Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Číkus]

Bylo nebylo, Občan má u jistého Orgána přeplatek v řádu stokorun.

Občan poslal Orgánovi žádost o vrácení přeplatku na daních s odkazem na § 155 daňového řádu. Uběhlo 30 dní a Orgán nereaguje.

Co má Občan dělat?

[kdo]

Občan má podat podnět podle § 38 DŘ (obdoba žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti ve SprŘ).

[hh]

Neřešil jsem nikdy prakticky, ale vracení přeplatku je rozhodnutím podle DŘ (akorát s tou zvláštností, že je-li vyhověno, vydává se papír jen na explicitní žádost), tak pokud úřad (v roli správce daně) do 30 dnů ani nevrátí peníze, ani nevydá negativní rozhodnutí o žádosti, logicky má následovat podnět dle § 38 DŘ (a bude-li i ten bezvýsledný, tak nečinnostní správní žaloba).

Jestli je nějaká alternativní cesta, jak se k penězům dostat i bez existence rozhodnutí o žádosti, to netuším, spíš ne, např. žalovat to jako civil by asi neprošlo, navrhovat rovnou výkon taky ne (není titul).

[kdo]

Ještě mne napadá, že pokud jde o pár set korun, mohlo by se také stát, že občan žádá o vrácení odpustku, což ale není daňový příjem obce, a vrácení je tak v podstatě téměř nevymahatelné, jedině snad jako bezdůvodné obohacení. Žádost by i v takovém případě ale měl SO odmítnout, takže nečinný je.

[sennheiser]

Záleží jak bylo posláno.. U mne stejný problém nastal, když bylo posláno emailem s EP.
Vyfakovali mě tím, že podání dle DŘ může být pouze přes EPO formulář nebo DS.

[Číkus]

kdo> Občan poslal nějakou částku Orgánovi omylem, když se mu při placení složenek pod ruce dostala odpustková složenka, určená někomu úplně jinému.

sennheiser> Doporučeným dopisem.

[kdo]

V takovém případě se domnívám, že je potřeba požadovat vrácení mylné platby, a nikoliv přeplatku na dani.

[Číkus]

Děkuji. Občanovi poradím. Nicméně nečinného Orgána je vhodné prošťouchnout tak jako tak, ne?

[hh]

U mne stejný problém nastal, když bylo posláno emailem s EP. Vyfakovali mě tím, že podání dle DŘ může být pouze přes EPO formulář nebo DS.

Takhle obecně to ale neplatí. Obecné podání dle DŘ jde stále činit všemi obvyklými způsoby (ústně do protokolu nebo písemně bezformálně, a tu písemnost doručit buď jako listinu, nebo elektronicky při dodržení pravidel daného komunikačního kanálu a pravidel o podpisu resp. ověřování identity podatele). Výhradně formulářově je nutné podávat jen vyjmenovaná podání (§ 72 DŘ, především jde o daňová přiznání) a o tom samém platí i povinnost to činit elektronicky přes EPO v předepsaném XML (a nikoliv třeba jako scan), má-li subjekt DS.

Ten § 72 DŘ ale určitě netýká žádosti o vratku, a celkově je aplikovatelný jen na činnost finanční správy, působnost daňového řádu je ale širší. Když podle DŘ postupuje nějaký jiný úřad v rámci tzv. dělené správy (což je i případ úřadu obce při přetahování o nějakou špatně zaplacenou pokutu), tak nemá vůbec šanci § 72 aktivovat, ostatně přes EPO by ani technicky takovému správci daně nešlo cokoliv doručit.

[hh]

Ještě mne napadá, že pokud jde o pár set korun, mohlo by se také stát, že občan žádá o vrácení odpustku, což ale není daňový příjem obce, a vrácení je tak v podstatě téměř nevymahatelné, jedině snad jako bezdůvodné obohacení.

Tohle máte už prozkoumané bojem, případně dohledané nějaké prameny? Co se probíralo zde teoreticky, tak zda je či není zaplacený odpustek (případně chybně zaplacený, jinou osobou zaplacený, nezaplacený ...) platbou, jejíž správa by měla probíhat dle DŘ, není vůbec jasné. Je to platba svého druhu, má nějakou vlastní úpravu přímo v § 125h ZPPK, ale jestli subsidiárně platí DŘ netuším.

Děkuji. Občanovi poradím. Nicméně nečinného Orgána je vhodné prošťouchnout tak jako tak, ne?

Ano, v případě úřadu obce to určitě ničemu neuškodí, a hlavně je to asi jediná cesta, jak je donutit zaujmout k otázce vracení odpustku nějaký názor (pokud ta nečinnost není jen projevem běžného úředního pracovního tempa, ale rozhodli se to ignorovat aktivně).

[gumidos]

Chápu-li dobře předposlední Číkusovu poznámku, pak "občan" za Pyráta uhradil jeho odpustek pod správnými identifikátory Pyrátova příkazu k úhradě a úřad si platbu spároval s reálným prohřeškem.
Mám pocit, že to vracení nebude tak jednoduché - je to splnění cizího dluhu. Úřad nevrátí nejspíše nic a odkáže občana obrátit se na Pyráta s bezdůvodným obohacením. Dle § 2997, (1), věta druhá  - může představovat problém s vymáháním po Pyrátovi.

[hh]

No to právě není tak jednoduché. Jestli je to platba podléhající správě daní, tak i když z pohledu občana povinnost zaplatit nějakou daň (pokutu, cokoliv) pořád je závazkem i ve smyslu OZ, tak ve vztahu k orgánu to asi těžko půjde touto cestou uplatňovat (v tom smyslu zafunguje DŘ jako speciální úprava).

Jinak pokud jde o bezdůvodné obohacení resp. plnění za jiného, tak ve vztahu mezi provozovatelem a tím, kdo to omylem zaplatil, nás to asi příliš nezajímá, ale kdyby zajímalo, tak je klíčová otázka, kdy ten dluh vlastně vzniká. Protože to v případě odpustku jako dobrovolné platby je zvláštní - asi to bude směřovat k nějaké podivné konstrukci, že povinnost to zaplatit vzniká ve stejný okamžik, kdy je zaplaceno, a pak je sekundární otázka, zda pokud to zaplatil někdo jiný či omylem opravdu ta povinnost vznikla ...

[Číkus]

gumidos> § 2997(1) NOZ mluví o dluhu.

edit: Navíc Pyrát neměl uhrazení odpustku ani v plánu, včas udal řidiče (shodou okolností právě Občana).

[kdo]

Ještě mne napadá, že pokud jde o pár set korun, mohlo by se také stát, že občan žádá o vrácení odpustku, což ale není daňový příjem obce, a vrácení je tak v podstatě téměř nevymahatelné, jedině snad jako bezdůvodné obohacení.

Tohle máte už prozkoumané bojem, případně dohledané nějaké prameny? Co se probíralo zde teoreticky, tak zda je či není zaplacený odpustek (případně chybně zaplacený, jinou osobou zaplacený, nezaplacený ...) platbou, jejíž správa by měla probíhat dle DŘ, není vůbec jasné. Je to platba svého druhu, má nějakou vlastní úpravu přímo v § 125h ZPPK, ale jestli subsidiárně platí DŘ netuším.

Ověřeno bojem to nemám, bral jsem to jako fakt - zejména kvůli zkušenostem s tím, jak se chovaly obce poté, co byla soudně prohlášena protiprávnost jejich počínání, a také podle toho, jak obce zařazují příjmy z odpustků do rozpočtu:
1) ze zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a s ním související vyhlášky MFČR č. 323/2002 Sb.,  o rozpočtové skladbě, nijak jasně nevyplývá, jak mají obce přijaté tzv. "určené částky" zahrnovat do rozpočtu;
2) různé obce mají ve svých rozpočtech plánované příjmy z odpustků sice v různých položkách (někde už jsem viděl i jiná čísla než 2212 a 2299, ale nepamatuji si, u jaké obce), ale všechny v jedné třídě (třída 2; všechny rozpočtové položky začínající "2" jsou nedaňové příjmy, daňové příjmy by začínaly "1"), např.:
 - Dvůr Králové: 2212;
 - Hustopeče: 2299;
 - Pohořelice: 2212;
 - Rosice: 2299;
 - Říčany: 2212;
 - Šlapanice: 2299;
 - Valašské Meziříčí: 2299;
 - Židlochovice: 2212.

Je tedy zřejmé, že obce zařazují příjmy z odpustků do nedaňových příjmů. To ale samozřejmě nemusí nutně znamenat, že odpustky nedaňovým příjmem skutečně jsou.