30kmhcz

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Novinky:

>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.

Anketa

Má obviněná podat správní žalobu?

Ano.
- 7 (100%)
Ne.
- 0 (0%)

Celkem hlasů: 7

Hlasování ukončeno: 12 Dubna 2019, 19:38:11


Autor Téma: [LOST] Prodala auto pirátovi  (Přečteno 25988 krát)

solaris

  • stálý člen 30kmh.cz
  • *
  • Příspěvků: 687
    • Zobrazit profil
Re:Prodala auto pirátovi
« Odpověď #15 kdy: 04 Prosince 2019, 17:05:19 »

No, ÚS tady hlásá, že "subsidiarita obou správních deliktů umožňuje provozovateli vozidla vyhnout se stíhání tím, že správnímu orgánu poskytne důkazy potřebné k stíhání pachatele přestupku řidiče" a že pokud by stěžovatelka údaje sdělila, měly by se věci jinak.

Neslibuje tím náhodou, že až mu přijde na stůl případ, kdy byl řidič udán, ale SO ho z libovolného důvodu neodsoudil, že překlopení na sprdel neposvětí?
IP zaznamenána

kdo

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 2 358
    • Zobrazit profil
Re:Prodala auto pirátovi
« Odpověď #16 kdy: 06 Prosince 2019, 09:37:39 »

Na žádost přes SZ jsem anonymizoval zbytek usnesení:

Citace
I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její základní práva zaručená ústavním zákonem, zejména pak čl. 4 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), dále čl. 2 odst. 3 Ústavy, jakož i její právo podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Z obsahu ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti. Magistrát rozhodnutím shledal stěžovatelku odpovědnou za správní delikt provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále jen „zákon o silničním provozu“), ve spojení s porušením § 10 odst. 3 téhož zákona. Správního deliktu se stěžovatelka měla dopustit tím, že jako provozovatelka vozidla nezajistila, aby při užití motorového vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovené zákonem o silničním provozu, když stál řidič s výše uvedeným vozidlem na vyhrazeném parkovišti s parkovacím automatem (označeném dopravní značkou IP 13c) bez viditelně umístěného platného dokladu o zaplacení parkovného, čímž byl porušen § 4 písm. c) zákona o silničním provozu a jednání vykazovalo znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona. Proti rozhodnutí magistrátu podala stěžovatelka odvolání, které vedlejší účastník rozhodnutím zamítl a rozhodnutí magistrátu potvrdil.
3 Rozhodnutí vedlejšího účastníka napadla stěžovatelka žalobou, kterou krajský soud rozsudkem zamítl. Krajský soud v odůvodnění napadeného rozsudku uvedl, že stěžovatelka byla vyzvána k podání vysvětlení výzvou k úhradě podle § 125h odst. 1 zákona o silničním provozu, na kterou nereagovala, resp. nesdělila údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku. Již v této fázi řízení měla stěžovatelka magistrát informovat o převodu vlastnického práva k vozidlu, s nímž byl přestupek spáchán, i když si totožností řidiče vozidla v době spáchání přestupku nemohla být jistá. Za situace, kdy neexistovaly skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti konkrétní osobě, magistrát postupoval správně, pokud věc odložil a následně zahájil správní řízení o správním deliktu. Dle karty vozidla obsažené ve správním spise je vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla stěžovatelka, proto je nepochybně odpovědná za to, aby s tímto vozidlem nebyla porušována pravidla silničního provozu, a to bez ohledu na to, zda již toto vozidla prodala. Jedinou možností, jak se této odpovědnosti může provozovatel vozidla zprostit (mimo označení skutečného řidiče), je možnost liberace podle § 125f odst. 5 zákona o silničním provozu. Ten však stanoví toliko dva liberační důvody, a to jestliže provozovatel prokáže, že v době před porušením povinnosti řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích a) bylo vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou státní poznávací značkou, nebo b) podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel. Z jiných než uvedených důvodů (např. samotné změny vlastnictví bez následného nahlášení v registru vozidel) není zproštění odpovědnosti provozovatele možné – nelze je rozšiřovat na rámec zákona. Krajský soud uzavřel, že na tomto závěru nic nemůže změnit ani stěžovatelkou zdůrazňovaná skutečnost, že k provedení přepisu vozidla zmocnila kupujícího. Pokud k provedení „odhlášení“ vozidla stěžovatelka zmocnila kupujícího, svěřila mu dobrovolně další osud stavu v registru vozidel zapsaných údajů, včetně údaje o vlastníkovi (provozovateli) předmětného vozidla a její jednání lze označit minimálně za velice neobezřetné. K otázce nutnosti zkoumání materiální stránky přestupku krajský soud odkázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které § 125f zákona o silničním provozu nikde nezmiňuje, že by podmínkou odpovědnosti provozovatele vozidla bylo zaviněné porušení povinnosti stanovené v § 10 odst. 3 téhož zákona, naopak terminologie užitá při definici správního deliktu, stejně jako i konstrukce odst. 5, odpovídající klasickému vymezení liberačních důvodů u objektivní odpovědnosti, nenechává na pochybách, že zavinění se v řízení o odpovědnosti provozovatele vozidla nezkoumá.
4. Stěžovatelka napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností, kterou Nejvyšší správní soud rozsudkem zamítl. Nejvyšší správní soud se v odůvodnění napadeného rozsudku zabýval stěžovatelkou poukazovaným nálezem sp. zn. Pl. ÚS 15/16 ze dne 16. 5. 2018 (116/2018 Sb.), ve kterém Ústavní soud zkoumal objektivní odpovědnost provozovatele vozidla za porušení povinností řidiče z pohledu požadavků vyplývajících z ústavního pořádku, přičemž dospěl k závěru, že právní úprava obsažená v § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu ústavnímu pořádku neodporuje. Nejvyšší správní soud konstatoval, že stěžovatelka tvrdící, že výčet liberačních důvodů uvedených v § 125f odst. 5 zákona o silničním provozu je demonstrativní, nikoliv taxativní, a že Ústavní soud při posuzování přípustnosti objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla vycházel z požadavku splnitelnosti právní povinnosti, interpretuje závěry citovaného nálezu Ústavního soudu značně extenzivně a směšuje přitom dvě otázky – otázku objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla (která nastupuje subsidiárně ve vztahu ke stíhání řidiče vozidla) a otázku, kdo je podle příslušné právní úpravy provozovatelem vozidla. Nejvyšší správní soud se ztotožnil s krajským soudem v tom, že za platné právní úpravy jsou postavení provozovatele vozidla podle§ 2 písm. b) zákona o silničním provozu a jeho odpovědnost za správní delikt podle § 125f odst. 1 téhož zákona spojeny se zápisem vlastníka nebo jiné osoby v registru silničních vozidel jako provozovatele vozidla, nikoli s pouhým vlastnictvím vozidla. V posuzované věci je tedy dle Nejvyššího správního soudu nerozhodné, kdo je vlastníkem vozidla ve smyslu předpisů soukromého práva, podstatné je, kdo je jako provozovatel vozidla zapsán v registru silničních vozidel.

II. Argumentace stěžovatelky
5. Stěžovatelka v ústavní stížnosti vyjadřuje své přesvědčení, že správní orgány i správní soudy vystavěly svou argumentaci na značně mechanickém výkladu pojmu „provozovatel“, jež vychází z důvodové zprávy k zákonu č. 239/2013 Sb., podle které záměrem změny definice provozovatele vozidla je, aby za provozovatele vozidla ve smyslu zákona o silničním provozu byl považován subjekt zapsaný jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel, a není-li takový subjekt, pak se provozovatelem vozidla rozumí vlastník silničního vozidla. Stěžovatelka má za to, že ve vztahu k období, v němž nebyl součástí právního řádu § 8a zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“), který umožňuje dosáhnout změny zápisu i přes nesoučinnost nového vlastníka), by měl být § 2 písm. b) zákona o silničním provozu, podle kterého provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu, vykládán tak, že provozovatelem je vždy skutečný vlastník, není-li jako provozovatel v registru vozidel zapsána s výslovným souhlasem vlastníka jiná osoba. V opačném případě je stěžovatelce jako domnělému „provozovateli“ ukládána odpovědnost za splnění povinností, již není objektivně schopna ani preventivně ani následně jakkoli ovlivnit, resp. zajistit splnění právních povinností vyplývajících z provozu daného vozidla, a objektivní odpovědnost nevlastníka – provozovatele vozidla postrádá v takovém případě své odůvodnění, když skutečný vlastník vozidla užívá vozidlo nezávisle na právní sféře stěžovatelky. Stěžovatelka připouští, že nereagovala na výzvu magistrátu sdělením, že není vlastníkem vozidla, s přihlédnutím k argumentaci správních soudů by se však na jejich právních závěrech ničeho nezměnilo, navíc sdělení učiněné dle § 125h odst. 6 zákona o silničním provozu je právem provozovatele, a nikoli jeho povinností. Je tedy právem provozovatele i toto právo neuplatnit a v rámci správního trestání by mu takovéto (ne)uplatnění práva nemělo být vytýkáno a přičítáno k tíži. Pro úplnost stěžovatelka uvádí, že v mezidobí žádost o změnu zápisu v registru vozidel s ohledem na změnu rozhodné právní úpravy podala. Stěžovatelka má též za to, že není legitimní, je-li jí vytýkána lehkomyslnost, když kupujícímu udělila (za přítomnosti svědka) plnou moc k tomu, aby přepis vozidla v registru vozidel zajistil. Stěžovatelka v této souvislosti odkazuje na nález ze dne 5. 8. 2010 sp. zn. III. ÚS 2278/07 (N 157/58 SbNU 335), věnující se mimo jiné povinnosti adresátů práva předvídat protiprávní jednání jiných subjektů, se závěrem, že přísný výklad takovéto povinnosti „staví protiústavní nároky na občany“. Závěrem stěžovatelka poukazuje na skutečnost, že z povahy registru vozidel jako evidence obsahující osobní údaje jednotlivých adresátů práva vyplývá, že s touto evidencí může být po právu nakládáno jen za podmínky, že v ní obsažené osobní údaje odpovídají skutečnosti. V opačném případě je tato evidence v příslušném rozsahu užívána protiprávně, v rozporu s § 51 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
6. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla včas podána oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž byla vydána rozhodnutí napadená v ústavní stížnosti, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný; stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), a ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario).

IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti
7. Ústavní soud předesílá, že napadená rozhodnutí posuzuje kritériem, jímž je ústavní pořádek a jím zaručená základní práva a svobody; není tedy jeho věcí perfekcionisticky přezkoumat případ sám z pozice podústavního práva. Ústavní soud totiž není primárně povolán k výkladu právních předpisů v oblasti veřejné správy, nýbrž ex constitutione k ochraně práv a svobod zaručených ústavním pořádkem. Naproti tomu právě Nejvyšší správní soud je tím orgánem, jemuž přísluší výklad podústavního práva v oblasti veřejné správy a sjednocování judikatury správních soudů, k čemuž slouží i mechanismus předvídaný v § 12 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. Při výkonu této své pravomoci je samozřejmě i Nejvyšší správní soud povinen vykládat a používat jednotlivá ustanovení podústavního práva v první řadě vždy v souladu s účelem a smyslem ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. nález ze dne 18. 12. 2002 sp. zn. II. ÚS 369/01 (N 156/28 SbNU 401)]. V kontextu své dosavadní judikatury se Ústavní soud považuje být oprávněn k výkladu podústavního práva v oblasti veřejné správy pouze tehdy, jestliže by jeho aplikace v daném konkrétním případě učiněná Nejvyšším správním soudem byla důsledkem výkladu, který by extrémně vybočil z kautel zakotvených v hlavě páté Listiny, a tudíž by jej bylo možno kvalifikovat jako výklad práva mající za následek porušení základních práv a svobod [srov. nález ze dne 10. 10. 2002 sp. zn. III. ÚS 173/02 (N 127/28 SbNU 95), nález ze dne 6. 11. 2003 sp. zn. IV. ÚS 239/03 (N 129/31 SbNU 159) a další].

Následuje část zveřejněná dříve zde.

Ústavní soud rozhodoval v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Radovana Suchánka a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje). Zejména skutečnost, že druhý jmenovaný je kolega pyrát, nás naplňovala mírným optimismem.
« Poslední změna: 06 Prosince 2019, 09:41:44 od kdo »
IP zaznamenána

hanzator

  • Příspěvků: 10
    • Zobrazit profil
Re:[LOST] Prodala auto pirátovi
« Odpověď #17 kdy: 29 Července 2020, 01:54:50 »

Jak by to s označením viníka přestupků bylo, pokud budu mít ve smlouvě od kupujícího podepsáno, že do doby zápisu změny vlastníka nesvěří řízení vozidla třetí osobě?
IP zaznamenána

kdo

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 2 358
    • Zobrazit profil
Re:[LOST] Prodala auto pirátovi
« Odpověď #18 kdy: 29 Července 2020, 08:13:20 »

Žádné soukromoprávní ujednání nemá vliv na rozsah veřejnoprávní odpovědnosti provozovatele.

Pozn.: Hranici odpovědnosti provozovatele při převodu vozidla poměrně jasně vymezil NSS v rozsudku č. j. 10 As 311/2018 ze dne 26.5.2020.
IP zaznamenána

hanzator

  • Příspěvků: 10
    • Zobrazit profil
Re:[LOST] Prodala auto pirátovi
« Odpověď #19 kdy: 29 Července 2020, 10:29:41 »

 :( Děkuji za odpověď, takže pokud jsem to dobře pochopil, není snad jediný připad, kdy by správní orgán při nečinnosti nového vlastníka (označeného jako řidiče) donutil tohoto předvedenim, či uložením pokuty k dostavení se projednání přestupku a vždy to skončí, díky lenosti úředníků správním deliktem původního vlastníka vozidla
IP zaznamenána

pk202

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 4 879
    • Zobrazit profil
Re:[LOST] Prodala auto pirátovi
« Odpověď #20 kdy: 29 Července 2020, 20:38:45 »

To není lenost...to je vychcanost.
IP zaznamenána

Dýkej

  • stálý člen 30kmh.cz
  • *
  • Příspěvků: 370
    • Zobrazit profil
Re:[LOST] Prodala auto pirátovi
« Odpověď #21 kdy: 28 Srpna 2021, 11:32:23 »

:( Děkuji za odpověď, takže pokud jsem to dobře pochopil, není snad jediný připad, kdy by správní orgán při nečinnosti nového vlastníka (označeného jako řidiče) donutil tohoto předvedenim, či uložením pokuty k dostavení se projednání přestupku a vždy to skončí, díky lenosti úředníků správním deliktem původního vlastníka vozidla

Jak jsem psal v jiném vláknu, máme čerstvý rozsudek NSS kde máme jasně řečeno, že SO měl využít všechny své možnosti k předvedení řidiče v případě, kdy je zcela zřejmé, že se ze strany provozovatele nejedná o obstrukční praktiky ( kupní smlouva, plná indetifikace řidiče) čekám až se tatík probere a pošle mi to číslo jednací a hodím to zde.
IP zaznamenána

kdo

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 2 358
    • Zobrazit profil
Re:[LOST] Prodala auto pirátovi
« Odpověď #22 kdy: 30 Srpna 2021, 14:35:48 »

Možná máte na mysli rozsudek NSS č. j. 9 As 260/2018-21, konkrétně zejm. jeho bod [24].
IP zaznamenána

Dýkej

  • stálý člen 30kmh.cz
  • *
  • Příspěvků: 370
    • Zobrazit profil
Re:[LOST] Prodala auto pirátovi
« Odpověď #23 kdy: 30 Srpna 2021, 19:45:40 »

Mám na mysli rozsudek 6AS 300/2020-45 kde se kasační stížnost nezamítla :)
IP zaznamenána

johncreek

  • stálý člen 30kmh.cz
  • *
  • Příspěvků: 1 471
    • Zobrazit profil
Re:[LOST] Prodala auto pirátovi
« Odpověď #24 kdy: 30 Srpna 2021, 22:08:10 »

Mám hloupý dotaz, protože jsem se na toto téma pustil do debaty s jedním člověkem a s překvapením zjistil, že institut přepsání vozidla u nespolupracujícího nového majitele vůbec existuje.

Jak se to tedy v praxi má s dopravními delikty za předpokladu, že byla podána ona žádost o přepis s nespolupracujícím novým majitelem? Za delikty se nakonec odpovídá (objektivní odpovědností) jen do podání žádosti o přepisu, nebo i po ní? Z tohoto vlákna to chápu tak, že úřad si prostě může sprdelizovat s provozovatelem zapsaným ke dni spáchání přestupku, no matter what. Je to tak?
« Poslední změna: 30 Srpna 2021, 22:12:30 od johncreek »
IP zaznamenána
Všechny moje rady a tvrzení berte s rezervou. Jsem pouze nadšenec, nikoliv právník/advokát.

IZS

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 1 518
    • Zobrazit profil
Re:[LOST] Prodala auto pirátovi
« Odpověď #25 kdy: 30 Srpna 2021, 22:19:25 »

No to nejspíš není žádná ostuda, ze zkušenosti na sociálních sítích bych řekl, že to skoro nikdo neví.

Množina takovýchto aut pravděpodobně není příliš velká, takže bych řekl, že ani fungování ve vazbě na sprdel není příliš probádané.
Obecně je podání žádosti o přepis samo o sobě liberačním důvodem dle ust. § 125f odst. 6 písm. b) ZPPK. Protože zákon ohledně dalších podmínek této liberace mlčí, tak by to měl být game over, avšak nedělám si iluze, že by se při příliš kreativním využívání (podám žádost, ačkoliv jsem auto ani neprodal, ta žádost je sice odsouzená k zamítnutí, ale budu usilovat o liberaci ze sprdele) tohoto institutu daly nalézt nějaké limity.
IP zaznamenána

Číkus

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 8 974
    • Zobrazit profil
Re:[LOST] Prodala auto pirátovi
« Odpověď #26 kdy: 30 Srpna 2021, 22:21:50 »

IP zaznamenána

johncreek

  • stálý člen 30kmh.cz
  • *
  • Příspěvků: 1 471
    • Zobrazit profil
Re:[LOST] Prodala auto pirátovi
« Odpověď #27 kdy: 30 Srpna 2021, 22:24:59 »

IZS > děkuji
IP zaznamenána
Všechny moje rady a tvrzení berte s rezervou. Jsem pouze nadšenec, nikoliv právník/advokát.

IZS

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 1 518
    • Zobrazit profil
Re:[LOST] Prodala auto pirátovi
« Odpověď #28 kdy: 30 Srpna 2021, 22:45:29 »

IZS> očkování proti sprdeli?

Asi vás nepřekvapí, že jsem při tom kreativním využívání myslel na vás. Asi na tom není moc co pokazit, protože v praxi bude v drtivé většině případů snadné odlišit zjevné zneužití tohoto institutu od situací, kdy se původní provozovatel zoufale pokouší přepsat auto a jen se mu to nedaří (takový provozovatel bude v ruce držet například kupní smlouvu).
Zajímavé to asi začne být ve chvíli, kdy nějakému parazitovi prodáte svůj vozový park - kupní smlouvu sice nepřiložíte k žádosti o přepis, ale ve sprdeli už ano a než se úřad dobere toho, co s tím, by mohlo být třeba promlčeno.

(Nadbytečné množství "asi" používám záměrně, je to víceméně takový žblecht z patra, nějak do hloubky jsem nad tím nepřemýšlel.)
IP zaznamenána

plešoun

  • Příspěvků: 193
    • Zobrazit profil
Re:[LOST] Prodala auto pirátovi
« Odpověď #29 kdy: 13 Prosince 2021, 12:54:37 »

Mohlo by se hodit:

https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2021/Pl._US_114_20_na_web.pdf

Citace
40. V prvé řadě je proto třeba vyzdvihnout, že nedojde-li po převodu vlastnického práva
k zápisu změny vlastníka, dosavadní vlastník se vystavuje objektivní odpovědnost i
provozovatele vozidla (kterým je zásadně jeho vlastník) za porušení povinnosti řidiče
podle § 125f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů [více k tomu viz nález
ze dne 16. 5. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 15/16 (N 95/89 SbNU 409; 116/2018 Sb.)]. Na obdobné
situace však zákon č. 361/2000 Sb. pamatuje; ustanovení § 125f odst. 6 písm. b) téhož
zákona vylučuje uvedenou odpovědnost dosavadního vlastníka (provozovatele), podal-li
v době před porušením povinnosti řidiče žádost o zápis změny provozovatele vozidla.
Uvedený liberační důvod přitom není vázán na úspěšné ukončení řízení o zápis změny,
čemuž může napadené ustanovení bránit, nýbrž toliko na podání žádosti. Má -li proto
žadatel možnost zprostit se uvedené odpovědnosti, nemožnost úspěchu v řízení o žádosti
o zápis změny vlastníka v tomto směru nemá na jeho právní postavení vliv [samozřejmě
za situace, kdy orgány veřejné moci vyloží § 125f odst. 6 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb.
tak, že zahrnuje i žádost o zápis změny vlastníka podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb.].


(Pokud je to starý jak cyp a ví to každej, tak mě nekamenujte, narazil jsem na to náhodou.)
« Poslední změna: 13 Prosince 2021, 12:56:45 od plešoun »
IP zaznamenána