Už mám pohromadě draft odvolání. Stať by mohla vypadat nějak takto:
I.
K údajnému měření rychlosti vozidla odvolatele došlo za situace, kdy jel před nákladním vozidlem, jehož značku si odvolatel nevybavuje, jeho přítomnost za vozidlem odvolatele je nicméně zcela patrná ze Záznamu o přestupku, jenž je součástí spisového materiálu.
Záznam o přestupku obsahuje tři fotografie. Odvolatel je bude dále označovat následovně:
1) „fotografie A“ se v Záznamu o přestupku nachází v levém horním rohu a je na ní zřetelně patrné vozidlo odvolatele;
2) „fotografie B“ se nachází v pravém horním rohu Záznamu o přestupku a je na ní vidět několik vozidel a záměrný kříž měřícího zařízení;
3) „fotografie C“ se nachází pod fotografií B a je na ní vidět registrační značka vozidla odvolatele.
Odvolatel nezpochybňuje obsah fotografie A a fotografie C, které ovšem neslouží jako důkaz o rychlosti jízdy, ale pouze pro identifikaci vozidla, jímž měl být spáchán údajný přestupek. Odvolatel se na daném místě v daný čas nacházel a byl zastaven hlídkou PČR, což nepopírá. Fotografii B však podle názoru odvolatele nelze v žádném případě považovat za relevantní důkaz o jeho vině – naopak. Její obsah zcela znevěrohodňuje obvinění odvolatele, neboť je z ní i přes její poměrně nízkou kvalitu naprosto patrno, že záměrný kříž měřícího zařízení se nachází bez jakýchkoli pochybností na nákladním vozidle jedoucím těsně za bílým osobním vozidlem, a je tedy zcela zřejmé, že naměřená rychlost v žádném případě neodpovídá rychlosti bílého osobního vozidla na popředí, i kdyby toto vozidlo bylo vozidlem odvolatele, což ovšem nelze ze snímku prokazatelně dovodit.
Odvolatel považuje za vysoce nepravděpodobné, že by se po silnici I/55 pohybovalo lidarem změřené nákladní vozidlo rychlostí 127 km/hod., a tedy je dle jeho názoru zcela zřejmé, že výstup měřícího zařízení byl ovlivněn tzv. slip efektem, který jednoduše způsobil, že zařízení LTI 20/20 TruCam vyhodnotilo bílé osobní vozidlo a za ním jedoucí nákladní vozidlo jako jeden objekt, od jehož různých částí se následně laserové paprsky lidaru odrážely. K problematice slip efektu odvolatel dále uvádí:
a. Video renomované britské televizní stanice BBC na videu uloženém na internetové adrese
https://www.youtube.com/watch?v=N25ybu2y2aA. V tomto videu je kvůli třesu rukou měřícího figuranta („slip efekt“) „naměřena“ jedoucímu vozidlu rychlost o cca 50 km/h vyšší, než jakou se skutečně pohybovalo.
b. Video uložené na internetové adrese
https://www.youtube.com/watch?v=pVdjZE2YhLE, v němž je díky třesu ruky figuranta obsluhujícího lidar naměřena stojícímu vozidlu rychlost 13 km/h.
Na základě shora uvedeného si odvolatel dovoluje tvrdit, že správní orgán prvního stupně se v napadeném rozhodnutí zcela zásadně mýlí, když tvrdí, že „
... je zcela zřejmé, že bylo rychloměrem měřeno právě vozidlo obviněného“, a je zcela přesvědčen, že z obsahu spisového materiálu není možno nikterak dovodit rychlost vozidla odvolatele, a tedy ani jeho vinu.
II.
Dále považuje odvolatel za nutné zdůraznit, že pro vyslovení závěru o tom, že se osoba podezřelá z přestupkového jednání takového jednání skutečně dopustila, je třeba naplnění zákonných předpokladů, které musí být zároveň zjištěny procesně správným způsobem. Rovněž musí být všechny znaky přestupku naplněny současně. Skutková podstata přestupku je splněna, pokud jsou shledány dva znaky – formální a materiální, přičemž formální znak představuje skutečnost, že dané jednání je výslovně za přestupek v zákoně označeno, materiálním znakem je dána jeho společenská škodlivost spočívající v porušení nebo ohrožení společenského zájmu. Ve smyslu judikatury NSS, kupříkladu rozsudku sp. zn. 5 As 104/2008 ze dne 14. 12. 2009, musí se materiální aspekt přestupku vždy prokazovat, a nikdy pouze presumovat. K naplnění materiálního znaku skutkové podstaty přestupku nemusí dojít vždy, kdy je naplněn formální znak přestupku zaviněným jednáním fyzické osoby. Pokud se k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty přestupku, připojí i další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nemusí dojít k naplnění materiálního znaku přestupku, a takové jednání nemůže být označeno za přestupek. Přitom okolnostmi, které snižují nebezpečnost jednání pro chráněný zájem společnosti, mohou být způsob jeho provedení, jeho následky, okolnosti, za kterých byl přestupek spáchán, osoba pachatele, míra jeho zavinění, jeho pohnutky. Okolnosti, které vylučují porušení nebo ohrožení zájmu společnosti, musí být posuzovány vždy v každém konkrétním případě a nelze proto vyslovit paušální závěr o společenské nebezpečnosti konkrétního přestupkového jednání. Správní orgán se však individuálním posouzením materiálního znaku přestupku vůbec nezabýval, naopak jej sám de facto vyloučil, když v napadeném rozhodnutí uvedl, že „
jednání obviněného nemělo další škodlivé následky“.
III.
Za zcela skandální pak odvolatel považuje naprosto nedostatečné (a dle jeho názoru nelogické) zdůvodnění sankce, jelikož:
1) Správní orgán nijak nezdůvodnil, proč výši pokuty určil při středu sazby pokuty, zatímco zákaz činnosti v dolní polovině možné sankce.
2) Správní orgán nepřihlédnul k míře překročení rychlosti podle § 125c odst. 1 písm. f bod 3, přitom údajné překročení hranice pro tento typ přestupku bylo naprosto minimální - činilo pouhé 3 km/h, i kdyby měření proběhlo správně.
3) Správní orgán zjevně ignoroval skutečnost, že předchozí přestupek překročení rychlosti je inherován v samotné skutečnosti, že byla odvolateli udělena sankce zákazu řízení, a označil tento předchozí přestupek za přitěžující okolnost.
