To, že něco nestojí v zákoně, ještě mnoho nemusí znamenat. Součástí právního řádu jsou také prováděcí předpisy a hlavně judikáty!
Judikatura se v oblasti kontinentálního práva nepovažuje za pramen práva (tím spíš ne za součást právního řádu), spíše za interpetační vodítko či data umožňující částečně předvídat rozhodnutí soudů v obdobných případech. Ale to je jen takové teoretikovo rýpnutí, protože prakticky některé rozsudky mají větší sílu než právní předpis, který původně měly aplikovat (horší je, že jen některé). Podzákonné předpisy sice jsou součástí právního řádu a můžou upravovat
leccos, ale pokud jde o skutkovou podstatu přestupků, alespoň v ČR platí, že tam musí být znaky stanoveny
zákonem, tj. ne např. vyhláškou.
Každopádně ve sporu o to, zda je normální pokutovat za gumově formulovaný přestupek, zastávám stejnou pozici jako uživatel Rebarborka. S neurčitými právními pojmy by se v definicích přestupků mělo šetřit a tam, kde to jinak nejde, by měla být jasná vodítka pro interpretaci, zřejmá přímo z daného předpisu. Citovaný § 18(1) StVO připomíná definici kruhem - bezpečná vzdálenost je taková, která je bezpečná. Dovedl bych si to představit, pokud by se aplikoval jen poruchově, tj. pokuta by byla až za nedobrždění (kde by pak nebylo sporu o tom, že to bezpečné nebylo) nebo pokud by se opravdu individuálně posuzovalo, zda by v případě náhlého brždění auta před sebou šlo zastavit. Pokud ale aplikační praxe degenerovala do nějaké tabulky metrů či sekund a staví se i buzerační budky, které to mají stejně jako rychlost postihovat automaticky ve velkém, tak má být ta tabulka v zákoně.
Ale to je jen taková filipika na podporu tazatele či těch čtenářů, kterým to taky nepřijde normální - protože normální to zkrátka není. Jiná věc je, že pokud v torzu bývalého mocnářství takový zákon už nějaký ten pátek mají a mají k němu i stabilní aplikační praxi, bude se proti tomu bojovat blbě, protože argument otázkou, jestli nespadli z jahody naznak, byť by byl zcela namístě, velký dojem neudělá.