Nemám k dispozici reprezentativní vzorek předžalobních výzev k vrácení uhrazeného odtahu, abych z toho mohl dělat nějaké obecné závěry, a už vůbec ne k posouzení, zda je nějaká korelace či dokonce kauzalita mezi tím, jak byla výzva vyargumentovaná, a zda vedla k dobrovolné kapitulaci neoprávněně obohaceného subjektu.
Obecně platí, že úřady mají hroší kůži, dokud jim reálně a bezprostředně nehrozí nepříjemnost, velký dojem nějakou argumentací, byť sebepreciznější, na ně neuděláte. Víc než obsah spíš funguje, kdo je pod dopisem podepsaný (ať už jako přímý účastník či zástupce) - pokud už úřad má zkušenost, že jde o někoho, kdo ví, co dělá, nefungují na něj obvyklé úřední triky, hraje tvrdě a hlavně už si v minulostí své (k nelibosti úřadu) prosadil, budou jeho podání brána vážně, i kdyby v nich stálo jen "dobrý den".
Nicméně ve vašem případě moc nechápu ten přístup. Buď vám to za to nestojí, pak se na to vykašlete rovnou a přestaňte tady filozofovat o nákladech a zisku. Nebo to chcete dotáhnout, s argumentací, že auto stálo v souladu se značením, tedy jste jako řidič i provozovatel nic neporušil, nařízení odtahu bylo nezákonné, vybrané peníze jsou bezdůvodným obohacením a krom toho byste naopak vy mohl vyčíslit nároky na náhradu škody, která vám v souvislosti s odtahem vznikla. Pak asi není žádný důvod, proč to nepoužít rovnou, zejména máte-li to, jak tvrdíte, už připravené. Celý relevantní skutkový děj už proběhl a důkazy a další podklady jsou zajištěny, tím, že argumentačně odkryjete karty, protistrana nezíská žádnou výhodu, nenapadá mě nic, co by ke zlepšení své pozice mohli udělat jen teď a nešlo to udělat až po podání obsahově podobné žaloby.