Pro rozsah jsem nečetl celé podrobně. Jediné, co stojí za úvahu, je slip efekt a otázka, zda existence metrologického schválení (ze které případně plyne, že se to při schvalování nějak řešilo či minimálně mělo řešit) v kombinaci s vyjádřením výrobce a dalšími podklady, ze kterých plyne, že zařízení se snaží nějakými algoritmy ten efekt potlačovat znamená, že lze v konkrétním případě skutkově uzavřít, že ke zkreslení nedošlo, nebo měl soud opravdu nařídit znalecké zkoumání.
Argumentace proti rozsudku by šla vystavět na tom, že význam metrologického schválení je v tom, že stanoví podmínky, za kterých lze měřidla užívat. Je to v podstatě negativní vymezení, nesmím použít měřidlo nestanovené, ve určených časových intervalech intervalech neověřené, mimo vymezené podmínky atd. Neříká to, že když toto všechno je splněno, že je měření automaticky přesné (v povolených odchylkách), ani že by to mělo mít nějakou formální důkazní sílu - jde jen o obecný cíl, ale procesní důkaz toho, že stanovené měřidlo se i při dodržení všech podmínek seklo, nepochybně je možný. K námitce, že žalobce není odborník a na předložené argumenty se nahlíží jako na tvrzení, lze dodat, že to je sice pravda, ale i na vstup v kvalitě "tvrzení účastníka řízení" musí soud relevantně reagovat a takovou argumentaci vypořádat, má-li hlavu a patu (na to tuším je docela úderný judikát, kdyžtak lze dohledat).
Klíčové je, že se vůbec nešlo k jádru věci. Je jasné, že slip efekt není věc, kterou by šlo a priori ignorovat, už z toho, že to ty měřáky nějak potlačují, i ze všech těch vyjádření, to jasně plyne. Dle výrobce to údajně detekují nějaké algoritmy. Pokud to tedy není řešení hw (nějaká stabilizace apod.), ale čistě sw, půjde z principu vždy jen o nějakou heuristiku. Představuju si to asi tak, že jestli se měří tak, jak se uvádí, tedy 0,3 s se vzorkováním 200 Hz, je z toho série 60 hodnot vzdálenosti a algoritmická detekce skluzu či podobného efektu nutně bude spočívat pouze v tom, zda je tato série dostatečně „hladká“ (vyhodí se, pokud tam vyjdou nesmyslná zrychlení či ryv, pokud regrese přímkou či parabolou bude mít koeficient determinace pod nějakou mez atp., možná i něco sofistikovanějšího, ale moje životní zkušenost je taková, že množství keců o tom, jaká je někde úžasná technologie postavená na pokročilých algoritmech často koreluje s tím, že uvnitř je ve skutečnosti leštěný prd). Každopádně to není schopné z principu zkreslení 100 % vyloučit. Netuším, s jakou frekvencí se třese opičákovi ruka, ale určitě to bude výrazně míň než 200 Hz, když se paprsek sklouzne po kapotě rovnoměrně, nebude to na datech poznat (a jestli je to fyziologicky možné nevím, ale neví to ani soud, ani to neplyne z žádných provedených důkazů).
Tedy otázka je, z čeho vychází to algoritmické potlačení, jak moc je spolehlivé, zda nemohlo selhat v konkrétním případě. To jsou typické otázky na znalce. Pokud to soud chtěl zkusit jen s odborným vyjádřením, měl oslovit ČMI - jestli má v podmínkách schválení to, že rychloměr musí slip efekt nějak řešit, tak zjistit, jak se to ověřuje, jaká je podstata těch řešení, jak je to spolehlivé apod. Případně si měl vyžádat, jak konkrétně bylo toto zkoumáno před schválením konkrétního typu rychloměru. Výrobce je zaujatý. Možná byla trochu taktická chyba si ten posudek rovnou neopatřit, když už správní soud prováděl dokazování (to je obecně vzácný jev), ale chápu, že kvůli pokutě 1000 Kč je už sama správní žaloba trochu overkill.
NSS to ale velmi pravděpodobně smete. Soud se tím zabýval podrobně, dokonce prováděl dokazování, dospěl k nějakým závěrům, jeho hodnocení důkazů sice lze kritizovat (viz výše), ale není to nějaké totální vybočení (ta formulace svědčící o nepochopení fyzikální podstaty věci je v tomto kontextu jen detail). Vzhledem ke kasačnímu principu nelze po NSS chtít, aby to sám vyhodnotil znovu, ale jen aby případně rozsudek zrušil pro vadu postupu soudu spočívající v tom, že nezadal ZP či neprovedl další důkazy. A to nelze příliš očekávat. Jediný scénář, kdy by to snad mělo šanci, by bylo současně předložit ten posudek s údernými závěry.
Ostatní body jsou asi jalové. Nečetl jsem kočkování s podjatostí ani určením míst pro měření MP. Nepřezkoumatelné rozhodnutí SO není. S okamžikem vydání je soud samozřejmě vedle, že by bylo vydáno dříve, než je podle § 71 SprŘ vypraveno, ale nemění to nijak závěry. Pokud SO1 vyzval obviněného k případnému uplatnění práv dle § 36(3) po druhém ÚJ, on si tam nevyžádal lhůtu a pak už jen spis doplňoval sám, krácen nebyl, navíc to je třeba posuzovat ve vztahu k řízení jako celku.
Autor
Téma: [LOST] Údajných 61 km/h v obci, SO1 a SO2 jak bratři v triku (Přečteno 2139 krát)