Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Šušínek]

Tak nevím, ale nás na základce ti pomalejší nezdržovali. Prostě při zkoušení nebo písemkách dostali čtverec nebo kuli a po ukončení zš šli v lepším případě na soustružníky apod. Žádný sraní, jestli je někdo "jinej" 

With Tapatalk from my Expee Z1C. :-P

[medved]

Na CVUT byli absolventi gymnazii proti absolventum prumyslovek vzdycky v nevyhode. Ono se tak nejak pocita s tim, ze gymnazisti budou pokracovat spise na humanitnich oborech.

To možná platilo za starého Rakouska o klasickém vs. reálném gymnáziu. V současnosti nevím, kdo by s něčím takovým počítal. Motám se léta kolem matematické a fyzikální olympiády - prostým pohledem do výsledkovek lze konstatovat, že i v těchto ryze nehumanitních předmětech gymnazisti průmyslováky (i další typy SŠ) jednoznačně drtí. Nehledě na to, že řada gymnázií se specializuje - a z těch přírodovědně zaměřených se opravdu ve velkém na gender studies neodchází

1) Ok, uznavam, ze doba meho vzdelavani ma blize ke staremu Rakousku nez k dnesnimu svetu ;-).
2) Ve svem uvodnim prispevku jsem na prirodovedecke zamereni ponekud pozapomnel, melo to znit ' ... Ono se tak nejak pocita s tim, ze gymnazisti budou pokracovat spise na prirodovednych a humanitnich oborech ...' - jdu se omluvit svemu starsimu synovi, absolventu osmileteho gymnazia a soucasnemu studentu biochemie na PrF UK ;-).
3) Gendrova studia nezahrnuji (asi nespravne, ale to je mi fuk) do humanitniho oboru studia. Nezahrnuji je vubec nikam :-).

Nicmene trvam na tom, ze v dobach meho VS studia absolventi gymnazii meli v prvnim rocniku celkem zasadni problemy prave v matematice a fyzice, Je ale mozne, ze to bylo dano tim, ze na FSI sli spise ti absolventi gymnazii, kteri se nedostali na zadnou 'prestiznejsi' fakultu. Strojarna tenkrat nabirala 1500 studentu do prvniho semestru, 1000 se jich dostalo do druheho a 700 dokoncilo sesty. Ti uz to potom obvykle dotahli ke statnicim.

Pokud je tomu dnes jinak a studenti/absolventi osmiletych gymnazii jsou na tom lepe, je to jedine dobre a je to potvrzeni toho, ze osmileta gymnazia maji smysl (coz je i muj nazor).

[hh]

Názor mého známého, absolventa FEL ČVUT v době sametu - v prváku gymnazisti měli výrazně navrch v matematice a fyzice, průmyslováci zase v kreslení a všelijakých technologiích (což na gymplu nebylo vůbec). Z celkové bilance vyšel gympl líp, protože doučit se ty aplikované věci bylo snazší než dohnat matematiku, ale především zabijácké předměty, na kterých se startovní pole v prvních semestrech filtrovalo, přesně korelovaly s tím, v čem byli gymnazisti lepší (na druhou stranu že průmyslovák udělal výkres rukou za 1 a gymnazista nad tím strávil trojnásobek času s šablonami a stejně neměl líp než za 2 bylo sice hezké, ale tím ta výhoda zhruba končila).

[.qoyi]

Tak ono je gymnazium a gymnazium ... ta narocnost je taky hodne individualni ... z mych vlastnich zkusenosti.

[fu]

V dobe CADu a uprednostnovani formy nad prinosnym obsahem vitezi jednoznacne gympl.

[uziv]

Abych taky přispěl do diskuze - já jsem končil FE VÚT v Brně v roce 1984 - pro pamětníky: teorie obvodů prof. Čajka, matika prof. Hustý, fyzika prof. Brzobohatý. Před tím jsem dělal SPŠE taky v Brně. A mě to přišlo tak, že v prvních semestrech měli průmyslováci problémy s matikou a fyzikou, zatímco gymnasisti se vším. Tedy průmyslováci ze SPŠE Brno - a že nás tam bylo. V dalších semestrech se průmyslováci s matikou a fyzikou srovnali a gymnasisti měli s tím ostatním problémy pořád, hlavně se to projevovalo laboratořích. Tož tak.

Ale k mikroprocesoru jsme se dostali v předposledním semestru na dvě hodiny. S dnešní dobou se to nedá srovnávat.

[enzym]

uziv: TK? SPŠE Brno byla v těch dobách extra třída, na kterou bylo podstatně těžší se dostat, než na gympl, takže bych to moc nezobecňoval. Absolventi jiných průmyslovek, než SPŠE Brno, většinou první ročník nepřežili, ovšem ani dost gymnazistů, odpad byl velký. Jsem absolventem téže školy z roku 1981 a předtím gymnázia. Také dost záleželo na oboru, takový tlustoproud či technologii dávali i průmyslováci mimo SPŠE Brno celkem s přehledem, gymnazisti měli obrovské problémy na počítačích a sdělovačce, pokud zrovna nebyli bastlíři. Z gymplu nás šlo z jedné třídy na různé obory FE celkem 5, dokončili jsme všichni.
To jsou ale zkušenosti v podstatě muzejní, do současné doby nepřenosné.

Poznatek ze současné doby z brněnského "elitního" gymnázia, které provozuje jak 4leté, tak 8leté třídy: Příchozí jedničkáři z 9. tříd ZŠ mají podstatně horší úroveň, než velmi průměrní studenti 8leté třídy po dokončení kvarty.

EDIT: Na druhé straně je nutné konstatovat, že není zas tak úplně přímá souvislost mezi úspěšností ve škole a úspěšností v profesním životě, nicméně kolerace tam určitá je. Pokud si mizerný žák ZŠ vybere řemeslo, které mu sedí a neštítí se práce, může být a bývá profesně velmi úspěšný.

[ViktorN]

No, jak které gymnázium. Třeba toho času Brněnské gymnázium na Křenové mělo speciální matematicko-fyzikální třídu, která byla zcela výjimečná. Dnes už je to ale jen pouze průměrné gymnázium…

[Behemot]

Matematicko-fyzikální třída? To byla která a kdy?

Jinak ovšem zkušenosti vyučujících po zavedení čtyřletého stupně, co mám z některého z brzkých absolventských srazů, jsou zcela tragické, co mám např. od chemikářky, než toho radši už nechala, tak lidi z devítky, u kterých se očekávají jisté elementární znalosti matematiky, ani netušili, co to je trojčlenka. Místo probírání látky se tak věnovali základní matematice. (Mezi námi ostatními osmiletými obvykle trojčlenka v tom archaickém tvaru, co se probírala někdy v prvních letech, velice brzo zapadla a všichni rovnou intuitivně sepsali jednořádkou rovnici, nebo to rovnou zpaměti zadali do karkulačky tak, aby v jednom kroku vypadl výsledek, teda já určitě).

Jinak k honění trika s titulama, já jaderky nechal, pže hutná matematická theorie mě úplně nebrala, navíc se celkově změnily preference. Na druhé straně přechod FEL mi přišel jako ztráta času, takže jsem to zavrhl rovnou, a nějak mi ten papír k ničemu nechybí. Po té chvíli na jaderce, kde jsem přičuchnul i k theoretickému odvození základních fyzikálních zákonů, pak dálkový dodělání VL k tlustoproudu (opět jenom k papíru) byla hračka, kterou bych při trochu intenzivnější přípravě zvládl za jeden semestr (a pořád by nebyla zdaleka tak intenzivní, jako jaderka). Dva roky byly, snad mimo tu praxi, ztráta času, na celou theorii by mi stačilo si pročíst Přehled středoškolské fyziky, kapitola elektro (ani zdálky to nepřičuchlo k ničemu víc, než bylo o deset let dřív na té Křence). Co tam ti lidi dělají na tom ročním denním studiu netuším, asi se kopou do prdele, když si vezmu hodinovou dotaci na dvouletou dálku, tak tam snad na denním chodí na dvě hodiny každej den.

Zkoušky byly mimochodem naprostej výsměch a podle vyučujících jsme jako dálkaři naprostá elita školy. Očekávat teda dneska od průmyslováků jakoukoli znalost, se kterou by měli výhodu na případným dalším studiu, jeví se mi značně naivní. Většina těch lopat by měla dost problémy i kdyby prošli nástavbou a pak teprve na uni. Ve stavu v jakým odcházej, tak nechávají jejich další zpracování na zaměstnavatelích, co je musí nejen zaškolit, ale všechno naučit a pak na ně musí vykonávat značnej dohled, aby nezabili sebe, nebo někoho dalšího. Hlavně kvůli takovejm debilům se neustálě zpřísňují normy. Ostatně proto taky každej odchází bez školení, tzn. s pouze nárokovým §4.

[ladin]

Na 7lety gympl jsem sel jako prvni pokusny kralik v roce 1990, matne si z toho pamatuju, ze rodice a ucitele rikali, at jdu ty prijimacky zkusit, kdyz mi to na ZS tak jde. Tezko tedy tvrdit, ze jsem vedel, do ceho jdu a slo by to dnes ukazkove svest na ambice rodicu. Brali cca kazdeho osmeho a znacne predbehli dobu, 27 holek a 3 kluci ve tride (podle prijimacek z cestiny a matiky) by pry nedelali dobrotu, tak to udelali 1:1 a tim se dostalo i na me. V prubehu casu uz mi nestacilo na same jednicky ucivo jednou slyset, takze jednicky mi zustaly jen z technictejsich veci, naopak z literatury, nemciny a dejepisu jsem to nejak zvladal uhrat na ctyrky. Ucitele na gymplu nikdy (prvni rok pro nas nemeli ani mistnost, tak nas ucili na jine zakladce) tak mala decka neucili, casto to byl oboustranny sok, ale za ty roky si uz asi vsichni zvykli a dnes to bude jine. Za nas sli na vysku z gymplu vsichni, na techniku cca petina, zbytek medicina, prava, ekonomie a dalsi ciste humanitni zalezitosti.

Na VSCHT brali kazdeho, prihlasilo se 300 lidi, zapsalo 200 (odklad vojny, prideleni koleje, vypadnuti z domova), do skoly aspon jednou dorazilo 80-100, promovalo 35. V prvaku se vyhazovalo na matice a anorganice, v dobe petileteho studia jeste byly hlavni predmety povinne dvousemestrove, dnes s bakalari je to jinak. Matematika sla gymplakum celkem v pohode, ale pro prumyslovaky to byla jatka, profesor korektni, ale narocny, slo o to "vydrzet a nevzdat se". V anorganice to byla loterie a hra na psychyku, protoze profesor A. M. nebyl nevim proc uvnitr polstrovane cely. Pozdeji v laborkach a specializovanejsich chemiich meli prumyslovaci obrovskou vyhodu, ale uz to nebylo o vyhazovani ze skoly, ale o tom, jak jim to dalo zabrat. Do dnes rikam manzelce, ze mi v chemickych vecech poradi, ze ona mela prumku a ja gympl (a k tomu oba chemii na vysoke).

Osobne bych na vicelety gympl sel dnes klidne znova, urcite je nerusil, ale samozrejme jsou skoly dobre i otresne, a to na vsech stupnich. Dnes nad timto uvazujeme u deti, bydlim jinde, dojizdet se da na 2-3 gymply, z toho jeden hodne spatny (taky berou 30 zajemcu z 40) a dva prijatelne, v kraji je vetsinou kapacita:zajem kolem 1:2, vyjimecne 1:3. Predem samozrejme nemate sanci vedet, kdo bude konkretni tridu ucit, a to ani na gymplu, ani pri setrvani na zakladce. Na ZS vsak mate jistotu, ze zbyle zaky od seste tridy za trest spoji do jedne velke tridy, takze vyhoda proti gymplu pada.

Jako zajimavy kompromis u nas v kraji bylo technicke lyceum (mate s tim nekdo zkusenost?), tedy zjednodusene receno gymplacka trida a osnovy, ale uredne pod prumkou a se specializaci na technicke veci. Ale nasi moudri politici tvrdi, ze "nadane decka patri na gympl" a od pristiho roku lyceum nebude. Asi se posuneme na dalsi level, uz nam nebude nadavano, ze se lide po vysokoskolskych studiich do kraje nevraci, ale budeme uvazovat o studiu ve vedlejsim kraji (nebo Nemecku) uz pro 12leta decka...

[Mike]

Názor mého známého, absolventa FEL ČVUT v době sametu - v prváku gymnazisti měli výrazně navrch v matematice a fyzice, průmyslováci zase v kreslení a všelijakých technologiích (což na gymplu nebylo vůbec). Z celkové bilance vyšel gympl líp, protože doučit se ty aplikované věci bylo snazší než dohnat matematiku, ale především zabijácké předměty, na kterých se startovní pole v prvních semestrech filtrovalo, přesně korelovaly s tím, v čem byli gymnazisti lepší (na druhou stranu že průmyslovák udělal výkres rukou za 1 a gymnazista nad tím strávil trojnásobek času s šablonami a stejně neměl líp než za 2 bylo sice hezké, ale tím ta výhoda zhruba končila).

potvrzuji podobný poznatek
nám matematikářka ve 4. ročníku SPŠ sdělila, že ti ci nechtějí na VŠ, mohou jít na oběd
aby ji nezdržovali dotazy, když doháněla rozdíly mezi gymnazijním vzděláním
to samé nám říkal i profesor na stroje, že strojař to umí nakreslit a gymnazista spočítat...

ad CAD, je to legrace, já si musel školení v nedávné době zaplatit, protože už se bez toho fakt nedá a kamarádův brácha, studující toho času ČVUT se naopak učí kresli "v ruce"

když už jsme u těch termínů, tak já maturant 1990 ( tzn. ještě z ruštiny  )

[IZS]

Lyceum je jako kdybyste vzal hovno a zabalil ho do balicího papíru - hezky to vypadá, ale pořád je to jenom hovno.

Obecně ve školství je problém, že se důležité změny dají dělat jenom z horních pozic, jejichž obsazení se ale neustále mění a tak když už to po těch 2 letech vypadá, že bude konečně změna, tak tradá, volby! A jede celé to kolečko znova.

Druhý problém pak je ten, že v našem státě funguje tolik "zájmových" skupin, které se snaží ovlivnit naše školství všemi možnými směry, že za tu krátkou školní docházku prostě nejde stihnout všechno a tak se všechno naťukne a nic nedokončí úplně. Teď se do toho zapojí ještě inkluze...
Základní povinností rodiče je starat se o to dítě a něco ho naučit, to není úloha jenom školky, školy, ty děti něco naučit, rodiče na tom mají velký podíl a pokud to dítě nemá na osmiletý gympl nebo gympl vůbec, tak to ale neznamená, že kvůli vyrovnaným příležitostem pro 4 chudé blbečky seberu možnost kvalitního vzdělávání zbytku třídy.

V Británii se to kompenzuje soukromým školstvím, které ale v česku dost zápasí, tak když už někdo vypustí z pusy něco, tak "ano, státní školy budou pro všechny a pro ty, co chtějí víc, budou soukromé, které budeme podporovat v rozvoji..." a ne že se pořád jen budou dělat ústupky, aby školství bylo dostupnější na úkor jeho kvality...

[gumidos]

Základní povinností rodiče je starat se o to dítě a něco ho naučit, to není úloha jenom školky, školy, ty děti něco naučit, rodiče na tom mají velký podíl a pokud to dítě nemá na osmiletý gympl nebo gympl vůbec, tak to ale neznamená, že kvůli vyrovnaným příležitostem pro 4 chudé blbečky seberu možnost kvalitního vzdělávání zbytku třídy.

Bohužel lze pozorovat právě to, že kvůli 4 blbečkům vzdělávání zbytku třídy zpomaluje a zaostává. Ti nejlepší se zjevně nudí, dobří to "dávají" bez úsilí a ti průměrní či mírně slabší to vítají - zpomalilo se. Neřeší to ani víceletá gymnazia - všichni dobří se tam nedostanou a ani nechtějí. A nic jako "víceletá průmyslová škola" neexistuje - pokud by se někdo chtěl věnovat určit odbornosti dříve.

V Británii se to kompenzuje soukromým školstvím, které ale v česku dost zápasí, tak když už někdo vypustí z pusy něco, tak "ano, státní školy budou pro všechny a pro ty, co chtějí víc, budou soukromé, které budeme podporovat v rozvoji..." a ne že se pořád jen budou dělat ústupky, aby školství bylo dostupnější na úkor jeho kvality...

Problémem soukromého školství a bohužel zejména toho dobře placeného, že přijímací zkoušky se dělají především z financí rodičů. A je velmi snadné podlehnout vůni peněz - hlavně v ČR je to národní zvyk. Takže to je takový boj mezi kvalitou žáků a kvalitou peněženek rodičů.

[Jan Novák]

V nějakém paralelním vesmíru by se dalo zrušit ministerstvo školství, státní maturity, povinná školní docházka a s tím spojené daně a vzdělávalo by se jak by koho napadlo. Pak by se celkem projevila kvalita a cena jednotlivých škol podle toho jak se uplatní absolventi nebo kolik jich kam pokračuje. Vábení peněženek by tím trošku pokleslo, když by platili všichni.

[IZS]

I) Přesně tak, já to znám z vlastní zkušenosti... člověk pokud se o něco nezačne zajímat sám, se ani nikam pořádně neposune. A víceletá gymnázia podle mě řeší to, že se tam to dítě aspoň o trochu míň nudí, než v 9. třídě, kdy se nedělá vůbec nic.

II) Samozřejmě, to je ale problém skoro ve všem, tahle pohodlnost a škudlivost ... ale soukromé školy by mohly mít větší podporu v legislstivě, stát ročně investuje stovky tisíc do talentovaných lidí, nevím, proč by je nemohl investovat ve formě příspěvku na studium. Já osobně bych místo 5.000,- za každé umístění takový příspěvek uvítal, tedy teď už je na to pozdě, ale tehdy... a zaangažoval bych do toho s určitou opatrností i soukromé firmy.