Nechme zatím stranou variantu, že MP vyhodnotí situaci a začne o odtahu tvrdit něco nového. Objektivně se věc má tak, že o odtahu podle § 19b PozKom nerozhoduje strážník, ale vlastník komunikace. Stejně tak odtah vraku podle § 19c PozKom provádí ve finále vlastník, ale tam je to procesně komplikovanější, navíc jestli provozovatel nedostal výzvu, kterou příslušný § předvídá, o variantu vrak zřejmě nejde.
Strážník ale může rozhodnout o odstranění vozidla neoprávněně stojícího na vyhrazeném parkovišti (§ 27 ZPPK, k řešenému případu irelevantní) a vozidla tvořícího překážku provozu (§ 45 ZPPK). Pravomoc podle § 45 mají fízli tendenci vykládat extrémně široce, překážkou prý je každé auto, které stojí v rozporu s předpisy (i tam, kde provozu objektivně nijak nevadí, např. bez kotouče na IP13b).
Mezi oprávněním vlastníka komunikace podle § 19b PozKom a oprávněním strážníka podle § 45 ZPPK může být překryv. Je-li řádně opatřením obecné povahy naplánováno čištění, umístěno s předstihem značení, a v době čištění tam auto zavazí, lze připustit, že jde o překážku provozu (sice tedy nepřekáží provozu obecně, jen toho čistícího stroje, ale budiž) a o odtahu může kromě vlastníka (resp. jím pověřené osoby) rozhodnout i strážník. V praxi asi s řidičem odtahovky obvykle jezdí strážník, i když by nemusel, zřejmě především aby ty případy zdokumentoval pro následné řešení souvisejících přestupků. Rozhodne-li pak o odtahu strážník a je-li vlastníkem komunikace ta samá obec, která je i zaměstnavatelem strážníka, může být nejasné, zda rozhodoval podle § 45 ZPPK jako strážník, nebo podle § 19b PozKom jako pověřený zaměstnanec vlastníka.
Ve vašem případě se ale z toho, jak to popisujete, stalo něco hodně divného. Podle dopisu od MP jednak chtějí vysvětlení (potažmo vyřešení) k přestupku ze dne 27.3.2019, ale mimo to vám oznamují, že vozidlo bylo zároveň postupem podle § 19b PozKom odtaženo dne 2.4.2019. Z nějakého důvodu ale tyto 2 různé události asi souvisí, protože vyřešením přestupku z 27.3. je podmíněno vydání auta odtaženého 2.4. Z dopisu exlicitně neplyne, kdo přesně auto odtáhnul, ale nepřišel-li jiný dopis od obce, vypadá tato část dopisu trochu jako oznámení podle věty poslední § 19b odst. 1 PozKom.
Nechci spekulovat, ale vypadá to trochu jako msta. Opičákům asi začalo po vaší návštěvě být líto, že toho 27.3. to auto jen nadzvedli resp. přesunuli o kus dál, když ho mohli odtáhnout kamsi do areálu technických služeb. No a dostali výborný nápad to udělat dodatečně.
Z hlediska další taktiky - především je třeba zjistit, kdo přesně a za jakých okolností o odtahu rozhodl. Asi bych to zkusil zjistit nejdřív neformálně, např. od těch odtahovačů, kterým to stojí na dvoře. Taky můžete vznést dotaz na Policii ČR, které podle § 19b odst. 1 měl být odtah také oznámen (přičemž i informace o tom, že k takovému oznámení nedošlo, je zajímavá). Pak může následovat stížnost, případně správní žaloba o určení nezákonnosti zásahu, nebo teoreticky i trestní oznámení, i když ohledně toho posledního doporučuji zdrženlivost, rozhodně bych ho nedával naslepo, ne jako způsob získání informací.
Ohledně škody - obávám se, že dopis, resp. ústní pokyn, podle kterého si můžete auto vyzvednout po vyřešení přestupku, je z hlediska příčinné souvislosti k vzniku následných škod na autě slabé. Každopádně nejdřív musíte vědět, kdo nechal auto odtáhnout a zda šlo o výkon veřejné moci (od toho se odvíjí, zda by šlo případný nárok uplatnit normálně podle OZ, nebo zvláštním postupem podle OdpŠk) a pak teprve řešit následky. Pokud fakticky vyzvednutí auta nikdo a nic nebrání, tedy vlastně jste byl tím dopisem uveden v omyl, zřejmě se ztrácí tzv. adekvátní příčinná souvislost mezi oběma akty (nezákonným odtahem a sdělením, že auto lze vyzvednout až po vyřešení přestupku) a musel byste škodu uplatňovat z obou věcí zvlášť - a z té druhé by to bylo složité.