Nástřel repliky:
Žalobce setrvává na svém stanovisku, že každé hrubě urážlivé podání musí být podáním. To lze konstatovat již ze samotného názvu „hrubě urážlivé podání“. Není to „hrubě urážlivá zpráva“ či například „hrubě urážlivé sdělení“.
Tvrzení Žalovaného, že se pouze dozví jaké finanční prostředky pod jakým VS a kdy byly poukázány na účet se zcela zjevně nezakládá na pravdě, což lze konstatovat na základě vyrozumění č.j. MUCH 10609/2021, kde sám Žalovaný text podaného odporu cituje.
Tvrzení Žalovaného, že vlastníkem předmětného účtu je jiný subjekt se nezakládá na pravdě. Město Cheb je identickým subjektem jako Městský úřad Cheb. Je politování hodné, že takovou esenciální věc neví (nebo záměrně mystifikuje) vedoucí oddělení právního odboru kanceláře starosty Městského úřadu Cheb JUDr. Bc. Petr Vlna, který by snad měl mít alespoň základní znalosti práva.
Pokud bychom na tuto argumentaci Žalovaného přistoupili, bylo by nutné konstatovat, že ani podání učiněné datovou schránkou není platné, neboť vlastníkem datové schránky a8gbnyc jest Město Cheb a nikoli Městský úřad Cheb. Absurdnost takového tvrzení ani není třeba zdůrazňovat.
Navíc, pokud by měl Žalovaný za to, že podání (odporu) něco chybí, byl povinen v souladu s ustanovením § 37 odst. 3 správního řádu vyzvat Žalobce k odstranění vad podání.
Žalobce je přesvědčen, že Nejvyšší správní soud svým rozsudkem č.j. 5 As 212/2019 jistě zcela nehodlal vytvořit novou procesní past na občana, v podobě umožnění správnímu orgánu se vypořádat s podáním ze strany občana tak, že podání vyhodnotí tak, že se o podání nejedná, ale zároveň uloží občanovi pořádkovou pokutu za hrubě urážlivé podání.
Tvrzení Žalovaného, že pokud Žalobce pokutu uhradil, s příkazem se ztotožnil považuje Žalobce za nesmyslné. Žádný zákon nedefinuje institut „ztotožnění se s příkazem“. Příkaz nabývá právní moci marným uplynutím lhůty pro odpor, nikoli „ztotožněním se s ním“. V tomto případě byl odpor podán.
Jen pro úplnost pak Žalobce dodává, že to byl právě Žalovaný, který se dopustil protiprávního jednání, když vydal příkaz, bez toho, aby měl byť jediný důkaz, že vozidlo na předmětném místě zaparkoval právě Žalobce. I pokud velkoryse přehlédneme to, že se Žalobce nikdy k přestupku nepřiznal, nýbrž v podání vysvětlení ze dme 18.12.2020 uvedl, že „je ochoten se přiznat“, nelze než konstatovat, že podání vysvětlení nelze dle § 137 odst. 4 správního řádu užít jako důkaz.