Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Foxik]

Doufám, že jsi pošťačce řekl, že nemůžeš na jít občanku a ne že jsi to odmítl převzít. Správně by to měla pošto hodit po 10 dnech do schránky. Ale v poslední době s úřady nechávají ty dopisy vracet....

Pokud by jsi odmítl převzít tak ti založená datovka nepomůže. Na to aby měla datovka smyls a pomohla tak pošta musí házet dopisy do schránky nebo vracen jako, že tě nezastihla doma a ty jsi to nevyzvedl....

[kverulant]

..... Nicméně je to 4. den od toho, kdy sem jim doručil odpor (s argumentací)......

Nebylo tu někde řečeno, že se to má protlačit do příštího roku ? Pro příště : mlčeti prekluze, psáti brzká oprátka

[x-bat]

Ahoj, nechci zatím zakládat nové téma, tak využiji toto - změřili mě klauni z MP (61km/h po odečtu odchylky v obci na 50km/h), trojnožka laser, zastavili, odesláno do správního. Mám jen dva dotazy na přípravu a studium:
1. Kde lze dohledat, že má MP od PČR oprávnění měřit na daném úseku?
2. Když šlo o trojnožku, může to být vyhodnoceno jako automatizované zařízení?

Kopie rozhovoru pro pobavení:
"Dobrý den, občanku, řidičák a techničák." ... Pozdravím, dávám řidičák a techničák.
"Občanku nemáte?" ... "Tu Vám nemusím dávat." ... "Tak stejně musíme zjistit vaše bydliště, s občankou to bude rychlejší."
Dávám občanku, MP odchází. Vystupuji a říkám, že by mi třeba mohl říct, co se děje. "Jel jste 61km/h, jdu vypsat pokutu. Zaplatíte ji na místě?" ... "Ne"... "Takže to pošleme správnímu orgánu." ... "Ano, díky."
MP odchází, 5 minut vyplňuje papír. Ten si přečtu (nadpis Oznámení o správním deliktu ... ), proškrtávám, podepisu (ano, rychlost byla poprvé, takže mi až po podpisu došlo, že jsem to nemusel dělat). MP pozdraví a odchází. Tak jdu za ním, že bych si chtěl ten zápis aspoň ofotit - dává mi nakonec kopii. Konec, odjíždím.

Zdá se vám to málo? Více MP fakt neřekli, bohužel to nemám nahrané...

[kverulant]

ad1 : Policisté dávají souhlas nejen na konkrétní místa, která vycházejí z potřeb BESIP, ale i na dny a časy kontrol. Pokud tedy někdo tvrdí, že strážníci měří někde »za bukem« nebo na místech, kde to není potřeba, je třeba se obrátit na Policii ČR, protože ta k tomu vydala souhlas.
http://www.halonoviny.cz/articles/view/43447268
Ale nejjednodušší je požádat k doplnění do správního spisu

ad2: Ne, nelze a ani není žádný důvod, když je řidič bezvadně ztotožněn.

[hh]

Ad 1) Někde to mají dokonce i na webu, ale není to žádná utajovaná informace, takže lze zjistit prostým dotazem na PČR nebo MP (nebo žádostí podle InfZ, kdyby neformální dotaz nezabral). Pro potřeby řízení to ale není potřeba dohledávat, bude to muset prokázat SO.

Ad 2) Jelikož na místě bylo likvidační stanoviště a dokonce byl proveden pokus o vaši likvidaci vašeho přestupku, nepřipadá sprdel vůbec v úvahu.

Průběh kontroly mi připadá v pořádku. Podpis na lístku nijak nevadí. Nadpis lístku "oznámení o správním deliktu" je také v pořádku, protože správní delikt je obecný pojem, pod který spadá přestupek, discipninární delikt, pořádkový delikt, delikty PO a PFO i jiné správní delikty.

[pivko]

2) Policisté nejsou oprávněni vyslovovat žádné paušální závěry o tom, že např. míra společenské nebezpečnosti překročení nejvyšší povolené rychlosti o 10 km/h je natolik mizivá, že nedosahuje intensity přestupku, zatímco u překročení nejvyšší povolené rychlosti o 11 km/h již tomu tak je. Tento přístup vede k nahrazování role zákonodárce rozhodovací činností Policie ČR, což zcela odporuje principu dělby moci v demokratickém právním státě (viz čl. 2 odst. 1 Ústavy). Nastavení minimální změřitelné rychlosti na 64 km/h podle názoru obviněného jednoznačně ukazuje na záměr policistů obsluhujících radarové měřidlo nahradit zákonodárce a usurpovat si právo určovat, jaká rychlost je podle jejich uvážení ještě přípustná a jaká nikoliv. Takový přístup policistů je podle názoru obviněného v zásadním rozporu s podstatou právního státu. Obviněný v postupu nastavení měřidla shledává další důkaz pro tvrzení, že cílem měření v daný den na daném místě nebylo zajištění dodržování zákona, ale pouze a právě hladký a rychlý výběr pokut. Kdyby tomu tak nebylo a pokud by v daném místě byla skutečně nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h , byl by limit pro osobní i nákladní vozidla nastaven na 54 km/h tak, aby byly v souladu s návodem zachyceny všechny potenciální přestupky (po odečtení 3 km/h odchylky). Měření tak nebylo prováděno v souladu se zákonem a jeho výsledky nelze použít jako důkaz.

Tak s touto argumentací bych byl opravdu velmi opatrný. Jednak sotva může pomoci někomu, kdo jel 38+, ale hlavně její využívání povede k tomu, že brzo už žádná tolerance nebude. A krom toho je to samozřejmě blbě, úsudek o tom, že např. nebyl naplněn materiální znak si policista samozřejmě udělat může.

[jurasss]

Musím připomenout, že zamítnutí požadavků v odporu (přesun jednání do místa bydliště..) přišlo dopisem na adresu (předtim jsem si založil DS), nepřebral jsem si to a dopis se ukládal na poště jako že sem nebyl doma (neodmítl jsem to převzít).
Pak ejhle, přišlo do DS předvolání na začátek září.     (pečliví úředníčci)

Rád bych se dostavil, ale nikdy člověk neví, kdo na něj naprská zákeřný bacil... omluvenku se zprávou od doktora poslat na dotyčného úředníka že? Mám nějaký zichr že to nevyhodí a nebude tvrdit že nic nedostal?

[Otto]

Musím připomenout, že zamítnutí požadavků v odporu (přesun jednání do místa bydliště..) přišlo dopisem na adresu (předtim jsem si založil DS), nepřebral jsem si to a dopis se ukládal na poště jako že sem nebyl doma (neodmítl jsem to převzít).
Pak ejhle, přišlo do DS předvolání na začátek září.     (pečliví úředníčci)

Rád bych se dostavil, ale nikdy člověk neví, kdo na něj naprská zákeřný bacil... omluvenku se zprávou od doktora poslat na dotyčného úředníka že? Mám nějaký zichr že to nevyhodí a nebude tvrdit že nic nedostal?

Udělat si kopii a originál poslat doporučeně.

[jurasss]

Zdravím pánové.

Update k této kauze:

- začátek září předvolán na ústní  -- omluva z důvodu nemoci těsně před
- nový termín na začátek října -- dostavil jsem se a na místě paní podal námitku z podjatosti (referentka, nadřízený a tajemník jmenovitě) Nevěděla moc jak to uchopit, prý že se jí to stává, ale písemně předem. Tož napsali jsme námitku do protokolu o jednání a já s tím, že než se to vyřeší, že bychom to přerušili. tak že ano. Ok, je polovina listopadu a přišla mi k 20. doručenka fikcí o usnesení o lhůtě k seznámení se s podklady. Mám na to 5 dnů. O vyřízení námitky ani popel...

tzn. i kdyby už nic, zdržel jsem to na celkem rychlém úřadě o víc než měsíc. Doporučuji tedy navštívit vždy úřad osobně na jednání a tam teprve podávat námitku.

V této lhůtě má cenu se nějak vyjadřovat? Jaký volit postup? Potřebuji to doklepat do 7.1.17 Pak je mi to již jedno jak dopadne...

[Číkus]

Do 7.1.? To není problém, vždyť ještě ani nebylo rozhodnuto :-) Pak blanketní odvolání, doplněné odvolání. To dáte pomalu jen na lhůtách.

[jurasss]

Zdravím Pánové.

Dnes doručeno rozhodnutí o vině. Běží mi 15 dnů na podání odvolání.

Ve stručnosti:
- k podané námitce z podjatosti mě odpálkovali (viz. citace), přičemž to, že jsem ji nenamítl jakmile jsem se o ni dozvěděl, je dost vachrlaté. argumentují takto

K věci námitky podjatosti, která byla obviněným v rámci ústního jednání vznesena, Městský úřad
nepřihlíží, a to z následujících důvodů.
Ust. § 14 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění stanoví, že „účastník řízení
může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník
řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. O
námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má
obdobné postavení (dále jen "představený").“
Obviněný namítl podjatost konkrétních úředních osob, a Heleny Liškové, Mgr. Romana Dokoupila a
JUDr. Davida Škvařila z důvodu, že tyto osoby mají zájem na co nejrychlejším a nejvyšším výběru
pokut, kdy příjem z pokut je položkou v rozpočtu města. Skutečnost, že pokuty uložené ve správním
řízení jsou příjmem obce, není novou informací, ale informací obecně známou již po několik let, která
je navíc zakotvena přímo v zákoně. Obviněný o této skutečnosti věděl po celou dobu, tedy od
okamžiku zahájení řízení, s Městským úřadem několikrát dle obsahu spisu komunikoval, ať
již písemně nebo osobně, nicméně námitku podjatosti uplatnil až při ústním jednání dne 11. 10.2016,
tedy opožděně. Obviněný, jako osoba znalá svých práv a povinností, tedy nenamítl podjatost úřední
osoby, jakmile se o ní dozvěděl, tedy ihned, ale až v průběhu tohoto přestupkového řízení. Městský
úřad tedy tuto námitku podjatosti s odkazem na ust. § 14 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.,
správní řád, v platném znění, považuje za opožděnou, tudíž bezpředmětnou a k této námitce
podjatosti v řízení nepřihlédl.

- v odporu jsem také zmiňoval to, že jsem nevěděl, že jsem v obci (příjezd po komunikaci bez cedule) - nemají na to důkaz že to tak nebylo.  K tomu se celou dobu nevyjádřili

Co teď? Zvládnu podat odvolání sám nebo musím přes právníka?

[jurasss]

R O Z H O D N U T Í
Městský úřad , odbor dopravy, (dále jen „Městský úřad “) jako věcně a místně
příslušný správní orgán dle ustanovení § 124 odst. 5 písm. j) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na
pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dle
ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl
v souladu s ustanovením § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších
předpisů, t a k t o :
I.

(dále jen „obviněný“)
je vinen,
že dne 21. 4. 2016 v 16:04 hodin řídil na silnici II/150 v obci Žďárná, okres Blansko, ve směru Žďárná
– Valchov, kde je nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h, automobil tovární značky
(CZ) nedovolenou rychlostí, přičemž mu byla Policií ČR zařízením Ramer 10C, výrobní číslo
15/0196, naměřena rychlost jízdy 91 km/h, kdy při zvážení možné odchylky měřícího zařízení ve výši
± 3 km/h, tedy obviněnému byla jako nejnižší skutečná rychlost naměřena rychlost jízdy 88 km/h,
čímž úmyslně spáchal
přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle ust. § 125c odst. 1
písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách
některých zákonů, v platném znění, porušením ust. § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v platném znění.
II.
Za tento přestupek Městský úřad  dle ust. § 125c odst. 5 písm. f) odst. 1 zákona č.
361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v platném
znění v návaznosti na ust. § 12 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění, obviněnému
ukládá:
 pokutu ve výši 4.000,-Kč (slovy čtyři tisíce korun českých)
2
III.
Dále se ukládá na podkladě ust. § 79 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění
pozdějších předpisů povinnost uhradit státu náklady spojené s projednáváním přestupku, a to
paušální částkou ve výši 1.000,-Kč podle § 1 odst. 1 vyhl. MV č. 231/1996 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
Uloženou pokutu a náklady řízení v celkové výši 5.000,-Kč, je obviněný povinen uhradit do 30 dnů
ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a to na účet č.

Odůvodnění:
Městský úřad  obdržel od Policie ČR přestupkový spis ve věci přestupku proti bezpečnosti a
plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č.
361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v platném
znění, kterého se měl dopustit obviněný tím, že dne 21. 4. 2016 v 16:04 hodin řídil na silnici II/150
v obci Žďárná, okres Blansko, ve směru Žďárná – Valchov, kde je nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h,
automobil tovární značky  nedovolenou rychlostí, přičemž mu
byla Policií ČR zařízením Ramer 10C, výrobní číslo 15/0196, naměřena rychlost jízdy 91 km/h, kdy při
zvážení možné odchylky měřícího zařízení ve výši ± 3 km/h, tedy obviněnému byla jako nejnižší
skutečná rychlost naměřena rychlost jízdy 88 km/h.
Městský úřad  po prostudování spisového materiálu Policie ČR č.j.
060106-LFU dospěl k názoru, že přestupek obviněného byl spolehlivě zjištěn a prokázán, proto
v souladu s ust. § 87 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění, vydal v dané
věci dne 13. 5. 2016 příkaz o uložení pokuty. Obviněný si písemnost převzal do vlastních rukou dne
20. 5. 2016 (viz. doručenka). Dne 6. 6. 2016, obdržel Městský úřad  prostřednictvím
poskytovatele poštovní licence od obviněného odpor proti výše uvedenému příkazu o uložení
pokuty, kdy toto podání bylo podáno u poskytovatele poštovních služeb dne 3. 6. 2016 (viz. poštovní
obálka). Jednalo se tedy o odpor, podaný v zákonem stanovené lhůtě.
Na základě výše uvedeného Městský úřad  v souladu s ust. § 59 zákona č. 500/2004 Sb.,
správní řád, v platném znění, předvolal obviněného k ústnímu jednání, které bylo nařízeno na den
12. 9. 2016 v 10:00 hodin. Předvolání bylo v návaznosti na ust. § 20 zákona č. 500/2004 Sb., správní
řád, ve znění pozdějších předpisů, obviněnému zasláno prostřednictvím datové zprávy, kdy
písemnost byla doručena dne 4. 8. 2016 (viz. doručenka). Dne 8. 9. 2016 obdržel Městský úřad
 omluvu obviněného z ústního podání, kdy důvodem byl zdravotní stav obviněného. Toto
svoje tvrzení doložil lékařským potvrzením. Městský úřad  tuto omluvu obviněného
vyhodnotil jako náležitou, a v souladu s ust. § 59 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném
znění, předvolal obviněného k ústnímu jednání, které bylo nařízeno na den 11. 10. 2016 v 13:00
hodin. Obviněnému byla písemnost zaslána prostřednictvím datové schránky, kdy písemnost byla
doručena dne 26. 9. 2016 (viz. doručenka). Ve věci písemného podání ze dne 8. 9. 2016 Městský
úřad  doplňuje, že toto podání neobsahovalo podpis obviněného, nicméně z podání bylo
zřejmé, kdo podání činí a vzhledem ke skutečnosti, že Městský úřad  tuto omluvu posoudil
jako náležitou, obviněného k odstranění tohoto nedostatku podání již nevyzýval.
V rámci řízení obviněný k dané věci uvedl: „K dané věci uvádím: podávám námitku podjatosti, na
základě toho, že jsem se dozvěděl, že příjem pokut je plánovanou položkou v rozpočtu města.
Domnívám se, že výše uvedení úředníci mají zájem na co nejrychlejším a nejvyšším výběru těchto
3
pokut a podle § 14 Správního řádu odst. 1 podávám námitku podjatosti těchto konkrétních osob. Paní
, pan Mgr.  a pan JUDr.  Tímto navrhuji, dokud mi nebude doručeno usnesení
o rozhodnutí o této námitce, přerušit řízení.“
K věci námitky podjatosti, která byla obviněným v rámci ústního jednání vznesena, Městský úřad
 nepřihlíží, a to z následujících důvodů.
Ust. § 14 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění stanoví, že „účastník řízení
může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník
řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. O
námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má
obdobné postavení (dále jen "představený").“
Obviněný namítl podjatost konkrétních úředních osob, a Heleny  Mgr. Romana  a
JUDr. Davida  z důvodu, že tyto osoby mají zájem na co nejrychlejším a nejvyšším výběru
pokut, kdy příjem z pokut je položkou v rozpočtu města. Skutečnost, že pokuty uložené ve správním
řízení jsou příjmem obce, není novou informací, ale informací obecně známou již po několik let, která
je navíc zakotvena přímo v zákoně. Obviněný o této skutečnosti věděl po celou dobu, tedy od
okamžiku zahájení řízení, s Městským úřadem  několikrát dle obsahu spisu komunikoval, ať
již písemně nebo osobně, nicméně námitku podjatosti uplatnil až při ústním jednání dne 11. 10.2016,
tedy opožděně. Obviněný, jako osoba znalá svých práv a povinností, tedy nenamítl podjatost úřední
osoby, jakmile se o ní dozvěděl, tedy ihned, ale až v průběhu tohoto přestupkového řízení. Městský
úřad  tedy tuto námitku podjatosti s odkazem na ust. § 14 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.,
správní řád, v platném znění, považuje za opožděnou, tudíž bezpředmětnou a k této námitce
podjatosti v řízení nepřihlédl.
Městský úřad zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich souhrnu podle svého
vnitřního přesvědčení a dospěl k tomuto závěru.
Obviněnému je kladeno za vinu, že svým jednáním měl naplnit skutkovou podstatu přestupku proti
bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3
zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění – Fyzická osoba se
dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla překročí nejvyšší
dovolenou rychlost v obci o 20 km/h a více nebo mimo obec o 30 km/h a více.
Aby obviněný naplnil znaky skutkovou podstatu tohoto přestupku, musí být ve smyslu ust. § 3
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, spolehlivě zjištěno a prokázáno, že
obviněný byl řidičem vozidla, jako řidič porušil ust. § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na
pozemních komunikacích, v platném znění – V obci smí jet řidič rychlostí nejvýše 50 km/h, a jde-li o
dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, nejvýše 80 km/h.
Ve věci toho, zda obviněný byl řidičem vozidla, vychází v první řadě Městský úřad  ze spisu
Policie ČR, a to z oznámení přestupku, kde je popsána osoba řidiče, vozidlo řidiče, kterým byl
přestupek spáchán, včetně místa, kde byl přestupek zjištěn. Oznámení dále obsahuje skutečnost, že
obviněný byl ztotožněn na základě jím předloženého řidičského a občanského průkazu. Skutečnost,
že by nebyl obviněný řidičem, dle tohoto oznámení, na místě silniční kontroly obviněný nenamítal.
Po seznámení se s oznámením o přestupku, toto podepsal, k věci se nevyjádřil.
Dále vycházel Městský úřad  z úředního záznamu, kde Policie ČR uvedla, že vozidlo bylo po
změření zastaveno, kdy v řidiči vozidla byl na základě jím předložených dokladů (občanského a
řidičského průkazu) ztotožněn obviněný. Na základě těchto důkazů má Městský úřad  za
spolehlivě zjištěno a prokázáno, jak má na mysli ust. § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, že
obviněný byl dne 21. 4. 2016 v 16:04 hodin na silnici II/150 v obci Žďárná, okres Blansko, ve směru
Žďárná – Valchov, řidičem vozidla tovární značky , kdy byl
kontrolován hlídkou Policie ČR.
Co se týče překročení rychlosti, vycházel Městský úřad zejména z důkazu v podobě
přestupkového spisu Policie ČR, kdy ze záznamu z měřícího zařízení je zřejmé, že dne 21. 4. 2016
4
v 16:04:11 hodin byla vozidlu tovární značky  naměřena rychlost
jízdy 91 km/h. Dále je ze záznamu zřejmé, že tato rychlost byla naměřena na silnici II/150 v obci
Žďárná, okres Blansko, číslo pořízeného snímku z měřiče je 142. Ze záznamu je dále zřejmé, že
v daném místě je dovolená maximální rychlost 50 km/h. Ze záznamu je dále zřejmé, že záznam byl
pořízen zařízením výrobní číslo 15/0196. Měření provedl policista Libor Fučík.
Z ověřovacího listu č. 173/15 ze dne 12. 11. 2015, je zřejmé, že zařízení výrobní číslo 15/019 (Silniční
radarový rychloměr RAMER10 C) bylo v době měření řádně kalibrováno, kdy kalibrace je platná do
11. 11. 2016. Kalibraci provedlo Autorizované metrologické středisko. Ověřovací list je opatřen
otiskem úředního razítka se státním znakem.
Z osvědčení o školení operátorů je zřejmé, že dne 20. 1. 2016 bylo provedeno školení operátorů pro
obsluhu a údržbu silničních rychloměrů typu RAMER R 10, AD 9 a RAMER 7 CCD. Takto proškolená
osoba absolvovala odbornou přípravu ve stanoveném rozsahu, která opravňuje obsluhu k používání
silničních rychloměrů výše uvedených typů ve všech modifikacích. Z tohoto dokladu je zřejmé, že
policista Libor Fučík, služební číslo 315 881, absolvoval odborné školení pro obsluhu a ovládání
měřícího zařízení RAMER 10 C.

[jurasss]

2. část

Z Evidenční karty řidiče, která je součásti spisu Policie ČR, je zřejmé, že obviněný je od roku 2006
držitelem řidičského oprávnění, kdy do současné doby tato karta obsahuje celkem 9 záznamů, a to
nejen ve věci překročení nejvyšší dovolené rychlosti.
Městský úřad má na základě těchto podkladů spolehlivě zjištěno a prokázáno, že
obviněný, jako řidič vozidla tovární značky , se v obci pohyboval
rychlostí 91 km/h (po odečtu toleranční srážky 88 km/h). Z tohoto záznamu je tedy zřejmé, že
obviněný překročil v obci nejvyšší dovolenou rychlost, která je v daném úseku 50 km/h, o více jak 20
km/h, tedy přesně o 38 km/h (po odečtu toleranční srážky). K tomuto záznamu Městský úřad
 ještě uvádí, že o tomto záznamu nemá žádných pochyb. Z ověřovacího listu je zcela
zřejmé, že měření bylo provedeno zařízením, které v době měření bylo řádně kalibrováno.
Z osvědčení je zcela zřejmé, že měření prováděla osoba (policista), která byla k měření řádně
proškolena. V konkrétním případě se jednalo o policistu Libora Fučíka. Ze záznamu je dále zřejmé, že
tento nevykazuje žádné znaky, které by opravňovaly k pochybnostem o správnosti měření. Měření
proběhlo podle pravidel uvedených v Návodu k obsluze. Uvedený způsob měření je schválený
v rámci Schválení typu stanoveného měřidla, pozice vozidla ve snímku odpovídá správnému
nastavení rychloměru, správnému měření rychlosti dle snímku nebrání žádné předměty, které by
zkreslily rychlost jízdy vozidla. Skutek obviněného je v souladu s návodem k obsluze
zadokumentován, kdy tento byl pořízen rychloměrem, který je řádně kalibrován, přístroj byl
nastaven odborně způsobilou osobou, která byla k tomuto řádně proškolená - na základě výše
uvedeného tedy Městský úřad nemá důvod pochybovat o správnosti provedeného měření
rychlosti u vozidla obviněného.
Městský úřad  ještě doplňuje, že záznam z kalibrovaného měřícího zařízení považuje
správní orgán za privilegovaný důkaz ve vztahu k důkazům ostatním, (např. rozsudek NSS č.j. 7 As
39/2007-55 „Spáchání přestupku překročením nejvyšší dovolené rychlosti lze samozřejmě prokázat i
jinými důkazy (§ 51 odst. 1 správního řádu). Z povahy věci je však zřejmé, že změření rychlosti (tedy
zachycení průběhu skutkového děje) k tomu příslušnými orgány, má privilegované postavení mezi
důkazními prostředky, ovšem za předpokladu získání a provedení tohoto důkazního prostředku
v souladu s právními předpisy“).
Správní orgán v řízení nevyslechl svědky, zasahující policisty, kdy s ohledem na výše uvedené dospěl
k závěru, že výpověď zasahujících policistů by byla zcela nadbytečná – pokud by cokoliv při postupu
měření rychlosti bylo provedeno nesprávně, zařízení by měření neprovedlo. K nutnosti výslechu
zasahujících policistů jako svědků správní orgán poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu
č.j. 2As 8/2009-95: „Z těchto důvodů proto krajský soud neakceptoval návrh na výslechy svědků –
policistů provádějících měření. Ty, dle jeho názoru postrádají význam v případě, kde se nejedná o
dopravní nehodu či obecně událost, při které by bylo třeba zkoumat např. způsob jízdy vozidla.“
V tomto konkrétním případě má Městský úřad za to, že skutkový stav byl jednoznačně
5
zjištěn záznamem o přestupku pořízeným kalibrovaným zařízením obsluhou k tomuto úkonu
proškolenou.
Z výše uvedených skutečností má tedy Městský úřad za spolehlivě zjištěné a prokázané,
tak jak má na mysli ust. § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, že obviněný naplnil
znaky skutkové podstaty přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních
komunikacích dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích, v platném znění a to tím, že dne 21. 4. 2016 v 16:04 hodin řídil na silnici II/150 v obci
Žďárná, okres Blansko, ve směru Žďárná – Valchov, kde je nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h,
automobil tovární značky nedovolenou rychlostí, přičemž mu
byla Policií ČR zařízením Ramer 10C, výrobní číslo 15/0196, naměřena rychlost jízdy 91 km/h, kdy při
zvážení možné odchylky měřícího zařízení ve výši ± 3 km/h, tedy obviněnému byla jako nejnižší
skutečná rychlost naměřena rychlost jízdy 88 km/h, kdy tedy tímto jednáním porušil ust. § 18 odst. 4
zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění, a proto rozhodl
Městský úřad tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí.
Městský úřad  po provedeném dokazování dospěl k závěru, že obviněný svým jednáním
naplnil jak formální stránku přestupku, tak i materiální stránku přestupku. Co se týče formální
stránky přestupku, tak dané jednání je výslovně za přestupek označeno v zákoně č. 361/2000 Sb., o
provozu na pozemních komunikacích, v platném znění a to konkrétně v ust. § 125c odst. 1 písm. f)
bod 3. Co se týče materiální stránky přestupku, tak Městský úřad  má za to, že obviněný
svým jednáním ohrozil společenský zájem a to tím, že ohrozil bezpečnost a plynulost silničního
provozu. Městský úřad  k tomuto doplňuje, že obviněný se přestupkového jednání dopustil
v obci, kde lze předpokládat větší výskyt osob, kdy tímto protiprávním jednáním dochází k častým
dopravním nehodám ve spojitosti se vznikem škody na majetku a újmě na zdraví ostatních účastníků.
Podle ust. § 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění, k odpovědnosti za přestupek
postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění. Protože
zákon ve vztahu k přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích v platném znění, jinak nestanoví, postačuje k naplnění subjektivní
stránky odpovědnosti za přestupek zavinění z nedbalosti. Obviněný se k ústnímu jednání dostavil, ale
k pohnutkám, které ho vedly k porušení zákona, se nevyjádřil, proto má Městský úřad
v dané věci zato, že obviněný se přestupkového jednání dopustil úmyslným jednáním. Městský úřad
 v dané věci vycházel zejména ze spisové dokumentace Policie ČR, ze které je zřejmé, že
obviněný již byl v minulosti řešen pro přestupek související s překročením nejvyšší dovolené
rychlosti. Dále je z oznámení zřejmé, že obviněný se přestupku dopustil v obci, kdy co by držitel
řidičského oprávnění, zná povinnost dodržení nejvyšší dovolené rychlosti v obci, rychlost jízdy řidič
vizuálně kontroluje na tachometru vozidla, kde se mu zobrazuje aktuální rychlost jím řízeného
vozidla. Obviněný tedy věděl, že se nachází v obci, věděl o povinnosti dodržení nejvyšší dovolené
rychlosti v obci, a přesto tuto zákonnou povinnost nerespektoval. Městský úřad  má tedy
za to, že obviněný se přestupku dopustil úmyslným konáním.
Za přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/200 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích a o změnách některých souvisejících zákonů, v platném znění, se uloží dle ust. § 125c
odst. 5 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách
některých souvisejících zákonů, v platném znění, pokuta od 2.500 do 5.000,- Kč.
Při stanovení výše sankce přihlédl Městský úřad  k závažnosti přestupku, ke způsobu jeho
spáchání, k míře zavinění, k okolnostem, za nichž byl spáchán. Ve prospěch obviněného přihlédl
Městský úřad  ke skutečnosti, že jednání obviněného nemělo za následek škodlivý
následek, tedy tímto jednáním nevznikla nikomu újma na majetku nebo jiné osobě na zdraví.
S ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 8 As 82/2010, potažmo analogii s trestním
zákoníkem o zániku trestní odpovědnosti a zahlazení odsouzení, nepřihlédl Městský úřad
6
k evidovaným přestupkům starších tří let, proto tedy Městský úřad v neprospěch
obviněného přihlédl ke skutečnostem uvedeným v evidenční kartě řidiče, ze kterých je zřejmé, že
obviněný za poslední tři roky byl řešen opakovaně pro přestupky v dopravě, a to mimo jiné skutkové
podstaty přestupku i v souvislosti s překročením nejvyšší dovolené rychlosti. Z této evidenční karty
řidiče lze u obviněného tedy odvodit nekázeň v silničním provozu. Městský úřad  usoudil,
že v daném případě je třeba uložit sankci pokuty, zejména s ohledem obsah evidenční karty řidiče,
v druhé polovině zákonem stanoveného rozpětí. Lze předpokládat, že takto uložené sankce splní
výchovný účinek a obviněný se v budoucnu dalšího protiprávního jednání spojeného
s nerespektováním předpisů na úseku bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
vyvaruje.
Dle ust. § 79 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, byla
obviněnému jako občanovi, který byl uznán vinným z přestupku, uložena i náhrada nákladů
spojených s projednáním přestupku. Ty jsou hrazeny paušální částkou, která je stanovena vyhláškou
č. 231/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: