Až tak free to není. Vzorec na to v podstatě je - sice ne přímo uzavřená formule, do které by se dosadila data a číslo R či nějaký jeho statistický odhad rovnou vypadlo, dělá se to tak, že se nechá běžet jakýsi model a fitují (kalibrují) se jeho parametry tak, aby co nejlépe seděly na realitu. Jde ale o deterministický algoritmus, do kterého na vstupu dáte data a na výstupu vypadnou ty fitované hodnoty, tedy v širším smyslu se tomu dá říkat třeba i vzoreček.
Problém je ale v tom, že číslo R není zdaleka jediná proměnná, která reálná data ovlivňuje. Jde o to, kolik je zcela bezpříznakových nakažených, jak je nakažený v průběhu času infekční (model počítá s nějakým časovým intervalem, ale v jeho průběhu není hustota pravděpodobnosti, že dotyčný někoho dalšího nakazí, konstantní), jak se testuje (počty testů, efektivita trasování, načasování - pokud už někoho hygiena vytrasuje, kdy mu to sdělí, kdy a jestli vůbec se ten člověk na test dostaví ...). No a když se model postaví tak, že všechny tyto neznámé se nechají jako fitovatelné parametry včetně povolení jejich vývoje v čase, je takový model naprosto k ničemu, jde sice na data aplikovat, ale získané parametry a jejich intervaly spolehlivosti budou nepoužitelné (zjistíte třeba, že R je někde mezi 0,5 a 5), na vyšší přesnost není dost dat. Proto, aby jednu veličinu šlo „změřit“, je třeba nějaké jiné kvalifikovaně odhadnout - což může fungovat, je-li to transparentní a takové vstupy a vůbec konstrukce celého modelu jsou nějak podložené. Pokud to ÚZIS nějak počítá, ale detaily buď tají, nebo se v nich naopak rozhodl veřejnost utopit, je samozřejmě možné, že ty experní vstupy nejsou nejlepší možné kvalifikované odhady, ale posunuté tak, aby to vyšlo, jak je potřeba ...
