Mám dojem, že jsem to zde již komentoval. Právní skutečnosti, které přerušují běh promlčecí doby, taxativně stanoví § 32(2) PřesZ a pomineme-li narovnání, jde právě o vydání rozhodnutí o vině a zahájení řízení.
Kdy je řízení vyvolané ex offo zahájeno stanoví § 46 SprŘ (a ve shodě s ním i § 78 PřesZ), ostatně i dikce § 32(2)(a) PřesZ poněkud redundantně odkazuje na oznámení, zde tedy je určující doručení obviněnému. Kdy je naopak rozhodnutí o vině vydáno stanoví § 71(2) SprŘ, zde nejde o okamžik doručení, ale o den, kdy bylo vyhotovené rozhodnutí předáno k doručení, tedy opustilo úřad a ten tak projevil vůli navenek (do tohoto okamžiku může SO obsah správního aktu libovolně měnit, nebo třeba vůbec nevydat, ale jakmile jej vypraví, je rozhodnutí platné a závazné i pro vydávající úřad a zasahovat do něj lze jen na základě zákonem upravených opravných či dozorčích prostředků).
Jediný problém je s příkazem, je-li vydáván jako první úkon v řízení. Příkaz je zvláštní formou rozhodnutí (viz § 150 SprŘ) a zároveň je-li prvním úkonem, tak zahajuje řízení (samozřejmě až doručením). Vykládáno ryze textualisticky a formalisticky by to znamenalo, že promlčecí dobu přerušuje dvakrát, nejdřív vydáním, a pak krátce na to zahájením řízení, nicméně takový výklad mám za absurdní a jsem si téměř jist, že ke stejnému závěru dospěje i praxe a soudy. Argumentů je mnoho, např. nedává smysl, aby nějaká skutečnost přerušovala promlčecí dobu, když řízení ještě nezačalo, případně lze analogicky argumentovat trestním právem, odkud to je zjevně opsáno (tam taky nemá trestní příkaz účinky přerušení promlčecí doby dřív než zahájení stíhání, protože to je zahájeno už doručením návrhu na potrestání soudu) no a především lze argumentovat teleologicky s odkazem na předchozí právní úpravu v PřesZ/1990, kde byl příkaz explicitně ošetřen (a nic nenasvědčuje tomu, že by záměrem zákonodárce v rámci rekodifikace přestupkového práva bylo zavedenou praxi změnit, spíš jen legislativci, který návrh tvořil, při kopírování trestního zákoníku nedocvaklo, že by si toto zasloužilo zmínit).
Tedy v konkrétní věci, pokud se přestupek stal dne X, příkaz byl vyhotoven X+rok (vypraven nejdříve také X+rok, případně plus nějaký ten den) a patrně doručen později než X+rok, bylo by promlčeno. Zde do toho ale vstupuje ještě problematika předchozí úpravy promlčení sprdele a přechodných ustanovení, protože delikt byl spáchán před účinností PřesZ/2016. Což jsme zde též mnohokrát probírali, stačí hledat.
