Navázal bych na předchozí stejně pojmenované vlákno i na vlastní vlákno, obojí z loňského roku. Jakým způsobem jednat s pojišťovnou (pojistníkem je státní organizace, jejíž strom způsobil škodu na voze), aby člověk provedl řádně všechny úkony pro případný budoucí spor?
Stav je takový, že strom poničil starší vozidlo, které do té doby bylo ve výborném stavu. Šetření PČR na místě proběhlo. Pojišťovna vozidlo odhadla podle tabulek, vyrobila totální škodu, dvakrát řekla něco jiného, pak zkusila aukci, následně chtěla rozpočet. Ten se sestavoval dost obtížně, spolehlivý mechanik nakonec použil zjistitelné ceny originálních dílů. Pojišťovna následně řekla, že ji vlastně rozpočet nezajímá a pošle celých 17 tisíc, vedle toho má 5 tis. být spoluúčast pojištěného. Oprava podle zbytečně sestavovaného rozpočtu byla na částku asi 200 tis., reálnou cenu opravy jsme odhadli na 50-60 tisíc, hodnota vozu podle tabulek pojišťovny zhruba 25 tisíc. Čili klasický navyklý příběh.
Kolega tvrdí, že jednání s pojišťovnou je sice hezké, ale že rozdíl ceny mezi almužnou pojišťovny a reálnou cenou z faktury bude třeba vymáhat přímo od pojištěného, neboť škůdcem je on a právní vztah tak vzniká přímo s ním. Je jedno, co má sjednané se svou pojišťovnou.
Potřeboval bych vědět, jestli máme dál komunikovat s pojišťovnou, např. vyjádřit nesouhlas (třebaže to k ničemu nebude), případně jestli máme už teď oslovit škůdce, a jestli už konečně můžeme vozidlo nechat opravit, aniž by se tím něco budoucího prošvihlo. V debatě také zaznělo potenciální angažmá soudního znalce na určení škody, nicméně u takového případu je otázkou, zda je to cenově efektivní - nezjišťoval jsem.
Díky za případné nápady.