Začal bych s tou liberací. Výklad KÚ je extrémně zužující, oni vlastně tvrdí, že liberační účinky má podání jen takové žádosti, která nakonec vede k změně v registru, tedy že to je vlastně jen pojistka proti nezákonné nečinnosti/pomalosti registru, nikoliv ochrana provozovatele dávající mu výjimečně možnost se odpovědnosti zprostit, pokud na provoz auta už nemá žádný vliv, splnil veškeré své povinnosti a objektivně nemá jakoukoliv efektivní možnost ani zabránit porušování pravidel PPK ani narovnat rozpor mezi registrem a realitou. Praxe registru je navíc taková, že 99.99 % žádostí je buď vyřízeno obratem u okénka (protože je doloženo vše potřebné, žádost má všechny náležitosti, případně se to dořeší na místě), nebo není vůbec žádost podána a řízení zahájeno, protože pokud se babě u okénka něco nelíbí, nešťastníka jednoduše vyhodí, ať to doplní/napraví a přijde jindy. Ta řízení, kde je žádost podána, ale ne hned vyřízena či zamítnuta, tedy už z principu něčím smrdí, nejspíš právě nesoučinností jednoho z účastníků, nějakým problémem s EVK, TP atp. Dá se tedy čekat, že značná část těchto problematických přepisů nakonec skončí neúspěšně - a pokud zákonodárci stálo za to takový liberační důvod upravit a chtěl by to takto podmíněně, jistě by to v zákoně vyjádřil explicitně.