ad obnova: Ctrl+F se řetězcem „obnov“ nad textem 250/2016 Sb. najde jen jeden irelevantní výskyt, takže bych řekl, že se nic nezměnilo, obnova je normálně možná za podmínek podle SprŘ, tj. proti pravomocnému rozhodnutí, primárně na žádost, a při existenci veřejného zájmu i ex offo. Podmínkou je v zásadě změna ve skutkovém stavu či jiných podkladech proti tomu, z čeho se vycházelo v původním řízení (tj. nikoliv např. nesprávné právní hodnocení či jiná nezákonnost v rozhodnutí či řízení, k tomu je přezkum a zhruba by to s obnovou mělo být komplementární, i když mohou existovat situace, kdy připadá v úvahu obnova i přezkum). Nové řízení (myšleno asi nové rozhodnutí podle § 101 SprŘ, aniž by tomu předcházelo povolení obnovy či zrušení původního rozhodnutí v přezkumném řízení), u přestupkových věcí většinou možné nebude, viz taxativní výčet podmínek - v úvahu připadá a) (v rámci navrácení v předešlý stav) a d) (po zrušení podle jiného zákona než SprŘ, tj. typicky soudem ve správním soudnictví), okrajově c) (to se ale netýká meritu, ale jen přenastavení vedlejších podmínek rozhodnutí a v přestupcích jsem to ještě neviděl, např. povolení splátek se obvykle řeší v rámci výkonu, nikoliv změnou rozhodnutí).
O co konkrétně jde? Nemám to vlákno nastudované podrobně, jen že Dobříš jel sprdel podle standardní šablony a jednak jim to nějak déle trvalo a navíc nepochopili označení řidiče. Které řízení by se mělo obnovovat? Proti řidiči je to promlčené a s tím nikdo nehne ani párem volů, navíc by nejdřív museli pravomocně rozhodnout o vině (jinak nedává obnova smysl) a v tu chvíli by patrně přišla správní žaloba. Řízení proti provozovateli (tj. tzv. sprdelní, i když už je to nově taky „přestupek“) by po případném potvrzení krajem hypoteticky obnoveno být mohlo, ale jednak mi není jasné, co by bylo podkladem, ani co by se změnilo na primárním problému, tj. zahájení řízení proti provozovateli v situaci, kdy řidič byl znám.