Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Panek]

Urážlivé podání podle § 44 odst. 1 s. ř. s. může být učiněno i v rámci příkazu k provedení platby soudního poplatku prostřednictvím internetového bankovnictví, pokud je k němu připojena zpráva pro příjemce obsahující vulgární výrok (doprovázený výhrůžkou) vůči soudci.

5 As 212/2019-40
Krajský úřad Středočeského kraje vs. Motoristické vzájemné pojišťovny, družstvo.

Jenže to neznamená, že zpráva pro příjemce platby je podání dle § 37 SŘ.

[reseth]

Tak možnosti jsou teď asi dvě. Buď Og kecal (což by nebyla žádná novinka) nebo si to špatně pamatuju (což by taky nebylo poprvé). Tak či onak, díky za upřesnění. Na SŘ to tedy podle všeho nedopadá.

[IZS]

@Panek právní věta je ale nezávazná část judikátu, byť by byl jejím autorem samotný soud, který akt vydal, tedy ji nelze brát jako zdroj práva.
Když si ten rozsudek přečtete, tak zjistíte, že NSS se tam zabýval přímo otázkou, jestli poznámka příkazu k úhradě naplňuje obecné znaky podání, které jsou pro SŘ i SŘS shodné (v obou řádech § 37), a dospěl k závěru, že ano.
 Tedy judikát se mi do správního řízení jeví jako aplikovatelný, nicméně udržitelnost při nadměrném užívání je diskutabilní.

[hh]

Také jsem skeptický. To odůvodnění je hodně slabé, vypadá to na klasický případ, ve kterém se odůvodnění psalo podle kýženého výsledku, nikoliv naopak. V klíčové části, kde soud podřazuje avízo u bankovního převodu pod podání ve smyslu § 37 SŘS, se vůbec nevypořádává s existující masou judikatury k jiným elektronickým podáním a podpisům - např. k tomu, že se nepřihlíží k podání zaslanému na jiný e-mail než e-podatelny, že k podání, které vyžaduje potvrzení do 3 dnů, se při nepotvrzení nepřihlíží a není třeba výzva podle odst. 5, že jediným akceptovaným podpisem u elektronických podání je ten uznávaný ve smyslu § 6 zákona 297/2016 Sb. (předtím podle zákona o el. podpisu) atd. atp.

Soukromě si o kauze myslím, že to měl soud ignorovat, účetní, která spravuje účet, kam chodí poplatky, to nemusela jako senzaci dál šířit, čímž by tím „podáním“ nebyla rozhodovací činnost nijak ovlivněna, a nevznikla by ani potřeba to šroubovaně řešit přes urážlivé podání.

Kdyby někdo ale chtěl tímto způsobem činit jiná než urážlivá podání, ve finále pravděpodobně narazí. Jednak dřív či později (spíš dřív) někoho napadne, zda to není zneužití práva, ale najdou se i jiné argumenty. NSS je přemýšlivý a někdy se vyloženě rochní ve vymýšlení komplikovaných a zdánlivě bezrozporných konstrukcí. Tady bych čekal třeba nějaké rozfázování podání - tedy rozlišení podání-nepodání (které nemá všechny náležitosti a musí být potvrzeno, doplněno, projít procesem odstranění vad atp.) od finálního podání, které vyvolá zamýšlené procesní účinky. Pak několik stránek honění ega, kde zpravodaj předvede, co všechno už letos četl, a nakonec závěr, že urazit lze i tím zárodkem podání, zatímco např. opravný prostředek musí být obsažen ve formálně úplném podání.

[Číkus]

K zamyšlení: Nešlo by například zaplatit pokutu uloženou příkazem v poslední den lhůty pro podání odporu, do zprávy pro příjemce uvést, že podávám odpor a následně do 5 dnů potvrdit např. doporučeným dopisem?

Jinak řečeno, vztahuje se na podání formou zprávy pro příjemce u platby druhá věta § 37(4) SprŘ?

[hh]

No, má to určitě větší šance, než vydávat to avízo rovnou za úplné podání se vším všudy. Ale mám dojem, že s podáním vyžadujícím následné potvrzení učiněným v situaci, kdy podateli nic nebránilo poslat rovnou bezvadné podání, už Kocourek taky narazil - jestli si to s něčím nepletu, řešila se tam dovolená zmocněnce v Libanonu.

[Číkus]

hh> Já bych v takovém případě doufal, že poznámku k platbě 8. den SO přehlédne a následně 13. den podaný podepsaný odpor bude považovat za opožděný. Pak by stačilo vyčkat na promlčení, namítat nečinnost (příkaz byl zrušen odporem a už se pak nic nestalo) a požádat o vrácení peněz.

[Lafayette]

Můžeme to vyzkoušet, podívám se, jestli nemám nějakou menší částku k zaplacení...

[2M]

Ale mám dojem, že s podáním vyžadujícím následné potvrzení učiněným v situaci, kdy podateli nic nebránilo poslat rovnou bezvadné podání, už Kocourek taky narazil

Dá se argumentovat že když se účastník dočasně nedostane do DS tak poznámka třebas u 1Kč platby a pak potvrzení z DS (zdarma) je levnější a rychlejší řešení než pošta.

Zejména když třebas s použitím obyčejného e-mailu místo poznámky u platby (a pak potvrzení přes DS) by SO neměl žádný problém.

[IZS]

No NSS internetovému bankovnictví přiznal dostatečný stupeň autentizace odesílatele, takže dle něj není další potvrzení třeba, tak by bylo zajímavé vymyslet způsob, jak s tím dělat velotoče. Ale jinak je to jak píše hh, argumentace NSS je velmi chabá, čistě aby Kocourek ostrouhal, bohužel.

Co se samotných plateb týče, tam už se dá pak spekulovat i o platbách ze zahraničních účtů, kdy může být doba doručení až 14 pracovních dní, což by bylo zajímavé při proaktivním přístupu k délce řízení...

[hh]

To s tím podpisem je právě jedna z velkých slabin odkazovaného rozsudku. Skutek se stal v roce 2019, tedy již za účinnosti eIDAS a tuzemského adaptačního zákona. SŘS (i ostatní procesní předpisy) již byly vyčištěné od pojmu elektronický podpis a odkazů na původní zákon o el. podpisu. Tedy i u elektronického podání zůstala jen obecná podmínka, že má být podepsáno.

Jak podpis má vypadat určuje § 6 zákona 297/2016 Sb., a to, co soud popsal jako podpis ve specifické elektronické formě s ohledem napodstatu internetového bankovnictví a jeho autorizační a potvrzovací metody se do zákonného požadavku zkrátka nevleze. Zjevně nešlo o pokus judikovat contra legem, neboť to se, když už, dělá otevřeně.

Považoval-li soud to avízo za podání, měl Kocourka s ohledem na chybějící podpis a další náležitosti vyzvat k odstranění vad, a pokud by k tomu nedošlo, k podání nepřihlížet.