30kmhcz

Urban:
Bodem A odkazuji na Vyhláška č. 294/2015 Sb., zejména na dopravní značku E 13. Pokud jde o argumentaci veřejným zájmem, tu lze uplatnit, nicméně je třeba zohlednit, že některé dotčené pozemky mohou být v soukromém vlastnictví. V takovém případě mohlo být příslušné dopravní značení instalováno obcí na základě podnětu či požadavku vlastníků těchto pozemků. Ale pozor, jsou známy i případy, kdy si to tam vlastníci pozemku umístili sami, samozřejmě nelegálně.

Co se týče bodu B, je nutno vycházet z toho, že řidič reaguje na dopravní značení v průběhu jízdy. I běžný řidič tedy musí mít možnost na základě srozumitelného a jednoznačného dopravního značení posoudit, zda je vjezd do daného úseku komunikace dovolen, či nikoli.

  Nelze přitom rozumně předpokládat, že by řidič před zahájením jízdy detailně studoval všechny možné varianty dopravních značek a následně prováděl „výslechy“ celé posádky, zda náhodou nemá něco společného s možnými dodatkovými tabulkami na plánované trase; takový postup by již spíše připomínal procesní úkon než běžné užití pozemní komunikace. 

Co se týče postupu, v případě zastavení uveďte policistům, že máte v daném místě byt v nájmu (může to zabrat a pustí vás). Pokud však ne, pak rozhodně s pokutou nesouhlaste (a nepodepisujte pokutový blok). Následně, pokud vám něco přijde od správního orgánu, je vhodné na to bezodkladně reagovat, uplatnit veškeré námitky a požadovat, aby se s nimi orgán podrobně vypořádal. Pokud by byl rovnou vydán příkaz, je nutné proti němu podat odpor a již v něm tuto argumentaci uplatnit.

Ještě doplňme nejvhodnější postup.
1. Nechat si napařit pokutu a použít opravné prostředky,
2. Podat podnět k přezkumu - nejedná se náhodou o OZV?
... ?

Řidič se sice zeptat může, ale jak ověří? :-)

Pošlete 106ku na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, aby vám poskytli rozhodnutí o umístění dané značky.

jo295: K vašim námitkám:
A, C) Zřejmě se odkazujete na § 78 odst. 2 ZPPK, kde kromě bezpečnosti a plynulosti provozu je zmíněn i jiný důležitý veřejný zájem jako legitimní důvod k umístění značky
B) tak snad se může řidič zeptat pasažeru, že?

jinak pokud by se vám chtělo do studia judikatury můžete začít u
2 Ao 3/2008 , kde NSS uvedl, že smysl umístění dopravních značek nemůže být samoúčelný či dokonce šikanózní, nýbrž že musí být racionální a opodstatněný některým z uvedených legitimních důvodů. Pokud takový důvod neexistuje, jedná se o dopravní značku umístěnou protizákonně.
případně také 5A 141/2016

Je to rozporné, takže napadnout by se to dalo takto:

A) Nezákonné dopravní značení (hlavní argument)
Dodatková tabulka ve znění „mimo vozidel přepravujících osoby s trvalým pobytem…“ je problematická, protože odporuje vyhlášce č. 294/2015 Sb. a zavádí kritérium, které právní předpisy neznají.

Dodatková tabulka stanoví výjimku na základě trvalého pobytu osob, což není kritérium předvídané právní úpravou dopravního značení a nemá žádnou souvislost s bezpečností či plynulostí provozu.

B) Nepřezkoumatelnost a neurčitost
Řidič není schopen zjistit, kdo má v daném místě trvalý pobyt, ani tuto skutečnost ověřit během jízdy.

Dopravní značení musí být srozumitelné a jednoznačné (viz NSS 2 As 43/2016). V daném případě je splnění podmínky výjimky neověřitelné při provozu na pozemní komunikaci.

C) Absence dopravního důvodu (velmi silné)
Kritérium trvalého pobytu nesouvisí s dopravní situací – nejde o zásobování, obsluhu ani rezidentní parkování.

Omezení provozu musí sledovat legitimní dopravní cíl (viz NSS 1 As 39/2009). Kritérium trvalého pobytu je čistě administrativní a nesouvisí s ochranou provozu.

D) Subsidiární argument – materiální znak
I pokud by bylo jednání formálně posuzováno jako přestupek, lze namítat absenci společenské škodlivosti (viz NSS 5 As 104/2008).

Jednání nevykazovalo žádnou společenskou škodlivost – nedošlo k ohrožení provozu ani bezpečnosti.

Ad absurdum, může tam vjet autobus či náklaďák nižší jak 2,1 m, pokud v něm sedí osoba s trvalým pobytem, která tam nebydlí.
Zdá se mi, že taková definice skupiny osob, které je povoleno přepravovat, překračuje ústavní mantinely.

sennheiser +1

Ač to může působit na první pohled mírně absurdně, dalo by se v dané situaci analogicky argumentovat slavným vrbětickým nálezem Pl. ÚS 10/22, podle nějž má trvalý pobyt primárně evidenční funkci a nemusí se ztotožňovat s bydlištěm, kde osoba skutečně žije, přičemž osoby fakticky žijící v daném místě, byť bez evidence trvalého pobytu, jsou v naprosto identickém postavení jako občané s trvalým pobytem.

Očividně to psal nějaký soudruh/soudružka, kteří byli zvyklí z dob minulých, že každý má trvalé bydliště, kde bydlí.
V dnešní době, kdy se různě krátkodobě či dlouhodobě stěhuje za prací nebo má člověk víc nemovitostí, tak je tento požadavek až šikanozní. Takže pomahači bych případně řekl, že zde mám své druhé bydliště a nazdar. Nemá sebemenší právo lustrovat nějaký katastr nemovitostí nebo jakkoliv jinak ztěžovat průjezd.
A klidně bych se na úřadě i optal na důvod..  Možná je tam úzká cesta, která není stavěná na větší provoz.  Ale podle mapy tam stejně nikdo jiný než místní moc nemá důvod tam jet. Objíždění ucpané dálnice to určitě nebude.

ono je v některých případech vnímáno jako prvek pasivní bezpečnosti
do zrcátek se tu nekouká a na motorce většina uživatelů OA v životě neseděla
takhle se alespoň leknou a tedy zbystří

ve zbytku souhlas s Jenyk

Ahoj,

mezi obcemi Hrusice a Mirošovice vede silnice, na které je značka B11 „Zákaz vjedu všech motorových vozidel” s dodatkovou tabulkou „Mimo vozidel přepravující osoby s trvalým pobytem v obci Hrusice nebo Mirošovice.

Chci se vás zeptat na názor a jaký byste zvolili postup v tomto případě, jestliže v dané obci de facto bydlím, nicméně trvalý pobyt dle zákona o evidenci obyvatel mám jinde. Má vůbec taková značka oporu v zákoně? Občas tam stojí policie a kontroluje, zatím mě nikdy nezastavili.

Díky.

Šance je v tom, že úřad měl konkrétní osobu nového držitele/kupujícího, měl kupní smlouvu a měl indicii, že právě on mohl vozidlo užívat. Tím vznikla povinnost udělat reálné nezbytné kroky ke zjištění pachatele, ne jen formálně poslat jednu výzvu a hotovo.

Krajský soud v Hradci Králové v 31 A 35/2023 zrušil rozhodnutí právě proto, že správní orgán rezignoval na zjištění skutečného pachatele. Soud zdůraznil, že pokud označená osoba výzvy převzala a byla kontaktní, nestačí jen konstatovat, že nereagovala; úřad měl použít další prostředky, například opakované kontaktování, pořádkovou pokutu nebo předvedení.

Ještě silnější je čerstvý NSS 4 As 19/2024-23. Tam šlo také o prodané vozidlo a osobu označenou na základě kupní smlouvy. NSS řekl, že i když správní orgán označeného kupujícího opakovaně vyzval a uložil mu pořádkovou pokutu, za specifických okolností to nestačilo; měl udělat další smysluplný krok, například pokusit se o předvedení, případně rovnou zahájit řízení proti podezřelé osobě.