30kmhcz
Ukončené případy => Jiné => Téma založeno: adolf 02 Prosince 2020, 11:45:11
-
Dorazil mi příkaz od vedoucího oddělení dopravních přestupků, že jsem prý porušil nařízení vlády, protože jsem se pozdě večer nacházel na náměstí, což dokazuje fotka měšťáků, kde postávám (správně se před nimi utíká), o podkladech od měšťáků nemá SO žádné pochybnosti a tak jsem vinným, že jsem ohrozil všechny na tom prázdném prostoru, kde jsem se pohyboval.
Měšťáci byli úplně nekompetentní, vysvětlovali, že platí povinnost nosit u sebe občanský průkaz, úřední záznam vypadá na slátaninu, protože o opatřeních jsem poučen nebyl.
Podám samozřejmě odpor, ale jakou taktiku byste doporučovali? Není to sice doprava, ale i tak by to mělo být dost podobné.
-
Asi Vám nikdo nedá jinou radu, než jakou byste dostal v případě přestupku proti ZPPK: podejte odpor a pokuste se dostat ke spisu.
Domnívám se, že SO1 naprosto nebude schopen prokázat materiální znak přestupku a dost těžko se mu bude prokazovat i aspekt formální, budete-li např. tvrdit, že se Vám cestou z práce udělalo nevolno, a tak jste se musel na chvíli zastavit. Do karet Vám hraje i skutečnost, že k údajnému přestupku došlo celkem těsně po vyhlášení opatření, a tedy bude mít SO1 problém s prokazováním zavinění.
-
Zkusím spis vytáhnout přes datovku (abych je neohrozil), pak ho sem hodím. Zatím tedy díky.
-
Myslim, že univerzální reakce je že jste šel z práce/přesčasu (asi nepoužívejte pokud jste nezaměstnaný, nebo děláte ve fabrice kde se vedení klepe na to, udávat na dotazy úřadů své zaměstnance). Pak můžete říci, že jste obšťtastnoval známou od vedle a naroubovat to na cokoliv z tohoto:
4. cest nezbytně nutných k zajištění potřeb a služeb podle bodu 3 pro jinou osobu (např. dobrovolnictví, sousedská výpomoc),
5. cest do zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb, včetně zajištění nezbytného doprovodu příbuzných a osob blízkých, a do zařízení veterinární péče,
7. výkonu povolání nebo činností sloužících k zajištění
a) bezpečnosti, vnitřního pořádku a řešení krizové situace,
b) ochrany zdraví, poskytování zdravotní nebo sociální péče, včetně dobrovolnické činnosti,
c) individuální duchovní péče a služby,
e) služeb pro obyvatele, včetně zásobování a rozvážkové služby,
Vše je podmíněno tím, že jste se s opicí nebavil typem že o oemzení víte ale kašlete na něj, nebo že jdete z chalstačky atp.
Můžete také aplikovat zábavný faktor kdy vy jste neohrozil svou přítmností na prázdném prostoru nikoho, naopak jste byl ohrožen vy příchodem opic jež jsitě nedodreli rozestupy ačkoliv by to pro lustraci bylo možné...
Každopádně pokud sjte jim nevyprávěl, neeistuje možnost jak by mohli vyhrát.
-
S radostí půjdu nahlédnout. Úředník ███████ mě jistě po letech rád uvidí.
-
K tomu, co nablábolíte městapu nelze přihlížet, ne snad?
-
Všechno, co jsem jim řekl, bylo dobrý den, odmítám podat vysvětlení, nebudu se vyjadřovat, tady máte občanku a když si mě fotili, tak jsem se zeptal, jestli se usmát.
Zakončili to vykázáním z prostoru a pohrůžkou donucovacími prostředky, což jsem později zjistil, že na to nejspíš neměli právo?
Pokud bude téma přesunuto do kuchyně, rád poskytnu zvukový záznam celé akce.
-
Možná bych doplnil o informaci, že MP není oprávněná předávat přestupky na SO. Sice na to všichni serou, ale třeba bude sranda :-)
-
Multipodání s odporem a žádosti o spis podáno.
-
Vyloženě mě mrzí, že během zákazu - při jeho opakovaném a četném porušování - jsem nebyl přistižen... Toto správní řízení snad nejde nevyhrát, při použití výše uvedeného "vysvětlení", že jsem se venku pohyboval zcela v souladu s aktuálně platným vládním nařízením, nemá SO žádnou šanci dokázat opak... jen se o to může velmi udatně a zarputile snažit.. :-)
-
mortas -přesně tak, měl jsem to zcela stejně :) a nic a nic a nic :)
Tohle prostě nejde prohrát...pokud má zakladatel ještě audio, kde odmítl vypovídat, tak prostě stačí vypovědět u správního orgánu, že jeho pobyt byl v souladu s nařízením vlády a připomenout mu že důkazní břemeno je na jeho straně :)
-
Téma jsem na žádost zakladatele vlákna přemístil.
-
Díky za přesun do kuchyně, přikládám nahrávku. :) Doufám, že jsem to anonymizoval dobře, je to složitější než u dokumentu.
-
Já bych začal dotazem proč to projednává odbor dopravních přestupků a jestli je k tomu příslušný :) :)
(sice to je spíš jen pro fun factor, ale proč ne)
Jestli jste MP nic neřekl tak je pozice v řízení asi dobrá a SO je v totální důkazní nouzi..
asi největší perla je "dokázání" že jste o opatření věděl tím že to bylo ve sdělovacích prostředcích ;D ;D
(ale to si nechte jestli dojde k odvolání protože to SO snadno "opraví")
Zatím asi bude stačit argumentovat že jste nic neporušil a SO nic z toho co tvrdí nemůže dokázat.
-
Jak se dotážu, jestli je k projednání příslušný odbor dopravních přestupků? Prostě jenom napíšu, že se jich ptám, nebo rovnou nějakým způsobem chci, aby to projednával někdo jiný, protože si myslím, že odbor dopravních přestupků k tomu příslušný není?
-
Klidně můžete požádat o informaci o stavu řízení podle § 36(2) SprŘ. Něco jako: "Žádám správní orgán, aby v souladu s ust. § 36 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, poskytl informaci o stavu řízení v rozsahu odůvodnění, na základě čeho považuje za věcně příslušný v mé věci dopravní odbor." Ale nejspíše Vás odbudou s tím, že příslušný je obecní úřad jako celek (vizi § 60 an. SPrŘ) a že přidělení věci dopravnímu odboru proběhlo na základě interního předpisu.
-
Ok, za pokus nic nedám, jedině na sebe upoutám víc pozornosti, což zvýší funfactor :) díky
-
Všiml jsem si, že jsem v odporu/žádosti o spis úplně zkonil příjemce podání (místo Statutárního města Plzeň jsem tam překopíroval Magistrát, ještě s blbou adresou). Poslal jsem to DS, samozřejmě Statutárnímu městu Plzeň. Mám to nějak opravovat, nebo na adresátovi v tom PDFku nesejde a hlavní je příjemce datové zprávy?
-
Tak pokud chcete mít jistotu - tak to raději pošlete znovu. Nicméně podání by měli zhodnotit podle obsahu a případně přeposlat mezi úřady, takže to asi není úplně nutné (ale nejsem si tím výkladem jistý).
-
Mám to nějak opravovat, nebo na adresátovi v tom PDFku nesejde a hlavní je příjemce datové zprávy?
Není potřeba to opravovat.
Pokud z obsahu podání odporu/žádosti jasně vyplývá jakého řízení se týká (uvedení č.j. např.), tak mají vše, co potřebují.
Spisová značka nebo číslo jednací je možné vyplnit i při samotném odesílání zprávy, což by také stačilo.
Když s tím budou mít problém, tak pošlou výzvu k odstranění vad podání.
-
Všiml jsem si, že jsem v odporu/žádosti o spis úplně zkonil příjemce podání
Těžko soudit, nemáme k dispozici celou podanou listinu, nevíme, jak jsou na tom ostatní části podání, metadata podání, záhlaví písemnosti, a zejména označení Příkazu, proti němuž je podáván odpor. Velmi důležité je označení "spisová značka" vs. "č.j.". Spisová značka označuje celý spis, zatímco č.j. konkrétní dokument.
Zejména v Plzni je důležité nezaměňovat! Čísla mají stejný tvar, spisová značka = č.j. první listiny ve spise, což ale nemusí být č.j. Příkazu (zpravidla je jím oznámení o podezření od městapa). Při nevhodné formulaci to může vést k nejednoznačnosti podání.
Já osobně bych to bez jakéhokoliv vysvětlení podal znovu, tím se nic zhoršit nemůže.
-
Správní orgán se k mé nelibosti neozývá, asi se vykašlu na čekání na spis v datovce a zajedu je pozdravit. Aspoň jsem zatím šťouchnul do MP (a doufám, že si správně stěžuju podle SprŘ, a nebo že to aspoň budou posuzovat podle obsahu), přijde mi, že vykázání z prostoru pod pohrůžkou donucovacích prostředků nebylo od strážníka úplně adekvátní. :(
-
Tak úřad zareagoval, můžu se jít podívat na provádění důkazů na konci ledna nebo požadovat ústní jednání. Spis mi nepošlou. Co chci teď dělat, kromě toho, že chci získat spis?
-
Byli jsme včera s @adolf nahlédnout do spisu. Klasická přepadovka bez ohlášení. Dveře parazita zamčené, ani jeden z nich tam nebyl.
Tak jsem zaklepal na sousední dveře, ve kterých jsem poznal oblíbenýho parazita z mého zdejšího prvního případu (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=5658.0), parazit mě i přes roušku po těch letech poznal – když si uděláte dobré kamarády, tak čas zjevně neznamená nic.
Ukázalo se, že aktuální úředník ve středu sepsal pamflet, ve kterém žádosti o poskytnutí spisu ukázal prostředníček a odešel čerpat dovolenou do konce roku. Dostali jsme pokyny se vypakovat a přijít žmloulat čepici někdy jindy, až nám telefonicky úředníček stanoví termín po telefonické dohodě. Když jsem se ptal po nějakém nadřízeném či oprávněné osobně, která by mohla vyhovět, tak stejný výsledek. Tak jsem požádal o vystavení Usnesení o odepření nahlédnutí podle § 38 (5) (http://§ 38 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád), na tváři parazita se změnil výraz a poslala nás o 2 patra níž za údajnou zástupkyní.
Zástupkyně na nás čekala ve dveřích, zjevně byl vyslán posel s dobrou zprávou a opět nám zopakovala pohádku o povinnosti se před nahlížením telefonicky objednat. Chvilku jsme vedli prázdnou diskuzi, ale pak jsem požádal o vystavení Usnesení o odepření nahlédnutí podle § 38 (5) (http://§ 38 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád) a opět se její výraz podivně proměnil, řekla „tak počkejte chvilku“ a zalezla do kanclu. Za 10 minut vyšla s tím, že sehnala klíče od zamčené kanceláře a pak dalších 20 minut hledala spis, který nám pak laskavě s viditelnou nevolí předložila.
Poučení: Když jdete nahlížet, mějte po ruce připravenou citaci § 38 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p38-5), zjevně je pro úředníky jakousi hrozbou.
-
Prosím mody, přidejte uživatele kvergott (https://www.30kmh.cz/index.php?action=profile;u=5410) do tohoto vlákna, aby na něj viděl - on má uplně stejný případ u daného SO. Díky.
Provedeno. --HH
Děkuju. --jakubb
-
Úřední záznam nelze použít jako důkaz. A nic jiného k dispozici orgán nemá. Bude zajímavé, jak to odůvodní.
-
Úřední záznam nelze použít jako důkaz.
Podle čeho, tedy podle jakého ustanovení zákona? Našel jsem jen § 137 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p137-4): „Záznam o podání vysvětlení nelze použít jako důkazní prostředek.“, což je zjevně nepřiléhavé.
-
Důkaz úředním záznamem (https://www.pravniprostor.cz/judikatura/spravni-pravo/dukaz-urednim-zaznamem)
-
Podali jsme stížnost na účerníka i vedeni SO:
Podávám stížnost na referenta Magistrátu Města Plzně, oddělení dopravních přestupků, Xxxxxx Xxxxxx, neboť v dokumentu Oznámení o pokračování řízení o přestupku ze dne 16. 12. 2020 č.j.: MMP/XXXXXX/20, vědomě uvedl účastníka předmětného správního řízení v omyl tím, že v reakci na žádost o zaslání kopie spisu nepravdivě uvedl, že správní orgán nemůže vyhovět žádosti s odvoláním na ustanovení § 38 správního řádu. Jmenované ustanovení správního řádu však žádným způsobem nebrání správnímu orgánu poskytnout účastníku řízení kopie spisu nebo jeho části bez elektronicky prostřednictvím datové dítě a nebrání tomu ani jiná ustanovení zákona, ani platná judikatura. Ustanovení § 38 správního řádu pouze omezuje právo účastníka se takového úkonu domáhat, správní orgán však může žádosti vyhovět dobrovolně a kopie spisu poskytnout i datovou sítí podle obecných ustanovení ve smyslu §15 odst. 1, § 19, §20 a dalších zákona 500/2004 Sb. Rozhodnutí, zda správní orgán takové žádosti vyhoví, zůstává zcela na libovůli správního orgánu, ostatně stejný správní orgán již v minulosti opakovaně takové žádosti vyhověl v situacích, kdy to pro něj bylo výhodné, jako příklad uvádím Sdělení č.j. MMP/XXXXXX/17 ze dne 6. 4. 2017. Stížností proto napadám nepravdivé tvrzení referenta, který tak vědomě vyvolal dojem, že vyhovění žádosti zabraňuje právní řád, zatímco tento se pouze rozhodl žádosti nevyhovět z vlastní libovůle.
Dále jmenovaný referent uvedl vědomě účastníka v omyl tím, že v dokumentu Oznámení o pokračování řízení o přestupku ze dne 16. 12. 2020 č.j.: MMP/XXXXXX/20 sdělil, že právo nahlížení do spisu dle § 38 správního řádu lze uplatnit pouze v úředních hodinách a navíc je podmíněno předchozí telefonickou domluvou. Takové tvrzení je však v hrubém rozporu s ustanovením § 38 správního řádu, zásadně zasahuje do práv účastníka správního řízení a je v přímém rozporu s judikaturou, například Rozhodnutí Krajského úřada Středočeského kraje ze dne 11.12.2015 č.j.: 160972/2011/KUSK-DOP/HOL k tomu uvádí:
V souladu se správním řádem má každý účastník řízení právo nahlížet do spisu kdykoliv a kdekoliv, kde se správní spis nachází. Toto právo lze omezit či vyloučit pouze zákonem. Správní úřad, kde se správní spis nachází, musí oprávněným osobám umožnit nahlédnutí do něj každý pracovní den, kdykoliv v průběhu pracovní doby. Předmětné právo nesmí správní úřad omezit s odkazem na úřední hodiny.
Jako další stížní bod uvádím, že v běžné situaci je zamítnutí žádosti o poskytnutí kopie spisu správním orgánem věcí procesní strategie, kterou může správní orgán ve věci využít a účastník řízení ji musí strpět. Od pondělí 5. října 2020 0.00 hodin platí na území České republiky nouzový stav z důvodu zhoršené epidemické situace v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, který byl vládou ČR vyhlášen podle čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Na základě souhlasů udělených Poslaneckou sněmovnou vláda v pátek 30. října rozhodla o jeho prodloužení do 20. listopadu 2020, v pátek 20. listopadu o prodloužení až do 12. prosince 2020 a ve čtvrtek 10. prosince o dalším prodloužení až do 23. prosince 2020. Dne 16. 12. 2020, v den, kdy shora jmenovaný referent vydal Oznámení o pokračování řízení o přestupku č.j.: MMP/XXXXXX/20, platil na území ČR nouzový stav. Vláda ČR v bodu 1 usnesení č. 1201 o přijetí krizového opatření ze dne 20. 11. 2020 ukládá orgánům veřejné moci a správním orgánům povinnost omezit osobní kontakt zaměstnanců orgánu s adresáty veřejné správy (žadateli, účastníky správních řízení), mimojiné uprostředňováním písemného, elektronického či telefonického kontaktu před osobním ve všech případech, kdy je to možné. Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra v dokumentu „Informace pro obce k zajištění fungování úřadů a omezení úředních hodin v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS-CoV-2)“ zmiňuje jako příklad upřednostnění písemného kontaktu zaslání naskenovaných kopií ze správního spisu účastníkovi řízení, aniž by se musel na úřad dostavit. Jak již správní orgán sám uvedl v Příkaze č.j. MMP/XXXXXX/20 ze dne 2. 12. 2020 podle § 8 krizového zákona se rozhodnutí o krizových opatřeních mj. zveřejňují v hromadných informačních prostředcích s cílem, aby se široká veřejnost co nejrychleji a co nejúčinněji dozvěděla o vyhlášení krizových opatření. Vzhledem ke značné medializaci a aktuálnosti šíření onemocnění COVID-19, musel referent správního orgánu vědět o velmi závažných zdravotních rizicích spojených s osobní návštěvou účastníka řízení v kanceláři správního orgánu a přesto neváhal jej touto povinností zatěžovat a to i přesto, že účastník řízení ve své žádosti ze dne 2 .12. 2020 výslovně zdůvodnil žádost právě vyhlášeným nouzovým stavem a nepříznivou epidemiologickou situací na uvedeném území. K tomu účastník řízení uvádí, že svojí žádostí vyčerpal veškeré dostupné prostředky, které měl, aby přiměřenými prostředky dbal na ochranu svých práv a současně svého zdraví a zdraví svých blízkých a nezbylo mu, než správní orgán navštívit osobně za účelem nahlédnutí do spisu. Stížností proto napadám postup výše jmenovaného referenta, který svým jednáním ohrozil zdraví účastníka řízení, jeho blízkých, i další zaměstnance správního orgánu tím, že nerespektoval nařízení vlády a nevyhověl žádosti účastníka o poskytnutí kopie spisu, přičemž tak jednal zcela bezdůvodně, popřípadě ze zavrženíhodných pohnutek (se záměrem usnadnit si práci).
Dále podávám stížnost na referenta za projev arogance moci, který vůči účastníkovi řízení projevuje tím, že jej obvinil z ohrožení zákonem chráněného zájmu, kterým je ochrana zdraví obyvatelstva ČR, kterého se měl dopustit tím, že byl v noci venku, což si strážníci Městské Policie Plzeň a následně i referent správního orgánu vyložili jako porušení krizových opatření, přitom se účastník řízení ničeho protiprávního nedopustil, neboť jednal zcela v souladu s aktuálně platnými nařízeními vlády, aby pak referent zcela pohrdavým způsobem účastníka i sebe a další zaměstnance ohrozil na zdraví a vystavil všechny zvýšenému riziku nákazy koronavirem bezdůvodným vyžadováním osobní účasti účastníka ve své kanceláři v budově správního orgánu, což účastník považuje za ohrožení zákonem chráněného zájmu srovnatelného s tím, ze kterého referent obviňuje účastníka a současně se tím sám referent dopouští porušení shora uvedeného nařízení vlády, které mu výslovně ukládá povinnost upřednostňování písemného, elektronického či telefonického kontaktu před osobním ve všech případech, kdy je to možné, což v tomto případě bezesporu možné bylo, jak již bylo výše uvedeno.
Dále podávám Stížnost na vedení Odboru správních činností Magistrátu města Plzně, které nezajistilo, aby při výkonu činností správního orgánu byly dodržovány vládní nařízení, zejména pak bod 1 Usnesení Vlády ČR č. 1201 o přijetí krizového opatření ze dne 20. 11. 2020, které ukládá orgánům veřejné moci a správním orgánům povinnost omezit osobní kontakt zaměstnanců orgánu s adresáty veřejné správy (žadateli, účastníky správních řízení), mimojiné uprostředňováním písemného, elektronického či telefonického kontaktu před osobním ve všech případech, kdy je to možné. Porušení vládních nařízení spatřuji v tom, že zaměstnanci správního orgánu nebyli instruováni interním předpisem, aby, jak uvádí Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra v dokumentu „Informace pro obce k zajištění fungování úřadů a omezení úředních hodin v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS-CoV-2)“, upřednostnili písemný kontakt zasláním naskenovaných kopií ze správního spisu účastníkovi řízení, aniž by se musel na úřad osobně dostavit.
Závěrem, abych předešel nejasnostem, podotýkám, že v tomto podání je více stížností na více subjektů; dále žádám, abych byl v zákonné lhůtě o vyřízení stížností vyrozuměn, jakožto i o přijatých opatřeních. Dále žádám jmenovaného referenta i vedení správního orgánu, aby nad rámec vyřízení stížnosti své pochybení uznali a písemně se mi za způsobené komplikace i ohrožení na zdraví omluvili.
Důvod, proč je tam ta jedna extrémně dlouhá obtížně čitelná věta je schování vyjádření účastníka (pro potřeby fóra zvýrazněno), kdy doufám, že to úředník přehlédne, nezařadí to mezi důkazy a bude se muset dokazování opakovat (získání času).
Hned první pracovní den v lednu zajdeme nahlédnout i do druhého spisu druhého účastníka, podáme stejnou stížnost, dále se pokusíme sloučit řízení do jednoho společného (stejná věc týkající se dvou obviněných podle SpŘ by se zřejmě taky mohla sloučit), dále bychom rádi měli výslech fízlů, ve kterém by se fízl měl dostat k tomu, že roušky nesundali a tedy neověřili, že osoby jsou skutečně tím, za koho se vydávají. Tady je otázka, zda spoléhat na důkazní nouzi a nemožnost důkazu záznamem, což se trochu obávám, že plzeňská správní mafie bez problému v odvolačce přikryje, jako obvykle všechno.
-
Update:
Nezmínil jsem asi, že ty správní řízení jsou dvě, protože dva obvinění, ale ve stejný čas, na stejném místě, zjištěni v rámci jednoho úkonu městapa, stejný přestupek. Oba řeší stejný referent SO. U obou jsem v roli zmocněnce.
Do obou spisů bylo nahlédnuto, v obou případech podány stížnosti. Druhá stížnost byla ještě rozšířena o stížnost na referenta, který si odmítl vzít během jednání roušku (což je fakt paradox).
Oba obvinění podali žádost o projednání ve společném řízení a oba požádali o nařízení ústního jednání za účelem výslechu městapa (díky @Číkus za link, v žádost jsme citovali NSS).
Včera bylo nařízeno dokazování u jednoho spisu. Parazit je nemocný, ale aby SO asi neměl problémy s další stížností, že včas nezrušil jednání, tak vedoucí vyběhl ze své nory a mladé parazitce udělil dodatečně titul ÚOO a dal jí rychlokurz provádění důkazů (přes dveře bylo slyšet, jak ji dává pokyny krok po kroku). Další průběh byl celkem OK.
Ale ve spisu nebyly ještě žádosti o sloučení, ani stanovisko obviněného, ani návrhy důkazů, ani žádost o nařízení ústního jednání – asi čekají ve spisovně na vyzvednutí nemocným parazitem.
Současně ale na konci dokazování SO konstatoval, že shromáždil dostatečné podklady pro rozhodnutí a vyzval podle § 36(3) (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p36-3). K tomu jsem uvedl, že žádám o poskytnutí přiměřené lhůty na vyjádření – ale SO v rámci dokazování žádnou lhůtu nestanovil.
Dokazování u druhého spisu bylo zrušeno a bude nařízeno znovu.
Dotazy:
- Může SO žádosti bez dalšího zamítnout (ignorovat) a hned vydat Rozhodnutí?
- Může SO vydat Rozhodnutí aniž by jakkoliv reagoval na žádosti o poskytnutí lhůty? (např. že by řekl, že od žádosti uplynula dostatečně dlouhá doba, kterou lze kontumačně považovat za přiměřenou a účastník ji nevyužil)
-
Zdravím a děkuji Číkusovi za možnost toto vlákno číst.
Jen bych sem něco přihodil.
https://mu.kutnahora.cz/file/8144/download/
Jsou tam v zásadě 2 relativně zajímavý věci, které může být dobré vědět. Správní orgány aplikují jednoroční prekluzivní lhůty v souladu s § 30 250/2016 Sb. a v druhé části dokumentu je metodika ministerstva vnitra k řešení těchto přestupků. Na jednu stranu z toho nic světoborného nevyplývá, na druhou je docela zajímavé si to přečíst :D
Nejzajímavější je pak asi strana 8 tohoto dokumentu, kde se víceméně potvrzuje, že MP a v podstatě ani PČR není oprávněna tyto věci řešit na místě, pouze oznámením úřadu a přitom je tam přímo razeno, že to mají roubovat na § 5 1 a) 251/2016 Sb., tedy neuposlechnutí výzvy.
-
johncreek: Zajímavé čtení, díky. :)
Úřad si se mnou moc povídat nechce, prošvihnul lhůtu na vyřízení stížnosti a po zrušeném dokazování ještě neurčil termín dalšího, takže jsem požádal SO2 o uplatnění opatření proti nečinnosti.
-
Rozhodně podat odpor a pustit se do boje.
-
Dorazila odpověď na stížnost, uznána částečně důvodnou, ale bohužel ne co se porušování vyhlášených opatření úřadem týče. :/ Požádám SO2 o prošetření způsobu vyřízení stížnosti a po nastudování příslušných právních předpisů možná Mgr. Prázného nabonzuju místní hygienické stanici, protože přece sleduje sdělovací prostředky a musel o těch opatřeních vědět.
-
Dotaz do pléna: Může být vyřízení stížnosti případně odmítnutí jako nedůvodnou mít podobu pouhého přesvědčení, že k porušení nedošlo bez toho, aby to podložil nějakou alespoň trochu přezkoumatelnou argumentací?
-
Tak teď žádost o přešetření způsobu vyřízení stížnosti.
-
Dorazila odpověď od SO2, vzhledem k tomu, že se SO1 rozhoupal se žádosti nevyhovuje ale SO2 konstatuje, že SO1 překročil zákonnou lhůtu. Žádost o přešetření způsobu vyřízení stížnosti už píšu, přece mě úředník nemůže tak závažně ohrožovat na zdraví a jiný úředník pak tvrdit, že se nic nestalo.
-
Zapomněl jsem tu zmínit, že jsem na konci března podal žádost o prošetření způsobu vyřízení stížnosti. Tentokrát však SO2 není tak rychlý, jako v případě žádosti o opatření proti nečinnosti, a zatím neodpověděl.
Otázka do pléna:
Když u SO2 hnije žádost, SO1 nemůže ve věci činit žádné úkony (nařídit ÚJ, provést dokazování, evt. vydat rozhodnutí)?
-
Podle právní úpravy může, vyřizování stížnosti (stejně jako přešetření způsobu jejího vyřízení) není součástí správního řízení. Účinky na řízení by mohla mít teprve opatření učiněná na základě stížnosti, ale od SO2 asi nehrozí, že by předběžně něco SO1 nařídil, ještě než žádost posoudí, zejména když, jak jsem pochopil, se ta stížnost a přešetření jejího vyřízení předmětu řízení jako takového netýká.
Jiná věc je, že fakticky se často čeká. Jedním důvodem může být, že se kvůli stížnosti někam poslal celý spis (i když to nebylo nutné, stačily v kopii jen relevantní části, nebo to nafotit a poslat přes DS), ale ještě častějším je lenost a vyhýbání se odpovědnosti ... proč by se úředník někam hnal, když má fajn záminku, proč nemůže konat úkony, a taky je velmi pohodlné využít dočasného otočení rolí (normálně ten, kdo je v první linii, musí vymýšlet řešení, a nadřízení ho za to jebou, stížnost je samozřejmě pro úředníka taky opruz, ale když už je podána a nepovedlo se to urovnat nějak jinak, je pro toho v první linii lepší si počkat, co nadřízený vymyslí, a pak se podle toho zařídit, ať už to bude sebevětší kravina, než paralelně vyvíjet další vlastní iniciativu a pak to potenciálně schytat dvojnásob). Ale nelze na to ani spoléhat, ani si to čekání vynutit.
-
Já se na to provádění důkazů naopak těším a moc mě mrzí, že jsem Prázného dlouho neviděl, přijde mi, že se mi snad vyhýbá nebo co... Za zkoušku nic nedám a aspoň další žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti přisypu trochu písku do soukolí.
-
Jak už jsem avizoval dříve, tento případ SO vede souběžně proti 2 obviněným. Začátkem dubna SO vydal uživateli kvergott Rozhodnutí (viz příloha).
Rozhodnutí je mimořádně překvapivé, protože obviněný podával SO nejméně 2 podání, které padly SO do DS, ale ográn je naprosto dokonale odignoroval. Nejsou ani ve spise a i když jsem na ně SO upozornil, tak v rozhodnutí se píše, že nic podáno nebylo. Trochu se to tam zamotalo, tou dobou totiž spisy byly u vedoucího kvůli vyřizování stížností a původnímu referentovi se zjevně nevrátili (spis po vyřízení stížností převzal jiný referent), takže kdoví, co se tam dělo.
Několikrát jsme zkontrolovali podané písemnosti, že jsou řádně označeny, sedí spisové značka, PDF je normálně čitelné, takže nevidíme žádné pochybení na straně účastníka.
Sepisujeme odvolání, ve kterém vytýkáme SO:
- že ve spise chybí podání obviněného
- že SO nereagoval do vydání rozhodnutí na žádost, návrhy a stanoviska, které mu obviněný podal
- přílohou odvolání jsou všechny písemnosti, včetně ZFO (doručenka+ obálka s písemností) prokazující elektronickým podpisem, že písemnost skutečně prošla ISDS
- podané písemnosti nebyly součástí dokazování
- úřad nenařídil új, i když o něj účastník žádal a nijak to neodůvodnil
- vytýkáme různé formální pochybení
- namítáme absentující materiální znak
- domáháme se projednání věci na ústním jednání
- že jediným důkazem v řízení je úřední záznam
Vzhledem k tomu, že MP fatálně selhala v identifikaci podezřelého a do úředního záznamu napsala věci, které jsme schopni vyvrátit (např. zmínili, že poučili podezřelé o jejich právech, ale nahrávka dokazuje, že nikoliv), takže všechno směřuje k tomu, že kvergott tam vůbec nebyl, někdo se za něj vydával, policie totožnost nijak neprověřila, rouška znemožnila identifikaci, fotografie nic neprokazuje, atd.
Nějaké nápady, co nezapomenout do odvolání doplnit? Pro nás je nejdůležitější, aby SO nařidil ÚJ.
-
Protože se spánek přeceňuje, tak jsem v noci zkusil připravit Odvolání.
-
Jeětě bych se zaměřil na to, jestli náhodou ústavní soud nezrušil nařízení vlády, které jste měl porušit - nesledoval jsem všechny nálezy, ale mám za to, že jednotlivé nařízení ÚS rušil celkem často. Popřípadě, jestli argumentaci, argumentaci ÚS, nebude možné použít.
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3082433-ctyri-opatreni-proti-koronaviru-jsou-nezakonna-soud-je-zrusil
-
kvergot dostal výzvu k doplnění odvolání (v příloze).
tl;dr: „prokažte se důkazem, že jste jednal podle výjimek nařízení, jinak…“
-
Nečetl jsem do detailu, ale rád bych pochválil sazbu a stylistiku odvolání.
Jak se stala ze všemi propagovaného modelu "důkazní břemeno je na jejich straně, nazdar bazar" situace, kdy musí obviněný předkládat věrohodné důkazy? :D
-
Bohužel, pokud je něco zakázáno a jsou stanoveny výjimky, obrací se důkazní břemeno.
-
Bohužel, pokud je něco zakázáno a jsou stanoveny výjimky, obratecí se důkazní břemeno.
Co prosím? Od kdy? Z jakého pramene tenhle princip, prosím, vychází?
-
Adolf byl pozván na červen na ústní jednání. V Oznámení od úřadu není uvedeno, zda budou na jednání předvoláni také městapáci, proto adolf zavolal na úřad, kde mu sdělili, že samozřejmě nic takového do pozvánky neuvádí, ale pozvaní jsou (viz nahrávka v příloze).
No hurá, alespoň něco. Je to pokrok proti případu u kvergota, kde žádosti o ústní jednání úplně vyignorovali (což jsme napadli v odvolání (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=10344.msg120050#msg120050)).
Takže si jdu připravit otázky na strážníky.
Ještě prosím e-m (nebo kohokoliv jiného) na odpoveď na moji otázku v předchozím příspěvku, protože to se mi zdá krajně nepravděpodobné a nelogické.
-
Zdravím,
řešil jsem to s advokátem a jedním zkušeným neadvokátem (znáte jej, jen nebudu zatím jmenovat) a oba mně sdělili totéž - pouze využítím práva nevypovídat kausu nevyhraji. Je třeba sdělit, jaké výjimky využívám a toto podepřít nějakými důkazy.
Já jsem byl ve věci zákazu vycházení shledán vinným i přes to, že jsem správnímu orgánu uvedl výjimku i cíl cesty. Aktuálně ladím odvolání, které zde zveřejním v příštím týdnu.
Edit: Moc bych ocenil, kdyby se k tomu vyjádřila zdejší kapacita, pan hh. :D
-
A k čemu konkrétně se mám vyjádřit? V případu, o kterém je vlákno, žádnou kontroverzi ohledně důkazního břemene nevidím - SO zjišťuje a prokazuje skutkový stav včetně nenaplnění výjimek. Což dovozuje z toho, že "postávání u lavičky" zjevně není cesta z práce ani do práce atp. Jistě, na takové hodnocení důkazů lze mít různé názory, a asi by šlo mnoha způsoby vysvětlit, jak "postáváním u lavičky" byla nějaká výjimka naplněna, ale po čistě formální stránce se tady nestalo, že by SO řekl, že výjimky vůbec nezvažoval, protože obviněný využití žádné netvrdil a/nebo k tomu nenavrhl důkazy.
K důkaznímu břemeni k okolnostem vylučujícím protiprávnost doporučuji přečíst NSS 2 As 13/2016-36. Shodou okolností je to dokonce k tématu fóra, pokud taky jako žalobce vozíte krokodýlí maso autem přes pěší zónu, mohlo by se hodit :)
-
Díky za reakci, rozsudek si přečtu.
Rád bych, kdybyste nám pomohl udělat jasno, na kom leží důkazní břemeno. Tedy, prokazuji já, že jsem naplnil výjimku nebo prokazuje správní orgán, že jsem ji nenaplnil?
Váš názor tedy je, že nenaplnění prokazuje správní orgán. Lze tedy uplatnit právní zásadu in dubio pro reo. Děkuji.
Edit: Ještě to rozvedu. Pokud jsem tedy chycen venku v době (nesedím, nepopíjím, prostě jdu pěšky z bodu A do bodu B), kdy je to zakázáno, na místě se nevyjádřím, správnímu orgánu sdělím, že jsem výjimku měl, klidně konkrétní uvedu ale bez dalších podrobností, je podle Vašeho názoru správní orgán v důkazní nouzi?
Ještě jednou díky.
-
Pane hh,
předně děkuju za vyjádření k věci.
V odvolání jsme se záměrně chtěli vyhnout faktickému popisu toho, co se stalo a to proto, že se domnívám, že Rozhodnutí ve věci kvergota jako takové je nezákonné, protože úřad vyignoroval několik podání (prošly datovkou, ale někde se zasekly a nedostaly se do spisu) a to konkrétně vyjádření obviněného, kde bylo namítáno, že důkaz je postaven jen na úředním záznamu, a obviněný namítá, že skutečnost neodpovídá popisu v obvinění a obviněný žádá ústní jednání, aby věc mohl osvětlit - úřad se jimi v Rozhodnutí nijak nezabýval.
Je to i v takové věci dostačující, aby to SO2 nemohl posvětit a nebo bychom měli učinit ještě nějaký krok, abychom měli jistotu, že to alespoň na nějaké věci musí vrátit zpět SO1, který se tím bude muset zabývat?
2. 6. 2021 je nařízeno ústní jednání adolfa ve stejné věci, tam máme v úmyslu odhalit karty (kvergor na místě nebyl, jiná osoba se za něj vydávala, adolf dosvědčí, že tam byl někdo jiný s tím, že dotyčnému se udělalo nevolno a tak s ním setrvával na náměstí a hlídal ho, aby neomdlel).
-
Průběžné info: Proběhlo ústní jednání ve věci adolfa, na kterém byl vykonán svědecký výslech městapa. Trochu si zalhali, minimálně jedna tvrzená byla prokazatelně lživá, takže sekundárně máme tah na podnět k prošetření nepravdivé svědecké vypovědi jednoho městapáka, ten druhý byl opatrnější, používal neurčité fráze (možná, myslím že, ap.). Parazitka SO mě hodně omezovala v otázkách, které jsem mohl pokládat, nebyl jsem na to připraven, nezvládl jsem výstižně improvizovat. Nejvíce nám pomohla referentka, která do protokolu zapsala věci neúplně a nebo zcela zmatečně, takže se tím poměrně efektivně připravila o klíčové důkazy. Bohužel horko a respirátor na tlamě zatemnil mozek také účastníkovi i mně, takže jsme zase podepsali v protokolu věci, které se nestaly a které naší věci trochu přitížili. Jednání celkem probíhalo přes 3,5 hodiny. V rámci poskytnuté lhůty na vyjádření jsme odhalili karty, podle dosavadních důkazů, poznatků a chyb správní mafie jsme sestavili dojemný příběh toho, jak se věci odehrály způsobem, který vylučuje základní znaky přestupku účastníků obou řízení, viz dřívější příspěvek:
kvergott tam vůbec nebyl, někdo se za něj vydával, policie totožnost nijak neprověřila, rouška znemožnila identifikaci, fotografie nic neprokazuje, atd.
Zatím je to plichta, čekáme, co z toho SO uvaří do rozhodnutí a jak dopadne odvolání kvergotta.
Velmi zajímavé ale je, že stůl referenta Mgr. Davida Prázného, který obě správní řízení zahajoval a na kterého oba účastníci na přelomu roku podávali rozsáhlé stížnosti, je prázdný a uklizený. Při nahlížení do spisu jsme našli naše podání z ledna, která ale byla do spisu zařazena až na konci dubna a k tomu bylo ve spisu zavedeno Sdělení, že tyto podání byly do spisu zařazeny dodatečně z důvodu závažných pochybení referenta Davida Prázného – nevýslovně mě potěšilo, že SO projevil nevídanou míru reflexe a vlastního referenta ve spisu tak zpranýřoval. Neformálně jsem se dozvěděl, že pán je dlouhodobě nemocen, jaká je pravda nevím, těžko se bráním lákavé představě, že jsem dopomohli konci kariéry jednoho neschopného ****.
Nově se mi ale otevírá kudla v kapse, protože SO mi nedovoluje nahlédnou do soupisky spisu vedené v elektronické spisové službě eSpis s odvoláním, že ve spise je založena ručně psaná soupiska, kterou mám k dispozici, k tomu připravuji samostatnou Stížnost, na kterou zatím sbírám podklady.
-
SO vyprodukoval rozhodnutí, které mě uznává vinným, přikládám ho (pokud bych něco špatně anonymizoval, dejte prosím vědět, ve 12 stranách už se něco snadno ztratí).
V zásadě plánuji vzít odvolání kvergotta a odmazat věci, které tam nepatří. Máte ale někdo tip, jak k odvolání všeobecně přistoupit? Zmíním samozřejmě materiální znak přestupku, protože nakazit někoho na prázdném náměstí je nemožné, pokusím se znevěrohodnit všechno, co SO má (o což už jsme se ostatně pokusili dotazy na svědky na ÚJ, ale SO k tomu úplně nepřihlížel a většinou nás zarazil), ale čím víc bodů, tím líp.
-
Zmíním samozřejmě materiální znak přestupku, protože nakazit někoho na prázdném náměstí je nemožné,
Četl jsem jen to rozhodnutí, moje nápady nejsou nijak silné, přesto:
- neexistuje studie, nebo vědecký názor, že virus by se více šířil právě po 21. hodině, Vaším konáním nebyl jakkoliv ohrožen veřejný zájem, či bezpečí; SO plácá nesmysly
- známý mohl být pod vlivem alkoholu/drog, právě proto nechtěl volat záchranku a zatěžovat IZS
- už způsobem zpracování výpovědi, kdy správní orgán opakovaně nazývá výpověď obviněného historkou, označuje ji jako smyšlenou a účelovou, pouze demonstruje svoji podjatost a předpojatost
- to, že fízláci nikde neuvedli, že je osoba pod vlivem alkoholu snad neznamená, že nemohla být; navíc mohla být pod vlivem jiných omamných látek, které nejsou cítit, nebo na první pohled vidět
- SO na straně 6 uvádí, že "historku" považuje za vyvrácenou výpovědí fízlů. Opět, četl jsem jen ten souhrn z rozhodnutí, ale z výpovědi policistů neplyne absolutně nic přímého (a tbh ani nepřímého), co by vyvracelo onu výpověď. Celý tento účelový myšlenkový proces správního orgánu, ve kterém pouze spojuje nepřímé a spolu nesouvisející skutečnosti tak, aby mohl obviněného uznat vinným, nemá nic společného se skutečným dokazováním
- materiálním aspektem se v podstatě nezabýval, správní orgán jakkoliv nevysvětlil, proč shledává ohrožení veřejného zájmu jako "značné", když půjdete s obyč rouškou do města, tak je větší šance, že budete šířit nákazu, než bez roušky večer s kamarádem na náměstí..
Myslím, že celkovou věrohodnost dosti kazí ta část s nájemní smlouvou. Mám velmi, velmi malou praxi, ale přijde mi, že právě tohoto se případný SO2 a i soud chytí. Materiální aspekt je imo jednoznačně ve Váš prospěch, ale s ním si správní orgány příliš hlavu nelámou. Pravidla se přeci musí dodržovat už z principu a samotné dodržování pravidel je všeobecným zájmem :)
Strana 6 dole hapruje anonymizace. Rovněž na některých místech cenzurujete jména strážníků a na jiných jsou zase čitelná, nicméně to je asi jedno.
-
Anonymizace opravena, díky za upozornění i za dobré body do odvolání. To, že byla osoba blízká pod vlivem drog jsme měli při psaní vyjádření na mysli, jen to SO úplně nepobral.
Jakým způsobem se ale SO2/soud chytit té části s podnájemní smlouvou? Ta podnájemní smlouva reálně existuje a ta osoba, která není osobou blízkou na náměstí, se mnou reálně bydlí. Z opatrnosti bych teoreticky mohl tu smlouvu podstrčit už SO2 při odvolání.
-
zdravím, jen bych doplnil drobnými poznatky kolegu johncreeka. Díval sem se, jestli NSS tohle opatření vlády nezrušil. Nic takového jsem bohužel nenašel.
- Ohledně výpovědi pseudofízlů bych odkázal na to, že strážníci svou výpověď nepodpořili žádným audio/vizuálním záznamem a vzhledem k tomu, že situaci hrotili konfliktním způsobem, nelze vyloučit i záměrné zkreslení jejich výpovědi s cílem dotyčnému uškodit a pomstít se mu. Poukázal bych na to, že výpověď policistů je nepoužitelným důkazem i s ohledem na závěr ÚS: I. ÚS 520/16 podle kterého tvrzení policisty není důvěryhodnější než tvrzení kohokoliv jiného: „v demokratickém právním státě, v němž jsou si všichni lidé rovni, nelze obecně bez dalšího přikládat vyšší váhu výpovědím policistů jako příslušníků mocenských složek oproti výpovědím jednotlivců, vůči nimž jsou policejní či jiné státní pravomoci vykonávány. To platí zejména v případě konfliktu mezi policisty a jednotlivci, vůči nimž policisté zasahují. Podezření na nezákonné jednání představitelů státní moci je zásadně velmi závažné a opačný přístup, tedy automatické favorizování jejich výpovědi před výpověďmi údajných poškozených, by podstatně znesnadnil, ne-li téměř vyloučil, odhalování a potírání jejich nezákonné činnosti, včetně například zcela nepřípustného nezákonného násilného jednání příslušníků policie, kteří naopak mají dbát na bezpečnost a dodržování právních norem ve společnosti.“ A s ohledem na časový úsek mezi událostí a výpovědí strážníků bych ještě přidal NSS č.j. 1 As 226/2017-3: „…Výpovědi svědků by mohly mít sníženou vypovídací hodnotu, kdyby si nemohli přesně vybavit události rozhodné pro posouzení viny stěžovatele…“ a to se přesně stalo. SO záměrně bagatelizuje rozpory a nepřesnosti ve výpovědi strážníků a naopak relativně zanedbatelné věci zdůrazňuje jako by se jednalo o hlavní důkazní prvek. Tím SO rovněž prokazuje svoji neobjektivní zaujatost vůči obviněnému, která je ve správním řízení nepřípustná. SO je tedy v celém řízení vůči obviněnému podjatý…
- Nějakou smlouvou bych se také moc neoháněl. Spíše bych to sunul například na „dotyčného bolela hlava (a tím se nevylučuje mírné předchozí požití alkoholu pod.) a proto na základě vlastních zkušeností i rad od lékaře vyhodnotil kratší zdravotní procházku na čerstvém vzduchu jako nejvhodnější léčebný postup“ Bohužel necitlivý a agresivní přístup městské policie mu jen přitížil… atd. To lze samozřejmě zkombinovat i na tu cestu z práce. Koneckonců i v práci může slušného člověka rozbolet hlava. Naopak po setkání s agresivními a neslušnými strážníky se dotyčnému ještě přitížilo…
- jen bych poukázal na to, že SO žádným hodnověrným a přezkoumatelným způsobem neprokázal, že absence roušky by měla ohrozit veřejný zájem společnosti. S ohledem závažnost obvinění by bylo vhodné tvrzení SO doložit nějakou seriózní vědeckou zprávou či znaleckým posudkem.
-
@ViktorN: Ano, sledoval jsem to, toto nařízení zrovna nebylo NSS nijak dotčeno.
Dotaz: V případě spojení správních řízení dvou různých účastníků, platí účastníci náklady správního řízení společně 2*500 Kč a nebo jsou pak náklady stanoveny každému účastníkovi po? § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb. o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-520#p6-1) to říká tak nejasně, že nevím.
-
Za mě WIN, SO2 rozhodnutí zrušil a řízení zastavil, až budu mít čas na anonymizaci, nahraju to sem.
Poprosím zatím nepřesouvat z kuchyně, kvergott pořád bojuje (i když jeho zmocněnci SO1 naznačil, že zvažují zastavení).
-
Za kvergotta taky WIN. Konečně jsem se dokopal k anonymizaci svého rozhodnutí, přikládám. Dneska už mám anonymizace plné zuby, ale v blízké době se já nebo kvergott dokopeme k anonymizaci kvergottovo Usnesení.
-
Několik postřehů:
- v obou případech byla věc vyhrána na nedostatek důkazů.
- nicméně SO v obou řízeních nasekal obrovské množství chyb, které v průběhu řízení výrazně pomohly, například byly hlavním podkladem pro úspěšné odvolání a vrácení věci SO1 v řízení kvergotta
- mezi největší chybu SO patřilo nezaložení několika podání, která byla SO řádně podána účastníky, do spisu, kdy i navzdory varování účastníka SO vydal Rozhodnutí a účastník mu to v odvolání omlátil o hlavu a SO podání do spisu doplnil o 4 měsíce později.
- pochopil jsem smysl podávání stížností a námitek podjatosti, a že nejde zdaleka jen o účelové zatížení SO v obstrukční rovině. Až tady jsem pochopil, že vhodně kombinované akce vedou k tomu, že SO1 do řízení s velkou pravděpodobností zavleče chyby. Zde pomohlo, že po podání stížností, námitek (které navíc vedoucí odboru částečně přijal jako oprávněné) sebraly spis na pár týdnů ze stolu referenta a po tu dobu si referent přijaté nově přijatá podání dával do šuplíku a pak na ně zapomněl.
- Věci pomohly i žádosti o opatření proti nečinnosti, které SO nutily konat v pod tlakem a zároveň spis odesílat na čas mimo sféru svého vlivu.
- Každý spis tak přesáhl rozsah 200 listů, mnohdy oboustranně potištěných
-
Mohl bych poprosit - v rámci tohoto vlákna "zaznělo", že úředník neměl roušku a "bylo to OK". Máte to prosím někde písemně od úřadu? Vzhledem k vtipným událostem poslední doby (účastník odmítá roušku, úředník odmítá pokračovat v řízení) by takové vyjádření úřadu mohlo mít cenu zlata!! :-)
-
Nejsem si popravdě jistý, jestli se to vztahuje k téhle kauze, nebo k nějaké jiné, ale na nějakém ÚJ se nám na tom samém SO, který projednával náš údajný přestupek, stalo, že úřednice neměla roušku po našem vstupu do kanceláře a nasadila si ji až když jsme si ji začali fotit. Nabonzoval jsem ji na KHS a ta věc odložila, protože nebyla naplněna materiální stránka přestupku. Přikládám odpověď na podnět, co jsem dostal od KHS, a vystošestkované usnesení.
To, že úředník během celého ÚJ neměl roušku, se stalo kvergottovi, zkusím k tomu ještě něco najít.
edit: U kvergottovo věci se MMP vyjádřil, že není příslušný k projednání té části stížnosti týkající se nenošení ochrany dýchacích cest, a že to postupuje KHS. V dokumentech nic od KHS nemáme, takže to asi nikdo nevystošestkoval – jdu na to. :)
-
Žádost o kopii spisu k úředníkovi bez roušky dle InfZ zamítnuta, že prý se vydávání kopií spisu řídí SprŘ a dle SprŘ nemám právo do spisu nahlížet. Podáno odvolání.