Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[urbann]

beneji> Dejte pak vědět, jak jste dopadl.

Určitou logiku připočítání poštovného má, protože to nulové poštovné sponzoruje čínská pošta. Pouze výše připočteného poštovného hrubě neodpovídá. Pošta/celníci si ho stanoví tak, jako kdyby zásilka byla doručovaná expresně přes DHL. Ve skutečnosti je většina zásilek z číny přepravována v kontejnerech lodí za 100x menší cenu než přes DHL.

Takže když mne před lety potkala stejná situace, dokumenty jsem před vytisknutím z prohlížeče upravil a nějaké poštovné jsem si tam napsal.

[beneji]

V tom avízu od ČP byl i odkaz na stanovisko Celní správy, podle kterého by mělo stačit prokázat, že poštovné je v ceně zásilky.

https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/483930/stanovisko-celni-spravy.docx/

Cituji: To, že je poštovné zahrnuto v ceně zásilky, může být prokázáno i odkazem na obchodní podmínky prodávajícího, z nichž tato skutečnost bude vyplývat.

[lerion]

I Cinani se umi prizpusobovat a kdyz prestala plosne prochazet finta s darkem, zacali to oznacovat jako reklamaci a dokonce pribalovat falesny protokol o reklamaci

[beneji]

Celní úřad poslal do mé datové schránky PDF soubor pojmenovaný Výzva k odstranění vad podání. Chtějí po mě plnou moc České pošty, jestli jsem to pochopil správně, tu nemám, takže jsem prohrál asi.

[beneji]

Tak se pokusím ještě neházet flintu do žita a sesmolil jsem dnes jako odpověď na výzvu k odstranění vad své doplnění podání:

Celní úřad Praha Ruzyně
Aviatická 12/1048
160 08 Praha 6
IDDS fvjnzin

Doplnění podání

k sp.zn. xxx

V návaznosti na vaši výzvu k odstranění vad mého podání, ve které píšete, cituji: "z podání není zřejmé, zda jste ve vztahu k příjemci napadeného rozhodnutí v celním řízení oprávněn jednat za tohoto příjemce rozhodnutí v celním řízení" doplňuji své odvolání o další bod, neboť zřejmě není v napadeném rozhodnutí správně označen příjemce rozhodnutí, jak je vyžadováno v § 102/1c) daňového řádu, pokud vám nestačí, že je tam uvedeno mé jméno, příjmení, adresa, tak je logicky předmětné rozhodnutí vadné a mělo by být zrušeno.

Dle § 101/3 daňového řádu je příjemcem rozhodnutí ten, komu je rozhodnutím ukládána povinnost ..., např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.6.2005, čj. 7 Afs 45/2005-59 je konstatováno to samé, cituji z rozsudku: "Příjemcem rozhodnutí je ten subjekt, kterému jsou daňovým rozhodnutím ukládána práva nebo povinnosti; jemu je také rozhodnutí zpravidla doručováno. Příjemcem rozhodnutí tak není zmocněný zástupce daňového subjektu, a to i když se mu dané rozhodnutí doručuje, nýbrž daňový subjekt, kterému tímto rozhodnutím vznikají práva a povinnosti."

Nevidím proto žádný důvod, aby mě Česká pošta dávala plnou moc k podání odvolání proti rozhodnutí celního úřadu, které se týká mé povinnosti zaplatit DPH, mě byla předmětným rozhodnutím uložena povinnost zaplatit DPH, tuto povinnost jsem splnil, jak jsem již doložil potvrzením o platbě a já mám tak zákonné právo jako příjemce rozhodnutí podat odvolání.

Dále opětovně připomínám, pokud bude mé odvolání zamítnuto, žádám za účelem ochrany svých práv o zaslání kopie spisového materiálu do mé datové schránky, abych se mohl rozhodnout, zda budu podávat návrh na obnovu řízení, přezkum, nebo žalobu proti vašemu rozhodnutí, anebo reklamaci vůči České poště (např. pokud provedla nesprávně celní deklaraci).

V Město dne 12.2.2020 Jméno Příjmení Adresa

[beneji]

Hmm, tak po více než dvou měsících od podání mi poslali info, že to postoupili na Generální ředitelství cel. To je ale rychlost. Asi nestihli dříve prolustrovat všechny mé transakce na všech mých účtech a platebních kartách. No mám toho hodně.


Sdělení
Celní úřad Praha Ruzyně Vám sděluje, že Vaše podání, označené jako „Odvolání proti platebnímu výměru 20CZXXX“ a zaevidované pod č.j. XXX, kterým se odvoláváte proti rozhodnutí v celním řízení ev. č. 20CZXXX ze dne 14.1.2020, bylo dne 31.3.2020 v souladu s ustanovením § 113 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, postoupeno k přezkoumání na Generální ředitelství cel, odbor 30, Budějovická 7, 140 96 Praha 4.

plk. Mgr. XXX zástupce ředitele a vedoucí odboru 1 - Právní
Celní úřad Praha Ruzyně   

[Andreas Baader]

Priprav se, ze se ti ozvou nejdrive tak za rok.

[cocomoon]

Tam nejsou žádné limity, do kdy musí úředník vyřídit?

[Andreas Baader]

Nebud naivni. Limity neresi, protoze nestihaji. Pokud se odvolas, tak to nadrizeny SO oduvodni. A pokud to chce dat nekdo soudu, tak je blazen:-D

[beneji]

K soudu to nedám, jde o pár stokorun, ale je tam ještě možnost obnovy řízení, když zamítnou mé odvolání.

[Andreas Baader]

Ja jsem jednou resil spatnou vymeru DPH a rozhodli snad po roce. To jsem uz i zapomnel, ze jsem s nimi neco resil:-D

[beneji]

Odvolání zamítnuto:

Č.j.: xxx/2020-900000-314
 GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ CEL
140 96 Praha 4, Budějovická 7
IDDS 7puaa4c

Příjemce rozhodnutí:
xxx

Vyřizuje: pplk. Mgr. xxx
V Olomouci dne 8. 6. 2020

R O Z H O D N U T Í
Generální ředitelství cel (dále jen „odvolací orgán“) jakožto správní orgán věcně a místně
příslušný podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve
znění pozdějších předpisů, a § 114 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) s přihlédnutím k § 3 odst. 1 zákona č. 242/2016 Sb.,
celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon“), rozhodlo ve věci daňového
subjektu, pana xxx (dále jen „odvolatel“),
o odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu Praha Ruzyně (dále jen „CÚ“)
ev. č. MRN 20CZxxx ze dne 14. 1. 2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“) tak,
že s přihlédnutím k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. 10. 2013,
kterým se stanoví celní kodex Unie, v platném znění (dále jen „celní kodex“), prováděcím
nařízením Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí
pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013,
kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen „prováděcí nařízení“), Nařízení Rady (ES)
č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla (dále jen
„nařízení č. 1186/2009“) a zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o dph“) se podle § 116 odst. 1 písm. c) daňového řádu odvolání
zamítá a napadené rozhodnutí potvrzuje.

O d ů v o d n ě n í:
Odvolací orgán z napadeného rozhodnutí zjistil, že dne 13. 1. 2020 bylo nepřímým zástupcem
odvolatele, právnickou osobou Česká pošta, s.p., Politických vězňů 909/4, 110 00 Praha 1 Město
(dále jen „Česká pošta“) podáno celní prohlášení referenčního čísla BAxxxVV (dále jen
„celní prohlášení“). Zástupce odvolatele v celním prohlášení navrhoval propuštění zboží do
celního režimu volný oběh, popsanému v kolonce č. 31 jako „části a součásti telefonních přístrojů,
telefonů pro celulární sítě nebo pro jiné bezdrátové sítě a části a součásti ostatních přístrojů pro
vysílání nebo přijímání hlasu, obrazů nebo jiných dat j.n. - smart hodinky k mobilnímu telefonu 1x“
(dále jen „předmětné zboží“). Kolonka č. 31 dále obsahovala informace o poštovném a
poznámku, že se jedná o bezúplatný dovoz v hodnotě 30 USD. CÚ předmětné zboží propustil na
základě podaného celního prohlášení téhož dne, a sice 13. 1. 2020 do navrhovaného celního
režimu napadeným rozhodnutím.
Dne 28. 1. 2020 bylo CÚ doručeno podání odvolatele uskutečněné prostřednictvím datové
schránky, které bylo označeno jako odvolání a obsahovalo celkem pět příloh.
Ze skutečného obsahu tohoto podání vyplývá, že Česká pošta doručila odvolateli dne 16. 1. 2020
zásilku č. BAxxxVV, spolu s platebním výměrem, kterým byl odvolateli oznámen vznik
celního dluhu ve výši 274 Kč. Celní dluh byl také součástí poplatkového lístku vystaveného
Českou poštou, kterým byla odvolateli účtována částka 474 Kč.
Následující odstavec podání obsahuje jeho další odůvodnění, ve kterém odvolatel odkazuje na
znění § 109 daňového řádu a podává odvolání proti napadenému rozhodnutí. Důvodem
podaného odvolání je nesouhlas s vyměřením daně z přidané hodnoty, která dle názoru
odvolatele byla vyměřena nesprávně. Napadené rozhodnutí odvolatel dále označuje za vadné a
nepřezkoumatelné.
Odvolatel se v textu podání zabývá hodnotou zásilky, která byla stanovena na 30 USD při kurzu
22,933 Kč. Na základě kurzovního převodu z USD na Kč odvolatel usuzuje, že částka daně
z přidané hodnoty měla být doměřena z částky 688 Kč. Podle napadeného rozhodnutí však byla
doměřena daň z přidané hodnoty ve výši 274 Kč z částky 1.303 Kč, přičemž z napadeného
rozhodnutí není jasné, jak k této částce CÚ dospěl. Načež odvolatel tvrdí, že se může pouze
domýšlet, že CÚ připočetl k hodnotě zásilky poštovné v neznámé výši a dodává, že poštovné
není v napadeném rozhodnutí nijak uvedeno.
Odvolatel dále poukazuje na skutečnost, že celní deklaraci provedla Česká pošta, což dokládá
snímkem obrazovky, který zachycuje zprávy od odesilatele zásilky. K samotné zásilce dále uvádí,
že byla dárkem v hodnotě 30 USD a že za zboží nic neplatil, což také doložil snímkem obrazovky,
na kterém je uvedeno zboží z internetového obchodu. Odvolatel dále České poště dokládal, že
poštovné v případě tohoto zboží není nutné platit, neboť již je započteno do hodnoty zboží, a tedy
30 USD. Z toho důvodu se odvolatel domnívá, že další poštovné nelze připočítávat k hodnotě
zásilky.
Závěrem svého podání odvolatel uvedl petit, dle něhož žádá o opravu napadeného rozhodnutí
v rámci autoremedury, a tedy postupem podle § 113 odst. 1 daňového řádu, nebo zrušení
napadeného rozhodnutí odvolacím orgánem a vrácení vzniklého přeplatku.
Odvolatel dále žádá za účelem ochrany jeho práv o zaslání kopie spisového materiálu do datové
schránky za účelem zvážení podání žaloby proti rozhodnutí odvolacího orgánu nebo další
reklamaci postupu České pošty.
CÚ podání odvolatele vyhodnotil jako odvolání proti napadenému rozhodnutí, ke kterému však
odvolatel není oprávněn, neboť jej zastupovala Česká pošta na základě nepřímého zastoupení, a
proto jej vyzval dne 7. 2. 2020 pod č. j. xxx/2020-650000-11 (dále jen „výzva CÚ“) k objasnění
legitimace k podání odvolání v projednávané věci.
Odvolatel na výzvu CÚ reagoval přípisem dne 16. 2. 2020, ve kterém uvádí, že v napadeném
rozhodnutí je nesprávně označen jeho příjemce, tudíž je vadné a mělo by být zrušeno. V tomto
dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.6.2005, čj. 7 Afs 45/2005-59 a
cituje následující text: "Příjemcem rozhodnutí je ten subjekt, kterému jsou daňovým rozhodnutím
ukládána práva nebo povinnosti; jemu je také rozhodnutí zpravidla doručováno. Příjemcem
rozhodnutí tak není zmocněný zástupce daňového subjektu, a to i když se mu dané rozhodnutí
doručuje, nýbrž daňový subjekt, kterému tímto rozhodnutím vznikají práva a povinnosti."
Odvolatel konstatuje, že nevidí žádný důvod k tomu, aby Česká pošta poskytla odvolateli plnou
moc k podání odvolání proti napadenému rozhodnutí. Odvolatel dále poukazuje na skutečnost, že
subjektem, který skutečně daň z přidané hodnoty zaplatil je on, a proto byla jemu napadeným
rozhodnutím uložena povinnost a nikoli České poště. Z toho důvodu se domnívá, že on je
oprávněn podat odvolání proti napadenému rozhodnutí bez toho, aniž by disponoval plnou mocí.
V příloze tohoto podání je připojen dokument ve formátu pdf, který se vztahuje k předmětnému
zboží, byl vystaven Českou poštou a dokládá, že Česká pošta jednala právě za odvolatele.
Závěrem odvolatel opět opakuje, že v případě zamítnutí odvolání žádá o zaslání kopie spisového
materiálu do datové schránky za účelem zvážení dalších právních kroků, zejména pak těch
uvedených v podaném odvolání.
CÚ nezvolil postup podle § 113 odst. 1 daňového řádu a podané odvolání postoupil se spisovým
materiálem odvolacímu orgánu.
Odvolací orgán zjistil, že odvolání bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě a je přípustné. Podle
ustanovení § 114 odst. 2 daňového řádu odvolací orgán přezkoumal odvoláním napadené
rozhodnutí v rozsahu požadovaném v odvolání a dospěl k závěru, že odvolání nelze vyhovět, a to
z následujících důvodů.
Nežli odvolací orgán přistoupí k vypořádání odvolacích námitek, jen stručně shrne závěry, které
vyplývají z příloh podaného odvolání. Přílohy dokládají hodnotu předmětného zboží a také z nich
vyplývají skutečnosti konstatované odvolatelem v podaném odvolání, zejména pak tvrzení, že
obdržel zboží bezúplatně. Přílohy předložené odvolatelem mají souhrnně pouze malou
vypovídací hodnotu, neboť se jedná o podklady potvrzující konverzaci odvolatele s odesilatelem
zboží, která byla zachycena pouze snímkem obrazovky. Ovšem podle údajů deklarovaných
v celním prohlášení nemá odvolací orgán důvod je zpochybňovat, neboť s nimi korespondují.
Zbylé podklady pouze dokládají zaplacení daně, oznámení její výše či odkazují na smluvní vztah
odvolatele a České pošty. Ani tyto podklady nemá odvolací orgán v úmyslu jakkoli zpochybňovat
a jejich znění akceptuje jako průkazné.
Obsah podaného odvolání vypovídá o tom, že námitky odvolatele lze rozdělit do dvou rovin. První
zasahuje do správnosti výpočtu celního dluhu v případě napadeného rozhodnutí a druhá cílí na
správnost označení subjektu, kterému vznikly práva a povinnosti v realizovaném celním řízení.
Odvolací orgán nejprve vypořádal námitku odvolatele zpochybňující postup CÚ, na jehož základě
byl vyzván k předložení plné moci, aby prokázal oprávnění jednat za Českou poštu
v projednávané věci.
Zastoupení v celním řízení je realizováno v souladu se speciální právní úpravou, kterou je celní
kodex. Ten upravuje formy zastoupení v celním řízení na celním území Evropské unie, které se
od „běžné“ formy zastoupení uvedené v procesních předpisech vnitrostátních v mnohém liší.
Celní kodex ve článku 18 stanoví, že zastoupení je buď přímé, kdy celní zástupce jedná jménem
a na účet jiné osoby, nebo nepřímé, kdy celní zástupce jedná vlastním jménem, ale na účet jiné
osoby.
Oním jednáním jménem a na účet jiné osoby je charakteristické tím, že nositelem odpovědnosti
v celním řízení je zastoupený subjekt a jeho zástupce pouze činí příslušné kroky v celním řízení
za účelem naplnění rozsahu zmocnění.
Naproti tomu nepřímé zastoupení spočívající v jednání vlastním jménem, ale na účet jiné osoby,
je charakteristické přenesením odpovědnosti v celním řízení. Nositelem odpovědnosti v celním
řízení je nepřímý zástupce, nikoli zastoupený. Nepřímý zástupce pak odpovídá v souladu se
článkem 15 odst. 2 celního kodexu, mimo jiné, za správnost a úplnost údajů uvedených v celním
prohlášení. Porušení článku 15 celního kodexu je pak důvodem pro zahájení řízení o přestupku,
v němž je osoba odpovědná za správnost údajů v celním prohlášení trestně odpovědná za
nesplnění povinnosti předložit správné a úplné údaje.
Sankční odpovědnost v projednávané věci dopadá na Českou poštu a nikoli na odvolatele, neboť
dle údajů v celním prohlášení byl odvolatel zastoupen nepřímým zastoupením. Z toho důvodu CÚ
požadoval po odvolateli plnou moc k jednání za Českou poštu, neboť ta odpovídá za splnění
požadavků stanovených článkem 15 celního kodexu nebo také za správnou a včasnou úhradu
cla, daně z přidané hodnoty či dalších poplatků. Není proto ani nijak zvláštní, že v celním
prohlášení je Česká pošta uvedena jako zástupce odvolatele, za kterým jdou práva a povinnosti
spolu s propuštěním zboží do navrhovaného celního režimu. Na druhou stranu si je odvolací
orgán, a dle dosavadního skutkového stavu také CÚ, vědom toho, že celní řízení je v případě
poštovních zásilek specifické, neboť Česká pošta plní roli toliko prostředníka, který nemá
zpravidla možnost jakkoli ovlivnit správnost a úplnost předkládaných údajů. S ohledem na to
odvolací orgán konstatuje, že CÚ postupoval správně, pokud podané odvolání posoudil jako
podané oprávněnou osobou navzdory tomu, že nebylo podáno nepřímým zástupcem (Českou
poštou), ale zastoupeným (odvolatelem). Tudíž není na místě ani argumentace odvolatele
rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 30.6.2005, čj. 7 Afs 45/2005-59, neboť celní
řízení obsahuje právní úpravu zastoupení sui generis, na kterou znění uvedeného rozsudku
nedopadá.
V souvislosti s vysvětlením právní úpravy zastupování v celním řízení odvolací orgán dále
přistoupí k vypořádání námitky odvolatele, kterou označil napadené rozhodnutí za
nepřezkoumatelné z důvodu absence odůvodnění výpočtu celního dluhu a daně. Odvolací orgán
však nejprve uvede na pravou míru, že pokud odvolatel de facto brojí proti oznámení o výši
celního dluhu ev. č. MRN 20CZxxx, LRN NEOBCHxxx nejedná se o
napadené rozhodnutí, ale toliko o oznámení povinnosti uhradit poplatky vzniklé v souvislosti
s celním řízením. Napadeným rozhodnutím je rozhodnutí v celním řízení ev. č. MRN
20CZxxx, které bylo doručováno toliko České poště jakožto nepřímému zástupci
odvolatele. Ovšem z podaného odvolání je zřejmé, že odvolatel napadá jeho správnost, takže
odvolací orgán nejprve odvolateli vysvětlí, jakým způsobem bylo napadené rozhodnutí vydáno a
jaké jsou jeho náležitosti.
Podkladem pro rozhodnutí v celním řízení je celní prohlášení, které je opatřeno specifickým
identifikátorem, kterým v projednávané věci je BAxxxVV. Podání celního prohlášení je
dispozitivním úkonem, což znamená, že je na deklarantovi, jaké údaje v celním prohlášení uvede.
Česká pošta jako nepřímý zástupce odvolatele vystupovala v pozici deklaranta, celní prohlášení
vyplnila, podala je u CÚ, a ten zboží v celním prohlášení deklarované propustil do navrhovaného
celního režimu rozhodnutím v celním řízení, kterým je v projednávané věci napadené rozhodnutí.
Ono propuštění zboží rozhodnutím v celním řízení je realizováno bez dalšího ověřování, neboť
odpovědnost za správnost a úplnost uvedených údajů leží na deklarantovi, v tomto případě na
České poště. Celní orgány proto v souladu se zásadou dobré správy pouze vizuálně prověřují,
zda předložené celní prohlášení neobsahuje zjevně nesprávné či chybějící informace. Stejně
postupoval zcela jistě také CÚ, který celní prohlášení přijal a detailně nezkoumal správnost
stanovené výše celního dluhu a odvedené daně z přidané hodnoty. Ostatně o tom svědčí také
obsah spisového materiálu, který neobsahuje jakékoli další písemnosti nežli ty, které předložil
odvolatel spolu s podaným odvoláním a následné kroky CÚ směřující k jeho doplnění.
Jelikož deklarant odpovídá za správnost stanoveného celního dluhu, cla a daně, neobsahuje
rozhodnutí v celním řízení údaje o jejich výpočtu, neboť tím se deklarant již musel zabývat před
jeho uvedením v celním prohlášení.

[beneji]

pokračování:

Nyní, když odvolací orgán vysvětlil odvolateli realizaci zastupování v celním řízení, vypořádá
námitku odvolatele, kterou namítá nepřezkoumatelnost vzniku daně v projednávané věci.
Napadeným rozhodnutím byla odvolateli vyměřena daň z přidané hodnoty, jejíž základ je při
dovozu zboží stanoven v souladu s § 38 zákona o dph, podle něhož je základem daně součet:
a) základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží,
pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla,
b) vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, popřípadě do dalšího
místa určení na území Evropské unie, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného
plnění známo, pokud nejsou zahrnuty do základu daně podle písmena a),
c) příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak.
Základ pro vyměření cla je určen podle hodnoty zboží pro celní účely, která je stanovena při jeho
vstupu na celní území Unie v souladu s článkem 70 odst. 1 celního kodexu. Podle tohoto článku
je prvotním podkladem pro určení celní hodnoty zboží převodní hodnota, tj. cena, která byla nebo
má být skutečně zaplacena za zboží prodané pro vývoz na celní území Unie, případně upravená.
Cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena je dále upravena článkem 70 odst. 2 celního
kodexu, podle něhož se jedná o částku celkové platby, která byla nebo má být uskutečněna mezi
kupujícím a prodávajícím nebo mezi kupujícím a třetí stranou ve prospěch prodávajícího za
dovážené zboží a která zahrnuje veškeré platby, které byly nebo mají být uskutečněny jako
podmínka prodeje dováženého zboží.
Článek 70 odst. 3 celního kodexu pak uvádí taxativní výčet podmínek, které je nutno všechny
splnit, aby bylo možné metodu převodní hodnoty vůbec aplikovat. Tyto podmínky jsou uvedeny
v tomto rozsahu:
a) nejsou stanovena žádná omezení, pokud jde o nakládání se zbožím nebo jeho použití ze
strany kupujícího, s výjimkou kteréhokoli z těchto omezení, která:
i. jsou uložena nebo vyžadována právními předpisy nebo veřejnými
orgány v Unii,
ii. omezují zeměpisnou oblast, v níž může být zboží přeprodáváno,
iii. neovlivňují podstatně celní hodnotu zboží;
b) prodej nebo cena nepodléhají podmínkám nebo plněním, jejichž hodnotu nelze ve vztahu
ke zboží, které je ohodnocováno, určit;
c) žádná část výnosu z jakéhokoliv přeprodeje, nakládání se zbožím nebo použití zboží
kupujícím nepřipadne přímo ani nepřímo prodávajícímu, kromě případů, kdy lze provést
přiměřenou úpravu; a
d) kupující a prodávající nejsou ve vzájemném spojení, nebo jejich vztah neovlivnil cenu.
S ohledem na zjištěný skutkový stav je možné konstatovat, že v souvislosti s předmětným zbožím
nejsou stanovena žádná omezení s jeho nakládáním či použitím a cena nepodléhala jakýmkoli
dalším podmínkám, které nelze ve vztahu k předmětnému zboží určit. Ze spisového materiálu
dále nevyplývá žádná skutečnost, na jejíž základě by bylo možné, byť jen polemizovat o spojení
kupujícího a prodávajícího či jakémkoli ovlivnění ceny zboží z jejich strany. Lze tedy uzavřít, že
použití metody převodní hodnoty při stanovení cla v projednávané věci nic nebrání.
Převodní hodnota je definována jednotlivými položkami, které se připočítají ke skutečně
zaplacené ceně za dovezené zboží. Podle článku 71 odst. 1 celního kodexu je k celní hodnotě
zboží nutno připočítat taxativní výčet nákladů, poplatků, provizí etc.
Celní hodnota je dále stanovena v souladu s prováděcími předpisy Evropské unie, které dále
rozvíjejí článek 70 celního kodexu. Na projednávanou věc dopadá zejména znění článku 139
prováděcího nařízení, dle něhož se poštovné, vybírané za zboží zasílané poštou až na místo
určení s výjimkou dodatečných poštovních poplatků vybíraných na celním území Unie zahrnuje
do celní hodnoty tohoto zboží.
V projednávané věci se jedná o zásilku, jejíž hodnota zjevně není značná, a proto je dále nutno
prověřit, zda jeho skutečná hodnota nesplňuje podmínky pro osvobození od dovozního cla.
Vlastní hodnota předmětného zboží činí 29, 99 EUR, což nepřesahuje limit 150 EUR stanovený
nařízením č. 1186/2009 pro osvobození zásilek zboží nepatrné hodnoty od dovozního cla.
Osvobození tudíž bylo možné přiznat, což Česká pošta správně zahrnula do podaného celního
prohlášení.
Při dovozu zboží na celní území Unie je však také nutné zkoumat, zda byly splněny zákonné
podmínky pro vznik daně z přidané hodnoty. Osvobození předmětného zboží při jeho dovozu od
daně z přidané hodnoty upravuje zákon o dph. Ten § 71 odst. 3 písm. a) stanovuje, že od daně
z přidané hodnoty je osvobozen dovoz zboží, jehož úhrnná hodnota nepřesahuje 22 EUR.
To znamená, že navzdory tomu, že předmětné zboží je osvobozeno od dovozního cla, nesplnilo
podmínky pro osvobození od daně z přidané hodnoty.
Odvolací orgán nyní konstatuje, že na další průběh stanovení celní hodnoty zboží Českou poštou
vnáší světlo podklady poskytnuté odvolatelem. Na emailové komunikaci mezi odvolatelem a
Českou poštou je tužkou uveden výpočet, dle něhož byl stanoven celní dluh – 687,99 + 415 +
200.
Částka 687,99 Kč je cena převodní, která byla skutečně zaplacená odvolatelem. Tuto částku
odvolací orgán nebude dále rozebírat a pouze odkáže výše do odůvodnění tohoto rozhodnutí,
zejména do části vysvětlující uplatnění převodní hodnoty v celním řízení.
Částka 415 Kč je pravděpodobně cena nákladů na dopravu, která je zpravidla stanovena
paušální částkou, nejsou-li náklady vyčísleny. Stejně je postupováno také v případě, kdy není
doprava placena. Tuto povinnost ukládá článek 138 odst. 3 prováděcího nařízení, který stanoví
následující: „Je-li doprava poskytována zdarma nebo si ji zajišťuje kupující, vypočítají se náklady
na dopravu, které mají být zahrnuty do celní hodnoty zboží, podle přepravních sazeb obvykle
používaných pro stejný druh dopravy.“ V souladu s tímto zněním postupovala zřejmě také Česká
pošta při zastupování odvolatele v celním řízení, když nejspíše podle sazebníku nákladů na
dopravu stanovila částku přepravného. Spisový materiál, a zejména podané celní prohlášení,
nevnáší na uvedenou částku další světlo. Odvolací orgán může toliko konstatovat, že se uvedená
částka nijak nevymyká běžně stanovenému dopravnému, a tudíž nemá důvod pochybovat o její
správnosti. Lze tedy uzavřít, že částka dopravného je součástí celní hodnoty zboží, tzn. že tvoří
základ pro vyměření cla, a proto je podle § 38 odst.1 písm. a) zákona o dph součástí základu pro
stanovení daně z přidané hodnoty.
Částka 200 Kč byla zahrnuta do základu daně, neboť se jedná o službu přímo vázanou na
předmětné zboží podle § 38 odst. 1 písm. a) zákona o dph. Ostatně odvolatel sám si jistě mohl
povšimnout, že z poplatku 200 Kč za poskytnutí služby České pošty v celním řízení neodvedl daň
z přidané hodnoty, o čemž byl poučen také v poplatkovém lístku. Ten odvolatele informoval, že
„služba/y jsou osvobozeny od DPH jako služby přímo vázané na dovoz zboží podle § 69 zákona
č. 235/2004 sb., o dani z přidané hodnoty“. Důvodová zpráva k § 69 zákona o dph pak
konstatuje, že služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží jsou osvobozeny pouze tehdy, jsou-li
jako náklady zahrnuty do základu daně u dováženého zboží. Poplatek za celní služby proto byl
připočítán k hodnotě zboží a tvoří také základ pro stanovení daně z přidané hodnoty.
Základ pro stanovení daně z přidané hodnoty byl s ohledem na shora uvedené stanoven takto:
687,99 + 415 + 200 = 1303 Kč
Daň z přidané hodnoty byla stanovena v souladu s § 47 odst. 1 písm. a) zákona o dani z přidané
hodnoty ve výši 21 %.
1303 * 0,21 = 274 Kč
Na zákonnosti vyměřené daně nemůže mít další vliv ani tvrzení odvolatele, že předmětné zboží
obdržel jako dárek. Současná právní úprava totiž jasně vymezuje plnění, které je od daně
osvobozeno § 71 zákona o dani z přidané hodnoty, ale bezplatně obdržené zboží mezi nimi není.
Odvolatel si v celním řízení zvolil zastoupení Českou poštou, odborným subjektem specializujícím
se právě na celní deklaraci. Odvolací orgán se proto může na tomto místě toliko podivovat,
z jakého důvodu nepožádal odvolatel svého zástupce o vysvětlení průběhu celního řízení. Tuto
povinnost odvolatel de facto přenesl na odvolací orgán prostřednictvím podaného odvolání. Celní
řízení je specifickou oblastí práva, čehož si je odvolací orgán vědom, ale právě proto měl
odvolatel možnost zvolit si zástupce, který jej v celním řízení zastoupí. Odvolatel měl také
možnost se s běžným průběhem celního řízení seznámit z mnoha internetových zdrojů, mezi něž
lze rozhodně zařadit internetové stránky České pošty, a tedy jeho zástupce, které informují jejich
návštěvníky například o tom, že i v případě dopravy zdarma „free shipping“ je povinna dopravu
stanovit, viz. https://www.ceskaposta.cz/sluzby/celni-rizeni. Dokonce uvádí informace o stanovení
celního dluhu, cla, daně z přidané hodnoty, viz. https://www.ceskaposta.cz/sluzby/celnirizeni/ocekavate-zasilku-ze-zahranici.
Do budoucna lze odvolateli jen doporučit, aby se náležitě informoval o jakémkoli
druhu řízení, které hodlá podstoupit a snížil tak riziko údivu nad jeho průběhem.
S ohledem na shora uvedené rozhodl odvolací orgán tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto
rozhodnutí.

P o u č e n í :
Toto rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat (§ 116 odst. 4 daňového řádu).
plk. Mgr. Ing. xxx
vedoucí oddělení
Oddělení 314 Správních činností - Olomouc
Generální ředitelství cel
Přílohy: Spisový materiál sp. zn. xxx/2020-650000-11