30kmhcz

Rozsudek považuji za neškodný. Výpověď policistů jako jediný důkaz byla použitelná vždy, ostatně z rekapitulace kasační stížnosti ani neplyne, že by žalobce tohle namítal, a pokud existuje nějaká prejudikatura, která by zásadu volného hodnocení důkazů zpřesňovala v tom smyslu, že by určovala, kolik a jakých důkazů je potřeba v závislosti na hrozícím trestu (pochybuji), tak ji lze nadále použít, protože citovaný rozsudek se tím zkrátka nijak nezbývá.

S tím předjížděním je to horší, protože tam se bohužel soud vyjadřoval k něčemu, na co se ho nikdo neptal (evidentně to neprošlo procesním diskursem, není to ani stížním bodem kasace, ani se k tomu žalovaný nevyjadřoval), nicméně ten odstaveček si jistě úřady najdou a budou s ním strašit. Naštěstí je to úplně klasické obiter dictum, prakticky neodůvodněné a i soudem tak podané, že kdyby to někdo vytáhnul, není nic snazšího než to přebít vyšší kartou:

NSS 2 As 176/2016-46 ze dne 30. 11. 2016: „Je třeba rovněž podotknout, jak ostatně i stěžovatel správně poukazuje, že předjíždění na pozemní komunikaci v úseku platnosti toliko vodorovného dopravního značení "V 1a-podélná čára souvislá" není zákonem zakázáno, pakliže nejde zároveň o úsek, kde (případně situaci, kdy) je předjíždění zakázáno dle § 17 odst. 5 zákona o silničním provozu (což v nynější situaci nepřipadlo v úvahu). Dopravní značka V 1a nezakazuje předjíždění, nýbrž přejíždění této značky nebo její přesahování nákladem, pokud to není nutné k objíždění, odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci nebo vjíždění na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci. Pokud by tedy stěžovatel za uvedené situace při předjíždění (u kterého nebylo prokázáno, že by bylo v uvedeném úseku komunikace zakázáno) přejel vodorovné dopravní značení V 1a, nemohl by tím naplnit skutkovou podstatu přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 7 zákona o silničním provozu.“