Pokud by úřad jakýmkoliv způsobem dosáhl zrušení původního rozhodnutí o žádosti, tak by vlastníkovi/provozovateli jistě vzniklo právo na vrácení/refundaci vybraného poplatku (buď podle § 7 zákona o správních poplatcích, a nebo - kdyby SO vymyslel nějaký obskurní důvod, proč to nelze - oklikou přes OdpŠk).
Neoprávněné obohacení (myšleno zřejmě bezdůvodné obohacení) je civilní kvazidelikt, ne tresný čin. V tomto trpím nedostatkem fantazie a TČ nikoho z úředníků nevidím. Řekněme, že by skutečně byla vydána RZ, která dle zákona vydána být neměla. Pokud o tom úředník nevěděl, chybí úmysl a okruh v úvahu připadajících kvalifikací se redukuje téměř na nulu (teoreticky by mohlo jít snad jen o § 330, ale v detailech to moc nepasuje). Pokud by o tom věděl (a půjde to i nějak prokázat), tak je částečně na některé TČ zaděláno lépe, ale nestačí to samo o sobě - musel by tam být buď úmysl někoho poškodit (koho - stát? diplomaty? žadatele, který s tím následně bude mít komplikace?), nebo úmysl opatřit neoprávněný prospěch (jaký je prospěch ze značky 111CD000?), nebo nějaký úplateček atp.
