Můžete to konkretizovat, nejlépe přímo relevantními částmi dokumentů? Chápu-li to správně, nejdřív byl vydán příkaz na zákaz (s nějakou pokutou). Tím bylo o tomto skutku zahájeno řízení. Dále byl příkaz zrušen odporem a SO rozšířil obvinění o parkování. Tady by bylo dobré si ujasnit, jestli to chápou jako nový skutek a vedou společné řízení, tj. považují to za vícečinný souběh, nebo za jediný skutek, který jen překvalifikovali tak, že naplnil skutkovou podstatu více přestupků (resp. tedy stejného přestupku dle 1k, ale jednak ve spojení s porušením DZ a jednak porušením obecné úpravy stání). Pak tedy bylo vydáno rozhodnutí o obou skutcích/přestupcích (opět by si chtělo ujasnit, zda to mají za jeden či více skutků).
S nemožností navýšit pokutu to nevidím úplně jednoznačně. Ve verzi jednoho skutku bude SO tvrdit, že došlo k jeho překvalifikování, tedy že nastal předpoklad § 90(3) za středníkem PřesZ. To je sporné, protože není úplně jasné, co je právní kvalifikací u zbytkového přestupku, zda jen § 125c(1)(k), nebo i s konkretizací povinnosti, která měla být porušena. Nevím, zda to už je nějak řešeno či vyřešeno - vybavuju si jen, že z hlediska vymezení obvinění a i náležitostí výroku musí být u zbytkových (resp. blanketních či odkazujících) skutkových podstat odkazovaná porušená norma konkretizována, ale zda je to součástí kvalifikace těžko říct. Ve verzi více skutků bude SO tvrdit, že trest za ten první skutek nezvýšil, a že v úhrnném trestu respektoval § 41 PřesZ.
Předpokládám, že do odvolání toho půjde víc (minimálně jak přišli na to, kdo projel zákazem), ale i ohledně navýšení sankce bych určitě nespoléhal, že by něco SO1 kraj omlátil o hlavu jen tak sám od sebe.
