Mimochodem, ten text [...] se formálně parsuje jak?
Good point. Lakonická odpověď by byla, ať nehledáte logiku tam, kde žádná není.
Pokud bych to měl uchopit aspoň trochu použitelně, tak jazykově
popřípadě odpovídá logickému OR. Na závorkování žádné obecné pravidlo není, nápomocný není ani čl. 42 Legislativních pravidel vlády, který se výčty lehce zabývá (já osobně bych měl tendenci priorizovat AND před OR, stejně jako je úsus ve výrokové logice, syntaxi běžných programovacích jazyků apod., ale obávám se, že to je opravdu jen subjektivní tendence a na podporu takového pravidla nenacházím žádný univerzální silný argument).
Obvyklá, skoro až mainstreamová (i když nikoliv jediná ani univerzální) metodika výkladu vypadá tak, že se zkusí k něčemu použitelnému dojít tzv. „standardními“ metodami, tj. primárně výkladem jazykovým (sémantickým, syntaktickým, gramatickým) a z hlediska větších celků logickým a systematickým, a pokud to nevede k přijatelnému či jednoznačnému výsledku, sáhne se po argumentech „nadstandardních“, typicky nějakým způsobem hodnotově nikoliv neutrálních (začne se hledat účel zákona, úmysl zákonodárce, předpokládat racionalita zákonodárce, domýšlet absurdní následky výkladové varianty, kterou zamítáme ...). Existuje-li ze všech textualisticky v úvahu připadajících variant jediná, která dává nějaký racionální smysl, pak lze asi celkem bezpečně prohlásit, že jde o hledanou správnou interpretaci. Horší je, když nedává rozumný smysl varianta žádná (a vypadá to spíš na bug či v horším případě něčím sjetého zákonodárce/legislativce), nebo když jakési
ratio má naopak variant více a není podle čeho rozhodnout, které dát přednost - zhruba v tomto místě pak končí právo a začíná hermetika.
V konkrétním případě, když si rozložím text na fragmenty, o jejichž významu už není pochyb, a projdu všechna možná uzávorkování a způsoby, jak ten text chápat, tak mi opravdu vychází jediná varianta, která (trochu) dává smysl, a to ( (nepřekročí dobu tří minut) AND (neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích) ) OR (neomezí řidiče vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno).
Takto to znamená, že do tří minut můžu i omezit toho, komu je místo vyhrazeno, nad 3 minuty tam být můžu, dokud ho ani neomezuju (tj. např. tam čekám a jsem připraven odjet už v okamžiku, kdy se např. autobus/taxík, kterému je místo vyhrazeno, teprve blíží). Jinou smysluplnou verzi jsem nevymyslel, a to včetně všech variant, kdy množina „ostatních účastníků“ zahrnovala nebo naopak nezahrnovala ty, kterým je místo vyhrazeno - vždy byl buď výsledek zjevně nesmyslný, nebo tam bylo něco redundantně (a racionální zákonodárce by to pak při zachování významu napsal stručněji - stejně jako nezakazuje např. zároveň psy a jezevčíky).