30kmhcz

Když jsem doložil “nájemní smlouvu” s majitelem vozidla, byla mi zadost zamítnuta s tím, že majitel vozidla nemá oprávněni pronajímat movité věci ... prosím zkušenější o radu ...

Brno si koleduje o to, aby jim jejich systém někdo shodil.

Inspirací může být případ Prahy. Snažili se zvýhodnit elektroauta s určitými parametry. Zasáhl Úřad pro hospodářskou soutěž (ÚHOS).  Případ je popsán zde:
https://auto-mania.cz/praha-bude-muset-zaplatit-tri-ctvrte-milionu-dostala-pokutu-za-diskriminaci-pri-parkovani-hybridu/

V Brně nejde o svévolné omezování uživatelů vozidel podle technických parametrů, nýbrž jde o omezování (bezdůvodné zúžení) okruhu osob, od kterých si podnikatel smí vypůjčit vozidlo k výkonu své podnikatelské činnosti. Jde tedy také o diskriminaci, stejně jako v pražském případě.

Sent from my Pixel 6 Pro using Tapatalk

Rozporuju, že měřený úsek je měřen v rozporu se zákony, a že minimálně v bodě /hranicích/ křižovatky není omezení na 70, ale je povoleno jet 90.

Ano, v tom máte pravdu. A toto se už diskutovalo v jiné diskusi, pokud si pamatuju. Cituji: "Zákaz, omezení nebo příkaz je ukončen nejbližší křižovatkou nebo příslušnou dopravní značkou." Viz 294/2015 Sb.. Z uvedeného plyne, že platnost zákazové značky omezení rychlosti končí na **bližší hranici** nejbližší křižovatky.

Podotýkám, že vyhláška 30/2001 Sb, která pozbyla platnosti ke dni 1. 1. 2016, definovala platnost značek odlišně: "Zákaz, omezení nebo příkaz vyplývající ze svislé dopravní značky končí na **vzdálenější hranici** nejbližší křižovatky, pokud není dříve ukončen jinak;".

Navíc - hranicí křižovatky se ruší jak první dz B20a - omezení na 70, tak se hranicí ruší i značka na foto ...

V tom se naprosto mýlíte. Nejste schopen podpořit Vaši domněnku citací celostátně účinného právního předpisu. O nepodložených fantaziích nemá smysl diskutovat.

Když hranice křižovatky určuje v tomhle případě bílá čára ...

V tom se mýlíte. Hranice křižovatky by byla vyznačena jedině vodorovnou DZ Příčá čára souvislá. Nic takového tam není. Proto platí, že hranicí křižovatky je místo, v němž pro křižovatku začíná/konćí zakřivení okraje vozovky (hranicí křižovatky  je kolmice směrem do vozovky v tomto místě) Viz § 2 zákona.

dá se úspěšně rozporovat v tom, v které části křižovatky vlastně DZ je umístněná - jestli na vedlejší, nebo na hlavní ?

Nesmyslný dotaz. Svislá DZ je umístěna v křižovatce mimo jízdní pruhy. Nikoliv na hlavní silnici, nikoliv na vedlejší silnici.

Myslíte tím, že z fotek je prokazatelné, že se jednalo o stání a nikoli o zastavení nebo zastavení vozidla?

Číkusi, nic takového nemyslím. Ale takové tvrzení je nepřípustná novota a nikdo by to nebral vážně. Takový argument mohl tazatel uplatnit vůči SO1. V této fázi je podle mne pozdě. Uplatnil totiž pouze námitku o necertifikovaném měřidle a o nenaplnění materiálního znaku.

Dobrý den, mám tu jeden případ z Plzně, tvrzeným přestupkem je parkování méně než 5 metrů od křižovatky.
Teď se potřebuju rozhodnout, jestli to nechat být, a nebo investovat do soudního poplatku a podat správní žalobu.

Napsal jste nesmysly o vzdálenosti "5 metrů od křižovatky" a "od hrany křižovatky". Nákres máte taky špatně.
Bod od kterého se měří vzdálenost se nazývá "hranice křižovatky" a ta leží v místě kde začíná oblouk.
Z fotek je naprosto zřejmé, že jste nedodržel těch 5 metrů. Možná že vůz stál v křižovatce.

Na pozemní komunikaci se totiž nenacházím.

Jak toto víte? Kde jste si to zjistil? Jak je pozemek vedený v katastru? Kdo je vlastníkem pozemku? Proběhlo spràvní řízení k osazení svislé dopravní značky?
Mohlo vzniknout právo cesty vydržením? Existuje jiná cesta jak se dostat k rampě a k rybníku? Z čeho dovozujete Vaše údajné právo jízdy přes cizí pozemek k rampě u rybníku?

Měním bydliště a zvažuji, zda by mohlo mít nějaké výhody nechat trvalý pobyt spadnout na úřad ...

Pletete pojmy. Místo trvalého pobytu je něco jiného než bydliště.
Místo trvalého pobytu Vám úřad odmítne odhlásit, jestliže neuvedete nové místo trvalého pobytu a neprokážete oprávnění. Takže fantazírujete.
Trvalý pobyt na úřadě byste získal pokud dům na dosavadní adrese se zboří, nebo pronajímatel dosavadního bytu se obrátí na úřad a požádá, aby Vám byl trvalý pobyt zrušen. Ostatně nechàpu co je Vaším cílem.

K rozsudku NSS 5 č.j. As 351/2020 ze dne 27. srpna 2021

Nejvyšší správní soud shledal správným názor Krajského soudu v Hradci Králové (61 A 7/2019 – 63), že barva vodorovného dopravního značení nemusí odpovídat barvě na vyobrazení v příloze vyhlášky č. 294/2015 Sb..

"[5] Obdobně se dle názoru krajského soudu žalovaný vypořádal s námitkou týkající se
tvrzené neplatnosti vodorovné dopravní značky V 10f, stanovené v příloze č. 8 k vyhlášce
č. 294/2015 Sb. Soud přisvědčil tomu, že ve vyhlášce je dopravní značka vyobrazena celá
v bílé barvě a dle fotografií založených ve správním spise je piktogram vozíčkáře bílý, čára ohraničující
toto parkovací místo je vyobrazena červeně. Tato skutečnost však nemá vliv na platnost dopravní
značky, jak ostatně plyne z § 64 věty druhé před středníkem zákona o silničním provozu,
a naopak červené vyobrazení čáry vymezující plochu dopravní značky vede k její lepší viditelnosti.
V daném případě tak nemohlo být pochyb, o jaké dopravní značky se jedná a k jakému
konkrétnímu místu se vztahují, pročež tím, že tyto dopravní značky nebyly respektovány, byla
naplněna skutková podstata přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu."

Podle § 64 zákona o silničním provozu platí, že vodorovné dopravní značky jsou vyznačeny barvou nebo jiným srozumitelným způsobem; přechodná změna místní úpravy provozu na pozemních komunikacích je vyznačena žlutou nebo oranžovou barvou.
Z uvedeného plyne, že dodržena musí být pouze žlutá či oranžová barva u přechodné změny místní úpravy. Další barvy zřejmě mohou být nahrazeny zcela jinými barvami, nebo např. odlišným odstínem kostek mozaikové dlažby.

Na fotografiích jsou tzv. "rainbow crossing" přechody pro chodce ve městech Cork a Leeds.