30kmhcz

SprDel na to použít nemohou

Vždyť už to tady dávno je:
http://30kmh.cz/index.php?topic=781.msg5100#msg5100

Krajský soud má předně za jaksi paradoxní, když se žalobce dovolává jen těch
ústavních principů, které by mu mohly být osobně prospěšné a pozapomíná na další.
Je mu proto třeba v těchto souvislostech připomenout, že vlastnictví také zavazuje.
Tedy, že se nemůže tvářit, jako by se nic nestalo, když osobní motorové vozidlo,
jehož je provozovatelem, bylo nejen objeveno v místě, kde podle zákona být nesmí,
ale navíc ještě překáželo výkonu veřejně prospěšné činnosti, úklidu chodníku pro
širokou veřejnost od sněhu. A to na tak frekventovaném místě, kterým Třída Edvarda
Beneše je. Je s podivem, když žalobce namítá, že komunikace nebyla označena,
takže nebylo možno seznat, že se bude uklízet a tušit tak, že se lze vůbec nějakého
protiprávního jednání dopustit. Jako by žalobce nevěděl, že podle § 53 odst. 2
zákona o silničním provozu nesmějí jiní účastníci provozu na pozemních
komunikacích chodníku, než chodci, užívat...

Díky neschopnosti advokáta už je to potvrzeno i NSS.

Tady to asi trochu komplikuje zadržení řidičáku. Obecně musí zákaz řízení a body běžet společně, jinak by to nedávalo smysl. Body ovšem platí až od právní moci, zákon s nimi nepočítá "zpětně" (nezapočítávaje je), jako je tomu v případě zákazu řízení a zadrženého řidičáku. Klidně je možné žádat po polovině zákazu, ale pokud to bude doba kratší než rok (od právní moci rozsudku), tak stejně zatím ještě není možné získat řidičák nazpět.

Ale měření proběhlo v přímém rozporu s technickou dokumentací a kalibrací měřidla a proto výsledky měření nemohou být použity.

Ale kde se na té str. 4 píše o tom, že musí měřit v úhlu 0°. Kde se tam vůbec píše o tom, jak se musí měřit? Já tedy čtu: základní metrologické charakteristiky...

II. ÚS 1260/07 ze dne 30. 9. 2008

N 159/50 SbNU 423
Interpretace institutu odložení vykonatelnosti správních rozhodnutí

22. Obecně se u rozhodnutí - individuálních aktů aplikace práva - rozlišuje účinnost (vykonatelnost v širokém smyslu) a vynutitelnost (vykonatelnost v úzkém smyslu). Zatímco účinností se rozumí to, že rozhodnutí vyvolává v právní sféře zamýšlené účinky(např. povinnost se něčeho zdržet), vynutitelností se rozumí možnost dosáhnout splnění povinnosti uložené rozhodnutím, není-li plněna dobrovolně. Obecně řečeno, nejsou procesní řády důsledné při rozlišování obou aspektů. Podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu samo o sobě odkladný účinek nemá (§ 73 odst. 1 soudního řádu správního). Lze jej však rozhodnutím přiznat, čímž se podle legální definice rozumí odklad účinnosti napadeného rozhodnutí, tj. vykonatelnosti v širším smyslu, která samozřejmě zahrnuje i vykonatelnost ve smyslu užším (shodně viz Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I.: Zákon o Ústavním soudu s komentářem, ASPI, Praha 2007, s. 427 a násl.). Tak podle § 73 odst. 2 platí, že: "Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.". A podle odstavce 3 téhož ustanovení platí, že: "Přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.".

23. Účelem institutu odložení vykonatelnosti správního rozhodnutí je, jak vyplývá i ze shora citovaného ustanovení § 73 odst. 2, minimalizace škodlivých následků, tj. zásahů do subjektivních práv osob v důsledku vydaného správního rozhodnutí. Tento účel může být naplněn toliko v případě, že rozhodnutí o odložení vykonatelnosti správního rozhodnutí, a zejména rozhodnutí přijatého v oblasti správního trestání, je nadáno schopností působit s účinky ex tunc. Odklad vykonatelnosti napadeného individuálního správního aktu lze tak spíše označit za jeho sistaci. Akt tak z formálního hlediska sice zůstává pravomocným, avšak uložené právní povinnosti nelze vynucovat, odejmutá oprávnění zůstávají prozatím zachována. Takto, tj. s účinky ex tunc, vykládá institut odložení vykonatelnosti správních rozhodnutí i Ústavní soud (viz nález sp. zn. II. ÚS 53/06 ze dne 12. 9. 2006 (N 159/42 SbNU 305). Zdůrazňování formálního zachování právní moci sistovaného rozhodnutí je výrazem přepjatého formalismu, který pomíjí svrchu uvedený účel, který sleduje institut odložení vykonatelnosti zejména v oblasti správního trestání.

Pokud měří radarem, tak ne. Pokud měří "úsekově" - řada 10, tak předpokládám ano.

Třeba by za záznam zaplatila TV Nova, no a navíc si to pak nikdo určitě nedovolí založit.

Kdyby se místo pitchovin podíval se do toho papíru, co mu k tomu dali, tak by to věděl hned. Buď mu řidičák zadrželi, protože není držitel řidičského oprávnění, nebo mu ho odebrali v souvislosti s předchozím proto, že ho neodevzdal. Za technický stav se řidičák nezadržuje.

Řidičák nelze ověřit.