Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[feardes]

https://www.epravo.cz/top/clanky/dorucovani-do-datovych-schranek-podle-nejvyssiho-soudu-105029.html

desetidenní lhůta k přihlášení se do datové schránky, po které se považuje dokument za doručený, je procesní lhůta s tím, že připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Není ale jasné pokud odvozená lhůta např.8 dní na odpor připadne taky na víkend tak je možné z DS poslat odpor nejbližší pracovní den.

[pk202]

...fikce doručení do datové schránky nepřichází do úvahy v případě, kdy soud doručil písemnosti do „nepříslušné“ datové schránky....

Tohle považuji za zajímavé....a využitelné k zmatení ouřadu...

[Behemot]

Jako že schrána fyzické osoby vs. podnikající nebo tak něco? No ale tam budou tvrdit že pokaváď ste z ní psal, tak jste si přál tam doručovat a je to v pořádku.

[enzym]

U přestupků v dopravě, jak se zde nedávno zmínil hh, je jednoznačné určení nesprávné DS (FO x PFO) v podstatě neřešitelné a domnívám se, že by si úřad vždy úspěšně obhájil doručování do DS FO. I když i zde by se možná daly najít výjimky, týkající se správních deliktů PFO jako provozovatele vozidla, s nímž bylo pácháno - dokáže úřad rozlišit, zda je vozidlo v registru napsáno na Jana Nováka PFO IČ 12345678, nebo Jana Nováka FO nar. 1.1.1111?
Zaujalo mne to, co zmiňuje zakladatel

Pro úplnost Nejvyšší soud ve stanovisku doplnil, že desetidenní lhůta k přihlášení se do datové schránky, po které se považuje dokument za doručený, je procesní lhůta s tím, že připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Týká se to i přestupkových řízení? Pokud ano, sjednocuje se počítání fikce doručení do DS a poštou (a musíme upravit kalkulačku termínů).

[pk202]

Co se týče vyjádření hh - tak to jistě těžko mohlo zachytit výše zmíněné judikáty. hh je sice podle mně nadčlověk (dle erudovanosti, a množství přesných rad ckteré tady vytvoří) nicméně jasnovidcem asi není. Jde o to, (alespoň já to tak chápu) že do této doby se zprávy doručené do JAKÉKOLIV schránky považovaly po 10 dnech za fixně doručené a tím pádem bylo šumafuk kam to pošlou - prostě bylo doručeno. Nyní ale pokud odesilatel odešle do nesprávné schránky, tak nedojde k fikci a tím pádem není doručeno, respektive bude doručeno až se jednou dotyčný přihlásí. A to že mezitím vybírá a používá druhou DS - to nic na věci nemění. POkud prostě mám DS jako FO i PFO, klidně si můžu dovolit jednu z nich nevybírat (tedy jestůli mi tam nepřistane nic jiného důležitého) a pokdu t pošlou špatně tak je nechat vyhnít. Samozřejmě že tomu mohu jít naproti tím, že například na výzvu do DS-PFO odpovím z DS-FO a pokud mi do ní budou posílat zprávy tak je budu co nejdéle nevybírat, protže jim neproběhne fikce. To že totiž něco pošlu ouřadovi "nějak" neznamená, že vůli že chci takto zásilky i přijímat. Jakékoliv nestandardní doručování by mělo probíhat poze na základě doložitelné žádosti. Noa co se týče toho zd poznají jestli auto patří FO nebo PFO - ano to poznají.
Jinak pro lepší nervy při ignorování zpráv v DS doporučuji toto: https://www.30kmh.cz/index.php?topic=2311.0

[hh]

Týká se to i přestupkových řízení? Pokud ano ...

To je velmi správná otázka, bohužel na definitivní odpověď si budeme muset počkat.

Předmětné sjednocující stanovisko NS ze dne 5. 1. 2017 sp. zn. Plsn 1/2015 je zde: http://nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/0/70A637A6CC85DC0EC12580BB002F9CE5/$file/Plsn1-15-def.%20zn%C4%9Bn%C3%AD.docx

Nečetl jsem to zatím celé, ale na první pohled tam není nic překvapivého a upřímně ani netuším, co vlastně chtěl NS sjednocovat, jde spíše o shrnutí již existující ustálené judikatury než o rozseknutí rozporů. Zajímavé a relativně nové jsou jen 2 věci v bodě V. NS jednak spekuluje o řešení situace, kdy má subjekt více DS, bohužel zůstává na povrchu. Tvrdí, že je třeba doručovat do „příslušné“ DS (přičemž sám připouští, že ze zákona to úplně neplyne a že určení „věcné souvislosti“ doručované písemnosti s typem DS nemusí být jednoznačné - bod [64] stanoviska). Dále tvrdí, že doručení do jakékoliv DS má účinky doručení v případě, že je zpráva aktivně vyzvednuta (tj. fakticky doručena) podle § 17(3) ElÚkon - opět nic nového, jde o jednu z mnoha variací argumentu materiální funkcí doručení. Dál ale argumentace nepokračuje a tedy jsme se nedozvěděli, zda to a contrario znamená, že náhradní doručení (fikce) podle § 17(4) ElÚkon je v takovém případě vyloučena, jak řešit nejednoznačnost určení příslušné DS, co dělat, když osoba má jen jiný typ DS než odpovídá povaze doručované písemnosti (doručit do existující „nepříslušné“ DS? nebo poslat poštou?) atp. Dříve citované poradní stanovisko MV http://www.mvcr.cz/soubor/zaver-86-pdf.aspx v tomhle bylo explicitnější, NS to buď nedomyslel, nebo se k tomu plánuje vyjádřit až případně na půdorysu reálného případu.

Druhá věc je plynutí úložní lhůty a (ne)posouvání jejího konce na pracovní den. K tomu existuje judikát NSS č. j. 5 Afs 76/2012-28 ze dne 16. 5. 2013, publikovaný též jako 2875/2013 Sb.NSS, který to ve vztahu k daňovému řádu vyřešil tak, že jelikož ISDS nemá o víkendu narozdíl od většiny pošt zavřeno, posouvání konce lhůty se nekoná. Argumentace je povrchní a jde jen o obyčejný senátní rozsudek (neprošlo to přes RS ani se nekonal relevantní diskurs mezi NSS a KS), nicméně zařazením do Sb.NSS dal tehdy NSS najevo, že s posunem či revizí vyjádřeného názoru se moc nepočítalo. Dle očekávání tento závěr postupně NSS rozšířil i na doručování podle správního řádu a SŘS.

Čímž se dostávám zpět k enzymovu dotazu. Formálně se stanovisko NS týká jen jeho jurisdikce, tj. doručování podle OSŘ (v civilním soudním řízení, případně v dalších řízeních, kde se OSŘ přímo či subsidiárně užije, např. řízení před ÚS) nebo podle TrŘ (v trestním soudním řízení). Pro doručování podle správního řádu či daňového řádu a od toho odvozených situací to přímou relevanci nemá a ve finále pořád bude mít poslední slovo NSS, kde případný spor skončí. Zda se v takové situaci NSS nechá stanoviskem NS inspirovat a překoná svoji dosavadní judikaturu, lze pouze tipovat - můj odhad je, že ano, jde o prkotinu a NSS patrně v zájmu konzistence původní názor změní (i proto, že jeho dosavadní argumentace není nijak přesvědčivá a navíc řešení NS je příznivější ve smyslu zásady in dubio mitius, přičemž vydáním toho stanoviska NS onu pochybnost, do té doby částečně vyřešenou, opět vytvořil). Navíc NS se zachoval diplomaticky, pokud příslušný judikát NSS v bodě [72] cituje a rekapituluje, ovšem do polemiky se nepouští, zjevně proto, aby nechal NSS možnost to dořešit, aniž by to vypadalo, že ho převálcoval. Ovšem než se k tomu NSS vyjádří, neměl by nikdo na ono příznivější řešení spoléhat, ze stejného důvodu bych se ani zatím nepouštěl do úprav kalkulačky.

[hh]

Co se týče vyjádření hh - tak to jistě těžko mohlo zachytit výše zmíněné judikáty. hh je sice podle mně nadčlověk (dle erudovanosti, a množství přesných rad ckteré tady vytvoří) nicméně jasnovidcem asi není.

Nadčlověk fakt nejsem, obvykle jen tupě papouškuju. Bohužel v podobně sporných věcech vám ale ani pan Übermensch spolehlivou predikci nedá - lze udělat rešerši existující judikatury, komentářové literatury, důvodových zpráv, aktuálních trendů, ověřit, jak to či ono řešení pasuje do širšího rámce. Výsledkem je ale jen doporučení, jak zůstat on the safe side a předejít sporu, případně odhad pravděpodobností, pokud už spor vzniknul.

Pokud jde např. o to doručení fikcí do DS o víkendu, tak každý, kdo se v tom trochu orientuje, by vám dohledal relevantní judikát a též by připustil, že není vyloučené jeho překonání (např. v rozšířeném senátu NSS, případně u ÚS vzhledem k tomu, že 2875/2013 Sb.NSS jde otevřeně proti nálezu ÚS cestou tzv. odlišení). Jestli/kdy k takovému posunu dojde, už ale lze jen tipovat, a odhadnout, že do toho hodí vidle třetí z hlav soudní soustavy, je už zcela mimo realitu.

Jde o to, (alespoň já to tak chápu) že do této doby se zprávy doručené do JAKÉKOLIV schránky považovaly po 10 dnech za fixně doručené a tím pádem bylo šumafuk kam to pošlou - prostě bylo doručeno. Nyní ale pokud odesilatel odešle do nesprávné schránky, tak nedojde k fikci a tím pádem není doručeno, respektive bude doručeno až se jednou dotyčný přihlásí. A to že mezitím vybírá a používá druhou DS - to nic na věci nemění. POkud prostě mám DS jako FO i PFO, klidně si můžu dovolit jednu z nich nevybírat (tedy jestůli mi tam nepřistane nic jiného důležitého) a pokdu t pošlou špatně tak je nechat vyhnít. Samozřejmě že tomu mohu jít naproti tím, že například na výzvu do DS-PFO odpovím z DS-FO a pokud mi do ní budou posílat zprávy tak je budu co nejdéle nevybírat, protže jim neproběhne fikce.

Tohle tam nevidím, viz výše - NS tvrdí zřejmé, tj. že aktivně vyzvednutá písemnost je doručená v každém případě. Na autoritativní posouzení sporných situací si musíme počkat, případně udělat na nějakém banálním případě průzkum bojem.

[pk202]

Jde o to, (alespoň já to tak chápu) že do této doby se zprávy doručené do JAKÉKOLIV schránky považovaly po 10 dnech za fixně doručené a tím pádem bylo šumafuk kam to pošlou - prostě bylo doručeno. Nyní ale pokud odesilatel odešle do nesprávné schránky, tak nedojde k fikci a tím pádem není doručeno, respektive bude doručeno až se jednou dotyčný přihlásí. A to že mezitím vybírá a používá druhou DS - to nic na věci nemění. POkud prostě mám DS jako FO i PFO, klidně si můžu dovolit jednu z nich nevybírat (tedy jestůli mi tam nepřistane nic jiného důležitého) a pokdu t pošlou špatně tak je nechat vyhnít. Samozřejmě že tomu mohu jít naproti tím, že například na výzvu do DS-PFO odpovím z DS-FO a pokud mi do ní budou posílat zprávy tak je budu co nejdéle nevybírat, protže jim neproběhne fikce.

Tohle tam nevidím, viz výše - NS tvrdí zřejmé, tj. že aktivně vyzvednutá písemnost je doručená v každém případě. Na autoritativní posouzení sporných situací si musíme počkat, případně udělat na nějakém banálním případě průzkum bojem.

Tak určitě to půjde naroubovat jen tehdy kdy bude příslušnost dokumentu jasně spadat do typu DS. Takže dejme tomu rozhodnutí o udělení pokuty za sprdel firemního vozu (IČO v TP) přijde do schránky fyzické osoby místo do schránky podnikající fyzické osoby. Schránku PFO budu vybírat a schránku FO ne. Pak by nemělo dojít k doručení fikcí (toho konkrétního příkazu). Ten příklad s tím advokátem mi přijde zcela jasný. Pochopitelně pokud schránku FO vyberu, dojde okamžitě k doručení i toho "nepatřičného" rozhodnutí. To je stejné jako když přeberu poštu.

[hh]

Problém je, že stanovisko o možnosti doručení fikcí, tj. podle § 17(4) ElÚkon mlčí. A dokud to soud nebo zákon nenapíše natvrdo, nikdy nebude úplně jasné, zda právě proto, že to tam nenapsali, to nelze (to je tzv. argument a contrario), nebo zda to za určitých podmínek nelze analogicky vztáhnout i na náhradní doručení. Souhlasím, že závěr, že fikce nenastane, je v dané situaci to pravděpodobnější řešení, ale svůj řidičák či svobodu bych na to nevsadil ...

Jsou tam i další nejasnosti. Především tedy to, zda NSS to stanovisko přijme a sladí s ním i svoji rozhodovací praxi. Dále tu vždy bude problém v určení příslušnosti schránky - viz níže to stanovisko, nejisté formulace jako lze přisvědčit názoru, je třeba doručovat. Větě začínající slovy aniž by bylo pak nerozumím vůbec. Moc si neumím představit, jak by mohl dlouhodobě fungovat mechanismus, kde na vstupu bude něco tak gumového a na výstupu tvrdý následek v podobě nedoručení. Až budou soudy řešit nějaký zajímavý případ, který na to narazí (něco jako ty Krečířovy 3 giga od Čepra), tak to dost možná ještě přehodnotí, přičemž není vyloučené, že revidovaný názor dopadne i na případy, kdy je určení příslušné DS relativně jasné.

64. Zákon umožňuje, aby stejná fyzická nebo právnická osoba byla držitelem více datových schránek. Tak např. fyzická osoba může být držitelem datové schránky „nepodnikající“ fyzické osoby a podnikající fyzické osoby, popřípadě též „speciální“ datové schránky podnikající fyzické osoby zřizované pro advokáty, insolvenční správce a daňové poradce. I když není výslovně stanoveno (a nevyplývá to ani z ustanovení § 17 zákona o elektronických úkonech), do které z více datových schránek zřízených pro stejnou osobu má být adresátu doručováno, lze přisvědčit názoru, podle kterého soud doručuje písemnosti vždy do takové datové schránky, která byla adresátu zřízena „pro obor činnosti, s nímž doručovaná písemnost věcně souvisí“, aniž by bylo samo o sobě rozhodující, že takovou „věcnou souvislost“ často nelze v době doručování vůbec dovodit. Proto např. obhájci se v trestním řízení doručuje vždy do jeho datové schránky podnikající fyzické osoby – advokáta, i kdyby byl (také) držitelem datové schránky „nepodnikající“ fyzické osoby. V případě, že písemnost byla adresátu doručována do „nepříslušné“ datové schránky, lze ji pokládat – také s přihlédnutím k tomu, že držení více datových schránek nemá být prostředkem k pouze dodatečnému a účelovému zpochybňování pravomocných soudních rozhodnutí – za doručenou tehdy, jestliže do „nepříslušné“ datové schránky byla doručena (způsobem uvedeným v ustanovení § 17 odst. 3 zákona o elektronických úkonech) osobě, která by měla s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k doručované písemnosti též v „příslušné“ datové schránce, popřípadě adresátu, který je fyzickou osobou, nebo osobám oprávněným jednat (vystupovat) ve sporu nebo v jiné právní věci před soudem za adresáta, který je právnickou osobou, státem, obcí nebo vyšším územně samosprávným celkem.

65. Lze tedy shrnout, že má-li fyzická osoba zřízeno více datových schránek (např. datovou schránku fyzické osoby a datovou schránku podnikající fyzické osoby, nebo advokát datovou schránku podnikající fyzické osoby – advokáta, ale též insolvenčního správce nebo daňového poradce), je třeba jí doručovat písemné vyhotovení rozhodnutí, jiných úkonů a další písemnosti do té datové schránky, která odpovídá povaze doručované písemnosti. Za podmínek uvedených v § 17 odst. 3 zákona o elektronických úkonech však nastanou účinky doručení písemnosti i jejím doručením do jiné („nepříslušné“) datové schránky téže fyzické osoby. Totéž obdobně platí pro doručování právnické osobě.

[jkraus222]

K doručování do DS o víkendu či svátku ve vztahu ke správnímu řádu NSS rozsudek citovaný hh (č. j. 5 Afs 76/2012-28 ze dne 16. 5. 2013, 2875/2013 Sb.NSS) rozstřelil rozsudkem č.j. 6 As 127/2015 - 26 ze dne 25. 8. 2015 a celkem jednoznačně konstatoval, že lhůta připadající na víkend či svátek se i v případě datovek posouvá na nejbližší pracovní den.

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2015/0127_6As__1500026_20150828102106_prevedeno.pdf

[13] Krajský soud ke zmíněnému závěru dospěl na základě úvahy o smyslu § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu. Krajský soud uvedl, že smyslem § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu je zachování lhůty pro podání správního úřadu v případě, kdy připadne konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, přičemž tato skutečnost brání účastníku řízení učinit úkon směřující vůči správnímu orgánu. Tak tomu je podle krajského soudu zejména v případě, kdy účastník činí podání prostřednictvím pošty, nikoliv však v případě, kdy tak účastník řízení může učinit prostřednictvím e-mailu, elektronicky, přičemž má ke schránce neomezený přístup.

[14] Nejvyšší správní soud nezpochybňuje metodu teleologického výkladu a v obecné rovině ani postřeh krajského soudu, že přístup k e-mailové schránce je o víkendech a ve státní svátky zpravidla jednodušší než přístup na poštu (a potažmo na podatelnu správního orgánu). Závěr krajského soudu je však mylný. Účelem § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu je podle dřívější judikatury Nejvyššího správního soudu poskytnutí ochrany účastníkům řízení při provádění jejich procesních úkonů (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. prosince 2009, č. j. 1 As 86/2009 - 47). Současně je třeba zdůraznit, že institut lhůty byl v právních řádech zakotven v zájmu právní jistoty a „snížení entropie (neurčitosti) při uplatňování práv“ (srov. přiměřeně nálezy Ústavního soudu ze dne 17. prosince 1997, sp. zn. Pl. ÚS 33/97, N 163/9 SbNU 399, č. 30/1998 Sb., nebo ze dne 3. února 2000, sp. zn. III. ÚS 545/99, N 18/17 SbNU 127). To, kdy lhůta končí, musí být stanoveno objektivně, jednoznačně a předvídatelně pro všechny formy procesních úkonů již v okamžiku, kdy je fixován počátek lhůty. Konec lhůty proto nelze bez výslovné a předvídatelné zákonné úpravy odvozovat až zpětně na základě prostředku zvolené komunikace s orgánem veřejné moci. Podle závěru krajského soudu by totiž bylo nutné hodnotit konec lhůty a tím pádem i včasnost procesního úkonu až zpětně v závislosti na použitém komunikačním prostředku, pro který se subjekt rozhodl. Takový výklad je však s ohledem na obecný účel lhůty nepřípustný. Způsoboval by situace, v nichž by orgán veřejné moci ani účastníci řízení nevěděli ani v poslední den lhůty (pokud by připadal na sobotu, neděli anebo státní svátek), zda dojde k posunutí konce lhůty podle § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu či nikoliv, neboť by aplikace § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu závisela na budoucí události (volbě formy komunikace), jež je v dispozici konkrétního účastníka řízení, pro něhož je ostatně lhůta stanovena (aby zvážil, zda podá opravný prostředek, aby jej náležitě připravil, odůvodnil atd.). Podpůrně lze dále poukázat na skutečnost, že některé pošty ve velkých městech mají otevřeno i v sobotu či v neděli, jak výstižně poznamenal stěžovatel. Orgány veřejné moci přitom ani v takových případech neposuzují (a posuzovat nemohou) včasnost podání podle toho, kde se podatel zdržuje, na jaké pobočce pošty byla (resp. mohla být) zásilka podána, zda daná pobočka měla otevřeno i v sobotu, neděli nebo ve svátek, resp. zda měl podatel vzhledem ke svému aktuálnímu pobytu možnost v tyto dny podání odeslat.

[15] Krajský soud svou úvahu dále podpořil odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. května 2013, č. j. 5 Afs 76/2012 - 28, č. 2875/2013 Sb. NSS. Ten však na nyní projednávanou věc vůbec nedopadá. Pátý senát v něm dovodil, že se pravidlo pro počítání času uvedené v § 33 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, které obsahově přiměřeně odpovídá
§ 40 odst. 1 písm. c) správního řádu, nepoužije na počítání lhůty podle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, podle něhož „nepřihlásí-li se do datové schránky osoba […] ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty.“ V případu řešeném pátým senátem bylo sporné určení okamžiku doručení písemnosti za použití fikce zakotvené v § 17 odst. 4 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi  dokumentů. Konec zmíněné lhůty připadal na neděli, přičemž Nejvyšší správní soud uvedl, že pokud se nepřihlásí do datové schránky osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu, ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty, a to i v případě, že připadne konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek.

[16] Situace řešená judikátem pátého senátu je zjevně odlišná od nyní projednávané věci. Závěry Nejvyššího správního soudu učiněné v rozsudku č. j. 5 Afs 76/2012 - 28 jsou totiž založeny na existenci zvláštního ustanovení (§ 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb.) obsaženého ve speciálním předpise, který přímo upravuje elektronické úkony. Zvláště však pátý senát řešil otázku okamžiku doručení písemnosti (rozhodnutí o odvolání vydané Finančním ředitelstvím v Českých Budějovicích). S okamžikem doručení písemnosti je přitom standardně spojen začátek běhu určité lhůty, který běžně nemá pro procení subjekt natolik závažné důsledky, neboť s počátkem běhu lhůty není vázáno provádění procesních úkonů či jiné procesní aktivitě; „dostatečná a logická časová pojistka pro uplatnění úkonu účastníka řízení vůči správnímu orgánu se totiž váže až ke konci dané konkrétní lhůty.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. března 2007, č. j. 1 As 40/2006 - 74).