https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=246383Kdo si chce počíst.
Je tam pasáž o možnosti doručovat veřejnou vyhláškou, pokud se adresátovi nepovede do zahraniční doporučit. Mohlo by se to využít i pro Helmutha? Veřejné výsledky ORV budou brzo plné. Nebo to platí pouze pro podnikatele? Mohl by být Helmuth OSVČ (zahraniční ekvivalent)? O snaze SO sehnat opatrovníka jsem snad nikdy neslyšel? Že by 106ka na všechny ORV, kolikrát se o to pokusili?
Ze
zkušeností úřadů vedoucích přestupková řízení lze dovodit důležitý poznatek, dle něhož velké
množství těchto řízení vedených vůči subjektům usazeným v zahraničí končí neúspěchem, nebo se
je dokonce ani nepodaří zahájit. To má zásadně negativní dopad na vynutitelnost pravidel
obbsažených v uvedených 3 zákonech a na ochranu veřejných zájmů, jež mají být skrze tato pravidla
chráněna. Jedním z klíčových důvodů tohoto neutěšeného stavu je nemožnost řádně doručovat
v řízení o přestupku adresátům, jejichž sídlo nebo pobyt, popřípadě adresa pro doručování je
v cizině. Podle § 22 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen
„správní řád“) lze adresátům, kteří se zdržují v cizině nebo jejichž sídlo nebo pobyt, popřípadě jiná
adresa pro doručování podle § 19 odst. 4 je v cizině, doručit prostřednictvím provozovatele
poštovních služeb nebo prostřednictvím příslušného orgánu státní správy pověřeného k
doručování písemností do ciziny. Pokud se však tímto způsobem nepodaří písemnost doručit,
ustanoví jim správní orgán opatrovníka. V aplikační praxi se ukazuje, že je v případě zahraničních
dopravců či řidičů nesmírně obtížné ustanovit opatrovníka, který by byl vhodnou osobou pro
reprezentaci práv a oprávněných zájmů osoby podezřelé z přestupku, tak jak to vyžaduje § 32 odst. 4 správního řádu. Ve většině případů oslovené osoby funkci opatrovníka odmítají s odkazem na
to, že nejsou vhodnými osobami. Typicky české sdružení podnikatelů v silniční dopravě nemusí
mít stejný zájem na věci jako cizí osoba podezřelá z přestupku. Hledání a ustanovení opatrovníka
představuje závažnou praktickou potíž v přestupkových řízeních a v řadě případů vede k odložení
věci či zastavení řízení. Předkladatel má za to, že existuje silný veřejný zájem na zvláštní právní
úpravě (oproti úpravě v § 32 odst. 3 správního řádu), aby i v případě předmětných řízení (vedoucích
k uložení povinnosti), bylo možno doručovat veřejnou vyhláškou, aniž by bylo přitom rezignováno
na vyrozumívání adresáta o doručovaných písemnostech i jiným vhodným způsobem. Příklady
obdobné, oproti správnímu řádu odchylné právní úpravy již přitom v právním řádu existují,
například v § 21b zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších
předpisů, nebo v § 2 odst. 6 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné
infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.