Celý text byl o rozhodnutí v dalších kolech (že nelze zpřísnit rovnou v odvolání, a tedy když nic jiného, proti vyššímu trestu bude aspoň možnost dalšího odvolání).
Bez ohledu na přesnou formulaci zákonných ustanovení, které se principu změny v neprospěch týkají, v reálu se to neděje, je-li váš zájem o problém praktický, nikoliv akademický, pusťte to z hlavy. Míra jistoty, kterou hledáte, je stejně nedosažitelná, neberete v úvahu, že úřady umí rozhodovat i v přímém rozporu se zákonem, případně dovedou přijít se zcela nečekanou interpretací (a u soudů je to lepší jen trochu).
Konkrétně obava, že se vám bude SO1 mstít za to, jak jste mu první verzi rozcupoval v odvolání, je úplně lichá. I kdyby snad úředník takové pocity měl, jeho základním instinktem bude snaha o to, aby mu to napodruhé u odvolačky prošlo, a něčím tak okatým jako zpřísnění trestu (které by musel i přesvědčivě odůvodnit) to nebude chtít ohrozit. Jestli existuje nějaké riziko, tak spíš nějaký aktivista na SO2, kterému by se zdál trest nedostatečný, a v tom smyslu by instruoval SO1. Ale marně vzpomínám, zda podobné představy někdy některý KÚ dotáhl od slov k činům - občas se totiž stává, že když SO2 potvrzuje rozhodnutí SO1, nebo třeba zastavuje řízení, tak si obiter dictum v odůvodnění úředník uleví v tom smyslu, že obviněný ještě může být rád, jak to měl od SO1 levné.
