Taky tam vidím argumentační faul. Odbor chytrého regionu s pomocí citací z 3 As 114/2016 vypořádává nouzové zastavení tím, že pro odpovědnost za sprdel je požadováno naplnění „znaků přestupku podle tohoto zákona“, což v Brně prý vyložili tak, že se to vztahuje jen na objektivní stránku (tj. formální znaky skutkové podstaty uvedené v ZPPK), protože zavinění, okolnosti vylučující protiprávnost a další podmínky odpovědnosti už neplynou ze ZPPK, ale z obecné úpravy přestupků, případně z nějakých ještě obecnějších principů (analogie s trestním právem), tedy nejde o znaky podle ZPPK. S tím by se dalo polemizovat, navíc i pokud na to přistoupíme, pořád je i samotný sprdel přestupkem a není-li součástí jeho skutkové podstaty např. KN řidiče, pořád se na něj jako takový vztahuje obecná úprava přestupků a i když tam je výjimka ze zavinění, z NO a KN ne, takže pokud třeba řidič provozovateli volal a ten se s ohledem na vzniklou situaci za podmínek KN rozhodl nezajistit ...
Každopádně to je spíš pro pobavení, berme ten argument tak, jak je v rozhodnutí uvedený, tedy že provozovatel nemůže těžit z KN ani jakýchkoliv jiných benefitů plynoucích řidiči z PřesZ. To nijak nevyvrací argument, že pokud šlo o zastavení vozidla z důvodu nezávislého na vůli řidiče ve smyslu § 2(p) ZPPK, nikoliv o nedovolené stání ve smyslu písm. n) téhož paragrafu, nejde o přestupek ani podle objektivních znaků v ZPPK. V tomto směru je právní posouzení SO2 chybné.
Zda to stačí na úspěch správní žaloby jisté není. Navrhoval jste k prokázání toho, že šlo o nouzové odstavení pro nějakou poruchu, provedení nějakých důkazů? Jakých? Vyjádřily se k těmto návrhům nějak SO obou stupňů, ať už v rozhodnutí či jinak? Pokud jste to jen tvrdil, tak asi moc velké šance nejsou.