Trochu se diskuse odchýlila od samotného případu ...
Popotahovaný provozovatel má nyní několik strategií. Jedna možnost je pokračovat v nahánění zahraničního kamioňáka - pokud opravdu existuje, bylo by fajn předložit nějaký důkaz o jeho existenci, přiznání atp. Tento případ je ale zajímavý tím, že umožňuje otestovat § 125g a navíc jde o naprosto banální přestupek (dokonce bez bodů), takže by to stálo za průzkum bojem i za cenu, že by to třeba neskončilo úplnou výhrou, a byla by škoda to kontaminovat nějakým vymyšleným Helmutem.
V dané fázi by to chtělo nějakého řidiče, může jím být sám provozovatel, případně někdo jiný, kdo v nejhorším hrozné nařčení z jízdy rychlostí 54 km/h snese. Pokud je z toho radaru fotka, měl by to být někdo aspoň trochu odpovídající, ideální by asi bylo, aby si provozovatel došel nahlédnout do spisu (což by měl udělat tak jako tak) no a když se na fotce pozná, zjistí, že se s tím Helmutem jednoduše spletl (nikdo mu neprokáže, že ho označil účelově, navíc když takto otočí okamžitě, nezanechá to žádný prostor pro argumentaci SO, že by šlo o nějaké taktizování atp.).
Čímž se míček přehodí na stranu SO a ten to nebude mít vůbec jednoduché. Může zkusit zastavit řízení o přestupku provozovatele (dále jen sprdel) a obvinit řidiče, tam se právě otestuje § 125g ... vidím tak 50% šanci na výhru u kraje při neúspěchu podobnou u soudu a jak píšu výše, tento případ za to IMHO stojí. Druhá možná reakce úřadu je, že na řidiče se vykašle a bude pokračovat ve stíhání sprdele (s tím, že když se ukázalo, že pátrání po řidiči na základě poznatků od MP bylo stejně bezpředmětné, je tím dodatečně potvrzeno, že úřad vyčerpal tzv. nezbytné kroky a měl tak podmínky pro provedení tohoto řízení splněné). Což je ta snazší možnost - této strategii lze čelit poukázáním na nezaslání odpustku, na to již judikatura existuje a je jednoznačná.
