30kmhcz
Social networking => Nedopravní tématika => Téma založeno: gumidos 15 Února 2018, 14:36:03
-
V článku: https://zpravy.idnes.cz/viceleta-gymnazia-jednotne-prijimacky-pataci-cermat-f9t-/domaci.aspx?c=A180205_090839_domaci_nub je věta, která vystihuje způsob myšlení ministerstva školství:
„Přijímací řízení do víceletých gymnázií zásadně znevýhodňuje žáky z méně vzdělaných a finančně hůře zajištěných rodin, jelikož motivace ke vzdělání, kvalita domácí a mimoškolní přípravy a v důsledku toho i vzdělávací výsledky žáků jsou v České republice stále více určovány vzděláním a socioekonomickým statusem rodičů. Vzdělaní rodiče nejen že přihlásí své dítě k přijímacím zkouškám, ale jsou též schopni je na tyto zkoušky řádně připravit,“
Tak to stojí za titul "debil týdne, roku a století..."
A dotyčný autor by byl možná překvapen, kdyby zjistil, že třeba talentové zkoušky zásadně znevýhodňují netalentované děti.
-
Jako absolvent 7-letého gymnázia si myslím, že je to ta nejlepší věc na světě, co mě v devadesátkách mohla potkat. Alespoň co se týče mého vzdělání.
Úředník ale chce pochopitelně všechny lidi stejné, nejlépe stejně nevzdělané. A inkluze a rušení víceletých gymnázií mu do toho krásně zapadnou, ne?
-
Jako absolvent osmiletého gymnázia tak úplně nesouhlasím. Pro mě, jako pro člověka, který pak šel na VŠ technického směru osmileté gymnázium mělo přínos přesně 0. Možná s přivřením obou očí tak ještě v prvním semestru ohledně matematiky/fyziky/chemie. Naopak absolventi technických středních škol nás válcovali v technickém kreslení, konstrukci, technologii atd. Po prvním semestru se to srovnalo a stejně jsem všichni začínali od znova.
Je to zkrátka o návaznosti na další studium. Jenže to se v páté tříde ZŠ dost blbě posuzuje, co tak děcko bude chtít za deset let studovat. Nicméně význam gymnázií bych zas tolik nepřeceňoval
-
gumidos - To je pouze názorná ukázka sociální politiky, nic víc, nic míň v tom nehledejte. Stejně jako obědy zdarma pro děti sociálně slabých rodičů, internet zdarma pro seniory a podobně...
-
[...] Je to zkrátka o návaznosti na další studium. Jenže to se v páté tříde ZŠ dost blbě posuzuje, co tak děcko bude chtít za deset let studovat. Nicméně význam gymnázií bych zas tolik nepřeceňoval
Co kdo chce studovat a jak mu to bude navazovat bych nechal na něm (či na rodičích), dopadne to vždy lépe, než když se to bude někdo pokoušet centrálně plánovat.
Pokud jde o II. stupeň ZŠ vs. první polovina studia na osmiletém gymnáziu, tak tady z hlediska rozhodování není žádné větší dilema. Obojí je součástí povinné školní docházky, a obsahově je zaměřeno všeobecně (škola či třída se nějak může profilovat, ale to je na tomto stupni nezajímavá nuance). Takže pokud někdo není na studium vyloženě levý (což se zpravidla už v té páté třídě pozná), udělá na víceletý gympl příjmačky a nemá obavu, že by to tam nezvládal, neexistuje žádný rozumný důvod, proč o to neusilovat, leda by snad v daném místě byla anomálie typu, že konkrétní ZŠ v nějakém zásadním parametru ten gympl předčí.
Důležitější rozhodnutí je třeba udělat až po konci ZŠ, přičemž ti, kdo šli na víceletý gympl, mají tu konkurenční výhodu, že pokud jim to vyhovuje, můžou zkrátka zůstat kde jsou (pokud ne, tak jednoduše půjdou na tu SŠ, která jim dle jejich aktuálního náhledu bude vyhovovat lépe - proti těm, kdo zůstali na ZŠ, rozhodně znevýhodněni nebudou).
-
Víceletý gympl nerušit a naopak podporovat. Můj osobní názor - nároky ve škole byli daleko přísnější pro mého o 11 let staršího bratra (končil VŠ před 2000) než byli na mě. Naopak nároky v roce 2008 kdy jsem ze střední vypadl na vysokou byli daleko přísnější než to co se učí má neteř dnes. V rámci politické korektnosti si dnes nikdo nedovolí říct, že je někdo línej hajzlík. 80% třídy má nějakou poruchu. Tempo se přizpůsobuje nejpomalejšímu žákovy a inteligentní děti se nudí nebo otravují (což se jim nedivím). Díky ruzným inkluzím, asistenkám, dysgrafikům, dyslektikům, disgrafikům (dřív když měl někdo poruchu učení, tak zatnul zuby a makal, aby nebyl pozadu. Jen ty nejvážnější případy měli úlevu že v diktátu místo 4 chyb na stupeň Nedostatečně mohli udělat chyb 5. Dnes se jim leze do zadku a pak se bavím s člověkem na pohovoru, který má problém plynule číst.)
Víceleté gymnázium dnes je dle mého názoru ekvivalent průměrně těžké školy před 10 lety.
Dnes je to levná možnost, jak dostat chytré dítě ze třídy, kde je na 30 žáků 5 chytrých dětí, kteří se mají zájem učit a zbytek jsou blbci, otravové, cikáni a další typy, kteří tam jsou jen protože musí atd.
-
nároky ve škole byli daleko přísnější pro mého o 11 let staršího bratra (končil VŠ před 2000) než byli na mě.
Je to vidět. :-D
-
Nezlobte se, ale psát o kvalitě vzdělávání včetně jakési úvahy, že 5 chyb v diktátu je na kuli i pro dysortografika, a přitom sám těch chyb ve dvou odstavcích udělat ještě víc, no nevím ... snad mě neukamenujete za politickou nekorektnost :)
-
Zdá se, že i/y je opravdu výzva nejen ve shodě přísudku s podmětem, ale i ve správném skloňování podle rodu.
... nároky ve škole byli ..... než byli na mě. Naopak nároky..... byli ..... Tempo se přizpůsobuje nejpomalejšímu žákovy ...... Jen ty nejvážnější případy měli úlevu ....
Dnes je to levná možnost, jak dostat chytré dítě ze třídy, kde je na 30 žáků 5 chytrých dětí, kteřírése mají zájem učit a zbytek jsou blbci, otravové, cikáni a další typy, kteříré tam jsou jen protože musí atd.
Češtin bít múj kobil....
-
Jako absolvent osmiletého gymnázia tak úplně nesouhlasím. Pro mě, jako pro člověka, který pak šel na VŠ technického směru osmileté gymnázium mělo přínos přesně 0. Možná s přivřením obou očí tak ještě v prvním semestru ohledně matematiky/fyziky/chemie. Naopak absolventi technických středních škol nás válcovali v technickém kreslení, konstrukci, technologii atd. Po prvním semestru se to srovnalo a stejně jsem všichni začínali od znova.
Totez ovsem platilo i pro ctyrleta gymnazia (a nejspis i plati dodnes). Na CVUT byli absolventi gymnazii proti absolventum prumyslovek vzdycky v nevyhode. Ono se tak nejak pocita s tim, ze gymnazisti budou pokracovat spise na humanitnich oborech.
Co se tyce vyznamu gymnazii - obecne souhlas. Jenze tady jde i o to, aby se ty nadanejsi deti zbytecne nenudily na zakladce 4 roky s temi, ktere pujdou z devitky na ucnak. A naopak, ty ktere pujdou na ten ucnak by mohly byt ve vetsim klidu bez konkurence tech, kteri jsou o parnik vpredu. Asi by to resilo rozbiti dementniho rovnostarskeho socialistickeho skolskeho systemu, ktery nam tu zavedli bolsevici. Drive byly nizsi a vyssi realky, realna gymnazia, klasicka gymnazia ... kazdy si vybral.
-
Co se tyce vyznamu gymnazii - obecne souhlas. Jenze tady jde i o to, aby se ty nadanejsi deti zbytecne nenudily na zakladce 4 roky s temi, ktere pujdou z devitky na ucnak. A naopak, ty ktere pujdou na ten ucnak by mohly byt ve vetsim klidu bez konkurence tech, kteri jsou o parnik vpredu. Asi by to resilo rozbiti dementniho rovnostarskeho socialistickeho skolskeho systemu, ktery nam tu zavedli bolsevici. Drive byly nizsi a vyssi realky, realna gymnazia, klasicka gymnazia ... kazdy si vybral.
Jde o to, že je uplatňována metodika tzv. "inkluze". Syrově vzato - všichni do jedné třídy, bez ohledu na cokoliv. Prezentováno to bylo, jako že sem tam nějaký geniální autista potřebuje zvýšenou péči - asi jako tvrzení, že přicházející imigranti jsou samí kvalitní inženýři a doktoři. Nikdo neřeší nutnost "víceúrovňového učení", přítomnost leckdy mnoha asistentů ve třídě. Reálné dopady - příslušnice nejmenované menšiny v 5. třídě zvládá odečítání a sčítání do 30 s úspěšností do 20%. Případně inkludovaný autista či aspergerista se rozhodne, že má zrovna chuť na svačinu, nebo chodit po třídě. Pro některé jsou zaváděny "zlobivé třídy" - https://www.byznysnoviny.cz/2018/02/02/mistnost-zlobive-deti-skoly-zaky-chteji-izolovat-mimo-tridu/.
A situace je prezentována tak, že děti se s těmi trochu "jinými" spolužáky naprosto perfektně sžily - jistě, protože je to trochu psina a hlavně jde výuka do kopru, když pár exotů zcela rozbourá hodinu.
Mám pocit, že úroveň základních škol jde do háje. Proto řada rodičů i dětí chce někam, kde to v háji ještě není, protože proběhne určitý filtr - přijímačky. A snaha omezit víceletá gymnazia je pro mě pochopitelná - už po pár letech se totiž rozevřou nůžky - zhorší se úroveň těch, co budou odcházet z 9. třídy na gymnazia či střední školy proti úrovni těch, co pomocí filtru přijímacích zkoušek přejdou z víceletých gymnazií - což ukáže, jak destruktivní celá inkluze vlastně je. Proto chápu tu snahu třídy s těmi nadanějšími omezit či zrušit.
-
Mám za sebou 8-letý gympl a stavárnu na čvutu. Souhlasím, že průmkaři měli v odborných předmětech veliký náskok, který se mi třeba nepodařilo u stavební mechaniky nikdy dohnat. Na druhou stranu matika byla pro mě jednodušší, protože už před maturou jsme jeli derivace a integrály. A měl jsem štěstí na lidi, takže jsme měli kruhové seance a každý pomáhal s tím co mu šlo.
Inkluzi vidím obecně jako zlo (i v příkladu svého synka v první třídě). 1-2 žáci ve třídě s asistentem a "special treatment" rozhodí výuku. Dobrotrusové se pýří nadšením jak ti dva pokročili, ale zbytek třídy a dovolím si tvrdit, že i pedagog, tím trpí.
Sice je to až za 4 roky, ale už teď jsem přesvědčený, že moje děti ze základky vypadnou co nejdříve.
-
Na CVUT byli absolventi gymnazii proti absolventum prumyslovek vzdycky v nevyhode. Ono se tak nejak pocita s tim, ze gymnazisti budou pokracovat spise na humanitnich oborech.
To možná platilo za starého Rakouska o klasickém vs. reálném gymnáziu. V současnosti nevím, kdo by s něčím takovým počítal. Motám se léta kolem matematické a fyzikální olympiády - prostým pohledem do výsledkovek lze konstatovat, že i v těchto ryze nehumanitních předmětech gymnazisti průmyslováky (i další typy SŠ) jednoznačně drtí. Nehledě na to, že řada gymnázií se specializuje - a z těch přírodovědně zaměřených se opravdu ve velkém na gender studies neodchází :)
-
Nevím, co je dnes možné, ale neexistuje ještě něco mezi? Před cca 30ti lety jsme měli v cca 70tis městě jednu třídu druhého stupně na jediné škole, která byla složena z žáků, kteří nějak vynikali právě v matematických a fyzikálních olympiádách na prvním stupni. Co jsem tam dělal já, to nevím, ale podstatné je, že jsme měli jiné osnovy, povinné zájmové kroužky (programování, matematika, ...) a další povinnosti nad rámec toho, co ostatní. Zároveň tedy i nějaké výsady, ale to je už jiná věc. Pak jsem po nástupu na průmyslovku z toho nějaký čas těžil, než jsem se dostal do stádia, kdy jsem myslel, že vše vím, protože jsme to již brali a vždy mě naše učitelka přesvědčila, že si to jenom myslím :-)
-
Všichni teď nadávají na inkluzi, ale ona byla svým způsobem na základkách odjakživa, prostě tam byl vždycky někdo pomalejší, kdo ostatní zdržoval. Výhoda víceletých gymnázií (u staršího dítěte markantní, u druhého, co chodilo po zkušenostech s prvním už na jinou základku méně výrazná) je v tom, že na té výběrové škole se prostě začne dřív učit víc a lépe.
-
Tak nevím, ale nás na základce ti pomalejší nezdržovali. Prostě při zkoušení nebo písemkách dostali čtverec nebo kuli a po ukončení zš šli v lepším případě na soustružníky apod. Žádný sraní, jestli je někdo "jinej"
With Tapatalk from my Expee Z1C. :-P
-
Na CVUT byli absolventi gymnazii proti absolventum prumyslovek vzdycky v nevyhode. Ono se tak nejak pocita s tim, ze gymnazisti budou pokracovat spise na humanitnich oborech.
To možná platilo za starého Rakouska o klasickém vs. reálném gymnáziu. V současnosti nevím, kdo by s něčím takovým počítal. Motám se léta kolem matematické a fyzikální olympiády - prostým pohledem do výsledkovek lze konstatovat, že i v těchto ryze nehumanitních předmětech gymnazisti průmyslováky (i další typy SŠ) jednoznačně drtí. Nehledě na to, že řada gymnázií se specializuje - a z těch přírodovědně zaměřených se opravdu ve velkém na gender studies neodchází :)
1) Ok, uznavam, ze doba meho vzdelavani ma blize ke staremu Rakousku nez k dnesnimu svetu ;-).
2) Ve svem uvodnim prispevku jsem na prirodovedecke zamereni ponekud pozapomnel, melo to znit ' ... Ono se tak nejak pocita s tim, ze gymnazisti budou pokracovat spise na prirodovednych a humanitnich oborech ...' - jdu se omluvit svemu starsimu synovi, absolventu osmileteho gymnazia a soucasnemu studentu biochemie na PrF UK ;-).
3) Gendrova studia nezahrnuji (asi nespravne, ale to je mi fuk) do humanitniho oboru studia. Nezahrnuji je vubec nikam :-).
Nicmene trvam na tom, ze v dobach meho VS studia absolventi gymnazii meli v prvnim rocniku celkem zasadni problemy prave v matematice a fyzice, Je ale mozne, ze to bylo dano tim, ze na FSI sli spise ti absolventi gymnazii, kteri se nedostali na zadnou 'prestiznejsi' fakultu. Strojarna tenkrat nabirala 1500 studentu do prvniho semestru, 1000 se jich dostalo do druheho a 700 dokoncilo sesty. Ti uz to potom obvykle dotahli ke statnicim.
Pokud je tomu dnes jinak a studenti/absolventi osmiletych gymnazii jsou na tom lepe, je to jedine dobre a je to potvrzeni toho, ze osmileta gymnazia maji smysl (coz je i muj nazor).
-
Názor mého známého, absolventa FEL ČVUT v době sametu - v prváku gymnazisti měli výrazně navrch v matematice a fyzice, průmyslováci zase v kreslení a všelijakých technologiích (což na gymplu nebylo vůbec). Z celkové bilance vyšel gympl líp, protože doučit se ty aplikované věci bylo snazší než dohnat matematiku, ale především zabijácké předměty, na kterých se startovní pole v prvních semestrech filtrovalo, přesně korelovaly s tím, v čem byli gymnazisti lepší (na druhou stranu že průmyslovák udělal výkres rukou za 1 a gymnazista nad tím strávil trojnásobek času s šablonami a stejně neměl líp než za 2 bylo sice hezké, ale tím ta výhoda zhruba končila).
-
Tak ono je gymnazium a gymnazium ... ta narocnost je taky hodne individualni ... z mych vlastnich zkusenosti.
-
V dobe CADu a uprednostnovani formy nad prinosnym obsahem vitezi jednoznacne gympl.
-
Abych taky přispěl do diskuze - já jsem končil FE VÚT v Brně v roce 1984 - pro pamětníky: teorie obvodů prof. Čajka, matika prof. Hustý, fyzika prof. Brzobohatý. Před tím jsem dělal SPŠE taky v Brně. A mě to přišlo tak, že v prvních semestrech měli průmyslováci problémy s matikou a fyzikou, zatímco gymnasisti se vším. Tedy průmyslováci ze SPŠE Brno - a že nás tam bylo. V dalších semestrech se průmyslováci s matikou a fyzikou srovnali a gymnasisti měli s tím ostatním problémy pořád, hlavně se to projevovalo laboratořích. :) Tož tak.
Ale k mikroprocesoru jsme se dostali v předposledním semestru na dvě hodiny. S dnešní dobou se to nedá srovnávat.
-
uziv: TK? SPŠE Brno byla v těch dobách extra třída, na kterou bylo podstatně těžší se dostat, než na gympl, takže bych to moc nezobecňoval. Absolventi jiných průmyslovek, než SPŠE Brno, většinou první ročník nepřežili, ovšem ani dost gymnazistů, odpad byl velký. Jsem absolventem téže školy z roku 1981 a předtím gymnázia. Také dost záleželo na oboru, takový tlustoproud či technologii dávali i průmyslováci mimo SPŠE Brno celkem s přehledem, gymnazisti měli obrovské problémy na počítačích a sdělovačce, pokud zrovna nebyli bastlíři. Z gymplu nás šlo z jedné třídy na různé obory FE celkem 5, dokončili jsme všichni.
To jsou ale zkušenosti v podstatě muzejní, do současné doby nepřenosné.
Poznatek ze současné doby z brněnského "elitního" gymnázia, které provozuje jak 4leté, tak 8leté třídy: Příchozí jedničkáři z 9. tříd ZŠ mají podstatně horší úroveň, než velmi průměrní studenti 8leté třídy po dokončení kvarty.
EDIT: Na druhé straně je nutné konstatovat, že není zas tak úplně přímá souvislost mezi úspěšností ve škole a úspěšností v profesním životě, nicméně kolerace tam určitá je. Pokud si mizerný žák ZŠ vybere řemeslo, které mu sedí a neštítí se práce, může být a bývá profesně velmi úspěšný.
-
No, jak které gymnázium. Třeba toho času Brněnské gymnázium na Křenové mělo speciální matematicko-fyzikální třídu, která byla zcela výjimečná. Dnes už je to ale jen pouze průměrné gymnázium…
-
Matematicko-fyzikální třída? To byla která a kdy?
Jinak ovšem zkušenosti vyučujících po zavedení čtyřletého stupně, co mám z některého z brzkých absolventských srazů, jsou zcela tragické, co mám např. od chemikářky, než toho radši už nechala, tak lidi z devítky, u kterých se očekávají jisté elementární znalosti matematiky, ani netušili, co to je trojčlenka. Místo probírání látky se tak věnovali základní matematice. (Mezi námi ostatními osmiletými obvykle trojčlenka v tom archaickém tvaru, co se probírala někdy v prvních letech, velice brzo zapadla a všichni rovnou intuitivně sepsali jednořádkou rovnici, nebo to rovnou zpaměti zadali do karkulačky tak, aby v jednom kroku vypadl výsledek, teda já určitě).
Jinak k honění trika s titulama, já jaderky nechal, pže hutná matematická theorie mě úplně nebrala, navíc se celkově změnily preference. Na druhé straně přechod FEL mi přišel jako ztráta času, takže jsem to zavrhl rovnou, a nějak mi ten papír k ničemu nechybí. Po té chvíli na jaderce, kde jsem přičuchnul i k theoretickému odvození základních fyzikálních zákonů, pak dálkový dodělání VL k tlustoproudu (opět jenom k papíru) byla hračka, kterou bych při trochu intenzivnější přípravě zvládl za jeden semestr (a pořád by nebyla zdaleka tak intenzivní, jako jaderka). Dva roky byly, snad mimo tu praxi, ztráta času, na celou theorii by mi stačilo si pročíst Přehled středoškolské fyziky, kapitola elektro (ani zdálky to nepřičuchlo k ničemu víc, než bylo o deset let dřív na té Křence). Co tam ti lidi dělají na tom ročním denním studiu netuším, asi se kopou do prdele, když si vezmu hodinovou dotaci na dvouletou dálku, tak tam snad na denním chodí na dvě hodiny každej den.
Zkoušky byly mimochodem naprostej výsměch a podle vyučujících jsme jako dálkaři naprostá elita školy. Očekávat teda dneska od průmyslováků jakoukoli znalost, se kterou by měli výhodu na případným dalším studiu, jeví se mi značně naivní. Většina těch lopat by měla dost problémy i kdyby prošli nástavbou a pak teprve na uni. Ve stavu v jakým odcházej, tak nechávají jejich další zpracování na zaměstnavatelích, co je musí nejen zaškolit, ale všechno naučit a pak na ně musí vykonávat značnej dohled, aby nezabili sebe, nebo někoho dalšího. Hlavně kvůli takovejm debilům se neustálě zpřísňují normy. Ostatně proto taky každej odchází bez školení, tzn. s pouze nárokovým §4.
-
Na 7lety gympl jsem sel jako prvni pokusny kralik v roce 1990, matne si z toho pamatuju, ze rodice a ucitele rikali, at jdu ty prijimacky zkusit, kdyz mi to na ZS tak jde. Tezko tedy tvrdit, ze jsem vedel, do ceho jdu a slo by to dnes ukazkove svest na ambice rodicu. Brali cca kazdeho osmeho a znacne predbehli dobu, 27 holek a 3 kluci ve tride (podle prijimacek z cestiny a matiky) by pry nedelali dobrotu, tak to udelali 1:1 a tim se dostalo i na me. V prubehu casu uz mi nestacilo na same jednicky ucivo jednou slyset, takze jednicky mi zustaly jen z technictejsich veci, naopak z literatury, nemciny a dejepisu jsem to nejak zvladal uhrat na ctyrky. Ucitele na gymplu nikdy (prvni rok pro nas nemeli ani mistnost, tak nas ucili na jine zakladce) tak mala decka neucili, casto to byl oboustranny sok, ale za ty roky si uz asi vsichni zvykli a dnes to bude jine. Za nas sli na vysku z gymplu vsichni, na techniku cca petina, zbytek medicina, prava, ekonomie a dalsi ciste humanitni zalezitosti.
Na VSCHT brali kazdeho, prihlasilo se 300 lidi, zapsalo 200 (odklad vojny, prideleni koleje, vypadnuti z domova), do skoly aspon jednou dorazilo 80-100, promovalo 35. V prvaku se vyhazovalo na matice a anorganice, v dobe petileteho studia jeste byly hlavni predmety povinne dvousemestrove, dnes s bakalari je to jinak. Matematika sla gymplakum celkem v pohode, ale pro prumyslovaky to byla jatka, profesor korektni, ale narocny, slo o to "vydrzet a nevzdat se". V anorganice to byla loterie a hra na psychyku, protoze profesor A. M. nebyl nevim proc uvnitr polstrovane cely. Pozdeji v laborkach a specializovanejsich chemiich meli prumyslovaci obrovskou vyhodu, ale uz to nebylo o vyhazovani ze skoly, ale o tom, jak jim to dalo zabrat. Do dnes rikam manzelce, ze mi v chemickych vecech poradi, ze ona mela prumku a ja gympl (a k tomu oba chemii na vysoke).
Osobne bych na vicelety gympl sel dnes klidne znova, urcite je nerusil, ale samozrejme jsou skoly dobre i otresne, a to na vsech stupnich. Dnes nad timto uvazujeme u deti, bydlim jinde, dojizdet se da na 2-3 gymply, z toho jeden hodne spatny (taky berou 30 zajemcu z 40) a dva prijatelne, v kraji je vetsinou kapacita:zajem kolem 1:2, vyjimecne 1:3. Predem samozrejme nemate sanci vedet, kdo bude konkretni tridu ucit, a to ani na gymplu, ani pri setrvani na zakladce. Na ZS vsak mate jistotu, ze zbyle zaky od seste tridy za trest spoji do jedne velke tridy, takze vyhoda proti gymplu pada.
Jako zajimavy kompromis u nas v kraji bylo technicke lyceum (mate s tim nekdo zkusenost?), tedy zjednodusene receno gymplacka trida a osnovy, ale uredne pod prumkou a se specializaci na technicke veci. Ale nasi moudri politici tvrdi, ze "nadane decka patri na gympl" a od pristiho roku lyceum nebude. Asi se posuneme na dalsi level, uz nam nebude nadavano, ze se lide po vysokoskolskych studiich do kraje nevraci, ale budeme uvazovat o studiu ve vedlejsim kraji (nebo Nemecku) uz pro 12leta decka...
-
Názor mého známého, absolventa FEL ČVUT v době sametu - v prváku gymnazisti měli výrazně navrch v matematice a fyzice, průmyslováci zase v kreslení a všelijakých technologiích (což na gymplu nebylo vůbec). Z celkové bilance vyšel gympl líp, protože doučit se ty aplikované věci bylo snazší než dohnat matematiku, ale především zabijácké předměty, na kterých se startovní pole v prvních semestrech filtrovalo, přesně korelovaly s tím, v čem byli gymnazisti lepší (na druhou stranu že průmyslovák udělal výkres rukou za 1 a gymnazista nad tím strávil trojnásobek času s šablonami a stejně neměl líp než za 2 bylo sice hezké, ale tím ta výhoda zhruba končila).
potvrzuji podobný poznatek
nám matematikářka ve 4. ročníku SPŠ sdělila, že ti ci nechtějí na VŠ, mohou jít na oběd
aby ji nezdržovali dotazy, když doháněla rozdíly mezi gymnazijním vzděláním
to samé nám říkal i profesor na stroje, že strojař to umí nakreslit a gymnazista spočítat...
ad CAD, je to legrace, já si musel školení v nedávné době zaplatit, protože už se bez toho fakt nedá a kamarádův brácha, studující toho času ČVUT se naopak učí kresli "v ruce"
když už jsme u těch termínů, tak já maturant 1990 ( tzn. ještě z ruštiny ;) )
-
Lyceum je jako kdybyste vzal hovno a zabalil ho do balicího papíru - hezky to vypadá, ale pořád je to jenom hovno.
Obecně ve školství je problém, že se důležité změny dají dělat jenom z horních pozic, jejichž obsazení se ale neustále mění a tak když už to po těch 2 letech vypadá, že bude konečně změna, tak tradá, volby! A jede celé to kolečko znova.
Druhý problém pak je ten, že v našem státě funguje tolik "zájmových" skupin, které se snaží ovlivnit naše školství všemi možnými směry, že za tu krátkou školní docházku prostě nejde stihnout všechno a tak se všechno naťukne a nic nedokončí úplně. Teď se do toho zapojí ještě inkluze...
Základní povinností rodiče je starat se o to dítě a něco ho naučit, to není úloha jenom školky, školy, ty děti něco naučit, rodiče na tom mají velký podíl a pokud to dítě nemá na osmiletý gympl nebo gympl vůbec, tak to ale neznamená, že kvůli vyrovnaným příležitostem pro 4 chudé blbečky seberu možnost kvalitního vzdělávání zbytku třídy.
V Británii se to kompenzuje soukromým školstvím, které ale v česku dost zápasí, tak když už někdo vypustí z pusy něco, tak "ano, státní školy budou pro všechny a pro ty, co chtějí víc, budou soukromé, které budeme podporovat v rozvoji..." a ne že se pořád jen budou dělat ústupky, aby školství bylo dostupnější na úkor jeho kvality...
-
Základní povinností rodiče je starat se o to dítě a něco ho naučit, to není úloha jenom školky, školy, ty děti něco naučit, rodiče na tom mají velký podíl a pokud to dítě nemá na osmiletý gympl nebo gympl vůbec, tak to ale neznamená, že kvůli vyrovnaným příležitostem pro 4 chudé blbečky seberu možnost kvalitního vzdělávání zbytku třídy.
Bohužel lze pozorovat právě to, že kvůli 4 blbečkům vzdělávání zbytku třídy zpomaluje a zaostává. Ti nejlepší se zjevně nudí, dobří to "dávají" bez úsilí a ti průměrní či mírně slabší to vítají - zpomalilo se. Neřeší to ani víceletá gymnazia - všichni dobří se tam nedostanou a ani nechtějí. A nic jako "víceletá průmyslová škola" neexistuje - pokud by se někdo chtěl věnovat určit odbornosti dříve.
V Británii se to kompenzuje soukromým školstvím, které ale v česku dost zápasí, tak když už někdo vypustí z pusy něco, tak "ano, státní školy budou pro všechny a pro ty, co chtějí víc, budou soukromé, které budeme podporovat v rozvoji..." a ne že se pořád jen budou dělat ústupky, aby školství bylo dostupnější na úkor jeho kvality...
Problémem soukromého školství a bohužel zejména toho dobře placeného, že přijímací zkoušky se dělají především z financí rodičů. A je velmi snadné podlehnout vůni peněz - hlavně v ČR je to národní zvyk. Takže to je takový boj mezi kvalitou žáků a kvalitou peněženek rodičů.
-
V nějakém paralelním vesmíru by se dalo zrušit ministerstvo školství, státní maturity, povinná školní docházka a s tím spojené daně a vzdělávalo by se jak by koho napadlo. Pak by se celkem projevila kvalita a cena jednotlivých škol podle toho jak se uplatní absolventi nebo kolik jich kam pokračuje. Vábení peněženek by tím trošku pokleslo, když by platili všichni.
-
I) Přesně tak, já to znám z vlastní zkušenosti... člověk pokud se o něco nezačne zajímat sám, se ani nikam pořádně neposune. A víceletá gymnázia podle mě řeší to, že se tam to dítě aspoň o trochu míň nudí, než v 9. třídě, kdy se nedělá vůbec nic.
II) Samozřejmě, to je ale problém skoro ve všem, tahle pohodlnost a škudlivost ... ale soukromé školy by mohly mít větší podporu v legislstivě, stát ročně investuje stovky tisíc do talentovaných lidí, nevím, proč by je nemohl investovat ve formě příspěvku na studium. Já osobně bych místo 5.000,- za každé umístění takový příspěvek uvítal, tedy teď už je na to pozdě, ale tehdy... a zaangažoval bych do toho s určitou opatrností i soukromé firmy.
-
Představme si, že bude inkluze probíhat třeba ve sportovním klubu. Viz např. https://www.novinky.cz/domaci/368062-pred-turnajem-vyhodili-z-tymu-autistu.html
Děti s nim nechtěly hrát, kazil hru, v šatně byl vulgární a zaostával ve hře. Odborná konzultantka pak sdělí, že "je třeba aby problém řešili dospělí, aby informovali trenéra a ten vysvětlil dětem, o co jde" - rozumějme tomu tak, že se má dětem sdělit, že na jejich názor sere pes i když samostatně naprosto dobře chápou, že dotyčný je brzda jejich snahy - hrát a vyhrát.
Stát by měl zajistit vzdělání i těm "slabým" - ale v podobě a formě přiměřené k jejich schopnostem. Ale hlavní zájem by měl mít na dodání kvalitního vzdělání těm dobrým a nejlepším.
Secpat je všechny dohromady je nápad nemocného mozku.
-
Svým způsobem mají v tom článku pravdu. Ono to tak ze 70% bude. Jen bych použil jen výraz, že žáci z podmětného domácího prostředí jsou zvýhodněni. A právě tito žáci jsou povětšinou z rodin z vyšším sociálním statusem a obvykle se jedná o děti rodičů s vyšším vzděláním. Nemusí to ale být pravidlem.
Dítě vohnouta sice může mít talent, ale pokud není právě od rodičů motivováno, aby ho rozvíjelo, tak je mu stejně k prdu.
Dnes vidím jako jediné řešení dát dítě na víceleté gymnázium. V páté třídě se dá poznat, jestli má předpoklady pro studium, ale těžko se poznává, co by mělo v budoucnu studovat. Odejít z kvarty se dá vždycky a má prakticky otevřenou cestu na jakoukoliv střední školu.
Na základce platilo, že učitel musel přizpůsobit výuku tomu vrcholu gausovy křivky, aby i průměrní pochopili a naučili se a toho lze docílit jen intenzivním procvičováním a opakováním. V ten okamžik se už chytří nudí a je to otrava a vymýšlí se pro ně samostatná jiná práce. Úplní blbci to stejně nepochopí a v lepším případě se jen flákají a hrajou si s mobilem a v horším případě udělají z hodiny kůlničku na dříví. Po odlivu dětí na víceleté gymply odčerpáme pár chytřejších žáků a s úrovní výuky musíme klesnout ještě níž, abychom opět pokryli vrchol gausovy křivky.
Jednoduchý příklad z praxe. Za nás se naučilo v šestce sčítat, odčítat násobit a dělit zlomky 90% žáků. Prakticky stejná část pocházela z podmětného domácího prostředí bez rozdílu socialního statusu. Dnes se to samé učí v sedmičce. Podmětné domácí prostředí má, tak 50% žáků. Bohužel stejné procento, žáků se to dokáže naučit a použít . Zbylých 50% má nakumulované neznalosti z národky ( třeba násobilka), takže co dál? Prostě na druhém stupni nelze řešit násobilku, to je matematický aparát, který už by měl fungovat a když není, tak nastává konečná. Je to jen o rozhodnutí učitele. Budu se snažit blbce doučit násobilku nebo budu pokračovat dle osnov. Já osobně bych učil těch 50% dětí zlomky, tam je větší pravděpodobnost, že moje práce bude smysluplná. Ale v ten okamžik, nastává problém, že ti blbci , co už nevědí jak dál, udělají z výuky kůlničku. A tím se vlastně dostáváme k velmi diskutované inkluzi.
-
martin623: máte naprostou pravdu. Korunu tomu všemu nasazuje vydavatelství Fraus se svou matematikou (lépe řečeno takzvanou „matematikou“) prof. Hejného. Podstata této matematiky spočívá v „nestresování žáků“. Počítání klasickým způsobem? To není zábava, ale stres. Proto se v této matematice nepočítá, ale řeší kvízy a hádanky. Násobilka? A zpaměti? Další stres…
Bohužel tato metoda tohoto profesora, který mimochodem razí názor, že matematika by neměla být ani maturitním předmětem (sic!!!), se stává čím dál rozšířenější na základních školách, protože děti jsou v hodinách „matematiky“ spokojené a tak hravé… Zanedlouho zřejmě přijde další level — žádné počty, jen výuka kreslenými filmy (genderově, multikulturně a politicky samozřejmě dokonale vyvážené a 120% korektní).
Důsledek?
Děcka neumí počítat, ale zato jsou skvělé ve kvízech a vyplňování formulářů.
Takže když má takoý produkt Frause/Hejného si v obchodě přepočítat vrácené peníze, tak na odečtení dvou čísel vytáhne kus papíru a začne se shánět po pastelkách, aby si namaloval Hejného „Pyramidu“ či „Autobus“…
Neuvěřitelná degradace a popření všeho, co klasická matematika obsahuje. Naopak univerzálnost jednoduchost postupů (které se dají i obrátit a pod.) se zcela vytratila. Je to ve smyslu: „k montovacímu pásu a na přepočítání výplaty matematika nenížádoucí!“ a po nás potopa…
-
Krásně se to dá pozorovat v létě při placení pár pivek někde na zahrádce nějaké brigádní dorostence/dorostenci. Na dvě tři pivka a kávu potřebuje malou kalkulačku, popřípadě je trochu problém dopočítat vrácené peníze na pětikilo atd. Kdyby to byl jeden případ z deseti, ale stává se mi to celkem pravidelně a celoplošně, takže žádné regionální výkyvy ;D
Tvl, nestresovat se matematikou. Na gymplu i na VŠ jsme z matiky/fyziky/chemie kolikrát pomalu vylučovali Maggi v kostkách, aby jsme ty pololetky nějak dali. Bez mučení se přiznám, že integrály nebo rovnice o více neznámých už dneska nedám bez nějakého osvěžení paměti(ty integrály asi ani s tím :D ), ale trojčlenku, malou násobilku, zlomek a základní nízké počty teda ještě jo. A to už jsem z těch škol taky chvíli pryč :)
-
Takže když má takoý produkt Frause/Hejného si v obchodě přepočítat vrácené peníze, tak na odečtení dvou čísel vytáhne kus papíru a začne se shánět po pastelkách, aby si namaloval Hejného „Pyramidu“ či „Autobus“…
Tu učebnici neznám, ale troška vizualizace neškodí. Co jsem se ve škole nabifloval různých pravidel a pouček a až dlouho potom zjistil jaký je vztah těch věcí třeba v přírodě, že ta matika je ve všem kolem nás a dává to parádně smysl. Člověk pak koukne na strom a skoro vidí ten program a pravidla podle kterých to vzniká.
-
Takže když má takoý produkt Frause/Hejného si v obchodě přepočítat vrácené peníze, tak na odečtení dvou čísel vytáhne kus papíru a začne se shánět po pastelkách, aby si namaloval Hejného „Pyramidu“ či „Autobus“…
Neuvěřitelná degradace a popření všeho, co klasická matematika obsahuje.[...]
Na diskusi o Hejného metodě navrhuji případně založit v gaychatu nové vlákno, zde si jen dovolím sporovat názor, že by snad klasická matematika (whatever it means) obsahovala kupecké počty, resp. že by skutečnost, že výstupem základního vzdělání nejsou živé kalkulačky, jakkoliv degradovala a popírala vše, co klasická matematika obsahuje.
-
Podporuji pohled kolegy hh. Moc bych neslučoval matematiku s počty. S matematikou jsem se setkal až ve 4. ročníku gymnázia - když pominu výrokovou logiku a množiny v 8. a 9. třídě ZDŠ v experimentální matematické třídě, to však byla spíše logika - s integrály. Do té doby to byly čisté kupecké počty (včetně derivací), vždy nasaditelné na nějaké kopyto, a to včetně obávaných slovních úloh.
A úzký vztah matematiky k ostatnímu jsem pochopil částečně až na VŠ díky sqělému kantorovi z matiky (pro kolegu uziv - Studnička, fyzika Zřídkaveselý, obvody též Čajka) a následně díky tomu, že elektrika je v podstatě materializovaná matematika.
-
Souhlasím, že by s ohledem na primární zaměření fóra tato diskuse se neměla moc zabředávat, nisméně oba dva (enzym & hh) mi svým způsobem dáváte za pravdu. Ono totiž na dobrou matematiku musíte mít dobrý základ. Pokud nechápete a neznáte základní násobilku, neumíte pořádně sčítat a odčítat, násobit a dělit (což opravdu jsou ty nejzákladnější základy) tak při vší úctě je velmi nepravděpodobné, že pochytíte střední, vyšší, … atd. prostě matematiku. Jak se zmínil Anorex a také Martin623 — pokud nemáte dobré základy, lépe řečeno žádné základy, děcko nechápe trojčlenku, neumí pod sebou sčítat a odčítat (když mu nedovolíte namalovat si tu slavnou pyramidu či použít hejného tzv. Indické počítání — fakt to tam má!), tak to prostě neumí. Když jsem na třídních schůzkách rozvedl s ostatními podobně „postiženými“ rodiči debatu s učitelkou, tak ta se zmohla na jedinou argumentaci „ale ono to ty děti tak strašně baví, kreslí si pastelkami… a máme to prostě v osnovách“. Obávám se, že zrovna zde můžeme vidět velmi těžkou degradaci našeho školství. Pokud někdo z vás máte malý děcka na 1–3 třídě, zkuste se jim podívat do aktovky, zdali místo matematiky tam nemají toho Frause. A zkuste si tím prolistovat. Zhrozíte se. To fakt není žádná matematika, natož počty…
-
Mám dojem, že mícháte víc věcí dohromady. Oddělil bych 3 věci. 1) matematika x počty, 2) jak má vypadat výuka, 3) co má být výstupem.
Ad 1) Matematika jako taková je o abstrakci, strukturách, souvislostech, určitém způsobu uvažování s důrazem na exaktnost. Počty jsou pouhá aplikace, a z tohoto úhlu pohledu není velký rozdíl mezi tím, zda se žák 2. třídy učí malou násobilku, či zda posluchač technické VŠ počítá přechodové jevy v obvodech řešením soustavy diferenciálních rovnic metodou Laplaceovy transformace - jde jen o jistý rutinní postup, ale je velký rozdíl mezi tím umět jej provést a rozumět tomu, co je za tím.
Ad 2) Trochu rozumím matematice, ale prd vím o tom, jak ji učit, zejména malé sviště, takže možná jsem úplně mimo, ale pokud je Hejný alespoň trochu o tom, že děti dostanou příležitost na něco reálně samy přijít, vymyslet (aniž by jen kopírovaly odněkud převzaté postupy bez snahy je skutečně pochopit), tak jen houšť a větší kapky! A je-li to navíc zábavnou formou přiměřenou věku, tím líp. Našprtat se násobilku a trojčlenku vedle toho jistě nikoho nezabije, ale zároveň je smutné, když se u toho i skončí. Ve vyšším věku, tj. minimálně od SŠ a samozřejmě na VŠ, moje konzervativní nátura má za to, že není nic špatného na tom, že student před zkouškou ze stresu a nároků sere Maggi kostky, ale znechutit nesmyslným drilem matematiku dětem, jak je v Kocourkově bohužel zvykem, není nic než medvědí služba.
Ad 3) Že běžný absolvent povinné školní docházky neumí rychle a bez chyb počítat z hlavy, mi v době mobilů a EET žíly netrhá. Bohatě mi stačí, že když někdo nastoupí jako pingl, tak má ze školy alespoň takovou průpravu, že je po krátké době schopen se to sám naučit, aniž by bylo nutné jej kvůli tomu poslat na měsíční rekvalifikační kurz. Stejně tak mi nepřipadá významné, jaké integrály zvládne absolvent VŠ spočítat po ztroskotání na pustém ostrově, ale zda je reálně schopen zadaný problém přetavit do vhodného modelu a ten v potřebném rozsahu upočítat, přičemž zda ve finální fázi použije sw typu Mathematica/Matlab či to oldschoolově zvládne na koleně, je už jen nepodstatná nuance.
-
Moje reálná zkušenost:
dítě - 3. třída. Od počátku Comenia script a Hejného metoda, celkově "škola hrou". Výsledek - spočítá všechno, co si myslím, že spočítat má. Překvapivě dává na první dobrou i určité jednoduché počty u trojciferných čísel. A při písemném sčítání víceciferných čísel je postup pořád stejný. Při občasných "otevřených hodinách" je vidět, že většina dětí při matematice "má zájem objevit postup" - je to prostě vidět. Nemám vůči Hejnově metodě vůbec nic - podle mě vzbuzuje chuť přemýšlet. Naopak se neumí podepsat a nepřečte krasopisně napsaný dopis od babičky, poslaný na "lyžák". To jsem viděl jako větší problém, protože neexistuje jakákoliv návaznost pro vyšší stupně či navazující školy - ale po určité diskusi s učitelem začala probíhat výuka i spojitého písma.
-
Mám dojem, že mícháte víc věcí dohromady. Oddělil bych 3 věci. 1) matematika x počty, 2) jak má vypadat výuka, 3) co má být výstupem.
....
Jenže já mám právě ten dojem, že tyto Vámi velmi správně uvedené kategorie spolu velmi úzce souvisí a jejich dobrá kombinace a návaznost má vyplodit ten správný a kýžený výsledek. Proto je do jisté míry potřeba je míchat dohromady, aby ta správná návaznost vznikla a neměli jsme mezi sebou poměrně velkou část společnosti, která si neumí spočítat základní útratu někde u piva (OK, tady může nastoupit kalkulačka, EET a podobné výpomoci), ale co hůře, poměrně dost lidí s exekucemi a dluhy, protože si třeba neumí spočítat relativně jednoduché výše úroků dle procent (RPSN) na svých splátkách instantního štěstí (půjčky na dovolenou, spotřební elektroniku a podobné blbosti).
Nejsem ze školy(SŠ,VŠ) nijak extra dlouho (jednotky let), ale evidentně již dostatečně dlouho, že jsem nezažil při výuce tyto moderní praktiky "školy hrou". Zažili jsem tedy matematiku, fyziku, chemii a horší VŠ předměty (dodnes seru Maggi v kostkách při pomyšlení na pružnost, pevnost, hydro a termodynamiku) tím "původním" drilem a krom toho, že integrály na mojí hlavu už prostě byly chvílemi moc, tak mi dodnes nějak nic nechybí a funguju. Což se dá říct o většině mých spolužáků. Za to u mladší generace dnešních středoškoláků, se kterými i díky svému současnému zaměstnání přijdu do styku, pozoruji v tomto směru trochu menší schopnosti. Možná to souvisí se stylem výuky, možná ne, možná je to dáno menší schopností mladších generací se starat sami o sebe a chtít (se učit, pracovat, atd.), nevím... :)
-
Jenže já mám právě ten dojem, že tyto Vámi velmi správně uvedené kategorie spolu velmi úzce souvisí a jejich dobrá kombinace a návaznost má vyplodit ten správný a kýžený výsledek. Proto je do jisté míry potřeba je míchat dohromady, aby ta správná návaznost vznikla [...]
Já netvrdím, že to nesouvisí, moje výhrada byla k bordelu v diskusi, kde se na pozadí filipiky proti Hejnému dovozovalo cosi o matematice atp., případně o tom, co by v rámci výuky matematiky měla škola studentovi dát.
-
OK. Pak jsem to správně nepochopil...
-
pánové obdivuji vaše nadšení, ovšem je zřejmé, že je způsobeno právě stylem výuky
já matematiku dodnes nesnáším, zejména od dob té abstrakce
vztah k ní mám asi jako k ZVS, kterou jsem ovšem absolvovat nemusel
přesto mi nedělají problém počty, v dřevních dobách jsem měl dokonce lístek v hospodě spočtený dřív než číšník
a protože se dodnes k podobným akcím přichomejtnu, vůbec se nedivím těm mladým holkám, že mají kalkulačku
ono když vám majitel dá 300-500 za akci čistá ruka, tak udělat maňase 200 je už znát
připomnělo mi to ovšem naši vyučující na SPŠ, která nám to do těch hlav prostě dokázala nacpat (ale už se dávno pro nadbytečnost vypařilo)
i s její poznámkou, že se tomuto předmětu věnuje především proto, že výklad matematiky je již 300let stejný
a jak ráda dodávala "na rozdíl od jiných předmětů..."
-
https://www.facebook.com/tatapartak/posts/1544379729012498
odporem zajimave, jen co vzdelani tech deti...
-
Pepíček přinese domů poznámku:
"Váš syn nechce pracovat v hodině matematiky!"
Otec to přečte, chvíli přemýší a poté do žákovky napíše:
"Vážená paní učitelko, Váš žák nechce jíst k večeři mrkev!"
-
Skutečné porozumění jakemukoli oboru lidské činnosti vyžaduje práci a studium "přesčas". Takže jen doufejte, že se to dítě, jehož otec ho tak zoufale chrání před stresujícímí domácími úkoly, nevyskytne třeba jako operatér u stolu, na kterém budete ležet. Nebo v pracovním kolektivu, kde bude potřeba skutečný výkon a vědomosti. Prostě z něho vznikne tuctový pracovník, který bude chtít odkroutit svých osm hodin nebo i méně a vydělat si tolik, aby si mohl užívat života. Vše ostatní bude mít na háku. V zaměstnání ho bude ho muset někdo zaškolit, nachystat mu práci, vymyslet mu postup a pak ho v průběhu kontrolovat. A co bude, až dojdou ti chytří, kteří dělali domácí úkoly a co pro ty blbé budou musí všechno vymýšlet? Přijdou Číňani.
-
No nemyslím si, že by vypracovávání/flákání DÚ bylo nějak relevantní k výsledným znalostem. Já DÚ vždy flákal, v odbornejch předmětech, který mi lezly do hlavy samy jsem jejich absenci vyvažoval často nadstandardními znalostmi, získanými vlastními praktickými elektropokusy, a samostatnou četbou odborné , či polodborné literatury. Zatímco flákání DÚ z ruštiny, češtiny a matematiky vedlo pouze k obvykle o stupeň snížené známce - ale mně dvojka z matiky a ty 4ky z jazyků a chemie nevadily a upřímně řečeno, kdyby mně měl operovat doktor, kterej neumí rusky, nebo nemrská na první doboru větnej rozbor z češtiny - je mi to úplně, ale úplně fuk....takže to co píše uziv vůbec nesouvisí s tím co měl na mysli onen otec. A pravdou je , že jsem při školní docházce svých dětí zaznamenal, že někteří učitelé velmi rádi svoji neschopnost učit a dodržet osnovy, nahrazují tím, že dětem "naloží" DU a rodiče starejte se !
-
Mě taky úkoly štvaly, nikdy mě nic nenaučily jako dítě jsem na ně zhusta kašlal. Ale stejně jsem tak kašlal na prospěch, protože mi na základce nikdy nikdo nedokázal vštípit, co dobrého je na jedničce a proč o ni usilovat – důležitý pro mě bylo projít. Snažil jsem se jen tam, kde mě to bavilo a nebo jsem věděl, že mi to jde a tam jsem se sám hecoval.
Táta parťák dost možná pro svého syna udělal dobrou věc. U něho se dá čekat, že syna zná, věnuje mu pozornost i čas a podpoří ho ve věcěch, které ho zajímají a může (a bude) se v nich rozvíjet.
Problém vidim hlavně v tom, že to vytroubil do světa přiliš jednoduchodu formou. Takže se toho chytí i rodiče-dementi, co svýho malýho rozmazlenýho dementa považujou neprávem za střed vesmíru a ušijou z toho na učitele bič – sami se pak ale k rozvoji dítěte postaví nanejvýš v tom, že mu koupí novější verzi Playstationu. A to není dobře.
-
:o V dnešní všeobecné sociální kdemohkradcii má být rád, že do baráku neprší, nemrznou tam a dokonce tam je někdo, kdo do těch děcek něco žvaní. Kdokoli, cokoli. Protože za chvílu už nebudou prachy ani na to.
Esli chce pokrokovou školu, tak si holt musí připlatit za soukromou. (Máme henten sociální stád, takže pěkně po socialisticku je vše stádní k hovnu a všechno si člověk musí sehnat mimo).
-
K Hejného metodě výuky matematiky. Provedl jsem průzkum názorů ve své sociální bublině mezi kantory matematiky, víceméně se shodují v tom, že její efektivita je extrémně závislá právě na učiteli. Kantor se musí s metodou ztotožnit, pochopit proč a jak funguje - potom jsou výsledky výborné a žáci se tu mechanickou část naučí mimochodem, aniž by museli dřít mnohokrát dokola třeba malou násobilku. Velkou komparativní výhodu pak mají v dalším, kdy je nutné zapojit do řešení i úvahu o tom, jaké kopyto na úlohu nasadit - protože to kopyto si sestavili sami. Pokud to učí neznalý kantor bez zájmu na povel vrchnosti, výsledky jsou tristní a pokud ke správnému přístupu žáka nenavede někdo doma či není výjimečně inteligentní, neumí nic.
Aspoň tak nějak jsem to pochopil, snad je to správně. Problematiku někteří spojovali i s inkluzí jako velkou brzdou, protože mechaniku se dokáže nadřít víceméně každý, samostatný aktivní přístup je pro některé žáky nedosažitelný.