle § 38 správního řádu lze uplatnit pouze v úředních hodinách a navíc je podmíněno předchozí telefonickou domluvou. Takové tvrzení je však v hrubém rozporu s ustanovením § 38 správního řádu, zásadně zasahuje do práv účastníka správního řízení a je v přímém rozporu s judikaturou, například Rozhodnutí Krajského úřada Středočeského kraje ze dne 11.12.2015 č.j.: 160972/2011/KUSK-DOP/HOL k tomu uvádí:

V souladu se správním řádem má každý účastník řízení právo nahlížet do spisu kdykoliv a kdekoliv, kde se správní spis nachází. Toto právo lze omezit či vyloučit pouze zákonem. Správní úřad, kde se správní spis nachází, musí oprávněným osobám umožnit nahlédnutí do něj každý pracovní den, kdykoliv v průběhu pracovní doby. Předmětné právo nesmí správní úřad omezit s odkazem na úřední hodiny.

Jako další stížní bod uvádím, že v běžné situaci je zamítnutí žádosti o poskytnutí kopie spisu správním orgánem věcí procesní strategie, kterou může správní orgán ve věci využít a účastník řízení ji musí strpět. Od pondělí 5. října 2020 0.00 hodin platí na území České republiky nouzový stav z důvodu zhoršené epidemické situace v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, který byl vládou ČR vyhlášen podle čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Na základě souhlasů udělených Poslaneckou sněmovnou vláda v pátek 30. října rozhodla o jeho prodloužení do 20. listopadu 2020, v pátek 20. listopadu o prodloužení až do 12. prosince 2020 a ve čtvrtek 10. prosince o dalším prodloužení až do 23. prosince 2020. Dne 16. 12. 2020, v den, kdy shora jmenovaný referent vydal Oznámení o pokračování řízení o přestupku č.j.: MMP/XXXXXX/20, platil na území ČR nouzový stav. Vláda ČR v bodu 1 usnesení č. 1201 o přijetí krizového opatření ze dne 20. 11. 2020 ukládá orgánům veřejné moci a správním orgánům povinnost omezit osobní kontakt zaměstnanců orgánu s adresáty veřejné správy (žadateli, účastníky správních řízení), mimojiné uprostředňováním písemného, elektronického či telefonického kontaktu před osobním ve všech případech, kdy je to možné. Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra v dokumentu „Informace pro obce k zajištění fungování úřadů a omezení úředních hodin v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS-CoV-2)“ zmiňuje jako příklad upřednostnění písemného kontaktu zaslání naskenovaných kopií ze správního spisu účastníkovi řízení, aniž by se musel na úřad dostavit. Jak již správní orgán sám uvedl v Příkaze č.j. MMP/XXXXXX/20 ze dne 2. 12. 2020 podle § 8 krizového zákona se rozhodnutí o krizových opatřeních mj. zveřejňují v hromadných informačních prostředcích s cílem, aby se široká veřejnost co nejrychleji a co nejúčinněji dozvěděla o vyhlášení krizových opatření. Vzhledem ke značné medializaci a aktuálnosti šíření onemocnění COVID-19, musel referent správního orgánu vědět o velmi závažných zdravotních rizicích spojených s osobní návštěvou účastníka řízení v kanceláři správního orgánu a přesto neváhal jej touto povinností zatěžovat a to i přesto, že účastník řízení ve své žádosti ze dne 2 .12. 2020 výslovně zdůvodnil žádost právě vyhlášeným nouzovým stavem a nepříznivou epidemiologickou situací na uvedeném území. K tomu účastník řízení uvádí, že svojí žádostí vyčerpal veškeré dostupné prostředky, které měl, aby přiměřenými prostředky dbal na ochranu svých práv a současně svého zdraví a zdraví svých blízkých a nezbylo mu, než správní orgán navštívit osobně za účelem nahlédnutí do spisu. Stížností proto napadám postup výše jmenovaného referenta, který svým jednáním ohrozil zdraví účastníka řízení, jeho blízkých, i další zaměstnance správního orgánu tím, že nerespektoval nařízení vlády a nevyhověl žádosti účastníka o poskytnutí kopie spisu, přičemž tak jednal zcela bezdůvodně, popřípadě ze zavrženíhodných pohnutek (se záměrem usnadnit si práci).

Dále podávám stížnost na referenta za projev arogance moci, který vůči účastníkovi řízení projevuje tím, že jej obvinil z ohrožení zákonem chráněného zájmu, kterým je ochrana zdraví obyvatelstva ČR, kterého se měl dopustit tím, že byl v noci venku, což si strážníci Městské Policie Plzeň a následně i referent správního orgánu vyložili jako porušení krizových opatření, přitom se účastník řízení ničeho protiprávního nedopustil, neboť jednal zcela v souladu s aktuálně platnými nařízeními vlády, aby pak referent zcela pohrdavým způsobem účastníka i sebe a další zaměstnance ohrozil na zdraví a vystavil všechny zvýšenému riziku nákazy koronavirem bezdůvodným vyžadováním osobní účasti účastníka ve své kanceláři v budově správního orgánu, což účastník považuje za ohrožení zákonem chráněného zájmu srovnatelného s tím, ze kterého referent obviňuje účastníka a současně se tím sám referent dopouští porušení shora uvedeného nařízení vlády, které mu výslovně ukládá povinnost upřednostňování písemného, elektronického či telefonického kontaktu před osobním ve všech případech, kdy je to možné, což v tomto případě bezesporu možné bylo, jak již bylo výše uvedeno.

Dále podávám Stížnost na vedení Odboru správních činností Magistrátu města Plzně, které nezajistilo, aby při výkonu činností správního orgánu byly dodržovány vládní nařízení, zejména pak bod 1 Usnesení Vlády ČR č. 1201 o přijetí krizového opatření ze dne 20. 11. 2020, které ukládá orgánům veřejné moci a správním orgánům povinnost omezit osobní kontakt zaměstnanců orgánu s adresáty veřejné správy (žadateli, účastníky správních řízení), mimojiné uprostředňováním písemného, elektronického či telefonického kontaktu před osobním ve všech případech, kdy je to možné. Porušení vládních nařízení spatřuji v tom, že zaměstnanci správního orgánu nebyli instruováni interním předpisem, aby, jak uvádí Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra v dokumentu „Informace pro obce k zajištění fungování úřadů a omezení úředních hodin v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS-CoV-2)“, upřednostnili písemný kontakt zasláním naskenovaných kopií ze správního spisu účastníkovi řízení, aniž by se musel na úřad osobně dostavit.

Závěrem, abych předešel nejasnostem, podotýkám, že v tomto podání je více stížností na více subjektů; dále žádám, abych byl v zákonné lhůtě o vyřízení stížností vyrozuměn, jakožto i o přijatých opatřeních. Dále žádám jmenovaného referenta i vedení správního orgánu, aby nad rámec vyřízení stížnosti své pochybení uznali a písemně se mi za způsobené komplikace i ohrožení na zdraví omluvili.

Důvod, proč je tam ta jedna extrémně dlouhá obtížně čitelná věta je schování vyjádření účastníka (pro potřeby fóra zvýrazněno), kdy doufám, že to úředník přehlédne, nezařadí to mezi důkazy a bude se muset dokazování opakovat (získání času).

Hned první pracovní den v lednu zajdeme nahlédnout i do druhého spisu druhého účastníka, podáme stejnou stížnost, dále se pokusíme sloučit řízení do jednoho společného (stejná věc týkající se dvou obviněných podle SpŘ by se zřejmě taky mohla sloučit), dále bychom rádi měli výslech fízlů, ve kterém by se fízl měl dostat k tomu, že roušky nesundali a tedy neověřili, že osoby jsou skutečně tím, za koho se vydávají. Tady je otázka, zda spoléhat na důkazní nouzi a nemožnost důkazu záznamem, což se trochu obávám, že plzeňská správní mafie bez problému v odvolačce přikryje, jako obvykle všechno.

[jakubb]

Update:

Nezmínil jsem asi, že ty správní řízení jsou dvě, protože dva obvinění, ale ve stejný čas, na stejném místě, zjištěni v rámci jednoho úkonu městapa, stejný přestupek. Oba řeší stejný referent SO. U obou jsem v roli zmocněnce.

Do obou spisů bylo nahlédnuto, v obou případech podány stížnosti. Druhá stížnost byla ještě rozšířena o stížnost na referenta, který si odmítl vzít během jednání roušku (což je fakt paradox).

Oba obvinění podali žádost o projednání ve společném řízení a oba požádali o nařízení ústního jednání za účelem výslechu městapa (díky @Číkus za link, v žádost jsme citovali NSS).

Včera bylo nařízeno dokazování u jednoho spisu. Parazit je nemocný, ale aby SO asi neměl problémy s další stížností, že včas nezrušil jednání, tak vedoucí vyběhl ze své nory a mladé parazitce udělil dodatečně titul ÚOO a dal jí rychlokurz provádění důkazů (přes dveře bylo slyšet, jak ji dává pokyny krok po kroku). Další průběh byl celkem OK.

Ale ve spisu nebyly ještě žádosti o sloučení, ani stanovisko obviněného, ani návrhy důkazů, ani žádost o nařízení ústního jednání – asi čekají ve spisovně na vyzvednutí nemocným parazitem.

Současně ale na konci dokazování SO konstatoval, že shromáždil dostatečné podklady pro rozhodnutí a vyzval podle § 36(3). K tomu jsem uvedl, že žádám o poskytnutí přiměřené lhůty na vyjádření – ale SO v rámci dokazování žádnou lhůtu nestanovil.

Dokazování u druhého spisu bylo zrušeno a bude nařízeno znovu.

Dotazy:

• Může SO žádosti bez dalšího zamítnout (ignorovat) a hned vydat Rozhodnutí?
• Může SO vydat Rozhodnutí aniž by jakkoliv reagoval na žádosti o poskytnutí lhůty? (např. že by řekl, že od žádosti uplynula dostatečně dlouhá doba, kterou lze kontumačně považovat za přiměřenou a účastník ji nevyužil)