Jsem líný se nořit do hloubky problému, tak jen pár glos (bez záruky za faktickou správnost).
Jak se rozebíralo v jiném vlákně, italský zákon skutečně zná jakýsi institut z hlediska účelu podobný tuzemské Humlovině, ovšem na rozdíl od nás to procesně mají mnohem jednodušší. Do toho zákona si zkrátka napsali, že za přestupky odpovídá solidárně řidič, provozovatel, vlastník (a možná i někdo další). Nezatěžují se jako my se subsidiaritou, předstíráním pátrání po řidiči atp. Nakolik to zapadá do jejich systému správního trestání, principů odpovědnosti či ústavnosti netuším, ani co si o tom myslí ESLP, to by chtělo konzultovat s někým detailně obeznámeným s celým kontextem a zavedenou praxí, ale předpokládám, že podobně jako u nás jim to nějak funguje, a je-li šance to rozbít jako celek, jde o běh na dlouhou trať.
Procesně řízení začíná jakousi kombinací tuzemského příkazu a odpustku. Od stolu je vydáno rozhodnutí směřující proti některé ze solidárně odpovídajících osob, a není-li uplatněn žádný z opravných prostředků (je tam řádný opravný prostředek, o kterém rozhoduje prefektura, nebo nějaká zkratka rovnou k soudu) stává se z toho vykonatelný titul.
Ďábel je skryt v detailech, stojí-li něco za průzkum, je to právě doručování rozhodnutí. Je možné, že jim fungují různé fikce, ale že by to bylo až tak tvrdé, že se rozhodnutí považuje za doručené jeho odesláním bez ohledu na cokoliv, to mi přijde moc i na Italy.
Z hlediska práva EU tam smrdí víc věcí. Předesílám, že na tohle nejsem expert, ale prekluzivní lhůta závislá na bydlišti obviněného (a to tak ostře, že pro adresáta v IT jde o 90 dní, ale mimo IT čtyřnásobek) mi připadá jako nepřípustná diskriminace na základě státní příslušnosti. Jde-li o jazyk dopisu, který je odeslán zahraničnímu řidiči/provozovateli na základě poskytnutí údajů z registrů vozidel státem registrace, směrnice 2015/413 v článku 5 jednoznačně stanoví, že musí jít o jazyk dokladů o registraci vozidla či některý z úředních jazyků státu registrace (bod 15 preambule to vysvětluje tak, že má odesílatel zvážit, kterému jazyku adresát s největší pravděpodobností rozumí). Není to žádné doporučení, je to směrnice, každý stát si ji sice může implementovat jak uzná za vhodné, ale konkrétně pravidlo o jazyku dopisu je zcela jednoznačné jak normativně, tak teleologicky, pokud si to v IT uzákonili tak, že všichni v EU rozumí buď italsky, nebo anglicky, tak to zkrátka neimplementovali řádně a nastává tzv. vertikální přímý účinek směrnice.
No a konečně by mě zajímalo, jak by se takové veřejnoprávní rozhodnutí v ČR vykonalo. Ono to asi teoreticky nějak jde, ale jak psal pivko, nevztahuje se na to Brusel I, žádný obecný mechanismus pro vymáhání pokut za veřejnoprávní delikty v rámci EU (zatím) není, pochybuji, že by to zrovna mezi CZ a IT řešily nějaké historické bilaterální smlouvy, uznání podle tuzemského ZMPS by také nemělo připadat v úvahu (nejde o věc soukromoprávní povahy, viz § 14 ZMPS) ... Naštěstí to nejsme my, kdo by musel tento oříšek rozlousknout, to je úkol pro italského úředníka, který se může poradit třeba s experty z LogiCallu.
Autor
Téma: Pozor na pokuty z Itálie. S poplatky se šplhají do tisíců (Přečteno 3908 krát)