30kmhcz
Social networking => Nedopravní tématika => Téma založeno: sennheiser 14 Ledna 2018, 11:13:41
-
často dovážím ze zahraničí zásilky - většinou tedy přes slušné společnosti,ale někdy to bohužel padne do pekla celní pošty 120.
Na základě stížností v rámci jedné konkrétní zásilky na soukromou osobu ( stížnost skončila až u vedení společnosti) mi čeká pošta zakázala využívat jejich deklaraci a to dokonce i na osobu podnikající..
Neví někdo o nějaké deklaraci za rozumné peníze, co by to dokázala vyrvat z pekelných chřtánů toho skanzenu socialismu..?
Hodně mých známých se mne také ptá na doporučení -od té doby co pošta zvedla ceny za tyhle dovozy tak je to fakt peklo:
--vystavení JSD a zastupení v CŘ : 600 resp 700,-Kč ( rozlišují soukromé a podnikatelské - i když nevím jestli to má oporu v nějakém zákoně)
na Slovensku i v Rakousku je pouze jedna sazba u místních pošt.
--vystavení SD : 103,-Kč
tzn minimálně 703,-Kč za dovoz zásilky, která stojí třeba jen 25€( 650,-Kč)
a to ještě ty k..y celnický začaly vybírat i podlimitní částky za clo..( dřív se clo do 10€ nevybíralo... ted vám naúčtují i třeba 3,7Kč)
což je masakr, když to celní úřad pošle jako poukázku na zaplacení 3,7Kč ( náklady na tuto poukázku jsou vyšší než vybrané clo)
Zatím jsem našel nejlevnější komerční za 1000,-Kč.
-
Podle mého názoru je takový postup v rozporu s §6 Zákona o ochraně spotřebitele
Prodávající nesmí při prodeji výrobků nebo poskytování služeb spotřebitele diskriminovat.
Dále vidím rozpor se zákonem o ochraně osobních údajů, kdy správce nezpracovává osobní údaje v souladu s §5 a §6 Zákona o ochraně spotřebitele
zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny
Obrátit se můžete na poštovního ombudsmana, na ČOI ve věci diskriminace a na ÚOOÚ ve věci osobních údajů.
-
ombudsmanka placená českou poštou je úplně zbytečný člověk.. Samozřejmě, že k žádnému pochybení u ČP nedošlo ( i když byl doložen dokument prokazující opak) a ve výsledku mi napsala:
úvodem bych Vás chtěla informovat, že na rozdíl od poskytování poštovních služeb,kdy má ČP zákonnou povinnost poskytnout službu každému,kdo si o ni požádá a splní podmínky definované poštovními podmínkami, u služby celní deklarace ČP takovou povinnost nemá.
Jak již bylo různými útvary ČP konstatováno k vypovězení plné moci, a tím znemožnění faktického využívání deklarace ČP , není nutné uvádět důvody, které jste opakovaně požadoval.
Vzhledem k tomu, že plná moc byla vypovězena bez uvedení důvodů, není smysluplné analyzovat Vámi sdělené důvody ohledně pochybení pracovníku celní deklarace ČP.
Stěží je také možné nazvat konstruktivní kritikou Vaše nazývání celní pošty 120 "skanzenem socialismu".
Toto stanovisko je konečné a ČP nemá o další spolupráci s Vámi zájem.
Vzhledem k tomu, že se při celním řízení můžete nechat zastupovat jinou firmou zajišťující celní deklarace, není možné považovat postoj ČP za bránění v dodávání poštovních zásilek ze zahraničí.
JUDr. Zuzana Kvášová
ČOI napsala, že není v oblasti celních záležitostí dozorovým orgánem a odkázali na ČTU
ČTU odepsal, že vystupuje-li ČP jako deklarant, nejedná se o poštovní službu ve smyslu zákona o poštovních službách.
Nelze tak vyvozovat skutkovou podstatu správního deliktu na úseku poštovních služeb.
Bohužel absentuje rovněž i zákonné zmocnění Úřadu pro jakýkoliv jiný zásah.Můžete se obrátit na zřizovatele ČP na Ministerstvo vnitra.
MV CR odepsalo: mohu konstatovat, že výpověď služby, resp plné moci k zastupování v celním řízení nelze považovat za porušení Vašich práv ze strany ČP. Ministerstvo vnitra ,které plní roli zakladatele vůči ČP nedisponuje pravomocemi zasahovat do jednotlivých a konkrétních případů pochybení ČP. Tímto Vám tedy ani nemohu odpovědět z jakého důvodu nesmíte jako fyzická osoba podnikající využívat služeb celní deklarace ČP i když v daném případě byla vypovězena plná moc pouze na soukromou nepodnikající osobu.
takže poučení z této bajky je , že tento stát ve státě si může dělat co chce a ty ovčane bud nás budeš poslouchat a nikdy nás nesmíš krtizovat za naši špatnou práci jinak ti bez udání důvodů " zavřeme hranice" Kádrováci ČP vždy ve střehu.. Čest naší práci.
P.S. přes 106 jsem zjistil, že exisitují ještě další 3 rebelové co si také dovolili stěžovat na ČP a mají zakázáno využívat služeb deklarace ČP. :-)
-
Můžete si to dělat sám. Celní sazebník je na webu, předepsanej formulář v předepsaným tvaru prodává pár papírnictví v Praze a můžete to obšlehnout z těch předchozích+nějakejch pokynů. Když budete mít chyby a narazíte na chlápka na přepážce, tak vám tam udělá opravu a vezme to. Když na ženskou, tak vás pošle do prdele, že to máte přepsat a přinést znova ;D
-
Dále vidím rozpor se zákonem o ochraně osobních údajů, kdy správce nezpracovává osobní údaje v souladu s §5 a §6 Zákona o ochraně spotřebitele
zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny
Obrátit se můžete na poštovního ombudsmana, na ČOI ve věci diskriminace a na ÚOOÚ ve věci osobních údajů.
Viděl bych to taktéž jako diskriminaci - pošta zachází se sennheiserem méně příznivě, než s jiným zákazníkem a přijala postup, který je hodně těžko obhajitelný, zcela nepřiměřený a rozhodně nikoliv nezbytný. Navíc se ta blbá ombudsmanka přiznala, že diskriminační opatření bylo přijato nikoliv z nějakého porušení smluvních podmínek - ale pro nenaplnění její představy "konstruktivní kritiky" kterou je zřejmě pouze pochvala....
K zákonu o ochraně OU si myslím, že pokud pošta jako subjekt nechce poskytovat službu sennheiserovi (aniž řešíme výše popsané diskriminační chování), pak si myslím, že uvedení jeho jména na "black list" spadá pod § 5, odst.2) zákona 101/2000 Sb - tedy zpracování bez souhlasu subjektu údajů. Pokud ten black list bude seznam lidí se kterými neuzavíráme smlouvu určitého typu a jejich identifikace ( a jsou případy, kdy lze odmítnout poskytovat služby) pak to jinak ani nelze provést.
Řada firem nazvala svého zcela běžného vyřizovače stížností "ombudsmanem". Je zvláštní, že tento pojem "nezávislého" posuzovatele "veřejné správy" zneužívají zásadně určité společnosti....Obvykle je pouze nadám vyšší znalostí práva a vlastních smluvních podmínek, než pipka v kukani, a tím to končí. Takže obracet se na zaměstnance pošty jako "nezávislého" by bylo vážně k smíchu.
-
osobní údaje: Je tu sice §5 odst. (2) e) který umožňuje vést nějaký blacklist, ale silně pochybuji, že by jedna ostrá stížnost by ČP k něčemu takovému opravňovala.
diskriminace: V případě diskriminace spotřebitele podle § 23 příslušného zákona v tomto případě provádí dozor ČOI (nejedná se o poštovní službu, jak ČOI tvrdí). Další level stížnosti je stížnost ombudsmanovi (veřejnému ochránci práv) na postup ČOI.
-
to Behemot: kdybych to neměl do Prahy přes 200km tak možná ( i když za ty nervy by mi to asi nestálo i kdybych bydlel v Praze)
to gumidos: ano, to diskriminační opatření jsem chtěl od nich právě zdůvodnit. A výsledek : důvod nesdělíme. Protože by opravdu nemohli napsat nebudeme ho zastupovat , protože nás oprávněně kritizoval a doložil to konkrétními dokumenty.Naši stranu si rozvracet nedáme.
-
to gumidos: ano, to diskriminační opatření jsem chtěl od nich právě zdůvodnit. A výsledek : důvod nesdělíme. Protože by opravdu nemohli napsat nebudeme ho zastupovat , protože nás oprávněně kritizoval a doložil to konkrétními dokumenty.Naši stranu si rozvracet nedáme.
To je jako kdybyste chtěl po podvodníkovi, aby se přiznal.... Můžete namítnout diskriminaci zřejmě ČOI a taktéž podat stížnost na ČTU (telekomunikační úřad) který je regulátor poštovních služeb. Pokud vám to k něčemu bude. A vznikne-li vám škoda, možná budete úspěšný v nároku na její náhradu.
Moje zkušenost s ČP - trochu off topic k vašemu případu:
Málokdo něco vůbec čte, takže málokdo ví ( a já to také nevěděl :)), že standardní a tuším i bezplatná služba ČP je taktéž "prodloužení úložní doby zásilky" případně "zkrácení úložní doby". Tedy jako adresát můžete požádat o prodloužení úložní doby - dle https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282441/zps.pdf/ - článek 22 až na 1 měsíc. Fíčura je, že to odesílatel nijak nedostane na vědomí a pokud aktivně nesleduje track&trace, tak předpokládá, že to adresát obdržel maximálně po úložní době 15 dnů (u doporučené zásilky). Další fíčura je, že tato info se objeví na track&trace až po uplynutí uvedené 15 denní lhůty - tedy kouknete-li za 3 dny po odeslání na "sledování zásilky" a uvidíte hlášku, "adresát nebyl zastižen dne ...., uloženo oznámení", tak si nemůžete přičíst 15 dnů a poté spustit nějakou akci. Musíte se podívat ještě 16 den, jestli se náhodou neobjeví další hláška - požádáno o prodloužení úložní doby. Tuto taktiku využívají nevyzvedávači zásilek. Občanský zákoník docela srozumitelně popisuje počítání času - § 605. Takže lhůta 1 měsíc dle OZ: "Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá". Tedy zásilka připravená k vyzvednutí dne např. 15.3. má konce úložní doby 15.4. Nikoliv však u ČP. Pokud např. končí původní 15 denní lhůta v sobotu a prodlouží se do nejbližšího pracovního dne - ty dva dny si pošta přičte. Dále si přičte nějaké 1 až 2 dny, než to zadají do systému a reálně se z 1 měsíce stane 35 dnů, kdy teprve objevíte v systému sledování zásilek, že si adresát zásilku nevyzvedl - a pošta spustí nějakou reakci, tedy vrátí zásilku odesílateli. Pokud vznesete jako odesílatel námitku, že měsíc prostě není 35 dnů (protože hrajete o čas), obdržíte odpověď a) takto je to systémově nastavené b) dělají to jako službu zákazníkovi!!!! Můj děda mi říkal, že zákazník je ten kdo platí - tedy odesílatel, a nějak nemůžu tenhle důvod pochopit..... případná inzultace problém nevyřeší.
-
sennheiser: Je mi trochu proti srsti zastávat se tak pochybného podniku, jakým je Česká pošta, ale nevidíte trochu rudě? Jejich ombudsmáňa má v zásadě pravdu, že službu typu zastoupení v celním řízení, vám mohou a také nemusejí poskytnout, smluvní volnost zde není limitována (to se týká jen poštovních služeb). Neumím si ani moc představit, na čem povinnost takovou službu poskytnou založit, aby to zároveň nevedlo k absurditám typu, že např. živnostník bude muset poskytnout libovolnou službu i tomu, kdo ho veřejně kritizuje, či kdo mu dělá do manželky.
Pokud jde o diskriminaci, tak ano, smluvní volnost je limitovaná tím, že ve vztahu podnikatel-spotřebitel nemůžete různě přistupovat ke spotřebiteli na základě rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání atd., ale důvod spočívající v tom, že jste si v rámci jiných služeb na něco/někoho stěžoval, diskriminační není.
Jde-li o ochranu osobních údajů, tak se tento druh blacklistu pohodlně vejde pod § 5(2)(b) ZOOÚ (vzhledem k tomu, že tam byl nějaký předchozí smluvní vztah). Jak je to podle GDPR netuším, k tomu jsem se ještě nedokopal.
Nechci ten skanzen nijak hájit, pokud opravdu na libovolnou kritiku reagují tím, že vypoví a přestanou poskytovat libovolné služby, které povinně poskytovat nemusí, dělají tím ostudu jen sami sobě.
-
hh: ano, v souvislosti s ČP vidím rudě a vaří se mi krev :D :D
Tak nějak jsem si totiž myslel, že ČP jako státní podnik má určité povinnosti ( celní deklarantství tam bohužel nepatří)
Jen mi není pak jasné, když by ČP dostala nějaké dotace o které stále žádá ( zatím tedy neúspěšně), tak jestli se situace mění.
Trochu se můj původní dotaz posunul jinam- hledal jsem nějaké rozumně levné deklarantství v Praze co by dokázalo odbavit balíky z P120.
Tohle tam bylo přidáno jen jako vysvětlení, proč to nejde od pošty a taky jak se chovají na oprávněnou kritiku.A takže když odmítnou
veškeré mé rodinné příslušníky jenom proto, že jsou se mnou v příbuzenském vztahu tak je to vlastně také v pořádku a chudák strýček si
z Alika už zásilku rozumně nevyzvedne :-).
-
Hezky ten konflikt mezi diskriminací spotřebitele a smluvní volnosti popisují na https://www.epravo.cz/top/clanky/k-zakazu-diskriminace-spotrebitele-98791.html
Ale dovolím si tentokrát dvakrát nesouhlasit s názorem hh
Podle mého názoru §6 ZOS zahrnuje širší skupinu jednání než antidiskriminační zákon. Např. Soud vyjádřil právní názor, že pod diskriminací spotřebitele je třeba rozumět takové obchodní praktiky, které při srovnatelných transakcích nedůvodně zvýhodňují některé spotřebitele před jinými. zdroj: 3 As 67/2007-54, tedy nejen z důvodů určených antidiskriminačním zákonem. Spíše bych to viděl jako částečný ekvivalent §11 (2) c) ZOHS uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění.
V případě zpracování osobních údajů podle § 5(2)(b) ZOOÚ bych také spíše viděl, že by šlo o neaprobované použití osobních údajů k účelu, ke kterému nebylo určeno.
sennheiser klidně může podat podněty na ÚOOÚ a na ombdsmanku AŠ a podělit se s námi, jak to vidí tyto orgány. Je to zadarmo, tak proč ne.
to sennheiser: oni už nyní blacklistují lidi se stejným přijmením/na stejné adrese? Nejlevnější bude asi sehnat nějakou paní na MD, která Vám to tam s papíry, které ji připravíte, vystojí.
-
Hádat se nebudu, protože to je složitější, a mým záměrem nebyla podrobná analýza. Jen jsem si dovolil upozornit, že nechce-li s někým pošta uzavřít smlouvu ohledně vyřizování celních záležitostí, nemusí to nutně být bezpráví - nejde ani o výkon veřejné správy, ani o služby nějak zvlášť regulované, nebyl bych si ani úplně jist, zda na tomto konkrétním trhu má vůbec ČP dominantní postavení. Nějaké limity chování poskytovatel sice má, např. to co je dále rozvíjeno ve vlákně, tedy že by na nějaký blacklist byli automaticky řazeni rodinní příslušníci, by už jistě bylo přes čáru, ale ryze z hlediska praxe a zkušenosti bych neočekával ani u ČP, že by postupovali tak blbě, aby si to ve vztahu k § 6 ZOS neobhájili.
Jinak je to OT, ale zda § 6 ZOS je o té samé diskriminaci jako ADZ či je nějak významně širší, je stále sporné, přesvědčivé judikáty vám najdu na podporu obou verzí. Velká ombudsmáňa, kam přispěvatele ženete, se kloní jednoznačně k tomu, co je jí bližší, tedy k ADZ (viz např. stanovisko Sp. zn.: 158/2010/DIS/JKV). Každopádně v uvažovaném případě je to úplně jedno, protože aby měl tazatel reálnou šanci to touto cestou rozstřelit, tak by jednak musel prokázat nějaký obecný postup ČP v rozporu s dobrými mravy, což by protistrana snadno odrazila odkazem na nějaké individuální důvody plynoucí z jejich kontraktační minulosti. Tam bude spotřebitel v situaci, kdy nedostane benefit sdíleného důkazního břemene (což by šlo právě jen na základě alespoň tvrzeného některého z těch kvalifikovaných důvodů v ADZ), tahat za o hodně kratší konec provazu.
Ve vztahu k ZOOÚ by záleželo na detailech toho blacklistu, ale pokud by byl realizován způsobem, že by šlo o nějaký dodatečný sloupeček u tabulky těch, s kým již pošta smlouvu uzavřela, tak minimálně po dobu obecného promlčení závazků (tj. 3 roky) bude pošta naprosto v pohodě.
-
to Behemot: kdybych to neměl do Prahy přes 200km tak možná ( i když za ty nervy by mi to asi nestálo i kdybych bydlel v Praze)
Mohlo by to jít i písemně, a nemaj náhodou i pracoviště jinde? Je jich jak psů.
Nebo si to nechte posílat na někoho jinýho.
-
Co je to vlastně ta "celní deklarace"? Jestli to chápu správně, je to jen pár papírů - nedalo by se to vyřešit skrz DS?
-
Minimálně pro osobní účely to jde řešit myslím i emailem.
-
Ne, mají na to nějaký jiný systém, jednotný v EU. Nebo to jde papírově.
Sent from my Redmi Note 4 using Tapatalk
-
No, teď se dívám, že jsem to emailem řešil v roce 2013, tak nevím, jak to bude dnes. Jinak jsem se včera náhodou dověděl (ač přes třetí osobu), že snad si celnice nějak eviduje jednodtlivé osoby (klíč neznám) a pokud mají nadměrný příjem zásilek z ciziny (asi hlavně Čína?) a deklarují to jako osobní spotřebu, tak po nich můžou jít. Očekává se asi, že nenakupují pouze pro osobní potřebu, ale prodávají pak dál.
-
Jenže to pořád komunikujete s poštou, která to clí za vás, ne přímo s celníky. A jinak jako jo, čekat že něco co projde přes státní orgán, který si to může snadno nasypat do databáze a ten nebude tuto databázi využívat, může dneska jen člověk co se zasekl v době psaní na psacím stroji. A když si clíte pro podnikání, tak se zase všechna data co projdou přes celnici automaticky sdílejí a porovnávají s daty FÚ.
-
No, ale když propustí poštovní "deklarant" zásilku bez celního řízení tak se o zásilce celní úřad nedozví. Mi jde cca 95% zásilek bez.
Sent from my Redmi Note 4 using Tapatalk
-
Jenže to pořád komunikujete s poštou, která to clí za vás, ne přímo s celníky. A jinak jako jo, čekat že něco co projde přes státní orgán, který si to může snadno nasypat do databáze a ten nebude tuto databázi využívat, může dneska jen člověk co se zasekl v době psaní na psacím stroji. A když si clíte pro podnikání, tak se zase všechna data co projdou přes celnici automaticky sdílejí a porovnávají s daty FÚ.
Ano, toto se týkalo možnosti to řešit s deklarantem ČP. Co se týče evidence, není to překvapení, spíše "potvrzení". Byl někde i článek, že úřednictvo slídí po aukru a další prodejních serverech a vyhledává....
EDIT: Tak tohle asi bude ono: https://ekonomika.idnes.cz/bernak-zkouma-internetovy-prodej-posviti-si-nejen-na-aukro-p4m-/ekonomika.aspx?c=A100119_222547_ekonomika_iky
-
No, ale když propustí poštovní "deklarant" zásilku bez celního řízení tak se o zásilce celní úřad nedozví. Mi jde cca 95% zásilek bez.
No, ale to myslíte že to je jen na uvážení deklaranta, bez toho aby celník měl možnost zásilku stáhnout na případnou kontrolu? Nevím sice jak funguje přímo pošta, ale minimálně nějakou evidenci jim předávat budou. Já tedy využívám jiné přepravní společnosti než ČP a balíky jsou vždy přes limit a balík většinou přijde jak byl poslaný, na základě celní deklarace, aniž by se o něj někdo zajímal. Čas od času se ale stane, že si ho celníci stáhnou na kontrolu, pak se obvykle o několik dní zpozdí, přijde přelepený jejich páskou, obvykle pak zkoumají celý obsah, jestli všechno souhlasí.
-
No, ale to myslíte že to je jen na uvážení deklaranta, bez toho aby celník měl možnost zásilku stáhnout na případnou kontrolu?
Nechci kecat ale myslím že deklaranti vystupují jako zástupci celního úřadu a jsou vázání celním kodexem. A je jen na jejich uvážení jestli předají zásilku k proclení nebo ne.
Sent from my Redmi Note 4 using Tapatalk
-
Můžete si to dělat sám. Celní sazebník je na webu, předepsanej formulář v předepsaným tvaru prodává pár papírnictví v Praze a můžete to obšlehnout z těch předchozích+nějakejch pokynů. Když budete mít chyby a narazíte na chlápka na přepážce, tak vám tam udělá opravu a vezme to. Když na ženskou, tak vás pošle do prdele, že to máte přepsat a přinést znova ;D
By mě zajímalo, jestli bych mohl provést celní deklaraci sám na dálku, tedy že by mě Česká pošta upozornila na příchod zásilky ze zahraničí, u které je třeba provést celní deklaraci a já bych pak datovou zprávou poslal nějaký vyplněný formulář přímo Celnímu úřadu?
-
CP jako celni deklarant je něco jako kozel zahradníkem , nesmyslné poplatky a podvody.
1, balik z Ali za pár eur , Číňan zapomel napsat hodnotu. Doloženo výpisem. Naúčtováno poplatek za uskladnění. Nepřevzetí u Číňana reklamované že nedošlo.
2, balík z Japonsko hodnota 8000 Kč , poštovné 2000 Kč. Clo a DPH počítáno z 12 000 Kč neboť ve vypíse bylo cena 12 000 Kč a pošta 0 Kč . Na balíku bylo už vše uvedeno správně.
Podle pošty vše v pořádku i když jsem platil o 500 Kč více. Navíc jsem byl obviněn z podvodu neboť odesílatel napsal na balík GIFT. Jako kdybych to měl možnost ovlivnit. Podle známého právníka šance na vymožení nulové a nevyplatilo by se to. Takže krádež za bílého dne. Od té doby využívám vždy celní deklaraci Fedexu apod. Poště ani korunu.
-
To co pusti 120 nebo ne, zalezi na konkretnim cloveku jak se vyspi nema to absolutne zadnou logiku resp pravidla. Pokud jeste pamatuju, kdyz obesilali lidi postou, a po registraci emailem ze mu k nim neco prislo, musel tam sam a celnici byli o patro vyse ve stejnym baraku. No nicmene dve fajn historicke story stari 15let+, bez povsimnuti posla vesta i s platama coz byla parada z pohledu cla a dph, a pak prosla i pistole coz bylo horsi bo pak na zkusebne byl problem, bo zbran nehomologovana a jako takova mela jit k nim primo z celnice, nutno podoktnout ze obe zasilky byly korektne oblepeny a i s fakturama zastrcenejma v pruhlednym na obalu. No a po case tam clovek musel kvuli balicku se dvema pruzinkama a kusem oceli v hodne prd. A to byl bezcelni jeste 150USD tusim. Pokud ma balik na sobe fakturu delaj t oz toho, pokud se jim balik nezda rozdelaj a hledaj fakturu uvnitr, pokud balik otvirej a je jima pak zalepenej je dobry si rozbalovani dokumentovat.
Jinak teda: pocitaj clo a dph z ceny zbozi a z postoveho jen dph.
GIFT drive prochazel, ale jiz delsi dobu je to jako cervenej hadr na bejka. Dnes funguje reklamni vzorek
-
Jestli si dobře pamatuju, tak poštovné se započítává do ceny balíku pro následné vypočtění DPH a CLA.
A kolega si objednává z japonska občas nějakej starší foťák. Z jeho zkušeností z této země neprojde vůbec nic přes limit.
-
Jestli si dobře pamatuju, tak poštovné se započítává do ceny balíku pro následné vypočtění DPH a CLA.
pravda, jsem pozadu :)
Dle Nařízení komise (EU) 2015/2447 čl. 139 se poštovné (až na místo určení) zahrnuje do celní hodnoty zboží u všech druhů zásilek.
Dle čl. 138 odst. 3 se poštovné musí započítat do celní hodnoty i v případě zásilek označených na přiložených dokladech jako „free shipping, „free postage“, „shipping 0,00“.
Pokud nebude poštovné uvedeno na zásilce, nebo jeho výši nedoloží příjemce zboží, poštovné bude stanoveno dle platného ceníku ČP.
-
Přišel mi balík z Číny, ČP mi poslala emailem avízo, že podléhá celnímu řízení a abych doložil cenu zboží a poštovné. Já doložil ČP, že šlo o dárek v hodnotě 30 USD a poštovné zdarma (tedy poštovné bylo v ceně zboží), doložil jsem to screenem zprávy z aliexpressu a screenem zboží z eshopu a souhlasil jsem, aby ČP provedla za mě celní deklaraci. Jaké bylo mé překvapení, když Celní úřad doměřil dle Platebního výměru DPH 274 Kč z částky 1303 Kč, na platebním výměru totiž nevidím uvedeno, že by něco počítali z nějakého poštovného, jasně tam píší fakturovaná částka 30 USD a kurz 22,933 , takže dle mého selského rozumu mi měli dopočítat DPH z částky 688 Kč. Co na to říkáte? Viz přílohy, snad jsem to dobře anonymizoval. Má cenu se proti celnímu výměru odvolat? Jaký mám čas na odvolání?
Neznám paragrafy, tak bych odvolání napsal nějakou volnou formou, mám datovou schránku, takže by to pro mě bylo zdarma.
-
Snad to jeste tak plati:
https://www.mesec.cz/clanky/kdy-musite-plati-clo-a-dph-u-zasilek-ze-zahranici/
-
@ beneji
a) finta s GIFTem již dávno neplatí
b) i když se v článku píše, že cena poštovného se do DPH a cla nepočítá, mám velmi silný pocit, že se počítá, a to dle ceníku české pošty.
-
A pokud je cena za poštovné uvedená jako 0,-či free, tak se počítá podle ceníku české pošty.
Proto je dobré si ohlídat, aby vám tam číňan napsal aspoň 0,5$ za poštovné. Potom je člověk v klidu.
-
Podle toho, co mi napsala zaměstnankyně ČP, tak finta s dárkem funguje, ale nesmí být odesílatelem firma. Cituji:
Dobrý den,
vyřizuji odbavení vaší zásilky skladové číslo: D0xxxxx. Vzhledem k tomu, že odesílatel je firma a ne fyzická osoba nelze toto odbavovat jako dárek. Mohu to navrhnout Celnímu úřadu pouze jako bezúplatný dovoz a vzhledem k tomu, že jste za zboží neplatil. Ale jelikož je to nad limit 22 EUR bude toto zatíženo poplatky výpočtu DPH cca částka 274 CZK + 200 CZK služby CD.
...
Jde mi hlavně o to, že v tom platebním výměru Celního úřadu není žádné poštovné uvedeno, není tak jasné, jak k té částce 1303 Kč došli, když z ní doměřovali DPH a cena zboží vychází jen na 688 Kč (30 USD včetně poštovného). Já jsem jim screenem zboží z eshopu defakto doložil, že poštovné bylo v ceně zboží.
Fu: Citujte prosim uvozenim quote a ne code - nezalamuje radek
-
no ja pro to mam jedoduchy pravidlo ktery vzdy fungovalo, pokud neco kupuju tak vzdy pocitam s tim, ze u nas clo a dph bude max do 30% porizovaci ceny. kdyz to proleze bez povsimnuti clovek usetri.
-
Je tam uvedeno 30$ akurz. Jak došli k té částce, taky nechápu. Pokud si tam dopočítali poštovné dle ceníku ČP, tak by to tam nejspíš mělo být někde uvedené.
Asi nezbude, než vznést dotaz přímo na celníky, jak se k tomu zázraku dobrali.
-
Díval jsem se dnes do daňového řádu, čas na odvolání mám 30 dnů od příjmu rozhodnutí (§ 109), takže to ještě stihnu. Datovou zprávou je to zdarma, tak je zkusím potrápit.
-
no k castce dospeli asi takle: 30 x 22,93 + postovne coz v minimu je nejakych 350 dle jejich kalkulatoru, ale hadam, ze si k postovnymu hodili nejakou drazsi sluzbu
-
Vím, že to zní poraženecky, ale s trápením opatrně. Není to tak dávno, co zde někdo řešil, že si ho ČP dala na blacklist a nic nechtěla proclít. Nějaký poštovní zkurvínek argumentoval tím, že proclení není nic, co by ČP musela dělat ze zákona.
-
Ano, je to první přispěvek tohoto tématu. Já ale nemíním podávat reklamaci nebo stížnost u České pošty, chci podat odvolání proti platebnímu výměru na Celním úřadu. To se Česká pošta ani nedozví. Nechci dopadnout jako autor prvního příspěvku, mám to do Prahy také daleko, nemůžu příště provádět celní deklaraci sám osobně. Leda pokud by šlo provést celní deklaraci na dálku přes datovou zprávu, pak bych si dovolil tvrdý postup i vůči ČP, protože bych jí už nepotřeboval.
-
Celní úřad na poště 120 jsou jen dveře přes chodbu od Český pošty, takže že se to nedozví bych moc nesázel... Nicméně lze proclít i přes jiného dopravce, ale třeba DHL si účtuje cca 800-1000 Kč u jednoduchých zásilek (jako je třeba telefon/hodinky) a mezi 1300 - 2000 Kč u složitějších.
-
To já vím, že je ČP nejlevnější. Ale ČP bude úplně jedno, že CÚ musí řešit nějaké odvolání proti platebnímu výměru. Jsou to dvě různé organizace i když sídlí třeba ve stejné budově.
-
Tady ty celní srandy je lepší elegantně obejít nákupem bud z EU skladů čínských obchodů nebo čínských skladů z Banggood.com nebo Gearbest.com, popřípadě Geekbuying.com. Všechny tyto obchody nabízí přepravu EU Priority Line nebo obdobný název. Většinou je zdarma nebo za 1-10 USD, což je pakatel. Zboží dojde přes přepravní společnost DPD, PPL, Geis bez proclení. Jak to funguje není důležité. To co je důležité je, že to funguje na 100%. Není tak problém objednat klidně TV z Číny za x tisíc a neplatit nic navíc. Proto na Aliexpress objednávat dražší zboží pouze, pokud je v EU skladech (Španělsko, Itálie, Německo). Popřípadě nabízí Banggood.com službu pojištění proti celním poplatkům, které se zaškrtne v objednávce. Stojí to taky pár dolarů. Pak při nákupu dražšího zboží a při volbě standardního poštovného, pokud je zboží cleno, stačí doložit požadované doklady ČP, zaplatit celní výměr, naskenovat ho, poslat na Banggood.com a do pár dní je 100% částky proplacena na Paypal nebo kartu. Také 100% ověřeno. Ale doporučuji tu první variantu. Trápení s celním řízením frčelo tak před 3 lety, ted jsou už jen pro neznalé...
-
No jak se to vezme, tyhle obchody mají sklady v EU, ale zboží dražší než na aliexpressu, ono to vyjde nastejno jako doplácet DPH.
-
Tak nějak, takže je potřeba si zjistit predem rozdíl a vyhodnoti míru smůly a dle toho to zkusit.
-
Neni pravda. Navic pri druhe variante, co jsem psal, mas cenu stejnou jako na Ali, protoze to jde z cinskych skladu.
-
Sepsal jsem odvolání, posuďte, jestli tam mám něco změnit nebo doplnit, než to pošlu:
Odvolání proti platebnímu výměru 20CZxxx
Dne 16.1.2019 mi Česká pošta doručila zásilku č. BAxxx, jejíž součástí byl platební výměr Celního úřadu CZ650202, evid.č. MRN xxx na celní dluh ve výši 274 Kč a poplatkový lístek České pošty na částku 474 Kč. Částku 474 Kč, jejíž součástí byl celní dluh ve výši 274 Kč, jsem České poště před převzetím zásilky uhradil.
Podávám tímto dle § 109 daňového řádu odvolání proti předmětnému platebnímu výměru, neboť s výší doměřené DPH nesouhlasím, DPH byla doměřena nesprávně a rozhodnutí je vadné a nepřezkoumatelné. Na platebním výměru je uvedena hodnota zásilky 30 USD a kurz 22,933 Kč, z čehož mi vychází, že měla být doměřována DPH z částky 688 Kč. Avšak dle platebního výměru byla doměřena DPH ve výši 274 Kč z částky 1303 Kč a z tohoto rozhodnutí není vůbec jasné, jak k této částce 1303 Kč Celní úřad došel, co k hodnotě zásilky 30 USD připočetl a proč. Pouze se mohu domýšlet, že Celní úřad k hodnotě zásilky připočetl nějaké poštovné v neznámé výši, v takovém případě bych ale považoval vaše rozhodnutí za vadné a nepřezkoumatelné, neboť v platebním výměru není o poštovném a o jeho výši nic zmíněno. K tomu dále uvádím, že celní deklaraci prováděla Česká pošta, které jsem doložil screnem zprávy od odesílatele zásilky, že zásilka byla dárek v hodnotě 30 USD, tedy že jsem za zboží nic neplatil a dále jsem České poště doložil screenem zboží z eshopu, že poštovné je u tohoto zboží zdarma, tedy že poštovné je již zakalkulováno v ceně zboží 30 USD. Žádné další poštovné mi tak nelze připočítávat k hodnotě zásilky, neboť jsem doložil, že poštovné bylo již zakalkulováno v její hodnotě.
Navrhuji, aby bylo vaše rozhodnutí opraveno pomocí autoremedury (§ 113/1 daňového řádu), popř. aby nadřízený celní orgán platební výměr zrušil. Žádám, aby přeplatek daně mi byl vrácen na můj bankovní účet č. xxx/xxx. Pokud bude můj návrh zamítnut, žádám za účelem ochrany svých práv o zaslání kopie spisového materiálu do mé datové schránky, abych se mohl rozhodnout, zda budu podávat žalobu proti vašemu rozhodnutí nebo reklamaci vůči České poště (např. pokud provedla nesprávně celní deklaraci).
Přílohy:
screen zprávy od odesílatele zásilky
screen zboží z eshopu
platební výměr
poplatkový lístek
potvrzení o úhradě celního dluhu
V město dne 27.1.2020
jméno, příjmení, datum narození, adresa
Dále mi není jasné, jak poslat datovou zprávu na správný Celní úřad. Daň mi dle platového výměru vyměřoval Celní úřad CZ650202, Celní - Pošta Praha - Praha 5, Plzeňská 139, 15000 Praha 5. Tenhle Cení úřad ale není v seznamu držitelů datových schránek: https://www.mojedatovaschranka.cz/sds/searchList.do?start=null&extendedSearch=no&searchCriterium=ovm_name_of_subject&searchValue=Y2VsbsOtIMO6xZlhZA%3D%3D
Mám to poslat jinému Celnímu úřadu a předají si to?
-
beneji> Dejte pak vědět, jak jste dopadl.
Určitou logiku připočítání poštovného má, protože to nulové poštovné sponzoruje čínská pošta. Pouze výše připočteného poštovného hrubě neodpovídá. Pošta/celníci si ho stanoví tak, jako kdyby zásilka byla doručovaná expresně přes DHL. Ve skutečnosti je většina zásilek z číny přepravována v kontejnerech lodí za 100x menší cenu než přes DHL.
Takže když mne před lety potkala stejná situace, dokumenty jsem před vytisknutím z prohlížeče upravil a nějaké poštovné jsem si tam napsal.
-
V tom avízu od ČP byl i odkaz na stanovisko Celní správy, podle kterého by mělo stačit prokázat, že poštovné je v ceně zásilky.
https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/483930/stanovisko-celni-spravy.docx/
Cituji: To, že je poštovné zahrnuto v ceně zásilky, může být prokázáno i odkazem na obchodní podmínky prodávajícího, z nichž tato skutečnost bude vyplývat.
-
I Cinani se umi prizpusobovat a kdyz prestala plosne prochazet finta s darkem, zacali to oznacovat jako reklamaci a dokonce pribalovat falesny protokol o reklamaci :D
-
Celní úřad poslal do mé datové schránky PDF soubor pojmenovaný Výzva k odstranění vad podání. Chtějí po mě plnou moc České pošty, jestli jsem to pochopil správně, tu nemám, takže jsem prohrál asi.
-
Tak se pokusím ještě neházet flintu do žita a sesmolil jsem dnes jako odpověď na výzvu k odstranění vad své doplnění podání:
Celní úřad Praha Ruzyně
Aviatická 12/1048
160 08 Praha 6
IDDS fvjnzin
Doplnění podání
k sp.zn. xxx
V návaznosti na vaši výzvu k odstranění vad mého podání, ve které píšete, cituji: "z podání není zřejmé, zda jste ve vztahu k příjemci napadeného rozhodnutí v celním řízení oprávněn jednat za tohoto příjemce rozhodnutí v celním řízení" doplňuji své odvolání o další bod, neboť zřejmě není v napadeném rozhodnutí správně označen příjemce rozhodnutí, jak je vyžadováno v § 102/1c) daňového řádu, pokud vám nestačí, že je tam uvedeno mé jméno, příjmení, adresa, tak je logicky předmětné rozhodnutí vadné a mělo by být zrušeno.
Dle § 101/3 daňového řádu je příjemcem rozhodnutí ten, komu je rozhodnutím ukládána povinnost ..., např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30.6.2005, čj. 7 Afs 45/2005-59 je konstatováno to samé, cituji z rozsudku: "Příjemcem rozhodnutí je ten subjekt, kterému jsou daňovým rozhodnutím ukládána práva nebo povinnosti; jemu je také rozhodnutí zpravidla doručováno. Příjemcem rozhodnutí tak není zmocněný zástupce daňového subjektu, a to i když se mu dané rozhodnutí doručuje, nýbrž daňový subjekt, kterému tímto rozhodnutím vznikají práva a povinnosti."
Nevidím proto žádný důvod, aby mě Česká pošta dávala plnou moc k podání odvolání proti rozhodnutí celního úřadu, které se týká mé povinnosti zaplatit DPH, mě byla předmětným rozhodnutím uložena povinnost zaplatit DPH, tuto povinnost jsem splnil, jak jsem již doložil potvrzením o platbě a já mám tak zákonné právo jako příjemce rozhodnutí podat odvolání.
Dále opětovně připomínám, pokud bude mé odvolání zamítnuto, žádám za účelem ochrany svých práv o zaslání kopie spisového materiálu do mé datové schránky, abych se mohl rozhodnout, zda budu podávat návrh na obnovu řízení, přezkum, nebo žalobu proti vašemu rozhodnutí, anebo reklamaci vůči České poště (např. pokud provedla nesprávně celní deklaraci).
V Město dne 12.2.2020 Jméno Příjmení Adresa
-
Hmm, tak po více než dvou měsících od podání mi poslali info, že to postoupili na Generální ředitelství cel. To je ale rychlost. Asi nestihli dříve prolustrovat všechny mé transakce na všech mých účtech a platebních kartách. No mám toho hodně. :)
Sdělení
Celní úřad Praha Ruzyně Vám sděluje, že Vaše podání, označené jako „Odvolání proti platebnímu výměru 20CZXXX“ a zaevidované pod č.j. XXX, kterým se odvoláváte proti rozhodnutí v celním řízení ev. č. 20CZXXX ze dne 14.1.2020, bylo dne 31.3.2020 v souladu s ustanovením § 113 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, postoupeno k přezkoumání na Generální ředitelství cel, odbor 30, Budějovická 7, 140 96 Praha 4.
plk. Mgr. XXX zástupce ředitele a vedoucí odboru 1 - Právní
Celní úřad Praha Ruzyně
-
Priprav se, ze se ti ozvou nejdrive tak za rok.
-
Tam nejsou žádné limity, do kdy musí úředník vyřídit?
-
Nebud naivni. Limity neresi, protoze nestihaji. Pokud se odvolas, tak to nadrizeny SO oduvodni. A pokud to chce dat nekdo soudu, tak je blazen:-D
-
K soudu to nedám, jde o pár stokorun, ale je tam ještě možnost obnovy řízení, když zamítnou mé odvolání.
-
Ja jsem jednou resil spatnou vymeru DPH a rozhodli snad po roce. To jsem uz i zapomnel, ze jsem s nimi neco resil:-D
-
Odvolání zamítnuto:
Č.j.: xxx/2020-900000-314
GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ CEL
140 96 Praha 4, Budějovická 7
IDDS 7puaa4c
Příjemce rozhodnutí:
xxx
Vyřizuje: pplk. Mgr. xxx
V Olomouci dne 8. 6. 2020
R O Z H O D N U T Í
Generální ředitelství cel (dále jen „odvolací orgán“) jakožto správní orgán věcně a místně
příslušný podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve
znění pozdějších předpisů, a § 114 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) s přihlédnutím k § 3 odst. 1 zákona č. 242/2016 Sb.,
celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon“), rozhodlo ve věci daňového
subjektu, pana xxx (dále jen „odvolatel“),
o odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu Praha Ruzyně (dále jen „CÚ“)
ev. č. MRN 20CZxxx ze dne 14. 1. 2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“) tak,
že s přihlédnutím k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. 10. 2013,
kterým se stanoví celní kodex Unie, v platném znění (dále jen „celní kodex“), prováděcím
nařízením Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí
pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013,
kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen „prováděcí nařízení“), Nařízení Rady (ES)
č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla (dále jen
„nařízení č. 1186/2009“) a zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o dph“) se podle § 116 odst. 1 písm. c) daňového řádu odvolání
zamítá a napadené rozhodnutí potvrzuje.
O d ů v o d n ě n í:
Odvolací orgán z napadeného rozhodnutí zjistil, že dne 13. 1. 2020 bylo nepřímým zástupcem
odvolatele, právnickou osobou Česká pošta, s.p., Politických vězňů 909/4, 110 00 Praha 1 Město
(dále jen „Česká pošta“) podáno celní prohlášení referenčního čísla BAxxxVV (dále jen
„celní prohlášení“). Zástupce odvolatele v celním prohlášení navrhoval propuštění zboží do
celního režimu volný oběh, popsanému v kolonce č. 31 jako „části a součásti telefonních přístrojů,
telefonů pro celulární sítě nebo pro jiné bezdrátové sítě a části a součásti ostatních přístrojů pro
vysílání nebo přijímání hlasu, obrazů nebo jiných dat j.n. - smart hodinky k mobilnímu telefonu 1x“
(dále jen „předmětné zboží“). Kolonka č. 31 dále obsahovala informace o poštovném a
poznámku, že se jedná o bezúplatný dovoz v hodnotě 30 USD. CÚ předmětné zboží propustil na
základě podaného celního prohlášení téhož dne, a sice 13. 1. 2020 do navrhovaného celního
režimu napadeným rozhodnutím.
Dne 28. 1. 2020 bylo CÚ doručeno podání odvolatele uskutečněné prostřednictvím datové
schránky, které bylo označeno jako odvolání a obsahovalo celkem pět příloh.
Ze skutečného obsahu tohoto podání vyplývá, že Česká pošta doručila odvolateli dne 16. 1. 2020
zásilku č. BAxxxVV, spolu s platebním výměrem, kterým byl odvolateli oznámen vznik
celního dluhu ve výši 274 Kč. Celní dluh byl také součástí poplatkového lístku vystaveného
Českou poštou, kterým byla odvolateli účtována částka 474 Kč.
Následující odstavec podání obsahuje jeho další odůvodnění, ve kterém odvolatel odkazuje na
znění § 109 daňového řádu a podává odvolání proti napadenému rozhodnutí. Důvodem
podaného odvolání je nesouhlas s vyměřením daně z přidané hodnoty, která dle názoru
odvolatele byla vyměřena nesprávně. Napadené rozhodnutí odvolatel dále označuje za vadné a
nepřezkoumatelné.
Odvolatel se v textu podání zabývá hodnotou zásilky, která byla stanovena na 30 USD při kurzu
22,933 Kč. Na základě kurzovního převodu z USD na Kč odvolatel usuzuje, že částka daně
z přidané hodnoty měla být doměřena z částky 688 Kč. Podle napadeného rozhodnutí však byla
doměřena daň z přidané hodnoty ve výši 274 Kč z částky 1.303 Kč, přičemž z napadeného
rozhodnutí není jasné, jak k této částce CÚ dospěl. Načež odvolatel tvrdí, že se může pouze
domýšlet, že CÚ připočetl k hodnotě zásilky poštovné v neznámé výši a dodává, že poštovné
není v napadeném rozhodnutí nijak uvedeno.
Odvolatel dále poukazuje na skutečnost, že celní deklaraci provedla Česká pošta, což dokládá
snímkem obrazovky, který zachycuje zprávy od odesilatele zásilky. K samotné zásilce dále uvádí,
že byla dárkem v hodnotě 30 USD a že za zboží nic neplatil, což také doložil snímkem obrazovky,
na kterém je uvedeno zboží z internetového obchodu. Odvolatel dále České poště dokládal, že
poštovné v případě tohoto zboží není nutné platit, neboť již je započteno do hodnoty zboží, a tedy
30 USD. Z toho důvodu se odvolatel domnívá, že další poštovné nelze připočítávat k hodnotě
zásilky.
Závěrem svého podání odvolatel uvedl petit, dle něhož žádá o opravu napadeného rozhodnutí
v rámci autoremedury, a tedy postupem podle § 113 odst. 1 daňového řádu, nebo zrušení
napadeného rozhodnutí odvolacím orgánem a vrácení vzniklého přeplatku.
Odvolatel dále žádá za účelem ochrany jeho práv o zaslání kopie spisového materiálu do datové
schránky za účelem zvážení podání žaloby proti rozhodnutí odvolacího orgánu nebo další
reklamaci postupu České pošty.
CÚ podání odvolatele vyhodnotil jako odvolání proti napadenému rozhodnutí, ke kterému však
odvolatel není oprávněn, neboť jej zastupovala Česká pošta na základě nepřímého zastoupení, a
proto jej vyzval dne 7. 2. 2020 pod č. j. xxx/2020-650000-11 (dále jen „výzva CÚ“) k objasnění
legitimace k podání odvolání v projednávané věci.
Odvolatel na výzvu CÚ reagoval přípisem dne 16. 2. 2020, ve kterém uvádí, že v napadeném
rozhodnutí je nesprávně označen jeho příjemce, tudíž je vadné a mělo by být zrušeno. V tomto
dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.6.2005, čj. 7 Afs 45/2005-59 a
cituje následující text: "Příjemcem rozhodnutí je ten subjekt, kterému jsou daňovým rozhodnutím
ukládána práva nebo povinnosti; jemu je také rozhodnutí zpravidla doručováno. Příjemcem
rozhodnutí tak není zmocněný zástupce daňového subjektu, a to i když se mu dané rozhodnutí
doručuje, nýbrž daňový subjekt, kterému tímto rozhodnutím vznikají práva a povinnosti."
Odvolatel konstatuje, že nevidí žádný důvod k tomu, aby Česká pošta poskytla odvolateli plnou
moc k podání odvolání proti napadenému rozhodnutí. Odvolatel dále poukazuje na skutečnost, že
subjektem, který skutečně daň z přidané hodnoty zaplatil je on, a proto byla jemu napadeným
rozhodnutím uložena povinnost a nikoli České poště. Z toho důvodu se domnívá, že on je
oprávněn podat odvolání proti napadenému rozhodnutí bez toho, aniž by disponoval plnou mocí.
V příloze tohoto podání je připojen dokument ve formátu pdf, který se vztahuje k předmětnému
zboží, byl vystaven Českou poštou a dokládá, že Česká pošta jednala právě za odvolatele.
Závěrem odvolatel opět opakuje, že v případě zamítnutí odvolání žádá o zaslání kopie spisového
materiálu do datové schránky za účelem zvážení dalších právních kroků, zejména pak těch
uvedených v podaném odvolání.
CÚ nezvolil postup podle § 113 odst. 1 daňového řádu a podané odvolání postoupil se spisovým
materiálem odvolacímu orgánu.
Odvolací orgán zjistil, že odvolání bylo podáno v zákonem stanovené lhůtě a je přípustné. Podle
ustanovení § 114 odst. 2 daňového řádu odvolací orgán přezkoumal odvoláním napadené
rozhodnutí v rozsahu požadovaném v odvolání a dospěl k závěru, že odvolání nelze vyhovět, a to
z následujících důvodů.
Nežli odvolací orgán přistoupí k vypořádání odvolacích námitek, jen stručně shrne závěry, které
vyplývají z příloh podaného odvolání. Přílohy dokládají hodnotu předmětného zboží a také z nich
vyplývají skutečnosti konstatované odvolatelem v podaném odvolání, zejména pak tvrzení, že
obdržel zboží bezúplatně. Přílohy předložené odvolatelem mají souhrnně pouze malou
vypovídací hodnotu, neboť se jedná o podklady potvrzující konverzaci odvolatele s odesilatelem
zboží, která byla zachycena pouze snímkem obrazovky. Ovšem podle údajů deklarovaných
v celním prohlášení nemá odvolací orgán důvod je zpochybňovat, neboť s nimi korespondují.
Zbylé podklady pouze dokládají zaplacení daně, oznámení její výše či odkazují na smluvní vztah
odvolatele a České pošty. Ani tyto podklady nemá odvolací orgán v úmyslu jakkoli zpochybňovat
a jejich znění akceptuje jako průkazné.
Obsah podaného odvolání vypovídá o tom, že námitky odvolatele lze rozdělit do dvou rovin. První
zasahuje do správnosti výpočtu celního dluhu v případě napadeného rozhodnutí a druhá cílí na
správnost označení subjektu, kterému vznikly práva a povinnosti v realizovaném celním řízení.
Odvolací orgán nejprve vypořádal námitku odvolatele zpochybňující postup CÚ, na jehož základě
byl vyzván k předložení plné moci, aby prokázal oprávnění jednat za Českou poštu
v projednávané věci.
Zastoupení v celním řízení je realizováno v souladu se speciální právní úpravou, kterou je celní
kodex. Ten upravuje formy zastoupení v celním řízení na celním území Evropské unie, které se
od „běžné“ formy zastoupení uvedené v procesních předpisech vnitrostátních v mnohém liší.
Celní kodex ve článku 18 stanoví, že zastoupení je buď přímé, kdy celní zástupce jedná jménem
a na účet jiné osoby, nebo nepřímé, kdy celní zástupce jedná vlastním jménem, ale na účet jiné
osoby.
Oním jednáním jménem a na účet jiné osoby je charakteristické tím, že nositelem odpovědnosti
v celním řízení je zastoupený subjekt a jeho zástupce pouze činí příslušné kroky v celním řízení
za účelem naplnění rozsahu zmocnění.
Naproti tomu nepřímé zastoupení spočívající v jednání vlastním jménem, ale na účet jiné osoby,
je charakteristické přenesením odpovědnosti v celním řízení. Nositelem odpovědnosti v celním
řízení je nepřímý zástupce, nikoli zastoupený. Nepřímý zástupce pak odpovídá v souladu se
článkem 15 odst. 2 celního kodexu, mimo jiné, za správnost a úplnost údajů uvedených v celním
prohlášení. Porušení článku 15 celního kodexu je pak důvodem pro zahájení řízení o přestupku,
v němž je osoba odpovědná za správnost údajů v celním prohlášení trestně odpovědná za
nesplnění povinnosti předložit správné a úplné údaje.
Sankční odpovědnost v projednávané věci dopadá na Českou poštu a nikoli na odvolatele, neboť
dle údajů v celním prohlášení byl odvolatel zastoupen nepřímým zastoupením. Z toho důvodu CÚ
požadoval po odvolateli plnou moc k jednání za Českou poštu, neboť ta odpovídá za splnění
požadavků stanovených článkem 15 celního kodexu nebo také za správnou a včasnou úhradu
cla, daně z přidané hodnoty či dalších poplatků. Není proto ani nijak zvláštní, že v celním
prohlášení je Česká pošta uvedena jako zástupce odvolatele, za kterým jdou práva a povinnosti
spolu s propuštěním zboží do navrhovaného celního režimu. Na druhou stranu si je odvolací
orgán, a dle dosavadního skutkového stavu také CÚ, vědom toho, že celní řízení je v případě
poštovních zásilek specifické, neboť Česká pošta plní roli toliko prostředníka, který nemá
zpravidla možnost jakkoli ovlivnit správnost a úplnost předkládaných údajů. S ohledem na to
odvolací orgán konstatuje, že CÚ postupoval správně, pokud podané odvolání posoudil jako
podané oprávněnou osobou navzdory tomu, že nebylo podáno nepřímým zástupcem (Českou
poštou), ale zastoupeným (odvolatelem). Tudíž není na místě ani argumentace odvolatele
rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 30.6.2005, čj. 7 Afs 45/2005-59, neboť celní
řízení obsahuje právní úpravu zastoupení sui generis, na kterou znění uvedeného rozsudku
nedopadá.
V souvislosti s vysvětlením právní úpravy zastupování v celním řízení odvolací orgán dále
přistoupí k vypořádání námitky odvolatele, kterou označil napadené rozhodnutí za
nepřezkoumatelné z důvodu absence odůvodnění výpočtu celního dluhu a daně. Odvolací orgán
však nejprve uvede na pravou míru, že pokud odvolatel de facto brojí proti oznámení o výši
celního dluhu ev. č. MRN 20CZxxx, LRN NEOBCHxxx nejedná se o
napadené rozhodnutí, ale toliko o oznámení povinnosti uhradit poplatky vzniklé v souvislosti
s celním řízením. Napadeným rozhodnutím je rozhodnutí v celním řízení ev. č. MRN
20CZxxx, které bylo doručováno toliko České poště jakožto nepřímému zástupci
odvolatele. Ovšem z podaného odvolání je zřejmé, že odvolatel napadá jeho správnost, takže
odvolací orgán nejprve odvolateli vysvětlí, jakým způsobem bylo napadené rozhodnutí vydáno a
jaké jsou jeho náležitosti.
Podkladem pro rozhodnutí v celním řízení je celní prohlášení, které je opatřeno specifickým
identifikátorem, kterým v projednávané věci je BAxxxVV. Podání celního prohlášení je
dispozitivním úkonem, což znamená, že je na deklarantovi, jaké údaje v celním prohlášení uvede.
Česká pošta jako nepřímý zástupce odvolatele vystupovala v pozici deklaranta, celní prohlášení
vyplnila, podala je u CÚ, a ten zboží v celním prohlášení deklarované propustil do navrhovaného
celního režimu rozhodnutím v celním řízení, kterým je v projednávané věci napadené rozhodnutí.
Ono propuštění zboží rozhodnutím v celním řízení je realizováno bez dalšího ověřování, neboť
odpovědnost za správnost a úplnost uvedených údajů leží na deklarantovi, v tomto případě na
České poště. Celní orgány proto v souladu se zásadou dobré správy pouze vizuálně prověřují,
zda předložené celní prohlášení neobsahuje zjevně nesprávné či chybějící informace. Stejně
postupoval zcela jistě také CÚ, který celní prohlášení přijal a detailně nezkoumal správnost
stanovené výše celního dluhu a odvedené daně z přidané hodnoty. Ostatně o tom svědčí také
obsah spisového materiálu, který neobsahuje jakékoli další písemnosti nežli ty, které předložil
odvolatel spolu s podaným odvoláním a následné kroky CÚ směřující k jeho doplnění.
Jelikož deklarant odpovídá za správnost stanoveného celního dluhu, cla a daně, neobsahuje
rozhodnutí v celním řízení údaje o jejich výpočtu, neboť tím se deklarant již musel zabývat před
jeho uvedením v celním prohlášení.
-
pokračování:
Nyní, když odvolací orgán vysvětlil odvolateli realizaci zastupování v celním řízení, vypořádá
námitku odvolatele, kterou namítá nepřezkoumatelnost vzniku daně v projednávané věci.
Napadeným rozhodnutím byla odvolateli vyměřena daň z přidané hodnoty, jejíž základ je při
dovozu zboží stanoven v souladu s § 38 zákona o dph, podle něhož je základem daně součet:
a) základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží,
pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla,
b) vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, popřípadě do dalšího
místa určení na území Evropské unie, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného
plnění známo, pokud nejsou zahrnuty do základu daně podle písmena a),
c) příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak.
Základ pro vyměření cla je určen podle hodnoty zboží pro celní účely, která je stanovena při jeho
vstupu na celní území Unie v souladu s článkem 70 odst. 1 celního kodexu. Podle tohoto článku
je prvotním podkladem pro určení celní hodnoty zboží převodní hodnota, tj. cena, která byla nebo
má být skutečně zaplacena za zboží prodané pro vývoz na celní území Unie, případně upravená.
Cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena je dále upravena článkem 70 odst. 2 celního
kodexu, podle něhož se jedná o částku celkové platby, která byla nebo má být uskutečněna mezi
kupujícím a prodávajícím nebo mezi kupujícím a třetí stranou ve prospěch prodávajícího za
dovážené zboží a která zahrnuje veškeré platby, které byly nebo mají být uskutečněny jako
podmínka prodeje dováženého zboží.
Článek 70 odst. 3 celního kodexu pak uvádí taxativní výčet podmínek, které je nutno všechny
splnit, aby bylo možné metodu převodní hodnoty vůbec aplikovat. Tyto podmínky jsou uvedeny
v tomto rozsahu:
a) nejsou stanovena žádná omezení, pokud jde o nakládání se zbožím nebo jeho použití ze
strany kupujícího, s výjimkou kteréhokoli z těchto omezení, která:
i. jsou uložena nebo vyžadována právními předpisy nebo veřejnými
orgány v Unii,
ii. omezují zeměpisnou oblast, v níž může být zboží přeprodáváno,
iii. neovlivňují podstatně celní hodnotu zboží;
b) prodej nebo cena nepodléhají podmínkám nebo plněním, jejichž hodnotu nelze ve vztahu
ke zboží, které je ohodnocováno, určit;
c) žádná část výnosu z jakéhokoliv přeprodeje, nakládání se zbožím nebo použití zboží
kupujícím nepřipadne přímo ani nepřímo prodávajícímu, kromě případů, kdy lze provést
přiměřenou úpravu; a
d) kupující a prodávající nejsou ve vzájemném spojení, nebo jejich vztah neovlivnil cenu.
S ohledem na zjištěný skutkový stav je možné konstatovat, že v souvislosti s předmětným zbožím
nejsou stanovena žádná omezení s jeho nakládáním či použitím a cena nepodléhala jakýmkoli
dalším podmínkám, které nelze ve vztahu k předmětnému zboží určit. Ze spisového materiálu
dále nevyplývá žádná skutečnost, na jejíž základě by bylo možné, byť jen polemizovat o spojení
kupujícího a prodávajícího či jakémkoli ovlivnění ceny zboží z jejich strany. Lze tedy uzavřít, že
použití metody převodní hodnoty při stanovení cla v projednávané věci nic nebrání.
Převodní hodnota je definována jednotlivými položkami, které se připočítají ke skutečně
zaplacené ceně za dovezené zboží. Podle článku 71 odst. 1 celního kodexu je k celní hodnotě
zboží nutno připočítat taxativní výčet nákladů, poplatků, provizí etc.
Celní hodnota je dále stanovena v souladu s prováděcími předpisy Evropské unie, které dále
rozvíjejí článek 70 celního kodexu. Na projednávanou věc dopadá zejména znění článku 139
prováděcího nařízení, dle něhož se poštovné, vybírané za zboží zasílané poštou až na místo
určení s výjimkou dodatečných poštovních poplatků vybíraných na celním území Unie zahrnuje
do celní hodnoty tohoto zboží.
V projednávané věci se jedná o zásilku, jejíž hodnota zjevně není značná, a proto je dále nutno
prověřit, zda jeho skutečná hodnota nesplňuje podmínky pro osvobození od dovozního cla.
Vlastní hodnota předmětného zboží činí 29, 99 EUR, což nepřesahuje limit 150 EUR stanovený
nařízením č. 1186/2009 pro osvobození zásilek zboží nepatrné hodnoty od dovozního cla.
Osvobození tudíž bylo možné přiznat, což Česká pošta správně zahrnula do podaného celního
prohlášení.
Při dovozu zboží na celní území Unie je však také nutné zkoumat, zda byly splněny zákonné
podmínky pro vznik daně z přidané hodnoty. Osvobození předmětného zboží při jeho dovozu od
daně z přidané hodnoty upravuje zákon o dph. Ten § 71 odst. 3 písm. a) stanovuje, že od daně
z přidané hodnoty je osvobozen dovoz zboží, jehož úhrnná hodnota nepřesahuje 22 EUR.
To znamená, že navzdory tomu, že předmětné zboží je osvobozeno od dovozního cla, nesplnilo
podmínky pro osvobození od daně z přidané hodnoty.
Odvolací orgán nyní konstatuje, že na další průběh stanovení celní hodnoty zboží Českou poštou
vnáší světlo podklady poskytnuté odvolatelem. Na emailové komunikaci mezi odvolatelem a
Českou poštou je tužkou uveden výpočet, dle něhož byl stanoven celní dluh – 687,99 + 415 +
200.
Částka 687,99 Kč je cena převodní, která byla skutečně zaplacená odvolatelem. Tuto částku
odvolací orgán nebude dále rozebírat a pouze odkáže výše do odůvodnění tohoto rozhodnutí,
zejména do části vysvětlující uplatnění převodní hodnoty v celním řízení.
Částka 415 Kč je pravděpodobně cena nákladů na dopravu, která je zpravidla stanovena
paušální částkou, nejsou-li náklady vyčísleny. Stejně je postupováno také v případě, kdy není
doprava placena. Tuto povinnost ukládá článek 138 odst. 3 prováděcího nařízení, který stanoví
následující: „Je-li doprava poskytována zdarma nebo si ji zajišťuje kupující, vypočítají se náklady
na dopravu, které mají být zahrnuty do celní hodnoty zboží, podle přepravních sazeb obvykle
používaných pro stejný druh dopravy.“ V souladu s tímto zněním postupovala zřejmě také Česká
pošta při zastupování odvolatele v celním řízení, když nejspíše podle sazebníku nákladů na
dopravu stanovila částku přepravného. Spisový materiál, a zejména podané celní prohlášení,
nevnáší na uvedenou částku další světlo. Odvolací orgán může toliko konstatovat, že se uvedená
částka nijak nevymyká běžně stanovenému dopravnému, a tudíž nemá důvod pochybovat o její
správnosti. Lze tedy uzavřít, že částka dopravného je součástí celní hodnoty zboží, tzn. že tvoří
základ pro vyměření cla, a proto je podle § 38 odst.1 písm. a) zákona o dph součástí základu pro
stanovení daně z přidané hodnoty.
Částka 200 Kč byla zahrnuta do základu daně, neboť se jedná o službu přímo vázanou na
předmětné zboží podle § 38 odst. 1 písm. a) zákona o dph. Ostatně odvolatel sám si jistě mohl
povšimnout, že z poplatku 200 Kč za poskytnutí služby České pošty v celním řízení neodvedl daň
z přidané hodnoty, o čemž byl poučen také v poplatkovém lístku. Ten odvolatele informoval, že
„služba/y jsou osvobozeny od DPH jako služby přímo vázané na dovoz zboží podle § 69 zákona
č. 235/2004 sb., o dani z přidané hodnoty“. Důvodová zpráva k § 69 zákona o dph pak
konstatuje, že služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží jsou osvobozeny pouze tehdy, jsou-li
jako náklady zahrnuty do základu daně u dováženého zboží. Poplatek za celní služby proto byl
připočítán k hodnotě zboží a tvoří také základ pro stanovení daně z přidané hodnoty.
Základ pro stanovení daně z přidané hodnoty byl s ohledem na shora uvedené stanoven takto:
687,99 + 415 + 200 = 1303 Kč
Daň z přidané hodnoty byla stanovena v souladu s § 47 odst. 1 písm. a) zákona o dani z přidané
hodnoty ve výši 21 %.
1303 * 0,21 = 274 Kč
Na zákonnosti vyměřené daně nemůže mít další vliv ani tvrzení odvolatele, že předmětné zboží
obdržel jako dárek. Současná právní úprava totiž jasně vymezuje plnění, které je od daně
osvobozeno § 71 zákona o dani z přidané hodnoty, ale bezplatně obdržené zboží mezi nimi není.
Odvolatel si v celním řízení zvolil zastoupení Českou poštou, odborným subjektem specializujícím
se právě na celní deklaraci. Odvolací orgán se proto může na tomto místě toliko podivovat,
z jakého důvodu nepožádal odvolatel svého zástupce o vysvětlení průběhu celního řízení. Tuto
povinnost odvolatel de facto přenesl na odvolací orgán prostřednictvím podaného odvolání. Celní
řízení je specifickou oblastí práva, čehož si je odvolací orgán vědom, ale právě proto měl
odvolatel možnost zvolit si zástupce, který jej v celním řízení zastoupí. Odvolatel měl také
možnost se s běžným průběhem celního řízení seznámit z mnoha internetových zdrojů, mezi něž
lze rozhodně zařadit internetové stránky České pošty, a tedy jeho zástupce, které informují jejich
návštěvníky například o tom, že i v případě dopravy zdarma „free shipping“ je povinna dopravu
stanovit, viz. https://www.ceskaposta.cz/sluzby/celni-rizeni. Dokonce uvádí informace o stanovení
celního dluhu, cla, daně z přidané hodnoty, viz. https://www.ceskaposta.cz/sluzby/celnirizeni/ocekavate-zasilku-ze-zahranici.
Do budoucna lze odvolateli jen doporučit, aby se náležitě informoval o jakémkoli
druhu řízení, které hodlá podstoupit a snížil tak riziko údivu nad jeho průběhem.
S ohledem na shora uvedené rozhodl odvolací orgán tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto
rozhodnutí.
P o u č e n í :
Toto rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat (§ 116 odst. 4 daňového řádu).
plk. Mgr. Ing. xxx
vedoucí oddělení
Oddělení 314 Správních činností - Olomouc
Generální ředitelství cel
Přílohy: Spisový materiál sp. zn. xxx/2020-650000-11