mosquitoe: Máte asi pravdu. Důvěřoval jsem advokátovi, že dopis vydávaný za plný úkon právní služby, bude formálně bezvadný, včetně té sofistikované tabulky, a že když ty 400 Kč nejsou ve sloupečku „přirážka“, tak to zkrátka není přirážka. Vypadá to ale, že zákon o silniční dopravě v § 18a zavádí 2 přirážky, jednu specificky za nemožnost prokázat se jízdním dokladem, a druhou obecnou za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících (tedy formálně za cokoliv, třeba klečení na sedadle či nastupování do plné tramvaje). DPP na to reaguje v čl. 8 odst. 5 až 7 přepravních podmínek, přičemž zejména v odst. 7 si dává záležet, aby z hlediska zbytkové působnosti nic nevynechal, dokonce pro jistotu cituje širší okruh porušení než zákon. Ty 400 Kč tedy nejspíš budou přirážkou podle tohoto odstavce (přičemž shodně s tazatelem můžeme jen spekulovat, za co přesně by to mělo být - u soudu by to DPP stejně jako nepředložení dokladu musel prokazovat).
Otázka je, jak správně vyložit § 18a(3) zákona, který limituje výši přirážky na 1500 Kč, zda to platí v nejmírnější formě pro jednu jízdu v součtu, nebo zvlášť pro přirážku dle písm. c) a zvlášť dle e), nebo u písmene e) zvlášť pro každý typ porušení v taxativním výčtu (znečištění vozidla, rušení klidné přepravy, jiné porušení) či v nejpřísnější podobě zvlášť pro každý skutek zakládající povinnost platit přirážku. To z hlavy netuším, intuitivně bych čekal něco mezi oběma extrémy, asi možnost kumulace jen přirážky dle c) a e), ale dále úplnou absorpci pro jednotlivá porušení dle e), tedy absolutní strop v případě DPP 1500 + 400, ale to už ponechám na laskavém tazateli - patrně není první, kdo si danou otázku klade.
