30kmhcz

já zkoušel napadnout i rozsah provozních napětí a výsledek:
Úřednice xxxxxx se neodborně a lživě vypořádala s námitkou ve vyjádření se k podkladům ohledně chybějícího měřícího protokolu napětí v rozvodné sítí. Správní orgán ve spise nemá uveden žádný měřící protokol ohledně napětí v síti v okamžiku měření radarem UNICAM SPEED R. Jelikož tento měřící přístroj má ve své specifikaci v rámci certifikace uveden rozsah napájecího napětí 210-240V, tak vzhledem k toleranci rozvodné sítě , jenž je u společnosti EON +-10%, tak je možné napětí 207 -253V. To by pak znamenalo, že v pokud by bylo napětí v krajních mezích tolerance, tak by již nebylo v toleranci pro daný měřící přístroj. a pokud je mimo toleranci uváděnou výrobcem, tak není možné zajistit funkčnost udanou výrobcem a tudíž i platnost měření. Přepětí může poškodit citlivé elektronické součástky uvnitř zařízení na měření rychlosti, což může vést k nesprávným měřením nebo úplné nefunkčnosti zařízení. Přepětí může ovlivnit kalibraci měřicího zařízení, což může způsobit nepřesná měření rychlosti vozidel. Elektronické systémy, které jsou vystaveny přepětí, mohou zaznamenat chyby v softwaru, což může vést k nesprávným výsledkům nebo chybám v zaznamenávání dat. Tím, že ve spise chybí dokument ohledně průběžného měření napětí, tak nelze považovat měření měřidlem UNICAM SPEED R za spolehlivé. Rozhodnutí úřednice xxxx, ve kterém uvedla následující informaci: uvedené „jmenovité napájecí napětí“ (210 V AC až 240 V AC), není totéž jako rozsah provozních napětí. Automaticky předpokládána tolerance je +- 10 % od hodnot jmenovitého napětí. Předmětný rychloměr je konstruován i pro použití v zemích s jinou napěťovou soustavou, proto není jeho jmenovité napětí pouze 230 V AC“. Pokud úřednice xxx používá v Rozhodnutích takové technikálie, jenž jsou z elektrotechnického hlediska čirý nesmysl, tak tyto lživé argumenty ovlivňují negativně celé správní řízení. Dochází tak i k překročení pravomocí úřední osoby s cílem poškození účastníka řízení. Kdyby totiž byla znalá v oblasti elektrotechniky, tak by musela vědět, že : Jmenovité napájecí napětí je napětí vyznačené na štítku zařízení, z kterého se určují podmínky pro napěťové zkoušky a rozmezí napětí, pro které lze zařízení použít. ČSN 345101. A že nic takového jako . „Automaticky předpokládána tolerance +- 10 % od hodnot jmenovitého napětí“ neexistuje.Existuje pouze tolerance napětí v síti NN. A že je rychloměr konstruován i pro jiné napěťové soustavy je také ukázka nevzdělanosti v oboru elektrotechniky. Jiná napěťová soustava je např 110, 127V a tam by rychloměr zcela jistě nefungoval. To, že není znalá v oblasti elektrotechniky bylo prokázáno, požadavkem na její vzdělání, které bylo SO nejdříve zamítnuto a až po nařízení poskytnout tuto informaci nadřízeným orgánem, bylo uvedeno, že je absolventka humanitních studii- obor genderových věd. Takže pokud uvádí v Rozhodnutí zjevně nesprávné informace na které nemá vzdělání, tak se opět dopouští nesprávného úředního postupu a nepřezkoumatelného Rozhodnutí.

> Keach: Mýlíte se. Dle § 22(3) ZPPK: "Řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat v jízdě v křižovatce a za křižovatkou, takže by byl nucen zastavit vozidlo v křižovatce. To neplatí, pokud řidič zastavuje vozidlo v křižovatce za účelem plnění povinností podle § 5 odst. 1 písm. h) nebo při odbočení vlevo podle § 21 odst. 5."

O žádném jednom vozidle zde není řeč. Při odbočování vlevo bez ohledu na funkčnost či existenci signálu S5 (doplňková zelená šipka) vozidla mají najíždět do křižovatky. Pouze podle § 4(a) ZPPK bych považoval za nevhodné vjíždět do křižovatky, pokud by bylo zjevné, že komunikace, na kterou se snaží řidiči doleva odbočit, je beznadějně zaplněna. Druhou výjimkou by byla křižovatka řízená pouze signálem S5; takovou jsem ovšem naposledy viděl asi tak před 20 lety.

Jenže to druhé a další vozidlo jsou právě nuceni zastavit vozidlo v křižovatce, protože před nimi stojí to 1. tedy nezastavují z důvodu dávání přednosti, respektivě za účelem těch povinností. To plní jen to 1. auto.

Omlouvám se, nesprávně jsem pochopil původní dotaz, přestože jste jasně napsal, že je šipka v protilehlém rohu. Nicméně z pohledu zákona nevidím rozdíl mezi chováním v křižovatce s S5 oproti S6, takže je to jedno. Co se týče samostatné vyhlášky k zelené šipce, doufám, že neexistuje. A už to nikde nezmiňujte, prosím, nebo nějakého parazita napadne založit si obživu na vydávání podzákonných norem ke každé jedné dopravní značce.

Pokud je ta Vaše křižovatka problematická a dochází v ní ke kolizím kvůli krátkému "mezičasu" spojenému s nerozsvícením šipky (nejspíš v důsledku nesprávně nastaveného dynamického řízení dopravy), je nejjednodušší cestou podat podnět na příslušný úřad. Což podle Vaší mapky soudě bude odbor dopravy MMB, případně přímo na správce semaforů (asi Brněnské komunikace). Podobných podnětů jsem psal v minulosti několik, v některých případech dokonce došlo poměrně rychle k nápravě. Postačí úplně běžnou lidskou řečí popsat problém, není třeba používat paragrafy. Pokud by to nepomohlo, věřím, že Vám určitě dokáže lépe než já poradit pan enzym.

Podle aktuálního (před pěti lety prodlouženého) ověření "nově provedená zkouška odolnosti pracovním teplotám prokázala, že pracovní rozsah teplot je pro radarový měřič rychlosti provedení RAMER10 С -20 °C až +60 °C.," viz web ČMI. Na straně 5 jsou různé rozsahy provozních teplot pro různá provedení RAMER10.

Co se týče mlhy, domnívám se, že v "ověření" hlavně mlží jak Ramet (výrobce), tak i ČMI, protože zcela ignorují vlhkost a stav ovzduší. V mlze se vlny samozřejmě šíří jinak, protože vysoká koncentrace vodních kapek mění dielektrickou konstantu prostředí (index lomu). A s tím RAMER zjevně nepočítá, protože pro něj je konstanta c (nesprávně) určena jako rychlost světla ve vakuu (kdy naposledy někoho měřili ve vakuu???), a to bez jakékoli korekce či algoritmu pro přepočet v nevakuových podmínkách. Přičtěte  si k tomu, že v mlze dochází k útlumu a rozptylu mikrovlnného signálu, což objektivně způsobuje deformaci signálu, kvůli níž vyhodnocovací algoritmus prostě musí chybovat. Pokud radar používá konstantu pro vakuum a certifikát neudává limitní vlhkost, lze samozřejmě zcela legitimně namítat, že měření v mlze proběhlo mimo rámec technických parametrů, za kterých bylo měřidlo schváleno do provozu, protože tyto parametry v "ověření" prostě nejsou definovány.

Jenže s celou touto argumentací se pohybujeme ve světě, kde platí racionální logika a fyzikální zákony. Správní orgány a správní soudy včetně NSS ovšem v takovém světě nežijí. Podle judikatury NSS (např. 6 As 182/2019 - 38) dokonce i nesprávné nastavení úhlu, které ovlivňuje výsledky měření řádově více než mlha, lze zhojit tím, že se vozidlo "vejde" do šablony dodané výrobcem (!), jehož zařízení jsou tak kvalitní, že v první verzi manuálu RAMER10 jsme mohli vidět mj. 8,4 metru dlouhou Škodu Octavia (délku "změřil" RAMER). Zatím nejefektivnějším způsobem, jak rozbít měření polofunkčním šmejdem zvaným RAMER10, tak podle mě zůstává poukázání na zjevný rozdíl osy vozidel na dvou různých fotografiích, nejlépe z téhož zařízení, dají-li se sehnat.

Nový zákon o odčerpávání majetku nevysvětleného původu, který vláda poslala do Poslanecké sněmovny, boří dosavadní tabu: presumpci neviny i nedotknutelnost vlastnictví bez pravomocného rozsudku. „Jde o řízení, kde se fakticky prokazuje vina majetku, nikoliv člověka,“ varuje v otevřeném rozhovoru profesor trestního práva a člen Legislativní rady vlády Tomáš Gřivna.

https://www.info.cz/zpravodajstvi-a-komentare/grivna-dimun-zakon-odcerpavani-majetku-konfiskace

zajímavé. jak jsou na tom ramery s teplotami?

já jsem kdysi nadhodil, že měření bude pochybné, když je za autem mlha z mokré vozovky, to mi nikdo nevysvětlí, že to nezkreslí měření

Díky za rady, půjdu do toho.

Důležití je, jak to bylo před zavedením úsekovky. Jestli došlo k nějaké změně.

No, je to takový návod, na co si má dát SO pozor. Ve fázi odpovědi na výzvu bych asi neuváděl vše, co je tam uvedeno. Např. některé dopředu avizované kroky obrany.
Využití v pozdější fázi (dle anonym3628) se mi též líbí.
(A líbí se mi ta část o mezinárodním doručování.)

kdo:  A vztahuje se tento zákon i na tento typ křižovatky, kdy těsně za odbočením vlevo je další semafor? A ten není dokonce od prvního semaforu vidět / je zcela zboku/ a všimnout se ho dá až po najetí do křižovatky. A nikdo neví, kdy tam blikne žlutá nebo červená a tak tam téměř vždy zůstanou najeté 2-3 auta a tím křižovatku zcela zneprůjezdní,
A jen věcná - já se bavím o signálu o opuštění křižovatky S6  nikoliv o doplnkové zelené šipce S5.
Tato křižovatka je ranní peklo, kdy si většina najede do křižovatky na odbočení vlevo - zelená šipka S6 samozřejmě nesvítí a na semaforu se rozsvítí červená a několik aut zůstane stát a totálně zablokují jízdu vozidům z druhé strany přes koleje.
První semafor je také naprosto nelogicky umístěn velice daleko od křižovatky.

Pořád ale hledám to merito věci, jestli  šipky S6 mají nějakou prováděcí vyhlášku, zda musí svítit vždy nebo podle čeho se řidí - jak má pak řidič předvídat?